Laponsko: Přírodní klenot severní Skandinávie


13.03.2026

Na hranici mezi finskou jezerní oblastí, Laponskem i nedalekou Karélií leží překrásná část Finska, jež ukrývá celou řadu přírodních klenotů. Tento kulturní region, tradiční země domorodých Sámů, leží na území Norska, Švédska, Finska a Ruska. Laponsko má navzdory současným státním hranicím vlastní specifika. Tím hlavním je nádherná a divoká příroda, která se rozkládá doširoka všude okolo vás.

Přírodní bohatství a aktivity

Příroda je pro Finy největším bohatstvím. O tom se můžete přesvědčit každý den, kdy budete mít na talíři speciality přímo z přírodních zdrojů. Ať už to jsou čerstvé ryby, sobí maso nebo lesní plody, které se sbírají ve velkém celé léto. Zkrátka pro finskou gastronomii je typické, že je téměř úplně „bio“ a většina produktů pochází přímo z lesa.

Toulání se přírodou je životním stylem Finů, a protože tu platí volný pohyb přírodou a právo přespat, kde se člověku zalíbí, turistika má ve Finsku na růžích ustláno. Pěší trasy vedou zpravidla po velmi solidních a udržovaných turistických stezkách a aby bylo potulování se krajinou ještě pohodlnější a k přírodě šetrnější, byl tu vytvořen systém chat a srubů, které mají vždy připravené dřevo, ať už to jsou jen přístřešky nebo placené chaty. Turistické sruby disponují kamny a pryčnami pro spaní, venku pak najdete plynový vařič a toalety zasypávané rašelinou. A pokud se nevejdete do srubu, můžete si postavit stan před ním.

Kouzlo babího léta můžete zažít ve finské části Laponska již ke konci prázdnin. Příroda se začíná ladit do podzimních barev, lesy jsou plné borůvek, brusinek a hub.

Čeká vás pohodový zájezd, při kterém strávíte spoustu času v nádherné, čisté přírodě kolem polárního kruhu a ještě severněji. Kromě procházek a túr budete mít možnost prozkoumat tajemná zákoutí finského jezera na kánoi, navštívit husky farmu, opéci si oběd v přírodě, těžit drahokamy v ametystovém dolu, navštívit arktickou zoo i slavného Santa Clause.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Chorvatsku

Tipy na aktivity v Laponsku:

  • Lyžování ve ski areálu Saariselkä + nejdelší bobová dráha (rozuměj na sjezd na pekáči) ve Finsku - říkají jí Aurora toboggan a je 1,8 km dlouhá, mohou na ni děti od 7 let.
  • Siida muzeum kultury Sámů - Laponců ugrofinského původu žijících v arktické části Finska, Norska, Švédska a Ruska.
  • Návštěva husky farmy.
  • Těžba drahokamů v ametystovém dolu.
  • Návštěva arktické zoo.

Národní parky Laponska

Ve vzdálenosti sto kilometrů se tu nacházejí tři různorodé národní parky, na jejichž pohodlný průzkum postačí týden. Finské národní parky patří ke skvostům této země. Najdete v nich jedinečnou kombinaci vynikající infrastruktury a divoké přírody. Mimo sezónu v některých nepotkáte ani živáčka. V každém parku najdete řadu turistických tras, mnohé jsou v provozu i v zimní sezóně. V parcích můžete dále využít síť jednoduchých chat. Využívání mnohých z nich je zcela zdarma. Vybavením se liší. Když se budete hodně snažit, najdete i nějaké se saunou!

Národní park Oulanka

Jeden z nejstarších, nejkrásnějších a největších finských národních parků má svůj cípek asi dvacet kilometrů severovýchodně od městečka Ruka a táhne se dále na severovýchod až k ruským hranicím. Obě řeky pramení v jezeře Kitka, které je největší zásobárnou pitné vody v Evropě. Řeky si razí cestu skalnatými kaňony a na mnoha místech skáčou v peřejích nebo vytváří mohutné vodopády. V lesích Oulanky žijí losi, medvědi, rysi a vlkodavové, běžně se zde pasou sobi a v řekách táhnou pstruzi.

Park protíná 80 kilometrů dlouhá oranžovými kolečky značená Karhunkierros - Medvědí stezka. Vede mírně kopcovitou krajinou, okolo jezírek, řek a hlubokých kaňonů, přechází po visutých mostech a je krásně zvládnutelná i s dětmi.

Národní park Riisitunturi

Na západ od městečka Ruka se rozprostírá národní park posetý jezírky, rašeliništi a prapodivnými smrky, které se pod tíhou sněhových čepic shýbnou, ale rostou ohnuté vesele dál. Park nabízí několik pěkných míst, mně se nejvíce líbí jedenácti kilometrová trasa k vyhlídkám na jezero Kitka.

