Kvalita ovzduší: Komplexní pohled na problematiku

Nečistoty v ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se v ovzduší nalézají, je způsobeno především činností člověka, k největším změnám docházelo v průběhu 20. století. Znečištění ovzduší dosáhlo svého nejhoršího stavu v období průmyslové revoluce. Bylo to v důsledku zvýšené těžby uhlí a jeho následného spalování, které způsobovalo intenzivnější výskyt oxidu siřičitého, sazí a popela ve vzduchu.

Látky, jejichž zvýšená přítomnost v ovzduší může ovlivňovat životní prostředí a životy lidí, jsou především chlorovodíky, oxidy síry a dusíku, fluór, chlór a další např. neviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. V poslední době se vyskytují snahy o omezení výskytu škodlivin v ovzduší, což mají zajišťovat emisní limity, které byly přijaty pro Evropu jako reakce na Zákon o čistém ovzduší, který přijaly v roce 1970 Spojené státy.

Hodnocení kvality ovzduší

Posuzování kvality ovzduší je rozděleno podle jednotlivých veličin (PM10, NO2 atd.). Celková kvalita ovzduší je posuzována podle nejméně příznivě hodnocené veličiny. Výhodou indexu a jeho slovního popisu je, že není nutné sledovat a porovnávat konkrétní číselné hodnoty.

Hladina s označením Velmi dobrá a Dobrá je považována za standard, kdy znečištění ovzduší nemá žádný vliv na lidský organismus. Všichni lidé mohou pociťovat lehké zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (i při kratším pobytu venku).

Kvalita ovzduší v metru

Metro jako hromadný způsob dopravy, šetrnější k životnímu prostředí, je určitě příhodnou odpovídající volbou. Zdravější variantou pro lidské zdraví ale určitě zatím není. To jsou dobré zprávy, protože jednou z často zmiňovaných výhod metra ve velkých metropolích je, že prakticky uvolňují přehuštěné silnice od osobní přepravy, zbavují ulice aut a tím činí ovzduší měst pro všechny méně znečištěné, dýchatelnější. Jenže se méně už hovoří o tom, že ovzduší uvnitř metra moc dýchatelné není.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Například ovzduší v newyorské podzemce překračuje doporučené zdravotní limity až 70x. Je to cesta, kterou svému zdraví neprospějete. Zdravotní limit, povolenou bezpečnou denní kontaminaci, stanovili američtí hygienikové u částic PM 2,5 na 36 μgm na metr krychlový (experti Světové zdravotnické organizace WHO pak doporučují raději méně než 25 μgm). V žádném ze 71 systému metra ve Spojených státech se ale s podlimitní koncentrací nesetkáte.

Relativně nejčistší ovzduší bylo naměřeno v Bostonu, Washingtonu DC a ve Filadelfii, byť i tady byl doporučený limit s průměrnou naměřenou hodnotou 145 μgm-3 překročen čtyřnásobně. Žebříček vede město New York, jehož podzemkou se každý den veze 5,5 milionu pasažérů. Aby tu po dobu 20-40 minut (průměrná doba jízdy) dýchali vzduch obohacený o polétavé prachové částice PM 2,5 v koncentraci 251 μgm-3. Tedy 7x více, než by měli.

Úplným extrémem je pak trasa metra, napojující newyorský Manhattan na New Jersey. Koncentrace znečištění PM 2,5 tu dosahovala 1499 μgm-3. „Taková míra znečištění je typická spíš pro požáry nebo pro demolice budov, ale nikoliv pro metro,“ říká k tomu Terry Gordon, profesor medicíny, který se na měřeních podílel. „Je to snad vůbec nejhorší naměřené znečištění na světě, které překoná Peking i Dillí v těch nejhorších smogových dnech.“

Rizika znečištěného ovzduší v podzemce se netýkají jen prachových polétavých částic: znečištění má díky chabé ventilaci přepestrou povahu směsi těkavých látek, mikroorganismů, plísní, hub a bakterií; řady sloučenin odvozených od prvků železa, chromu a manganu, chemikálií vznikajících při rozkladu organických zbytků.

