Eroze půdy v České republice: Hrozba a ochrana

Degradace zemědělské půdy je čím dál větší problém, přičemž vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Letošní rok ještě zdaleka nekončí, i přesto ale evidují odborníci z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy rekordní počet případů eroze.

Vyplývá to z aplikace Monitoring eroze zemědělské půdy, kterou ústav provozuje spolu se Státním pozemkovým úřadem. Erozi, tedy poškození půdy, způsobuje vítr nebo voda v podobě intenzivních dešťů. Erozních událostí, kdy voda poškodila část pole, evidovali odborníci v první polovině září, tedy ještě před letošními povodněmi, na čtyři sta sedmdesát.

Jak upozorňuje Jiří Kapička z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, čísla jsou pouze zlomkem reálného počtu erozí, které se na našem území vyskytnou. „Do monitoringu se nám dostane do deseti procent všech erozních událostí.

Faktory ovlivňující erozi

Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci.

Náchylná k erozi bývají především holá pole, která nejsou kryta žádnou plodinou -srážky z takových polí totiž snadno odplavují zeminu. „Kukuřice je v tuto dobu čerstvě zasetá, a ještě nemá listy. V poslední době se však silné srážky začínají objevovat i v srpnu a září. Tedy v době, kdy zemědělci pro změnu sejí řepku. „Poslední čtyři roky nám narůstají problémy na řepce.

Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

Eroze navíc není komplikací jen pro zemědělce, kterým kvůli ní mizí úrodná půda. Ta totiž často steče na cesty nebo železnice. S rozrůstající zástavbou přibývá i množství případů, kdy se odplavená zemina dostane lidem do domu. Déšť také často odnáší půdu s pesticidy do vodních toků. „Víme, že z hlediska vodních zdrojů je znečištění pesticidy velmi vysoké.

Opatření proti erozi

Podle odborníků však existují opatření, kterými mohou zemědělci erozi na svých polích předcházet. Řadí mezi ně například menší plochu polí s jednou plodinou, remízky, protierozní meze nebo příkopy, do kterých může zemina v případě silného deště natéct. „My bychom předně měli chtít - a mělo by to být i v zájmu samotných zemědělců - erozi předcházet.

S udržením úrodné půdy na polích mohou pomoci i přírodě blízké způsoby hospodaření. „Ekologičtí zemědělci například pěstují daleko více jetelovin, které zabraňují erozi svým hustým kořenovým systémem. Se zaváděním protierozních opatření by měla pomoci protierozní vyhláška, která platí od poloviny roku 2021. Řešit by měla situaci v nejnáchylnějších místech, kde dochází k degradaci půdy opakovaně. Jak ale upozorňuje Martin Rexa, uvedení do praxe má značné zpoždění.

Chránit půdu před erozí mají také takzvané standardy dobrého hospodaření, které podmiňují získávání zemědělských dotací z fondů Evropské unie. Jak ale upozorňuje Martin Rexa z Hnutí Duha, v současnosti spadá do těchto podmínek asi čtvrtina orné půdy na našem území. Erozí je však ve skutečnosti ohroženo minimálně dvakrát tolik.

Od podzimu příštího roku by proto měla platit aktualizovaná verze dotačních podmínek. „Podmínky se rozšíří ze současných pětadvaceti procent na šedesát procent půdy. Nová verze měla původně platit už od ledna tohoto roku, postupně se ale platnost přesunula až na podzim 2025. „To je samozřejmě problematické.

Čtěte také: NSEV Čabárna a příroda

„Souhlasíme s tím, aby byl potrestán ten zemědělec, který nehospodaří v souladu s doporučeními a eroze se u něj opakovaně objeví z důvodu jeho pochybení. Kvalitní půdu chtějí přece všichni. Zachování kvalitní půdy by mělo být v zájmu nejen ekologů a lidí, kteří mají kolem polí majetek, ale především samotných zemědělců. Ne všichni jsou však ochotni proti degradaci půdy bojovat.

„Někteří zemědělci jsou už staří a nechtějí nic měnit. „Většina půdy v České republice je pronajatá velkým subjektům. V tu chvíli tam potřebná péče nemusí být zajištěná.

