Česko je zemí, kde se zákaz skládkování posunul z dlouhodobě očekávaného roku 2024 až na rok 2030 a v nakládání s odpady se zdůrazňuje především význam recyklace. V čistě tržním prostředí cenově samozřejmě vyhrávají skládky nad vším ostatním. Je velmi osvěžující číst článek od někoho, kdo se distancuje od "alibistického přístupu některých ekologických organizací s odkazem na odpadové statistiky".
Zvonečník vnímá spalovny odpadů jako energetická zařízení, která je nutné posuzovat podobně jako jiná energetická zařízení a ne jen jako odpadová zařízení. Vyslovuje se také pro zdůraznění, že spalovny odpadů jsou plně energetická zařízení, ale dosud pro ně platí zvláštní emisní limity, protože z tohoto pohledu jsou brány jako odpadářská zařízení a nikoli energetické zdroje. Po náběhu spalovacího procesu spalovna běžně nepotřebuje pomocné dodávky zemního plynu nebo topného oleje, a je cenným zdrojem energie bez ohledu na počasí.
Jelikož část odpadů tvoří papír a další produkty ze dřeva/biomasy, jde částečně také o využívání obnovitelné energie - ovšem bez běžného uvolňování rakovinotvorných látek do ovzduší jako u domácích kotlíků. Velký význam má ale zejména likvidace plastů, kterých se nikdy nezrecykluje 100 %.
Ekologické organizace jako Arnika, Hnutí DUHA, Greenpeace a Děti Země často bojují v rámci povolovacích řízení s projekty i malých spaloven a naopak předcházení odpadů a recyklace mají řešit dokonce problémy plastového odpadu v oceánech. Podle nich již při současné kapacitě českých spaloven, při vyšší míře recyklace (až 70%) a předcházení odpadů, další skládky ani spalovny nemáme potřebovat.
Zvonečník se od tohoto alibistického přístupu některých ekologických organizací distancuje s odkazem na odpadové statistiky (k roku 2019 v ČR ročně produkce 5,9 milionů tun komunálních odpadů, reálná kapacita spaloven a cementáren do 1,2 milionu tun a při ambiciózní recyklaci 65-70% místo dosavadních 40% chybějící kapacita spaloven přes 600 tisíc tun). Vyzývá k systémové veřejné podpoře výstavby nových spaloven v regionech, kde tyto spalovny chybějí.
Čtěte také: Laguny Ostramo: Ekologická sanace
Právě absence veřejné podpory spaloven je klíčová pro finální cenu naložení s odpadem pro zákazníky - sice tak podporovaná recyklace nevychází špatně, ale spalovny jsou rozhodně dražší než skládky (běžná cena odpadových položek v ZEVO činí 3000 Kč/t, skládky zákazníkům nabízejí poloviční cenu). Řada obcí kontrakty na energetické využití odpadů ani nemá, nejsou k tomu ani nijak motivovány a přes pokroky v recyklaci české skládky zbytečně bobtnají.
Směsný komunální odpad má v současnosti pro spalovny uspokojivé složení. V posledních desetiletích výrazně narostlo využívaní plastových obalů, s nárůstem recyklace ale ve směsném odpadu není tolik plastů, že by byl nadměrný problém s nálepy na kotlech či nadměrně stoupla výhřevnost spalovaných odpadů (běžně se pohybuje 7-14 MJ/t a úplné optimum pro spalovny 10-11 MJ/t).
Zvonečník se nejen vyslovuje pro systémovou investiční i provozní veřejnou podporu spaloven a za smysluplné považuje projekty spaloven s kapacitami 100-120 tisíc t/rok a efektivním využitím tepelné energie (Jihlava, Pardubice, Karviná, Mělník).
ČR by se měla podívat do Švédska, kde i na malých městech spalovny běžně fungují a veřejnost to bere jako normální věc. Ve Vídni mají dokonce čtyři spalovny odpadu, z toho jednu pro odpad nebezpečný. Všechny jsou zapojeny od městského okruhu soustavy zásobování tepelnou energií a dodávají teplo obyvatelstvu podnikům a institucím.
Obecně vzato - komplet odpadové hospodářství EU se vyznačuje tím, že se odpady exportují do třetích zemí (Asie, Afrika) , druhotné využívání plus recyklace je zoufale nedostatečné a tolerují se mafiánské způsoby "likvidace" odpadů. Je občas sledovat zprávy o tom, jak se z turistických ostrovních destinací stávají odpadkové laguny a rostou tam nové hory odpadu, protože ty společenstva nemají možnosti ani schopnosti systém třídění a přeměny odpadové suroviny na něco jiného, protože zároveň nemají energetiku, která by tyto odpady přetvářela...zkrátka chudí penězi ale bohatí duchem....když jim tam pošleme zboží standardně zabalené, neví co s tím obalem pak ....