Mezi dvěma vrcholky, Riisitunturi a Pikku Riisitunturi, leží podlouhlé jezírko Ikkunalampi, které odráží neuvěřitelně sytě modrou barvu oblohy, zatímco okolní traviny vykukující z rašeliniště září jako zlato. Oba vrcholky jsou bezlesé, a tak nabízí nádherné výhledy na obrovskou vodní plochu jezera Kitka.

Čtěte také: Krásy Polska

Národní park Hossa

Tento mladý národní park je odlehlým místem poblíž ruských hranic, 70 km jižně od Kuusama. Hossa je jednou z nejlépe udržovaných rybářských oblastí ve Finsku a podmínky pro turistiku jsou zde také výborné. V parku samotném jsou značené cesty se sruby na přespání a ohništi.

Kultura Sámů

Obyvatelé Laponska - Sámové, občas psáno „Saamové“ - jsou příbuzní Finů a Estonců. Mluví asi deseti různými jazyky patřícími do uralské rodiny: severní sámština má asi 20 000 mluvčích, některé jiné sámštiny už jsou na pokraji vymření. Laponsko se původně a správně nazývá Sápmi, výrazy „Laponsko“ a „Laponec“ pocházejí od Norů a Švédů.

Stejně jako všude, ani v Laponsku obyvatelstvo nežije v primitivních podmínkách. Sámové nejsou nějací barbaři, na které bychom si ukazovali. Zároveň si však zachovali tolik tradic, že se často pokládají za jedinou domorodou kulturu Evropy. Polonomádské putování se svými stády sobů provozují dodnes a na své zvyky jsou hrdí. Určitě jste na obrázku viděli jejich kroje či slyšeli jejich procítěné joiky.

Praktické informace pro cestovatele

S přestupem v Helsinkách se dostanete snadno a přímo do Kuusama, městečka ležícího v krajině plné vody a kopců poblíž hranic s Ruskem. Ideální základnou je některý ze severských srubových komplexů, odkud můžete každý den vyrážet na výlety do nádherné krajiny - divoké, a přece zcela připravené pro turisty, kteří ji milují. A poznáte nejen dokonalou finskou turistickou infrastrukturu, ale načerpáte i velkou dávku klidu, kterým Finové doslova oplývají. Jejich krajina je skromná jako oni sami. Nenajdete tu žádné horské velikány a adrenalinové atrakce, ale milou, poklidnou krásu jezer, řek a lesů.

Kdy vyrazit do Laponska?

Zatímco ve Švédsku je prázdninovým měsícem červenec, do Finska jeďte raději až v druhé polovině srpna, kdy už vás nebudou trápit komáři. Tehdy, s prvními mrazíky, také začíná barevný skandinávský podzim zvaný „ruska“, jeden z nejkrásnějších na planetě, a trvá do konce září. Břízy se žlutí a osiky červenají a tam, kde les přechází do tundry, začnou se barvit i všechny ty plazivé keříky.

Čtěte také: Cestování s batohem

Prosinec až únor je vrcholová cestovatelská sezóna. Zima přitom těch nejsevernějších místech probíhá až někdy v březnu a dubnu. Seveřany láká do Laponska lyžování a divoká příroda jiná než v okolí hlavních měst. Podobná věc se dá říci také o úplných cizincích, pro které je to ještě exotičtější zážitek. Pokud ale nesnášíte mráz, nezoufejte. Letní Laponsko je stejně krásné a zajímavé, ne-li ještě více.

Jak se dostat do Laponska?

Skandinávie je velká a lidé po ní často létají s regionálními aerolinkami. Z hlavních měst se dá dostat do mnoha laponských městeček. Chcete-li si koupit až do Laponska letenku prakticky a na jednom místě, máte na výběr například Tromsø a Rovaniemi. První jmenované město je dostupné s přestupem v Oslu, druhé přes Stockholm nebo Helsinki. Obojí vychází do 9000 Kč a lze zakoupit i levněji. Ve Švédsku můžete nasednout ve Stockholmu na letadlo do Luleå, Umeå či Arvidsjauru. Do Murmansku se letecky dostává složitě, asi nejlepší možnost je letět do norského Kirkenesu a odtamtud dojet autobusem.

Polární záře

Pro její pozorování je nejdůležitější naprostá tma, jasná obloha a vysoká sluneční aktivita. Švédský národní park Abisko je právě pro pozorování jedním z nejvhodnějších míst. V zimě tu bývá často obloha bez mráčku a široko daleko není žádný světelný smog.

Ve Finsku se polární záře nazývá revontulet - „liščí ocas”. Každý Fin zná příběh o lišce, která běží po sněhu a mává ocasem. Jiskřičky pak vylétají do vzduchu a my je vidíme v podobě polární záře.

tags: #laponský #španěl #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]