Při výběru materiálu a provedení plotu je důležité zohlednit nejen cenu a účel, ale i charakter samotné stavby a okolní zástavby. Plot totiž nemusí být pouze praktickým prvkem, ale i estetickým doplňkem, který může výrazně ovlivnit celkový dojem z vašeho pozemku.
V ideálním případě by měl být plot architektonicky v souladu s okolím, respektovat vzhled a styl domu, a zároveň zapadnout do charakteru celé oblasti. To znamená, že při rozhodování o jeho podobě a materiálu bychom měli dbát na to, aby ladil nejen s fasádou domu, ale i s prostředím, ve kterém se nachází.
Při výběru plotu však není jen materiál a provedení tím nejdůležitějším. Pokud jde o ploty, které směřují do ulice, měli byste pamatovat na místní předpisy a regulační omezení. I když na stavbu plotu není nutné stavební povolení, k jeho realizaci budete potřebovat územní souhlas.
Tento souhlas vyžaduje, aby se na stavbě dohodli všichni dotčení sousedé a osoby, které by mohly být výstavbou ovlivněny. Z tohoto důvodu je dobré se předem informovat na stavebním úřadě, jaké náležitosti a podmínky stanovuje místní vyhláška. Doporučujeme také konzultaci se sousedy, abyste předešli případným konfliktům.
Výška plotu má vliv na jeho funkčnost i estetiku. Nižší ploty sice šetří materiál a náklady, ale nemusí splnit všechny vaše požadavky. Při výběru výšky plotu je důležité zohlednit účel, který od plotu očekáváte.
Čtěte také: Zábavné příběhy o zvířatech
Chcete pouze opticky oddělit pozemek, nebo také zajistit ochranu soukromí a zamezit vstupu cizích osob? Výšku plotu a jeho design (plný nebo průhledný) je nutné přizpůsobit těmto požadavkům. Pokud jde o optické vymezení pozemku, postačí plot o výšce 1 až 1,2 metru.
Nejdůležitější otázkou pro vás bude zcela určitě typ materiálu, z něhož je plot vyroben. Materiál totiž určuje trvanlivost plotu, jeho odolnost, vzhled a samozřejmě také rozhoduje o jeho ceně. Některé materiály navíc vyžadují pravidelnou údržbu, o jiné se naopak nemusíte starat téměř vůbec.
Na trhu existuje obrovské množství druhů materiálů, a vy tak můžete mít svůj plot kovaný, kovový, dřevěný, drátěný nebo třeba živý.
Okrájeli jste si okurku a slupku jste hodili do směsného odpadu. Máte špatný pocit? Malý ekologický červík ve vás hlodá, že jste pro přírodu mohli udělat víc. Na internetu najdete spoustu článků o kompostování. Co tam patří a co ne, jaká má být teplota v kompostu. Jaký má být správný poměr uhlíku a dusíku. A prohrabovat pořádně! Zdá se vám to složité? Mně pekelně. Naštěstí jsme se přes teorii zakládání kompostu dostali i k praxi. A světe, div se! I přes náš spontánní přístup slavíme úspěchy. Každý rok si do květináčů pěchujeme tu nejlepší zeminu.
Zkuste si na malou chvíli představit, že by se přeci jen na vaší okrasné zahradě našel malý kousek, kde by ten kompost tak moc nepřekážel. Tak metr na metr. Někde vzadu, v rohu. Odměnou vám bude dobrý pocit. Můžete se ekologicky zbavit spousty rostlinných zbytků. Všechny odkrojky ovoce a zeleniny. Nesnědenou rýži, brambory, těstoviny. Hnijící či naplesnivělé plody, které jste nestihli spotřebovat, a z vaší lednice by se ta kupa zdraví podívala už jenom do koše. Produkty ze zvířátek se do kompostu nedávají. Za prvé by vám do zahrady mohli přilákat pár hlodavců, kteří by si na „masíčku“ rádi pochutnali. A za druhé živočišné produkty podporují trochu jiné bakterie. A tyhle bakterie zpomalují přírodní procesy, kterým se říká tlení.
Čtěte také: Vše o kapradinách
Do kompostu také patří spousta dalších věcí, které by vás možná ani nenapadly. Třeba lógr z kávy. Čaj i se sáčkem. Plata od vajíček a roličky od toaletního papíru. A můj oblíbený - přepálený rostlinný tuk po smažení. S tím jsem si v kuchyni hodně dlouho nevěděla rady, až mi poradila kapacita RNDr. A nejvíc samozřejmě oceníte váš nový kompost, až budete opečovávat zahradu. Všechny zastřihnuté větývky, listí, plevel. Nevydařená úroda napůl sežraná od slimáků. Stará hlína, kterou vyhazujete z truhlíků po letní sezóně.
Samozřejmě pravidlo čím menší kousky, tím lepší, znám i já. Ale nedržím se ho. Ne že bych nechtěla, ale…Jsem hospodyňka uspěchaného typu a moderní doby. A všechno chci mít hned, bez práce. A tak to tam hážu, jak mi to v kuchyni od ruky odpadne. Velké kusy, malé kusy. A ona si vážně poradí. Je jasné, že když na kompost hodíme celou hlávku zežloutlé brokolice, tak se asi chvíli rozkládat bude. Říká se, že do roka by v kompostu měly zetlít všechny zbytky a zbýt by měla pouze kvalitní zemina.
Na jaře vezmeme kompost, kam jsme v průběhu minulého roku házeli zbytky, ještě jednou jej pořádně promícháme a dáme ho všechen do vedlejšího kompostu „odpočívat“. Do odpočívacího kompostu už ale nic nepřihazujeme, maximálně ho občas trochu prohrábneme. A necháme ho pracovat. A na podzim máme hlínu radost pohledět, voňavou, vlhkou, hnědou. A proč říkám voňavá hlína?
Založit kompost je hračka. Možná nejtěžší na tom je sehnat pár prkýnek a sbouchat je dohromady. A zbytek? To už je pouhé čarování. …A pak už jenom házíte zbytky. Házíte a prohrabujete mezi sebou. Házet a přehrabovat. Házet a přehrabovat. Časem už jenom házíte a občas přehrabujete.
Kompost je mými slovy kvalitní zemina se spoustou příznivých bakterií a živin pro všechny druhy rostlin. Používá se všude, kde chcete, aby se vaší zeleni dařilo. Trochu dáte při přesazování do květináčů, do truhlíků. A co vy? Jak jste na tom s kompostováním?
Čtěte také: Živá příroda a filosofie
tags: #zive #ploty #ekologie #vyhody #nevyhody