Legislativa a prevence

Vodní eroze je v současné době považována za jeden z nejvýznamnějších degradačních faktorů zemědělské půdy, kterým každoročně dochází k ochuzení půdy o její nejúrodnější svrchní vrstvu, škodám na majetku či zanášení vodních útvarů. Mezi preventivní opatření lze zahrnout nastavení dotačního systému pro zemědělce, kterým jsou stanovena pravidla hospodaření na zemědělské půdě, která by měla vést k omezení degradace půdy.

Dalším preventivním nástrojem je zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZOZPF), kterým je stanoven zákaz způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení. Míra erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy.

Míra erozního ohrožení se zjišťuje prostřednictvím elektronické aplikace Protierozní kalkulačka. Přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy, postup jejího výpočtu v Protierozní kalkulačce a opatření ke snížení erozního ohrožení stanoví prováděcí právní předpis - vyhláška č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí (protierozní vyhláška). Ta stanovuje maximální přípustnou míru erozního ohrožení na hodnotu 9 tun/ha/rok pro hluboké a středně hluboké půdy a na hodnotu 2 tuny/ha/rok pro mělké půdy.

Čtěte také: Nezklamané srdce v přírodě

V souladu se ZOZPF má vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinnost provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo jejímu ohrožení erozí (§ 3c odst. Samotný mechanismus protierozní vyhlášky a z něj vyplývající možnost uložit opatření k nápravě závadného stavu, případně sankci za porušení zákazu způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení, je navázán na případy opakovaných erozních událostí evidovaných v elektronické aplikaci Monitoring eroze.

Monitoring eroze

Monitoring eroze je společným projektem Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP), který slouží k hlášení, evidenci a vyhodnocování erozních událostí. Jak již bylo zmíněno výše, aby mohl být aplikován postup podle protierozní vyhlášky, tzn. povinnost zemědělce plánovat hospodaření v Protierozní kalkulačce, musí být nejprve na dané zemědělské půdě v Monitoringu eroze evidována opakovaná erozní událost.

První erozní událost evidovaná v Monitoringu eroze spouští mechanismus podle ust. § 3c odst. 2 ZOZPF - tedy povinnost v případě vzniku závadného stavu činit bezodkladná opatření k jeho nápravě. Pokud realizovaná opatření nebudou dostatečná a dojde k opakované erozní události evidované v Monitoringu eroze, dochází ke spuštění mechanismu podle ust. § 3c odst. 3 - tedy v tuto chvíli orgán ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu opatření k nápravě, kterým je v případě eroze povinnost vypracovat plán opatření ke snížení erozního ohrožení a povinnost postupovat podle něj.

Bližší podrobnosti k tomuto kroku jsou uvedeny v protierozní vyhlášce. Plán opatření ke snížení erozního ohrožení se vypracovává v Protierozní kalkulačce a obsahuje opatření ke snížení erozního ohrožení za účelem nepřekročení přípustné míry erozního ohrožení posuzované plochy. Plán opatření slouží pro účely hodnocení erozního ohrožení a výběr vhodných opatření ke snížení erozního ohrožení. Pokud zemědělský subjekt hospodaří podle plánu opatření, má se za to, že nedochází k překročení přípustné míry erozního ohrožení.

Jak bylo uvedeno výše, evidence erozní události v Monitoringu eroze hraje zcela zásadní roli v možnosti aplikovat následná opatření předpokládaná ZOZPF. Nahlásit erozní událost může kdokoliv, tedy státní správa, samospráva i veřejnost. Pokud se tedy kdokoliv setká s erozní událostí, je třeba se obrátit na místně příslušnou pobočku SPÚ, případně přímo na pověřeného pracovníka SPÚ. V případě požadavku SPÚ mohou být také zpracovány podrobnější analýzy jednotlivých erozních událostí ze strany VÚMOP.

Pověřený pracovník následně provede terénní rekognoskaci a zjištěné informace zanese prostřednictvím webového portálu Monitoringu eroze zemědělské půdy do databáze.

