Kvalita Ovzduší v Praze a Vliv Automobilové Dopravy: Studie a Doporučení

Nová studie českého vědeckého týmu z Akademie věd a ČVUT publikovaná v recenzovaném časopise Atmosphere varuje, že emise oxidu dusičitého v hlavním městě Praze nadále překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i Evropské unie. Přitom i hodnoty pod limity EU a WHO negativně ovlivňují vývoj nervového systému dětí a rozvíjí neuro-degenerativní onemocnění u starších osob. Na znečištění ovzduší umírá řádově mnohem více lidí, než v pandemii covidu-19. Jen v Praze je to 561 úmrtí ročně.

Překračování Emisních Limitů a Směrnice EU

Česká města už 11 let překračují emisní limity. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu říká, že koncentrace oxidu dusičitého by neměla překročit 40 ug na metr krychlový. Od 1. ledna 2010 je směrnice závazná i pro ČR, česká města ji přesto dlouhodobě výrazně překračují. „Vysoké koncentrace NO2 naměřené v Praze ukazují, že ani 11 let poté, co limitní hodnoty vstoupily v platnost, nejsou patrně na území města dodržovány. Výsledky měření ukazují, že odpovědní politici stále nepochopili rozsah nebezpečí, které představují dieselové emise. WHO s největší pravděpodobností ve středu doporučí snížení limitu pro znečištění NO2, neboť řada studií upozorňuje na jeho škodlivé účinky i při hodnotách pod aktuálně platným limitem.

Naměřené Hodnoty v Praze

Toto je přehled hodnot naměřených v Praze. Výzkum Centra pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) probíhal během června a července 2021. Hodnoty nad 40 µg/m3 překračují české i evropské limity a hodnoty na 10 µg/m3 překračují limity Světové zdravotnické organizace (WHO).

Tabulka: Průměrné koncentrace NO2 v různých částech Prahy (červen-červenec 2021)

M. 5. M. nám. „Zdravotní účinky znečištění oxidem dusičitým jsou v posledních letech studovány zejména ve Španělsku. Je prokazováno ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 ug/m3 NO2 v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve 4 až 5 letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Expozice NO2 ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje. Studie z Londýna prokazuje při koncentracích NO2 nad 40 ug/m3 zvýšení výskytu Alzheimerovy choroby. Studie 8 evropských kohort (projekt ELAPSE) potvrzuje zvýšení úmrtnosti při dlouhodobém vystavení koncentracím NO2 vyšším než 20 ug/m3. Tyto výsledky dokazují, že snížit současný standard 40 ug/m3/rok je nutné,“ uvedl MUDr.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Doprava a Znečištění

Experti upozorňují, že po Praze jezdí příliš vysoké množství automobilů. Až 73 % emisí ze silniční dopravy pochází z osobních automobilů, kterých je podle expertů v českém hlavním městě příliš. Čistou stopou Prahou uvádí: „Je s podivem, jak se i v dnešní informační době udržují zažité stereotypy naprosté většiny řidičů. Ti pražští převážně přisuzují špatnou kvalitu ovzduší v hlavním městě průmyslu, ačkoliv ji má ze 70-80 % na svědomí silniční doprava.

Prof. Ing. Michal Vojtíšek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT v Praze vidí dva směry rychlého řešení: „Buď si dát motory do pořádku a nekompromisně postihovat, případně výrazně zpoplatnit, provoz vozidel s nadměrnými emisemi NOx, nebo razantně omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby přepravy.

Západoevropská Města Konají

Řada západoevropských měst v souvislosti s pandemií koronaviru rozšiřuje infrastrukturu pro ty, kteří se vydají pěšky nebo na kole. „Doufají, že zlepšení kvality ovzduší způsobené koronavirem se do budoucna udrží. My naopak pozorujeme, že s návratem lidí k normálnímu životu emise stoupají,“ řekl pro iRozhlas Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Kromě toho evropská města jako například Paříž zavádí mýto či plošné omezení rychlosti na 30 km/h mimo hlavních komunikací - i kvůli snížení počtu nehod. Pražský radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) k tomu řekl, že mu takové opatření dává smysl, jelikož zvyšuje plynulost i kapacitu komunikací.

Klimatický Plán Hl. m. Prahy

Klimatický plán hl. m. Praha se v roce 2019 přijetím přelomového usnesení zastupitelstva vypravila po vzoru předních evropských měst na cestu k uhlíkově neutrální metropoli. Naším cílem není nic menšího, nežli snížit emise CO2 o 45 % do roku 2030. Ambiciózní cíle českého hlavního města při naplňování související agendy jsme se proto snažili vtělit do uceleného, a věříme, že komplexního strategického dokumentu. Inspirací jsou nám především metropole západní Evropy. Chtěli bychom, aby v tomto ohledu byla Praha už v roce 2030 partnerem stojícím po jejich boku. Politika ochrany klimatu představuje jeden ze základů úspěšné moderní samosprávy. A současná nálada ve společnosti teď změně nahrává.

