Co je domovní odpad?

Pojem „domovní odpad“ není definován v žádném českém právním předpisu. Přesto je v praxi tento pojem často užíván. Za domovní odpad je považován odpad z domácností a z činností spojených s úklidem obytných objektů.

Právně uchopený a domovnímu odpadu nadřazený je pojem komunální odpad. Zákon o odpadech definuje komunální odpad jako veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.

Komunální odpad je směs různých druhů odpadů, které pochází z činností na území obce. Tyto činnosti souvisí se spotřebou domácností a službami, které obec zajišťuje pro své občany. Jedná se o odpady z údržby veřejné zeleně, z péče o hřbitovy, z čištění veřejných prostranství, z provozu odpadkových košů aj.

Zákon o odpadech dále definuje i odpad podobný komunálnímu odpadu. Jedná se o odpad podobný svými vlastnostmi komunálnímu odpadu, který však neprodukují občané, ale podnikatelské subjekty v rámci jejich nevýrobních činností.

Složení domovního odpadu

Množství a látkové složení domovního odpadu jsou rozdílné podle typů obytné zástavby, liší se v jednotlivých sídlech i regionech. Rozdílnost je patrná především mezi odpadem ze sídlištní zástavby bytových domů a odpadem z venkovské a příměstské zástavby rodinných domů. Odpad ze zástavby vilových domů ve městech pak odpovídá svými vlastnostmi spíše odpadu ze zástavby sídlištní.

Čtěte také: Informace o svozu domovního odpadu

Celkové množství domovního odpadu v obci (ve městě) lze odvodit z evidence odpadů, kterou vede obec průběžně jako původce komunálního odpadu podle zákona o odpadech.

Stejně, jako hodnoty produkce, je pro nakládání s domovním odpadem důležitá znalost skladby tohoto odpadu. Hodnoty průměrné skladby domovního odpadu v sídlištní a venkovské zástavbě uvádí tabulka č. 2.

V důsledku změn ve způsobech vytápění obytných objektů se v průběhu posledních dvaceti let výrazně snížil podíl popelovin v domovním odpadu. K výraznějším změnám dochází při sledování vývoje skladby směsného (zbytkového) domovního odpadu.

V důsledku postupného nárůstu tříděného sběru využitelných složek dochází ke snížení podílů papíru, nápojového kartonu, plastů, skla, kovů ve směsném domovním odpadu. Naopak se zvyšuje podíl biologického odpadu a spalitelného odpadu, s určitými výkyvy i textilu.

Změny ve skladbě domovního odpadu se projevují ve změnách výhřevnosti odpadu. Úbytek zejména plastové složky ve zbytkovém domovním odpadu má za následek snížení jeho celkové výhřevnosti na úroveň 90. let minulého století. Nejvyšších hodnot ve výhřevnosti směsného (zbytkového) domovního odpadu 13-14 MJ/kg bylo dosaženo okolo roku 2000 v sídlištní zástavbě.

Čtěte také: Tipy pro výběr kontejneru na domovní odpad

Nakládání s domovním odpadem

Hierarchie nakládání s odpady platí i pro nakládání s domovním odpadem.

Za materiálově využitelné (recyklovatelné) složky domovního odpadu se považují papír a lepenka, nápojové kartony, sklo, plasty, kovy, ale i oděvy a textilní materiály, dřevo a biologicky rozložitelný odpad celkově. V rámci tříděného sběru využitelných složek domovního odpadu je sbírán i obalový odpad, jehož materiálové využití je zákonem ukládáno výrobcům.

Důležitou využitelnou složkou domovního odpadu je také biologický odpad rostlinného původu (např. zbytky zeleniny a ovoce, rostlinné odpady), který musí obce v souladu s novou vyhláškou odděleně soustřeďovat a zajistit jejich zpracování.

Odděleně se dále sbírají nebezpečné druhy domovního odpadu. Jedná se především o obaly se zbytky barev a prostředků domácí chemie. Některé druhy použitých výrobků s obsahem nebezpečných látek jsou v současnosti v režimu zpětného odběru výrobků, a nejsou klasifikovány jako odpad. Jedná se především o baterie a akumulátory, vyřazená elektrická a elektronická zařízení (zářivky a výbojky, chladničky, televizory, osobní počítače).

V Praze zajišťují svoz směsného a tříděného komunálního odpadu společnosti Pražské služby, a.s., AVE Pražské komunální služby, a.s., IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s. a KOMWAG, podnik čistoty a údržby města, a.s.

Čtěte také: Česká republika a produkce domovního odpadu

Společnost Pražské služby, a.s. obsluhuje ostatních městské části s výjimkou území MČ Praha 8 a Praha - Troja, kde službu zajišťuje společnost IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s.