Poněkud starší měření z roku 2015 přisuzuje pražskému metru průměrnou koncentraci PM 2,5 93,9 μgm-3. Což na Evropu vlastně vůbec není špatné, ale pořád je to skoro čtyřikrát víc, než kolik by vám doporučila Světová zdravotnická organizace. A pořád je to taky skoro 8x víc, než kolik toho „nadýcháte“ v centru, na zemském povrchu.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

Legislativa a Evropská Unie

Evropský zákon o kvalitě ovzduší je porušován ve více než 130 městech ve 23 z 28 členských států EU. Plyne to z vyjádření Evropské komise. V posledních dvou letech Komise zahájila právní kroky proti 12 členským státům kvůli selhání při prosazování normy kvality ovzduší pro oxid dusičitý (NO2).

Komise zahájila další řízení pro porušení limitů v rámci částic PM10, právním krokům čelí Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Portugalsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Slovinsko. Dále směrnice č. 2001/81/ES o národních emisních stropech stanovuje limity některých látek znečisťujících ovzduší včetně pevných částic (PM) a oxidů dusíku (NOx) na národní úrovni.

Vliv pyrotechniky na kvalitu ovzduší

Odpalování zábavní pyrotechniky je velmi významným zdrojem znečišťování ovzduší. Koncentrace prachových částic PM nabývají často krátce po novoroční půlnoci ve městech hodnot, které jsou nejvyšší z celého následujícího roku. Velmi vysoké průměrné hodinové koncentrace částic PM10 byly na Silvestra 2025/26 naměřeny pouze na stanici Třinec-Kosmos (203,4 µg∙m-3) a nad 100 µg∙m-3 se koncentrace částic PM10 vyšplhaly ještě v lokalitě Ostrava-Hrabůvka (115,0 µg∙m-3). V obou případech to bylo v první hodině nového roku.

V Praze byla nejvyšší hodnota hodinového průměru koncentrace částic PM10 naměřena rovněž během první hodiny po půlnoci, a to na stanici Praha 9-Vysočany (78,4 µg∙m-3). Pro srovnání, na přelomu let 2024/25 byla na této stanici naměřena hodinová koncentrace 360,2 µg∙m-3, tedy koncentrace téměř pětinásobně vyšší. Na dalších čtyřech stanicích pak byla naměřena koncentrace částic PM10 vyšší než 200 µg∙m-3.

Na přelomu roku 2025 a 2026 panovaly na celém našem území velmi dobré nebo dobré rozptylové podmínky. K tomu foukal vítr ze západních směrů o rychlosti kolem 5 m.s-1, jen lokálně byl slabší. Právě velmi dobré rozptylové podmínky, vyšší rychlost větru a v kombinaci s výskytem srážek znamenaly, že výchozí koncentrace znečišťujících látek, ještě před začátkem hlavní fáze odpalů, byly na tuto roční dobu velmi nízké a index kvality ovzduší na celém našem území byl na nejlepším stupni.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

Kromě geografických omezení odpalů se pravděpodobně projevil i vliv omezení prodeje zábavní pyrotechniky v maloobchodních sítích, tedy snížená dostupnost tohoto zboží.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Špinavé ovzduší fakticky zabíjí lidi, způsobuje celou řadu nemocí a komplikuje situaci po celém světě. Směs mlhy a dýmu - smog (z ang. slov smoke a fog) - dusila město jako těžká deka, znemožňovala dopravu a vstupovala i do budov tak, že bylo nezbytné rušit divadelní představení a návštěvy biografů.

Podle WHO zemřelo v roce 2020 v důsledku špinavého ovzduší celkem 6,7 milionu lidí na celém světě. Podle druhu a intenzity znečištění pak můžeme pozorovat různé následky na zdravotním stavu populace. Účinky mohou být jak krátkodobé (ztížené dýchání, zhoršení stavu chronických onemocnění, jako je astma), tak dlouhodobé (snížení naděje dožití).

