Možná, že podle posledních pár měsíců by kdekdo čekal, že největším polutantem moří budou plasty v nejrůznější podobě.
Únik smetí do vodních ekosystémů je velkým problémem, který ohrožuje biologickou rozmanitost i lidské zdraví. Nevhodnou likvidaci odpadu, hlavně plastového, vědci zdokumentovali ve všech hlavních oceánských povodích, na plážích, v řekách, jezerech, a dokonce i v místech tak vzdálených od civilizace, jako jsou Arktida a Antarktida.
Předchozí studie, které se snažily tento fenomén popsat, se zaměřovaly na odhad toho, kolik konkrétních druhů odpadů se dostává do oceánů. Žádná studie ale zatím komplexně nehodnotila úniky smetí do vodního prostředí z hlediska nakládání s odpady.
Vědci se pokusili identifikovat ohniska úniku odpadů z pevniny a tak určit, které řeky, jezera a pobřežní oblasti jsou nejvíc ohroženy. Výsledky podle nich naznačují, že je třeba začít urychleně jednat, pokud má mít lidstvo šanci na neznečištěná moře a oceány.
„Naše studie ukazuje, že většina úniků tuhého komunálního odpadu - tedy předmětů denní potřeby, které lidé odhazují - do vodního prostředí se vyskytuje v Africe, Číně, Indii a jižní Asii. V těchto nejhůř postižených oblastech je nutné začít se zaměřovat na zlepšování systémů nakládání se smetím,“ vysvětluje hlavní autorka studie Adriana Gomez Sanabriová.
Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví
Její studie zdůrazňuje, že když se vědci zaměří jen na jeden druh odpadu, může to přinášet zkreslené výsledky. Například v současné době se v mnoha oblastech planety nahrazují plastové kelímky na jedno použití papírovými. Studie, které sledují jen znečištění umělou hmotou, to mohou vyhodnotit, jako by se problém dařilo řešit, ve skutečnosti se ale jen jeden druh odpadu nahrazuje jiným.
Proto je podle vědců zásadně důležité nastavit cíle, které se týkají zdrojů více druhů odpadu. Studie navíc zdůrazňuje význam univerzálního sběru smetí, který by měl fungovat jako hlavní strategie pro prevenci úniku odpadů do životního prostředí.
„Naše analýza ukazuje, že je naléhavě nutné vytvořit standardizovaný rámec pro sledování produkce, složení a toků smetí. Lidé z celého světa ročně vyprodukují miliony tun plastů. A zatímco asi polovina plastového odpadu se recykluje, spaluje nebo sváží na skládky, značná část toho, co zbývá, nakonec končí v oceánech. V severním Pacifiku se dokonce vytvořil jakýsi umělý ostrov odpadu, který je údajně skoro třikrát větší než Francie. Tým z projektu Ocean Cleanup tvrdí, že tato oblast pokrývá 1,6 milionu kilometrů čtverečních a už v roce 2018 se skládala z 45 000-129 000 tun malých částí plastového odpadu. Zatímco 92 % hmotnosti skvrny tvoří větší předměty, co do počtu dominují oblasti mikroplasty.
Podle dat výzkumné práce Lourense J.J. Meijera a jeho týmu, lze určit 10 zemí, které nejvíce znečišťují plastovým odpadem oceány. Většina plastového odpadu, který končí v mořích, pochází z odpadků v ulicích, parcích, na plážích nebo podél dešťových kanálů. Tyto části do kanalizací, potoků a řek zanáší vítr a dešťová voda. Řeky se pak mění v jakési plastové dálnice a přepravují plast do oceánů. Značná část oceánského plastu pochází i z poškozených rybářských sítí a sítí, které rybáři přímo vhazují do volného moře.
Mnoho lidí si myslí, že největšími znečišťovateli oceánů, jsou země, které produkují nebo spotřebovávají nejvíce plastů. Ale tak to zcela není. Žádná přímá úměra tu nefunguje. Podle studie padá Černý Petr těm zemím, které mají možná menší zeměpisnou rozlohu, ale zato dlouhé pobřeží, celoročně silné srážky a souběžně s tím také špatnými systémy nakládání s odpady. Proto jejich plastové odpady končí tak často v moři.
