Kvalita ovzduší v Polsku: Problémy a řešení

„Běžně jsem kašlala a svědily mě oči. Stejně jako mnoho dalších lidí, kteří celý život žijí v zemi s tak znečištěným ovzduším, jsem si myslela, že to je normální,“ říká ekologická aktivistka Magdalena Kozlowská.

Setkáváme se v kanceláři environmentální organizace Krakovský smogový alarm. Na stěnách visí obrázky znečištěných plic a v chodbě jsou položené transparenty s jednoduchým sdělením: „Krakov chce dýchat!“

Kozlowská si pamatuje moment, kdy přišla domů a uvědomila si, že pach z jejího oblečení není jen nějaký zimní zápach, jak si dříve myslela, ale smog. Poté, co přišla na první schůzku Krakovského smogového alarmu, stala se z běžné občanky aktivistka za čisté ovzduší.

Počátky aktivismu a boj za čistý vzduch

Kozlowská je součástí organizace od jejího počátku v roce 2012. Tehdy šlo o formující se občanské hnutí za čistý vzduch, jehož cílem bylo vymyslet, jak upozornit místní obyvatele na špatný stav ovzduší a přinutit politiky, aby přijali efektivní opatření.

To bylo v době, kdy Krakov dominoval evropskému žebříčku nejznečištěnějších měst podle výzkumu Evropské agentury pro životní prostředí. Většina nebezpečných látek, jako benzo(a)pyren, pocházela ze spalování levného nekvalitního uhlí, dřeva a těžkých topných olejů ve starých a neúčinných kamnech, kotelnách a krbech v domácnostech. Tyto zdroje měly největší podíl na koncentracích polétavého prachu v ovzduší.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Klíčem ke změně tedy bylo drastické snížení emisí škodlivin z komunálního a bytového sektoru. „Příčina byla jasná a existovaly expertízy, co se s tím dá dělat. Jako nejlepší řešení vycházel úplný zákaz pevných paliv. Odborníci ale varovali, že to není možné zavést kvůli nedostatku podpory veřejnosti,“ vzpomíná Kozlowská. Krakovský smogový alarm se to ale rozhodl změnit. „Snahy města o eliminaci emisí se nám zdály nedostatečné a prostředky vyčleněné na tento boj neadekvátní rozsahu problému,“ píše se na stránkách organizace.

„Rozhodli jsme se proto vzít věci do vlastních rukou a zahájit osvětovou kampaň mezi občany. Uvědomili jsme si, že pouze jejich tlak donutí obecní a vojvodské úřady k zavedení účinných opatření,“ pokračuje text.

Než se z Krakovského smogového alarmu stala organizace, šlo o skupinu přátel, kteří se bavili o znečištění ovzduší, mluvili o jeho negativním vlivu na jejich životy a měli obavy o životy svých dětí.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Skupina profesora Wieslawa Jędrychowského z krakovské Jagellonské univerzity zkoumala vliv znečištění ovzduší v prenatálním období na zdraví novorozenců. Studie u těhotných matek potvrdila vliv vystavení se polycyklickým aromatickým uhlovodíkům na nervový systém jejich potomků. Děti matek, které žily v prostředí s více znečištěným ovzduším, vykazovaly nižší IQ o 3,8 bodu ve srovnání s dětmi matek, které žijí v prostředí s čistějším vzduchem. Výzkumníci prokázali také souvislost s vývojem plodu, kdy zmíněné látky mohou vést k nižší porodní hmotnosti dítěte.

Výzkumný institut NeuroSmog pod vedením profestora Marcina Szweda zase zjistil, že smog má vliv na vývoj mozku dětí, ovlivňuje například rozvoj ADHD či Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

Velmi rychle se k nám začali přidávat lidé, nabízeli pomoc a podporu. Organizovali jsme pochody a demonstrace, sbírali podpisy pod petice a měli jsme významnou podporu veřejnosti. Lidé s námi demonstrovali, stovky Krakovanů se k nám přidávaly v ulicích a začaly požadovat změny,“ popisuje aktivistka Ewa Lutomská, nyní projektová manažerka organizace.

Hnutí začalo upozorňovat krakovskou veřejnost na kritický stav ovzduší ve městě veřejnými akcemi. Například v roce 2013 tisíce Krakovanů ve smutečním davu nesly rakev s nápisem “ovzduší” bývalému náměstkovi hejtmana Malopolského vojvodství Wojciechu Kozakovi. Symbolický pohřeb byl jednou z událostí, které měly přimět místní politiky tristní situaci řešit.

Spolupráce s médii a politiky

Hnutí podporovali lékaři, vědci i novináři. „Učili jsme novináře, jak psát o ovzduší, protože to pro ně bylo tehdy bylo nové. Marketingoví poradci zase naopak nám radili s kampaněmi, aby byly co nejpoutavější a dostatečně vizuální, aby si lidé uvědomili skutečné důsledky smogu,“ vysvětluje Kozlowská.