Zdroje znečištění ovzduší

Přestože nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší je člověk (tzv. antropogenní zdroj znečištění), existují i přírodní zdroje, například sopečné erupce, přenos písečného prachu z pouští nebo uvolňování radonu ze zemské kůry. Také v České republice vytváří průmyslové znečišťování ovzduší velký problém. Dlouhodobě jsou největšími zdroji nečistot tepelné elektrárny, průmysl a automobilová doprava, ale i lokální vytápění domů uhlím a spalování odpadu.

Mezi další postižené oblasti patří Ústecko, kde je nejhorším zdrojem znečištění povrchová těžba hnědého uhlí a následně jeho spalování v nedalekých elektrárnách, ale také ropné rafinerie a chemické závody.

Globální klimatická změna a její důsledky

Globální klimatická změna - tímto termínem se rozumí změny vyvolané vnějšími faktory, ať už jde o vlivy přirozené nebo antropogenní. Globální změny v současnosti úzce souvisí se skleníkovým jevem v atmosféře, který je způsoben zvyšováním obsahu skleníkových plynů, například narušením přirozeného koloběhu uhlíku v atmosféře. To se děje převážně v důsledku lidské činnosti, např. při spalování fosilních paliv.

Je jisté, že nejméně příští 2-3 desetiletí emise CO2 i dalších plynů globálně porostou. Předpokládané oteplení, i když se nezdá příliš dramatické (o desetiny až jednotky °C), může mít velmi vážné následky pro celou pozemskou biosféru a pro mnohé lidské činnosti.

Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů jednoznačná. Shodují se, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy.

Klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR vysvětluje, že nejjasnější vazba s klimatickou změnou je u vln veder a tropických dnů. "Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty - třeba 30 stupňů Celsia. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek," uvedl.

Současný stav v České republice

Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal nedávno odbornou zprávu o monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší. Ta obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků za rok 2023 a je výsledkem práce Státního zdravotního ústavu v Praze ve spolupráci se sítí krajských hygienických stanic.

Za rok 2023 byly naměřené hodnoty a následně i odhadované dopady znečištěného ovzduší ovlivněny převážně dobrými rozptylovými podmínkami a pokračováním teplotně nadprůměrného zimního období, jež se drží v těchto teplotních hladinách dlouhodobě již od roku 2012. Zároveň se projevuje doznívající dopad energetické krize, ale také útlum průmyslové produkce v ČR.

Ve městech je pak dlouhodobě nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší doprava. Ta má za následek zejména zvýšenou zátěž prachovými částicemi o velikostech 2,5 a 10 mikrometru, oxidem dusičitým a polycyklickými aromatickými uhlovodíky.

Zpráva nám přinesla několik základních údajů o stavu ovzduší u nás. Za prvé u nás nebyl (kromě benzo[a]pyrenu) na hodnocených měřicích stanicích překročen žádný imisní limit ani doporučená koncentrace. Za druhé je však potřeba říct, že ve většině hodnocených sídel nebo lokalit docházelo k překračování limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 2021.

SZÚ však konstatuje, že znečištění ovzduší u nás má dlouhodobě klesající trend a k překročení imisních limitů na měřicích stanicích došlo za celý rok pouze ve čtyřech případech u jedné jediné škodliviny.

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Podle způsobu vzniku znečišťující látky rozlišujeme primární zdroje (přímo dochází k uvolňování škodlivé látky do ovzduší, třeba při spalování) a sekundární zdroje znečištění. V druhém případě reagují dříve uvolněné látky mezi sebou nebo s jinými látkami v okolí a vznikají tak nové škodliviny.

Kvalitu ovzduší u nás sleduje Český hydrometeorologický ústav, jenž také provozuje síť měřicích stanic a pravidelně zveřejňuje případná varování před zhoršením kvality ovzduší. Každoročně je také vypracována zpráva o kvalitě ovzduší, kterou vydává Ministerstvo životního prostředí.

tags: #kvalita #ovzduší #wikipedie

Oblíbené příspěvky:

• Hrubá vs. čistá produkce ekosystému: podrobný rozbor
• Hospodaření s odpady v ČR
• Výuková sada o zimě
• Zdravější domácnost s ekologií
• Mezinárodní festival ve Valašském muzeu