Které klimatické pásmo chybí v Evropě? Důležitost Arktidy a klimatické změny

Evropa čelí klimatické proměně, která svou rychlostí překvapila i odborníky. Zatímco globální teploty stoupají tempem kolem čtvrt stupně Celsia za dekádu, evropské hodnoty rostou dvakrát rychleji - o půl stupně každých deset let. Klimatologové varují, že Evropa se stává jedním z tzv. hotspotů klimatické změny.

Jedním z nejzajímavějších, a zároveň nejvíce paradoxních, důvodů zrychleného evropského oteplování je zlepšující se kvalita ovzduší. Evropa v posledních desetiletích výrazně snížila emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a pevných částic, které se v atmosféře chovají jako aerosoly. S tím, jak průmysl i doprava přešly na čistší technologie, se koncentrace aerosolů snížila a více slunečního záření nyní dopadá až k zemskému povrchu.

Druhým zásadním faktorem je blízkost Arktidy. V severních zeměpisných šířkách dochází k tzv. arktické amplifikaci - to znamená, že se Arktida ohřívá několikanásobně rychleji než zbytek planety. Dochází zde k masivnímu úbytku mořského ledu, který má vysoké albedo, tedy schopnost odrážet sluneční záření. Jakmile led zmizí a je nahrazen tmavší hladinou moře, zvyšuje se absorpce tepla. Tento jev vede ke změnám cirkulace atmosféry, zejména k oslabování tzv. polárního víru a zpomalování západního proudění, což zvyšuje četnost stagnujících tlakových útvarů.

Třetím prvkem je urbanizace. Evropa je jedním z nejhustěji osídlených a nejvíce urbanizovaných kontinentů světa. Velká města vytvářejí takzvaný městský tepelný ostrov - mikroklimatický efekt, při němž se zastavěné území ohřívá více než okolní krajina.

Dlouhodobé záznamy potvrzují, že četnost extrémních jevů - ať už jde o tropické dny, extrémní srážky nebo vlny sucha - se v Evropě několikanásobně zvýšila. Od 60. let se počet dnů s teplotou nad 30 °C ztrojnásobil. Naopak extrémně chladné dny ubývají a posouvají se směrem k horským oblastem.

Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

Tato klimatická realita má přímé dopady i na Českou republiku. Naše země se nachází v přechodovém klimatickém pásmu, kde se střetávají oceánské a kontinentální vlivy. Průměrná roční teplota v České republice od poloviny 20. století vzrostla přibližně o 2 °C. Tato změna je doprovázena vyšší četností tropických dnů, poklesem počtu mrazivých dnů, snížením počtu dnů se sněhovou pokrývkou a rostoucí nepravidelností srážek.

Arktida jako klíč k evropské surovinové nezávislosti

Z dříve nehostinné pustiny se stává klíč k evropské surovinové nezávislosti a úspěchu Zelené dohody. Tající led totiž neodkrývá jen nové námořní trasy, ale především obrovské zásoby kritických surovin nezbytných pro bateriová úložiště, elektromobilitu a větrné turbíny. Pokud chce Evropa uspět ve své energetické transformaci, musí Arktidu začít chápat jako lokalitu, ve které se rozhoduje o naší bezpečnosti.

Marie Šabacká vysvětluje, že polární oblasti fungují jako globální klimatizace, která se právě teď porouchala. „Arktida se otepluje třikrát až čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Od 70. let jsme ztratili polovinu pokryvu mořského ledu a ten zbývající je mnohem tenčí, což drasticky mění celý klimatický systém,“ uvádí vědkyně.

Oslabení takzvaného jet streamu (tryskového proudění) v důsledku oteplování Arktidy vede k tomu, že fronty počasí nad Evropou zůstávají stát. Pro Českou republiku to znamená buď měsíce sucha, nebo bleskové povodně. Právě tato nepředvídatelnost je největším nepřítelem moderního zemědělství i energetického plánování.

„Pro nás je klíčové chápat, že Arktida je součástí systému, na kterém jsme závislí. Oslabení tryskového proudění způsobuje extrémní srážky nebo sucha, na nichž je přímo založena naše ekonomika a stabilita krajiny,“ doplňuje Šabacká.

Čtěte také: NSEV Čabárna a příroda

Poslanec Petr Hladík upozorňuje, že Evropa se nesmí nechat zastrašit a musí být připravena bránit své spojence i klíčové strategické oblasti, jako je Grónsko, které je součástí Dánského království.

Zatímco klimatické dopady nás nutí jednat rychle, energetická transformace naráží na otázku, kde vzít zdroje pro nové technologie. Grónsko ukrývá 31 z 34 kritických surovin, které Evropská unie definovala jako strategické. Právě zde se láme chleba v boji o dekarbonizaci. Pokud tyto zdroje neovládne nebo alespoň nezabezpečí Západ, riskujeme, že závislost na ruském plynu vyměníme za závislost na americkém LNG a na čínských zpracovatelských řetězcích.

Politolog Martin Jirušek z Masarykovy univerzity upozorňuje, že zájem USA o Grónsko, jakkoli mohl v podání Donalda Trumpa působit kontroverzně, vychází z tvrdé geopolitické reality. Rusko a Čína totiž v Arktidě nezahálí.

„Evropská unie je jako tanker, trvá jí dlouho, než změní kurz. Politika ‚hobitína‘, tedy snaha zalézt v Česku do nory a počkat, až se globální bouře přežene, už v dnešním světě nebude fungovat,“ varuje Martin Jirušek.