Skupina aktivistů nakonec na svou stranu dostala jak veřejnost, tak politiky. „Byl to hlavně společenský tlak a vědecké výzkumy, které ukázaly, že každý rok předčasně umírají místní a jsou jim diagnostikovány plicní choroby kvůli znečištěnému ovzduší,“ dodává krakovská reportérka Katarzyna Kojzar z investigativní redakce OKO.press, která se specializuje na ochranu životního prostředí.

Zákaz pevných paliv a jeho prosazení

Úspěch iniciativy za čisté ovzduší naznačila v říjnu 2013 veřejná konzultace zákazu pevných paliv na úrovni vojvodství, v jehož gesci je zavedení podobných vyhlášek. Občané dostali příležitost připomínkovat vznikající strategii regionu pro lepší ovzduší. Tehdy lidé podali rekordních 2 500 připomínek, z čehož 90 procent se vyslovilo za úplný zákaz pevných paliv.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

„Žádná dosavadní konzultace, dokonce ani strategie rozvoje Malopolska, nezískala tolik připomínek a názorů. Vaše hlasy nemůžeme ignorovat. Proto předložíme usnesení, které bude v souladu s očekáváním veřejnosti,“ řekl tehdy malopolský hejtman Marek Sowa.

Zákaz používání pevných paliv v Krakově byl schválen hned v listopadu 2013 malopolským zastupitelstvem: dvaadvacet zastupitelů bylo pro, jedenáct proti a pět se zdrželo. „Stalo se tak po roce intenzivních informačních kampaní. K tomu by nedošlo, kdyby odhodlaní lidé, zapojení do tohoto boje, nevyšli do ulic,“ hodnotí prosazení změny s odstupem času aktivistka Ewa Lutomská.

To byl i moment, kdy se z neformální skupiny stala organizace. „Tehdy jsme se rozhodli založit sdružení, abychom mohli monitorovat kroky úřadů, ale také abychom šli dál za hranice Krakova a začali bojovat za čistý vzduch v celém Malopolsku,“ říká. Dnes v Polsku funguje síť podobných iniciativ, které sdružuje organizace Polský smogový alarm. Takzvané smogové alarmy jsou téměř v každém větším i menším městě.

Komplikace a právní bitvy

Schválený zákaz měl vejít v účinnost v roce 2018. Nejvyšší správní soud ho však v roce 2015 zrušil s odůvodněním, že vojvodství jeho zavedením překročilo své pravomoci. Necelý měsíc po rozhodnutí soudu se ale pravomoci samospráv změnily. Prezident Andrzej Duda podepsal novelu zákona o ochraně životního prostředí, která radnicím dává možnost zakázat na území města kotle na uhlí a některá další paliva. Na začátku roku 2016 proto zastupitelé Malopolska opět přijali usnesení proti smogu: devatenáct jich bylo pro, patnáct se zdrželo. Ani napodruhé ale zákaz neprošel hladce.

Zemský správní soud obdržel čtyři stížnosti proti nové právní úpravě od občanů i zástupců kotlářského průmyslu, všechny však odmítl. Zákaz tak platí od září 2019 a lidé od té doby nesmí své domácnosti vytápět pevnými palivy. Jde o výsledek spolupráce aktivistů, města a vojvodství.

Město kromě prostého zavedení zákazu spustilo také potřebné sociální programy a zřídili informační centra, aby občané věděli, jak vytápět své domovy jiným způsobem. Od té doby z města podle novinářky Katarzyny Kojzar v podstatě vymizela opozice vůči zákazu. „Úplný zákaz existuje od roku 2019, takže už nemáme žádné topné systémy závislé na pevných palivech,“ říká s tím, že už není důvod si stěžovat.

„Kritické hlasy se objevují vždy, ale obyvatelé Krakova většinou pochopili, v čem spočívá problém znečištěného ovzduší a neustálého vystavení se vysokým koncentracím nebezpečných látek, zejména v zimním období, takže zavedené změny přijali,“ doplňuje mluvčí města Katarzyna Misiewicz.

Pár měsíců před začátkem účinnosti zákazu si město nechalo provést mezi obyvateli průzkum. Přes 80 procent respondentů zhodnotilo jeho zavedení pozitivně. Podle Kojzar je teď proto problém spíše skutečnost, že zákaz nebyl tehdy zaveden v celém regionu a ve zbytku vojvodství proto stále vzbuzuje kontroverze.