Součástí uvedené smlouvy je i postupné zavedení celoplošného sběru kovových obalů. Sběr bude probíhat prostřednictvím samostatných sběrných nádob přistavených ke stanovištím tříděného odpadu. V prvním roce se počítá s osazením až 1000 ks nádob.

Zajistit dostatečný objem sběrné nádoby na směsný komunální odpad je povinností vlastníka objektu. Celkový počet sběrných nádob u jednotlivých nemovitostí je cca 117 000 ks. Tento odpad je z převážné většiny svážen do ZEVO Malešice k jeho energetickému využití. Zbytek je ukládán na skládky směsného odpadu převážně na území Středočeského kraje (např. v Benátkách nad Jizerou provozované spol. AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o.) nebo na území města na skládce v Ďáblicích provozované spol.

Sběr tříděného odpadu je realizován tzv. donáškovým systémem. V ulicích Prahy je rozmístěno cca 4 430 stanovišť tříděného sběru, 3 330 sběrných hnízd osazených barevnými nádobami o objemu 240 - 3 350 l.

Zefektivňování třídění odpadu a zlepšování služeb Pražanům patří mezi dlouhodobé priority hlavního města Prahy. V roce 2023 došlo ke změně v systému sběru a byl zaveden tzv. multikomoditní sběr. V případě venkovních stanovišť je možné do nádoby na plast - nyní multikomoditní vhazovat i nápojové kartony. Kovy se i nadále sbírají samostatně.

Sběr tříděného odpadu na území hlavního města Prahy je řešen ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., což je autorizovaná obalová společnost.

Od roku 2007 hl. m. Praha zajišťuje organizovaný sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů (VOK). Projekt je plně hrazen z rozpočtu hl. m. Prahy a občané mohou zdarma do přistavených kontejnerů odkládat bioodpad ze zahrad - větve, listí, neznečištěnou zeminu, kuchyňský odpad rostlinného původu apod.

Hl. m. Praha zajišťuje sběr, svoz a zpracování rostlinného bioodpadu pomocí hnědých nádob od roku 2020. Od 1.1.2022 je tento sběr bezplatný pro všechny plátce poplatku za směsný komunální odpad. Sběr je realizován pomocí speciálních provětrávaných nádob o velikosti 120 nebo 240 l v četnostech 1 x týdně nebo 1 x za 2 týdny.

Provoz je zahájen vždy začátkem března a trvá nepřetržitě do poloviny prosince.

Od roku 2017 mohou obyvatelé Prahy využívat také zařízení na zpracování bioodpadu - kompostárnu hl. m. Prahy ve Slivenci jejímž provozovatelem je příspěvková organizace města - Lesy hl. m. Prahy. Kompostárna je dimenzována na zpracování až 5.000 t čerstvého materiálu ročně, její zastavená plocha činí 6.024 m2.

Velkoobjemové kontejnery na objemný odpad (VOK) jsou určeny výhradně pro objemný odpad od občanů Prahy (fyzické osoby), nikoliv pro odpad z živností. Do VOK patří např. starý nábytek, koberce a linolea, lyže, snowboardy, kola, velká zrcadla, umyvadla, WC mísy apod.

Občané s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy mohou odkládat pod dozorem obsluhy vybrané druhy odpadů - objemný odpad, odpad ze zeleně, dřevo, stavební odpad, kovový odpad, papír, sklo, plasty, nápojové kartony, obnošený textil, obuv a oděvy, jedlé oleje a tuky, nebezpečné odpady a vyřazená elektrozařízení a pneumatiky v rámci zpětného odběru výrobků.

Legislativa

Koncepční dokumenty v oblasti odpadového hospodářství jsou v Hl. m. Praze řešeny ve 2 úrovních (viz. POH kraje - všichni původci odpadů na území hl. m. Prahy o Období 2016 - 2025 o Analytická část - vyhodnocení stavu odpadového hospodářství o Závazná část - cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů - schválena dne 31.3.2016 obecně závaznou vyhláškou č. 6/2016 Sb. hl. m.

Členské státy EU musejí usilovat o to, aby od roku 2030 nebyl na skládky odpadu ukládán žádný komunální odpad, který je možné recyklovat, nebo jinak využít.

Komunální odpad by měl být ochuzen o ty složky, které je možné vytřídit k recyklaci, nebo jinak rozumně zpracovat a zlikvidovat. Toto ochuzení komunálního odpadu by měli provádět jeho skuteční původci. Tedy my, občané, ale stejně tak i firmy.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu.

Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.

tags: #co #je #domovní #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Hubnutí s přírodou
• Srovnání dopadů letecké a automobilové dopravy na ovzduší
• Interpretace stavebních prvků v Domech Přírody
• Ukládání radioaktivního odpadu v ČR
• Mraky z letadla: Fakta a mýty