Změny v podmínkách pro zemědělce

Podmínky pro zemědělce, kteří hospodaří na erozně ohrožené půdě, budou nejspíš mírnější. Na mírně erozně ohrožené půdě dostanou farmáři doporučení, jaké technologie a postupy mají používat, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, a sankci dostanou, až pokud by se tato událost stala.

Úpravu podmínek minulý týden na setkání s novináři představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). V původním plánu bylo dodržování určitých postupů povinné, za nedodržení hrozilo krácení dotací. Výborný přiznal, že původní systém byl poměrně striktní. Původní plán fungoval na principu, že zemědělci dostali stanovené podmínky, pokud je nesplnili, čelili sankcím.

Silně erozně ohrožené půdy zůstanou podle Výborného ve stejném režimu, budou mít nařízené půdoochranné technologie a osevní postupy, které budou muset zemědělci respektovat. "Tam je situace tak vážná, že nemůžeme jít jinou cestou než striktně regulační," uvedl Výborný. Mírně ohrožené půdy by ale mohly mít mírnější podmínky, půdoochranné technologie budou pouze doporučené. "Budeme přísně monitorovat a trestat až ty samotné erozní události," řekl Výborný.

Mírná sankce bude dosahovat jednoho až tří procent ze všech přímých plateb, pokud se erozní události budou opakovat, půda se dostane režimu vyššího ohrožení. Dosud se protierozní pravidla vztahovala na čtvrtinu orné půdy v ČR, podle dřívějšího vyjádření ministerstva by se nově měla týkat 65 procent orné půdy.

Z portálu k monitoringu eroze vyplývá, že v loňském roce bylo v Česku 509 erozních událostí, což je více něž dvojnásobek oproti roku 2023. Ekologové už dříve uvedli, že nárůst eroze je způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou.

Dopady eroze a škody

Splachy půdy neboli vodní eroze způsobují ročně okolo 15 miliard korun škod na půdě, cestách i majetku obcí a občanů. Riziko vodní eroze se přitom s klimatickou změnou stále zvyšuje. Minulý rok byl z hlediska zaznamenaných erozních událostí rekordní, kdy bylo zaznamenáno přes 500 událostí. I letos v říjnu jich je zaznamenaných více (již přes 310) než mezi lety 2021-2023.

Půda, která je erodovaná vodní nebo větrnou erozí způsobuje další škody na obecním a soukromém majetku, zanášení příkopů, zanášení vodních toků a vodních nádrží, které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin (z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do vodního prostředí.

Zrychlená eroze zemědělských půd vážně ohrožuje produkční a mimoprodukční funkce půd a vyvolává mnohamiliónové škody v intravilánech měst a obcí. Eroze půdy ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější část - ornici, která bohužel již u nás v mnoha případech ornice zcela chybí a hospodaří se na níže položených půdních horizontech, které mají výrazně horší vlastnosti než původní vrchní humusová vrstva.

Eroze také zhoršuje fyzikálně-chemické vlastnosti půd, zmenšuje mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost, snižuje obsah živin a humusu, poškozuje plodiny a kultury, znesnadňuje pohyb strojů po pozemcích a způsobuje ztráty osiv, sadby, hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Transportované půdní částice a na nich vázané látky znečišťují vodní zdroje, zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí pro vodní organismy a zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin.

Zemědělský půdní fond a jeho ochrana

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana životního prostředí.

Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované a pozemky, které byly a mají být nadále zemědělsky obhospodařovány, ale dočasně obdělávány nejsou. Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby.

V ČR platí v současné době následující legislativní nástroje pro ochranu zemědělské půdy: Zákon ČNR č. 334 z 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 402/2010 Sb.; vyhláška MŽP č. 13 z dne 24. ledna 1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a příloha vyhlášky 48/2011 Sb. ze dne 22. února 2011, kterou se definují třídy ochrany zemědělské půdy. Je definováno 5 tříd ochrany na základě zatřídění do BPEJ.

I. třída ochrany zemědělského půdního fondu - bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně ...

tags: #pudy #ohrožené #erozí #v #České #republice

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně skladovat dřevo na stavbě?
• Ovzduší ČR
• Fotografie nahých žen
• Vlastnosti termálních pramenů
• Problémy s Emisemi u Škoda 1.6 TDI