Výsledky a zlepšení kvality ovzduší

Od zavedení zákazu v Krakově uběhly více než čtyři roky a výsledky jsou doslova cítit. Počet smogových dnů klesl ze 116 v roce 2012 na 16 v roce 2023 (data z monitorovací stanice na ulici Bujaka). Průměrné roční koncentrace hrubých prachových částic PM10 v důsledku přijatých opatření klesly v roce 2020 o 50 procent. Výrazný pokles byl zaznamenán i u jemných částic PM2,5.

Účinnost omezení pevných paliv ukázala také analýza, kterou si nechal zpracovat Krakovský smogový alarm mezi lety 2012 až 2020 u expertů z univerzity AGH Krakov. Následující tabulka ukazuje výrazně rychlejší zlepšení kvality krakovského vzduchu v porovnání s celým vojvodstvím, kde zákaz zavedený není:

Výzkum Ewy Czarnobilské, vedoucí Centra klinické a environmentální alergologie ve Fakultní nemocnici v Krakově, také ukázal, že se změny v ovzduší pozitivně projevují na zdraví krakovských dětí a mladistvých. Od doby, co došlo k výměně tisíců lokálních topenišť, mezi nimi klesá výskyt astmatu a alergické rýmy.

Změna legislativy ale podle ní není jediný důvod. „Je nám jasné, že ke zlepšení přispěla i informovanost obyvatel Krakova. Díky aktivitám nevládních organizací a místní samosprávy za čisté ovzduší se zvyšuje povědomí o dopadech smogu a máme aplikace, které nám hlásí, jaká je koncentrace pevných částic ve vzduchu, takže lidé nechodí s dětmi na procházky, když jsou normy překročeny,“ vysvětluje Czarnobilská.

Role aktivistů a spolupráce s městem

Zásadní roli v přesvědčování obyvatelstva hráli aktivisté a jejich kampaně „Krakov bez smogu“ nebo „Chceme dýchat“. Podle Kozlowské se ale Krakovský smogový alarm na začátku svého snažení setkával i s odporem, a to zejména ze strany místních politiků. Někteří prý podezřívali členy hnutí, že vedou politickou kampaň a ohrožují jejich politické zájmy. Zároveň se podle ní objevily pokusy potlačit kampaň za čistší ovzduší z důvodu, že by to mohlo ohrozit městský turismus.

„Město paradoxně lákalo turisty, ať přijedou, ale už se nezajímalo o zdraví místních. Politici si nechtěli nechat zkazit pozitivní obraz města, ale postupně pochopili, že je lepší problémům čelit, zavést tvrdá opatření a prezentovat situaci jako úspěch a inspiraci pro ostatní,“ myslí si Kozlowská.

Podle Lutomské kritika Krakovského smogového alarmu a obavy z jeho možné politické síly probíhaly hlavně v soukromých rozhovorech a byly postaveny na drbech. „Faktem ale je, že jsme dostávali návrhy od politických stran, abychom se zapojili do komunálních voleb. Samozřejmě jsme to odmítli, protože naše motivace byly úplně jiné,“ vysvětluje.

„Objevily se i menší místní protesty, zejména od lidí spojených s dřevařským průmyslem a od prodejců krbů, kteří se snažili ochránit své podnikání před úplným zákazem topení dřevem,“ popisuje dále Kozlowská. „Pokud jde o uhlí, většina si byla vědoma jeho škodlivých účinků, ale dřevo bylo považováno za přirozený, příjemný zdroj tepla,“ dodává.

I podle starosty Krakova Jacka Majchrowského, který úřad zastává od roku 2002, bylo téma nejprve obtížné vysvětlit a prosadit, ale to se změnilo s rostoucím ekologickým povědomím jak mezi politiky, tak občany. K tomu podle něj výrazně přispělo tehdy vzniklé občanské hnutí. „Upozornili na problém smogu, zaměřovali se na úkoly ke zlepšení kvality ovzduší a podpořili kroky města při zavádění zákazu používání tuhých paliv,“ dodává s tím, že šlo spíše o partnery než politickou hrozbu.

Finanční podpora a motivační programy města

„Jako občanské hnutí jsme si byli od začátku vědomi, že ti nejchudší lidé potřebují finanční podporu pro výměnu kotlů, takže jsme se o to zasazovali,“ říká Kozlowská s tím, že to podporovali i místní politici.

Ještě než zákaz vešel v platnost, město přišlo s programem, ve kterém občanům pokrylo 100 procent nákladů na výměnu kotle za plynový, připojení k centrálnímu topení nebo přechod na obnovitelné zdroje. V roce 2017 tato podpora klesla na 80 procent a poslední dva roky před zavedením zákazu šlo o 60 procent. Klesání podpory se netýkalo sociálně slabých domácností a jednotlivců. Pro ně město zavedlo program sociální pomoci.