Prioritní Opatření Klimatického Plánu

• Zavedení systému energetického managementu hospodaření s energií postupně ve všech budovách, zařízeních a oblastech užití energie městem.
• Založení Pražského společenství obnovitelné energie včetně investice do instalace řádově stovek MWp instalovaného výkonu FVE integrovaných do budov (na střechách, fasádách, balkonech etc.) popř.
• Realizace komplexních energetických úspor na budovách veřejného sektoru a veřejné infrastruktury v majetku HMP.
• Modernizace veřejného osvětlení a jeho rozšíření o veřejnou městskou dobíjecí infrastrukturu pro dobíjení elektromobilů.
• Automatizace linky metra C.
• Nahrazení dieselových autobusů bezemisními elektrobusy nebo bateriovými trolejbusy.
• Nákup nízkoemisních a bezemisních nákladních vozidel Pražských služeb pro svoz odpadů a vytříděných druhotných surovin + plnicí a dobíjecí stanice.
• Výstavba nové linky metra D.

Výstavba nové linky navýší přepravní kapacitu veřejné dopravy v Praze a nahradí tím individuální automobilovou i autobusovou dopravu v jižní části města. Praha má teď šanci stát se lídrem v boji za ochranu klimatu. Jsme rozhodnuti ji nepromarnit. Proto představujeme Klimatický plán hl. m. Praha má k dispozici kvalitní síť veřejné dopravy a skýtá i další možnosti pro přepravu jinými způsoby než pomocí osobních automobilů. Měla by sledovat moderní trendy a nezaspat dobu.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

Modernizace současných tras, podpora cyklo-infrastruktury a dostupná síť dobíjecích elektrostanic - jaké další způsoby se ohledně dopravy nabízejí?

Měření Emisí a Budoucnost Dopravy

Magistrát hlavního města Prahy spolu spolu s Českými Radiokomunikacemi bude měřit emise z výfuku aut v provozu. Pražský magistrát se chce zaměřit na vozidla, která jezdí po hlavním městě bez filtru pevných částic. Spolu s Českými Radiokomunikacemi (ČRa) nasadí stacionární, mobilní a přenosná zařízení pro detekci emisí pevných částic ve výfukových plynech, která nevyhovující vozidla odhalí. Přibližně 70 procent škodlivin v ovzduší v Praze pochází z nadměrného využívání individuální automobilové dopravy. Největšími znečišťovateli jsou automobily s nefunkčním nebo chybějícím filtrem pevných částic, které vypouští jemné prachové částice do prostředí a negativně ovlivňují lidské zdraví.

Výsledky z pravidelného měření přístrojů na detekci pevných částic mohou podle Hřiba podnítit diskusi o udržitelné dopravě a ochraně ovzduší a stimulovat další vývoj technologií pro monitorování stavu dopravních systémů ve vytížených oblastech měst.

Představme si dopravu v „metropoli budoucnosti“. Většinu věcí obstaráme v docházkové či dojezdové vzdálenosti na kole do patnácti minut. Když už vyrazíme autem, tak buď sdíleným, nebo elektrickým, které minimálně v místě přesunu nevypouští emise. Ulice jsou obklopeny zelení a bez znečištění ovzduší. Takový plán má hlavní město Praha. Najdeme ji v dokumentu, který se jmenuje Plán udržitelné mobility Prahy a okolí. Podle těchto představ hodlá metropole do zmíněného roku snížit celkové emise oxidu uhličitého o 45 procent. Do stejného roku mají mít veřejná doprava s takzvanou aktivní mobilitou podíl 81 procent na celkové přepravě: aktuálně chodí pěšky, jezdí na kole a využívá městskou hromadnou dopravu něco málo přes 70 procent Pražanů.

Na mnoha místech jsou zaparkované vozy, po různu rozmístěné nenavazující cyklopruhy a čím dál častěji se zpožďující hromadná doprava v důsledku pohybu aut, která jen s menšími omezeními projíždějí celou Prahou. „Plány jsou vymyšleny dobře, akorát by bylo dobré, kdyby se jimi politici řídili,“ říká Matěj Žaloudek ze Strany zelených, který je zastupitelem městské části Praha 3 a předsedou Výboru pro územní rozvoj.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

Nízkoemisní Zóny a Evropský Rámec

Nízkoemisní zóny zažívají v posledních letech v Evropě nebývalý boom, v současnosti je má již více než 300 měst. Mohou česká města kombinovat nízkoemisní zónu a zpoplatnění vjezdu tak, aby vytvořila regulaci podobnou té v Londýně nebo Miláně?