Čtěte také: Nová Kaledonie: Laguny v ohrožení
Co se děje s odpadem ze spaloven? Kolikrát menší objem zaujímá než původní "palivo"? Obecně je popel o.k.
Nahlédněte do aktualizované ČSN EN ISO 21640 (Tuhá alternativní paliva - specifikace a třídy), vydání z června 2022. ČSN EN ISO 21640 totiž zavádí systém umožňující obchodování a použití TAP podporující ochranu životního prostředí. Ten kdo si naivně myslí, že za TAP lze prohlásit v podstatě cokoliv, bude velmi rychle vyveden z omylu. Palivo nelze považovat za TAP, dokud není specifikováno a klasifikováno podle ISO EN 21 640!
Pokud byste hledal orientační hodnoty vlastností odpadů vhodných pro TAP, pak doporučuji ČSN 06 3090 (Zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů), část: Příloha B. Tam najdete orientační hodnoty výhřevností, které se týkají odpadů napříč průmyslem, zemědělstvím a nezapomínají ani na komunální odpad a jeho složky.
Není to lepší některé položky energeticky využít, než je cpát na skládku? U likvidace odpadů je to stejné jako u všech jiných činnostech- schází jednoduchý ucelený plán, aby činnost fungovala. Není problém na straně spaloven, s jejich emisemi, co s odpadem dál, co s popelem. Problém je ve sběru odpadu a jeho tříděním.
Ve městě by měly být objemné různorodé kontejnery, na kterých by mělo být jasně napsáno, co tam patří a co ne. V současné době jsou kontejnery malé, na plasty jsou stále přeplněné. Kontejnery by měly umožňovat lepší třídění- tj ne jeden kontejner na všechny plasty ale na více druhů plastů. Jsou-li přeplněny kontejnery na papír nebo na biolog. odpad, nic se neděje, ale plasty se pod kontejnerem nerozloží. Se sklem nevhodným na zpracování také není problém, může se zahrabat do země.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Největší problém jsou plasty, které je třeba lépe třídit. Velké kontejnery by mohly být i před supermarkety na parkovištích, kde je dostatek místa. Ve sběrných dvorech by odpady měly být roztříděny a uloženy na dočasné skládky za městem, kde by se čekalo na zpracování nebo spalování. Jelikož třídění odpadů je jistě nejnáročnější, pomohly by jakékoli způsoby- zálohování, školení dětí ve škole, popisky na velkých různorodých kontejnerech umožňujících lepší třídění.
Likvidace ostravských ropných lagun dostává jasnější obrysy - dokumentace k hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) byla dokončena a prochází nyní připomínkovým řízením. Ostravské laguny, plné ropných kalů a toxických látek, které jsou pozůstatkem bývalé chemičky Ostramo, představují obrovskou ekologickou zátěž. Kromě samotných lagun je kontaminováno i podloží v dané lokalitě. Přítomností lagun trpí zejména obyvatelé blízkého sídliště Fifejdy, které obtěžuje zápach, intenzivní zvláště v letních měsících. Podle odborných odhadů laguny obsahují kolem dvou set tisíc tun ropných látek.
V říjnu letošního roku byla dokončena dokumentace EIA (hodnocení vlivu na životní prostředí), která byla následně zaslána ministerstvu životního prostředí a projde nyní připomínkovým řízením. Podle slov Jaroslavy Honové z MŽP se v případě bezproblémového průběhu počítá s ukončením posuzování na jaře roku 2008. Oproti původním záměrům bude neutralizace kalů probíhat přímo na místě a díky tomu se zvýší množství vyrobeného paliva.
Směs vzniklá smícháním hmoty z lagun s vápnem a uhelným prachem již dostala název - TPS NOLO 1. Jedná se o zkratku prvních písmen slov Tuhá palivová směs - Nápravná opatření laguny Ostramo. Vyrobené palivo se bude spalovat v elektrárně Dětmarovice na Karvinsku, ale má se také rozvážet do cementáren v Čechách.
Areál ostravských lagun si v pondělí 19.11.2007 prohlédl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Jak uvedly Lidové noviny, proti pálení v Dětmarovicích se ozývá kromě občanů Dětmarovic také Strana zelených. „Likvidaci lagun vítáme, ale nesouhlasíme se spalováním v dětmarovické elektrárně.
tags: #laguny #odpad #spalovani #definice