Čtěte také: NSEV Čabárna a příroda
Donedávna i odborníci předpokládali, že největšími producenty plastového odpadu jsou nejlidnatější země Čína a Indie. Podle nových odhadů jsou sice v první desítce největších hříšníků, ale pozor… Například Čína vyprodukuje 10krát více plastového odpadu než Malajsie. Odhaduje se však, že do oceánu proudí 9 % celkového plastového odpadu z Malajsie, zatímco z Číny jen 0,6 %. A celkově druhá Indie vypustí do oceánu 3krát méně odpadu než Filipíny.
Proč právě Filipíny jsou na čele nepopulárního žebříčku? Je to souostroví s více než 7 000 ostrovy, 116 miliony obyvatel, pobřežím dlouhým 36 289 kilometrů a 4 820 řekami, které údajně vypustí do oceánu 35 % celkového plastového odhadu.
| Země | Roční množství plastového odpadu končícího v oceánech (v tunách) |
|---|---|
| Filipíny | 356 371 |
| Indie | 126 513 |
| Malajsie | 73 098 |
| Čína | 70 707 |
| Indonésie | 56 333 |
| Myanmar | 40 000 |
| Brazílie | 37 799 |
| Vietnam | 28 221 |
| Bangladéš | 24 640 |
| Thajsko | 22 806 |
| Zbytek světa | 176 012 |
| Celkem | 1 012 500 |
Kromě Filipín pochází údajně více než 75 % nahromaděného plastu v oceánech ze špatně ošetřeného odpadu v asijských zemích, včetně Indie, Malajsie, Číny, Indonésie, Myanmaru, Vietnamu, Bangladéše a Thajska. Jedinou neasijskou zemí, která se s 1 240 řekami včetně Amazonky dostala do tohoto top 10, je Brazílie.
Zajímavý je i údaj, které země produkují nejvíc plastového odpadu na osobu. Opět vedou Filipíny (3,3 kg), ale za nimi jsou pak země z Jižní Ameriky a Karibiku - Surinam (2,89kg), Trinidad a Tobago (2,55kg) a Sv. Lucie (2,45kg).
Mnoho zemí s vysokými příjmy produkuje velké množství plastového odpadu, ale buď ho lépe zpracovává, nebo ho vyváží do jiných zemí.
Čtěte také: Nezklamané srdce v přírodě
Ve Středozemním moři končí každý rok 229 000 tun plastového odpadu. Odhad uvádí zpráva, kterou zveřejnil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN). Celkově se na dně Středozemního moře nachází podle odhadu IUCN zhruba 1,2 milionu tun plastu. Nejvíce k znečistění plastovým odpadem přispívá Egypt s 74 000 tunami ročně. Následují Itálie (34 000 tun ročně) a Turecko (24 000 tun ročně). Rozpočítá-li se množství na hlavu, pak jsou v čele žebříčku balkánské země jako Černá Hora, Albánie či Bosna a Hercegovina.
Množství odpadu, jež končí v moři, ale představuje jen zlomek celkové výroby plastu v regionu. "Znečištění plastovým odpadem může vést k dlouhodobým škodám na suchozemských i mořských ekosystémech," uvedla Mina Eppsová z IUCN. Ke snížení množství plastového odpadu, jež končí v moři, může přispět zlepšení recyklace a odpadového hospodářství. Zavedení nejvyšších standardů nakládání s odpadky by vedlo ke snížení množství až o 50.000 tun ročně.
Nejvíce je postiženo Baltské moře, které podle studie vykazuje problematickou hladinu nebezpečných látek až v 96 % své rozlohy. Nicméně ve většině oblastí se situace pomalu zlepšuje díky postupným zákazům týkajícím se používání chemických látek, které by byly do moře vypouštěny jako v minulosti.
Podle Johnnyho Rekera, autora zprávy EEA, je třeba také prověřovat potenciální nové polutanty: „Každé dvě a půl minuty vznikne nějaký nový potenciální kontaminant, jehož účinky ještě neznáme. Jedná se o syntetické organické sloučeniny vyráběné a používané mezi 30. a 70. lety 20. století. Během výroby a jejich používání se běžně dostávaly do okolního prostředí. Byly zakázány v roce 1986 právě vzhledem k jejich rizikovosti a ekologické zátěži. Je dobré mít přehled. Pomoci přírodě a životnímu prostředí můžeme i drobnými každodennostmi.
tags: #ktere #more #je #nejvice #znecistene