Petr Hladík kritizuje fakt, že zatímco ve světě se bojuje o suroviny pro moderní energetiku, v Česku stále narážíme na odpor k výstavbě obnovitelných zdrojů, které by nás zbavily nutnosti dovážet plyn za stovky miliard korun ročně. Cesta k nezávislosti přitom začíná u každé jedné větrné elektrárny na našem území.

Čtěte také: Nezklamané srdce v přírodě

„Z odporu k větrným a solárním elektrárnám u nás těží pouze Rusko. Miliardy, které každoročně posíláme za plyn do zahraničí, by měly zůstat doma v naší vlastní evropské zdrojové základně,“ uzavírá Petr Hladík.

Arktida je dnes místem, kde se rozhoduje o úspěchu evropské ekonomické transformace. Boj o Grónsko je prvním varovným signálem, že energetika budoucnosti se bude odehrávat na velmi tenkém ledě.

Extrémní počasí v Evropě

Evropu od západu dobývá teplotní šok. Teploty v nejbližších dnech a na začátku března budou jen nadprůměrné, zato ve Francii se blíží ke třiceti stupňům. V Česku mohou být kolem 15- 18 stupňů Celsia. Počasí by minimálně do víkendu ale mělo zůstat stabilní a slunečné, což v některých regionech přinese klidné jarní dny.

Ve Francii, zejména na jihozápadě, už teploměry ukazují hodnoty, které připomínají spíše letní počasí. V oblasti pod Pyrenejemi, konkrétně ve městě Orthez, bylo naměřeno 28,3 stupně Celsia, což je rekord pro 24. únor. Tento výjimečný teplotní výkon překonal předchozí rekord z roku 2020 o více než jeden stupeň.

Meteorologové však zároveň varují, že začátek března může přinést významné změny. Kvůli neobvyklému narušení polárního víru ve stratosféře by mohl v průběhu měsíce dojít k prudkému ochlazení.

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy.

Podle nové analýzy organizace World Weather Attribution zvýšily klimatické změny způsobené člověkem intenzitu přívalových dešťů, které letos vedly k rozsáhlým povodním v západní části Středomoří.

Velká voda připravila ve Španělsku, Portugalsku a Maroku o život nejméně padesát lidí a způsobila škody v řádu miliard eur. Jen Portugalce stály letošní lednové a únorové deště asi jedno procento HDP.

Podle klimatologů a meteorologů data ukazují jasný nárůst intenzity těch nejextrémnějších jednodenních srážek - o 36 procent v jižní studované oblasti a o 29 procent v severní studované oblasti. To znamená, že nejdeštivější dny jsou nyní asi o třetinu deštivější než v době před oteplením planety o 1,3 stupně Celsia.

Klimatické cíle Evropy

Ministři životního prostředí se po velmi dlouhém vyjednávání dohodli na oslabení klimatických cílů pro rok 2040 a na nastavení nového klimatického plánu pro rok 2035. Nový plán pro rok 2035 pracuje s číslem snížení evropských uhlíkových emisí mezi 66,25 % a 72,5 % oproti roku 1990. Plán není legálně závazný, ale má nastavit směr pro evropskou klimatickou politiku na dalších několik let.

Mnoho pozornosti se dostává ústupku ze strany Evropské komise, která povolila u cílů pro rok 2040 snížení z původně navrhovaných 90 % oproti roku 1990 na (de facto) 85 % s tím, že zbývajících pět procent mohou státy přesunout mimo své území tím, že nakoupí mezinárodní uhlíkové „kredity“, z nichž poté bude financováno například vysázení lesa či přechod z uhelné na solární elektrárny v rozvojovém světě. Stejným způsobem si navíc mohou státy snížit dalších pět procent ze svých národních cílů.

Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž se už před jednáním vyjádřila ve smyslu, že snížení cílů povede k plýtvání peněz a je „znamením slabosti a nekoherence s ekonomickými a lidskými dopady.“

Nastavit klimatický cíl není jen výběr čísla, jde o politické rozhodnutí s výraznými dopady pro kontinent. Proto jsme pracovali na tom, abychom dodali komfort, že toho dosáhneme způsobem, který zachová konkurenceschopnost, společenskou rovnováhu a bezpečnost.

Důvodem, proč se toto vyjednávání vůbec odehrálo, je fakt, že příští týden začíná konference COP30 (úvodní jednání hlav států začínají už v druhé polovině tohoto týdne) a EU potřebovala mít určité závazné cíle, které bude moci prezentovat OSN a tím ukázat, že plní Pařížskou dohodu.

Podle hodnocení národních energetických a klimatických plánů (NEKP), které provedla Evropská komise, se členským státům EU podařilo výrazně snížit rozdíl v dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Země EU své plány v návaznosti na doporučení Komise v prosinci 2023 výrazně zlepšily. Z hodnocení Komise vyplývá, že EU je v současné době na cestě ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 přibližně o 54 % ve srovnání s úrovní v roce 1990, pokud členské státy plně provedou stávající a plánovaná vnitrostátní opatření a politiky EU.

Česká republika by podle komise měla důsledněji vyhodnocovat klimatická rizika a připravit plán na zrušení podpory fosilních paliv. Komise ve svém posouzení upozornila na nutnost zajistit dlouhodobou dostupnost jaderného paliva z dovozu, vyzvala k intenzivnější podpoře energetických úspor, především v dopravě a průmyslu, a k rozvoji technologií s nulovými emisemi.

tags: #které #klimatické #pásmo #chybí #v #Evropě

Oblíbené příspěvky:

• Nemoci z povolání a prevence
• Ekodesign kotlů na tuhá paliva
• Program školy v přírodě ZŠ Veltrusy
• Vstřícná škola pro všechny
• Dobrodružství a učení v přírodě