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že v roce 2018 byla dlouhodobá expozice částicím o průměru 2,5 mikronu nebo menším (PM 2,5) v Evropě příčinou přibližně 417 000 předčasných úmrtí, z nichž přibližně 379 000 bylo zaznamenáno ve státech Evropské unie. Odhaduje se, že dopady znečištěného ovzduší na zdraví evropské populace způsobují ekonomickou škodu mezi 427 a 790 miliardami Eur ročně, což je řádově pětinásobek rozpočtu České republiky. Dle odhadů zdravotních expertů stojí znečištěné ovzduší průměrného obyvatele evropského města 1 276 Eur ročně, s neúměrně vyššími dopady na chudší regiony a obyvatele.

Nový Rámec EU pro Městskou Mobilitu

9. května 2023 schválil Evropský parlament nový rámec EU pro městskou mobilitu, přinášející nová řešení pro zelenější, digitalizovanou a multimodální budoucnost dopravy ve městech. Evropský parlament ohledně znečištění ovzduší prachovými částicemi konstatuje, že se jedná o ohrožení veřejného zdraví, které vyžaduje bezodkladný zásah, obdobně jako v případě pandemie nemoci covid-19.

Rámec v oblasti regulace znečišťujících vozidel uznává přidanou hodnotu sdílení osvědčených postupů mezi městy a na evropské úrovni, současně ale upozorňuje, že městské oblasti musí zůstat přístupné všem a že by žádná skupina občanů neměla být penalizována tak, že by se jejich doprava stala neefektivní nebo samotná mobilita nemožnou. Rámec dále zdůrazňuje, že by regulace vjezdu vozidel do městských oblastí měly být doprovázeny posouzením dopadů, jakož i konzultacemi s veřejností a dalšími zúčastněnými stranami a regulační opatření je třeba zavádět tak, aby přínosům těchto zón z hlediska zlepšení kvality ovzduší a snížení dopravního přetížení pomohla vyvážit jejich nedostatky, pokud jde o diskriminaci, dodatečné náklady na městskou logistiku nebo potenciální dopad na místní cestovní ruch.

Zavedení přísnější nízkoemisní zóny v Londýně v roce 2019 (ULEZ, Euro 6/VI diesel, Euro 4 benzín) vedlo ke snížení objemu dopravy v jednotlivých oblastech mezi 3 a 9 %. Koncentrace škodlivin v ovzduší se snížily o 26 procent. Nízkoemisní zóna v belgickém Ghentu pomohla (společně se zavedením zón s omezenou průjezdností a dalšími opatřeními) snížit za dva roky stupeň automobilizace (počet vozidel na obyvatele) o deset procent.

Příklady Nastavení Nízkoemisních Zón

Milán: V Miláně je v tzv. Zóně C (historické centrum) od roku 2013 spuštěna kombinace nízkoemisní zóny a zpoplatnění vjezdu. Aktuálně mají do centra volný vjezd elektrická a hybridní vozidla, vozidla méně znečišťující za vjezd platí, aktuálně 5 € za den, rezidenti mají slevu (2 €) a jistý počet vjezdů ročně zdarma. Vjezd do zóny C je zcela omezen osobním vozidlům s benzinovým pohonem nesplňujícím Euro 3 a dieselům nesplňujícím Euro 6, pro dodávky je aktuální regulace mírnější. Současně se předpokládá postupné zpřísňování regulace do roku 2030. Velmi podobné omezení vjezdu platí i pro širší centrum města (zóna B), kam také platí zákaz vjezdu nákladním vozidlům delším než 12 metrů. Nákladní vozidla zajišťující nezbytnou obsluhu mohou získat dočasné povolení. Omezení platí pouze ve všední dny.

Paříž: Paříž má aktuálně zavedenou nízkoemisní zónu uvnitř okružního bulváru, tedy prakticky v celém vnitřním městě. Zóna platí pro osobní vozidla a dodávky ve všední dny přes den (8-20 h), pro nákladní vozidla i o víkendu. Současný požadavek stanovuje Euro 4 pro diesely a Euro 2 pro benzínová vozidla. Požadavek má být ale zpřísněn: od ledna 2024 má být do vnitřní Paříže zakázán vjezd všem osobním dieselovým vozidlům a dodávkám, nákladní vozidla pak musí splnit Euro 6. Pro benzínová vozidla bude požadováno Euro 5. Současně má být zřízena zóna s omezením vjezdu ve vnitřním centru. Od roku 2030 se pak předpokládá úplný zákaz vjezdu vozidel na fosilní paliva s výjimkou víkendů a nočních hodin. Kromě současné nízkoemisní zóny je ve vnitřním městě několik zón s omezením vjezdu (Paris Respire) a o „nedělích bez aut“ platí zákaz vjezdu do celé vnitřní Paříže. Pro vnější Paříž a okolní obce, které jsou součástí aglomerace, platí v současnosti nízkoemisní zóna s mírnější regulací.