Mezi lety 2012 až 2019 tak bylo odstraněno zhruba třicet tisíc topenišť na pevná paliva a bylo instalováno téměř dva tisíce obnovitelných zdrojů energie. To všechno vyšlo Krakov na více než tři sta milionů zlotých (zhruba 1,75 miliardy korun). Kromě peněz z vlastního rozpočtu město využilo i podporu z externích zdrojů, včetně grantů a půjček za zvýhodněných podmínek.

Město navíc hradí rozdíl v nákladech na provoz topení s levnějším, ale špinavým uhlím, a čistším, ovšem dražším plynem. Dále nabízí dotační program na zateplování budov, aby byly výdaje za topení co nejnižší. Rozhodnutí radnice spustit tyto programy bylo jedním z důležitých argumentů pro získání podpory i na regionální úrovni.

Energetičtí poradci v Krakově také prováděli termovizní testy na rodinných domech, aby zjistili, kudy z nich uniká teplo a lidi k investicím do zlepšení tepelné izolace svých domů více motivovali.

Vzdělávání a osvěta

V Krakově zároveň probíhaly aktivity zaměřené na environmentální výchovu. Šlo o ekopikniky, kde se lidé setkávali v přírodě a učili se o životním prostředí. Město šířilo vzdělávací materiály do škol a poskytovalo učební materiály o ochraně životního prostředí pro děti či školení pro učitele.

V Krakově fungovala do roku 2019 celkem tři poradenská místa, kde se lidé mohli potkat s takzvanými ekoporadci a probrat s nimi veškeré záležitosti kolem zavedeného zákazu, výměny topení či obnovitelných zdrojů. Podle dat města poradci poskytli přes sto padesát tisíc rad. Úspěch by nebyl možný bez účasti občanských organizací a velkého zapojení Krakovanů do procesu výměny topenišť,“ míní mluvčí Krakova Misiewicz. Nyní funguje už jen jedno informační místo pro energetické poradenství.

Týmy městských poradců v minulosti také navštěvovaly znevýhodněné skupiny obyvatel a poskytovaly jim informace o tom, jak přejít od kamen na tuhá paliva k ekologickému vytápění a jak získat finanční prostředky na tyto investice.

Přetrvávající problémy a vliv okolních obcí

Hlavním faktorem, který přispěl ke snížení koncentrací tuhých znečišťujících látek v ovzduší v Krakově, bylo podle Polského hydrometeorologického úřadu skutečně důsledné provádění programu likvidace komunálních topenišť na tuhá paliva. Nejde ale zdaleka o jediné hledisko.

„Je třeba mít na paměti, že velmi důležitou roli při utváření emisí znečišťujících látek hrají i povětrnostní podmínky. Oteplování klimatu, které je pozorováno již řadu let, a následné snížení četnosti nepříznivých meteorologických podmínek příznivých pro akumulaci znečišťujících látek, rovněž zlepšilo kvalitu ovzduší v Krakově,“ píše úřad.

Proč jsou tedy v Krakově stále dny, kdy je ovzduší silně znečištěné, přestože byly odstraněny prakticky všechny kotle na uhlí a dřevo? Problémem je geografická poloha města v údolí řeky Visly. Kvůli tomu v době, kdy se střídají vysoké a nízké teploty, dochází ve městě ke kumulaci znečišťujících látek ze sousedních obcí, kde zákaz spalování tuhých paliv neplatí. „V okolních obcích kolem Krakova zbývá ještě vyřadit z provozu přes 10 tisíc kotlů na tuhá paliva,“ říká mluvčí města.

Přeshraniční spolupráce a dopady na Českou republiku

Škodliviny, které vypouštějí do vzduchu polské domácnosti, mohou, mimo jiné, za špatnou kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Podle meteorologů a odborníků je situace nejhorší těsně u hranic a obecně se přenos škodlivin z Polska podílí na znečištění v kraji desítkami procent. Nejde jen o Karvinsko.Kvůli dlouhodobému porušování limitů koncentrace prachových částic Polsko v roce 2015 zažalovala Evropská komise.Česko a Polsko budou usilovat o zlepšení ovzduší na obou stranách česko-polské hranice. Mimo jiné pro to zajistí financování, včetně peněz na regionální programy zlepšování kvality ovzduší, a pravidelně si budou vyměňovat informace o plánovaných opatřeních prostřednictvím mezistátní expertní skupiny. Plyne to z deklarace, kterou včera podepsal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a polská ministryně klimatu a ochrany životního prostředí Anna Moskwová.

tags: #kvalita #ovzduší #v #Polsku #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Poplatek za komunální odpad v ČR
• Průvodce světem nápisů
• Více o maximálním minimu
• Přírodní krásy Gabicce Mare a zajímavosti
• Globální oteplování a Maledivy