Londýn: Londýn v současnosti kombinuje nízkoemisní zóny a mýto ve třech zónách: V centru platí zpoplatnění vjezdu ve všední dny mezi 7 a 18 hodinou, aktuálně se platí 15 Ł, nebo roční předplatné za 10 Ł za den. Velký Londýn má nízkoemisní zónu pro nákladní vozidla s vjezdem možným za poměrně vysoký poplatek (100 Ł). Pro vnitřní Londýn platí Ultra Low Emission Zone (ULEZ), zpoplatňující vjezd vozidlům nesplňujícím Euro 4 (benzín) nebo Euro 6 (diesel) částkou 12,5 Ł. Od 29. 8. 2023 bude ULEZ rozšířena na celý Londýn. Regulace se vztahuje i na motocykly.

Nízkoemisní Zóny v EU a Nárůst v Posledních Letech

Podle analýzy nízkoemisních zón v EU zpracované společností Stadler Consultants se počet měst využívajících nízkoemisní zóny zvýšil mezi roky 2019 a 2022 ze 228 na 320. Investigativní měření Deníku N u pražských základních škol ukazuje, že rozdíly mezi rušnou ulicí a „zeleným“ okolím jsou v hlavním městě překvapivě malé. Jak upozorňují experti, ovzduší nezná hranice a doprava má na něj vliv v celém městě. Navíc se ukazuje, že běžná měření zachycují jen část neviditelného znečištění, které může mít vážné dopady na zdraví. To však neznamená, že má Česko vyhráno. Právě naopak. Hladiny znečišťujících látek doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jsou na některých místech - hlavně ve městech a na průmyslovém východě republiky - překračovány, a to dvoj- až trojnásobně, na Ostravsku dokonce i čtyřnásobně. Nečistoty tak vdechujeme ve větší míře, než jakou experti považují za relativně bezpečnou. Česko navíc stojí na prahu změny, ke které se bude muset co nejdříve postavit čelem: do stávajících evropských limitů se sice v tuzemsku zatím vejdeme, laťka pro znečišťující látky (koncentrace jemných částic a oxidů dusíku) se ale v celé Evropě v následujících letech výrazně sníží, i o polovinu.

Deník N se ve spolupráci s novináři z Bratislavy (jejichž článek najdete zde), Varšavy a Budapešti zaměřil na kvalitu ovzduší v metropolích zemí Visegrádské čtyřky a provedl investigativní měření. Měření před bratislavskou školou. Měřili jsme u dvou základních škol v Praze, jednak v klidném, jednak v rušném prostředí. Základní škola pro sluchově postižené v Ječné ulici (škola A) leží hned u páteřní komunikace města, po níž projede denně i dvacet tisíc aut. Měření probíhalo od srpna do listopadu, vždy šest dní v měsíci, dvakrát denně - stáli jsme vždy u jedné školy hodinu v době příchodu dětí do školy (7.00-8.00) a u druhé školy v čase, kdy děti ze školy obvykle odcházejí (13.00-14.00). Další den se pořadí škol vyměnilo. Měřili jsme koncentraci částic PM2,5 s pomocí speciálního přístroje umístěného zhruba do výšky dětí, hodnoty jsme zapisovali každou minutu. Z látek, které běžně vdechujeme, patří PM2,5 mezi ty, o jejichž škodlivosti pro lidské zdraví existuje největší množství důkazů. Už před 12 lety je odborníci zařadili mezi karcinogeny první skupiny (látky, které mohou způsobovat rakovinu, pozn. red.).

„Bezpečnou hranici těchto látek neznáme. Světová zdravotnická organizace doporučuje z hlediska dopadů na zdraví nepřekračovat pět mikrogramů na metr krychlový. Hranici ale bude nová směrnice snižovat na deset mikrogramů. Děti tyto vlivy ohrožují více než dospělé. „Znečištění ovzduší může brzdit vývoj plic u dětí, a v důsledku toho zvyšovat jejich náchylnost k chronickým onemocněním a náhlým zhoršením jejich příznaků. I když se v Česku situace za poslední roky výrazně zlepšila, míra těchto úmrtí je stále poměrně vysoká - odhaduje se na nižší tisíce, poslední data z roku 2023 připisují vlivu jemných částic v ovzduší kolem 4715 úmrtí.

tags: #kvalita #ovzduší #z #aut #v #praze

Oblíbené příspěvky:

• Škoda Octavia GreenLine
• Ekologické nároky smrku omorika
• Co skrývá titulek "Příroda stranou, bagry vpřed?"
• Anglické růže a jejich pěstování
• Aktivity komise životního prostředí