Závažná onemocnění ze znečištěné vody a biblické souvislosti

Voda je základní složkou života a její kvalita má zásadní vliv na lidské zdraví. Znečištěná voda může být zdrojem mnoha závažných onemocnění. V neděli budeme slavit svátek Křtu Páně. V Janově Zjevení čteme: „ Pokloňte se tomu, který stvořil nebe i zemi, moře i prameny vod!“ (Zj 14,7). Tento text nám připomíná skutečnost, o které svědčí celá Bible: Bůh je pánem veškerého stvoření a voda je důležitou součástí stvořeného světa. V osudech biblických postav hraje voda významnou roli, neboť žijí v části světa, v níž je vody nedostatek. V takových podmínkách může snadno nastat situace, že není nic tak závažné jako nedostatek vody.

Voda v Bibli

Podle biblického pojetí trestá Hospodin krále Achaba i lid, který „opustil Boha a chodil za Bály“, zadržením deště po tři roky, jak o tom vypráví První kniha královská (1 Král 17 a 18). Judsku, které se rovněž provinilo modloslužbou, ohlašuje prorok Jeremiáš období sucha:„Juda truchlí, jeho brány zchátraly, a chmurně klesly k zemi. Z Jeruzaléma stoupá žalostný křik. Jejich vznešení posílají svou čeleď pro vodu. Ta chodí k nádržím a vodu nenachází, vrací se s prázdnýminádobami. Vážným ohrožením života se stává voda znečištěná nebo jinak znehodnocená. Setkáváme se s tím u jedné z egyptských ran: Tak praví Hospodin: Podle toho poznáš, že já jsem Hospodin: Holí, kterou mám v ruce, udeřím do vody v řece a ta se změní v krev. Ryby v řece leknou. S vodou, která se nedá pít, se Izraelité setkávají během putování pouští v Maře: „Mojžíš vyvedl Izraelity od Rákosového moře a vyšli na poušť Šur; šli tři dny pouští, ale vodu nenalezli. Hospodin však uzdravuje tuto vodu. Ukázal Mojžíšovi dřevo, jímž bylo možno vodu učinit pitnou. Mocí Hospodinovou jsou špatné vody zbaveny své škodlivé moci. Uzdravení vody v Maře je znamením pro lid, že jsou na cestě spásy. Za Eliášova života měli pramen se závadnou vodou obyvatelé Jericha: Mužové města řekli Elizeovi: „Hle, v městě se dobře sídlí, jak náš pán vidí, ale voda je zlá, takže země trpí neplodností.“ I řekl: „Podejte mi novou mísu a dejte do ní sůl.“ Podali mu ji tedy. V době války bylo běžnou praxí, že útočící vojsko odřízlo opevněná města od vodních zdrojů. Tak to například udělal Jošafat se studněmi v Moabsku: „…zasypal všechny vodní prameny…“ (2 Král 3,19). Stejně tak si počíná Holofernes v Betuli: „Dal prozkoumat přístupy k jejich městu a vyhledat a obsadit prameny vod.“(Jud 7,7)Král Chizkijáš odvrátil toto nebezpečí vybudováním tunelu, který dodnes v Jeruzalémě existuje. Vede od pramene Gichonu, jenž tehdy vyvěral za městskými hradbami, k rybníku Siloe uvnitř tehdejšího města. „Chizkijáš zasypal horní vody Gichonu a svedl jespodem přímo na západ do Města Davidova“ (2 Pa 32,30). Byly také doby, kdy se voda musela dávat na příděl.

Voda znázorňuje Boží požehnání a duchovní občerstvení. Známe text 23. žalmu: “Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. V Ezechielově vidění Božího domu představují vody tekoucí zpod prahu neomezený proud Hospodinovy milosti, Hospodinova požehnání. Hospodinova přítomnost mění Sión a Jeruzalém ve svaté město Boží budoucnosti. Ezechiel vidí nový chrám, nový Jeruzalém, novou zemi, v níž přebývá Hospodinova sláva (Ez 47). Voda symbolizuje Boží požehnání. Aby toto Boží požehnání mohlo na člověku spočinout, je třeba dosáhnout čistoty před Hospodinem.

V systému obřadů hrálo očišťování důležitou roli: Kněží byli omývání vodou při svém zasvěcení: „Přivedeš Árona a jeho syny ke vchodu do stanu setkávání a omyješ je vodou“ (Ex 29,4). Také levité bývali pokropeni vodou: „Aby byli čistí, vykonej s nimi toto: Pokrop je vodou rozhřešení…“ (Nu 8,7). Voda symbolizuje potřebu očištění člověka dříve, než předstoupí před Hospodina; tuto skutečnost neustále připomínala nádoba k omývání před stanem setkávání: Hospodin mluvil k Mojžíšovi: “Zhotovíš také bronzovou nádrž k omývání s bronzovým podstavcem a umístíš ji mezi stanem setkávání a oltářem a naliješ tam vodu. Úzkostlivé dodržování kultovní čistoty je viditelným přiznáním k Hospodinovu požadavku svatosti a vnitřní čistoty. Rozšířenou formu tohoto omývání provozovali obyvatelé Kumránu a řada židovských skupin, které existovaly v době Ježíšova pozemského života. Ty tvoří pozadí Janova křtu. Voda v Bibli obsahuje prvek nebezpečí a smrti. Svědčí o tom už příběh o potopě, ale také utonutí Egypťanů v Rudém moři a všeobecný strach z moře a hlubokých vod, který vyjadřují žalmy „Vztáhl ruku z výše, uchopil mě, vytáhl mě z nesmírného vodstva“ (Ž 18,17); „Proto ať se každý věrný k tobě modlí v čas, kdy lze tě ještě nalézt. I kdyby se vzdulo mocné vodstvo, k tobě nedosáhne“ (Ž 32,6); „Zachraň mě, můj Bože, vody mi pronikly duši!

Voda je symbolem Božího Ducha, který je schopen přetvořit poušť v kvetoucí zahradu a nevěrný lid v pravý ´Izrael´: „Já vyliji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyliji svého ducha na potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou. Porostou jak mezi trávou, budou jako topoly při tekoucích řekách“ (Iz 44,3-4). Izrael se nemusí bát budoucnosti, neboť je mu odpuštěno. Hospodin způsobí mocí svého ducha, že tam, kde je vyprahlá step a usychající tráva, v zemi zkoušek a beznaděje, vyroste nový lid. Jako voda způsobí změnu v poušti, tak ji způsobí Hospodinův duch mezi Izraelity. Rovněž provinění lze znázornit pomocí vody: „Dvojí zlo, které spáchal můj lid: Opustili mě, zdroj živých vod, vytesali si cisterny, cisternyrozpukané, jež vodu neudrží“ (Jer 2,13). Jakmile se člověk od Boha vzdálí, je jako vyprahlá, bezvodá poušť, odsouzená k smrti. Proto člověk touží po Bohu jako laň po prameni živé vody. Pán Ježíš přišel a přinesl lidem živou vodu, slíbenou proroky. On je skálou, která dává vodu, schopnou utišit žízeň lidu na cestě do Zaslíbené země - do věčného života: „jeden z vojáku mu probodl kopím bok; a ihned vyšla voda a krev“ (Jan 19,34). To byl podle tehdejšího lékařského pojetí jistý důkaz smrti. Jde však také o naplnění toho, co Ježíš řekl v poslední, hlavní den svátků stánků o sobě. On je chrámem, z něhož proudí řeka, zavlažující a oživující nový Jeruzalém: Ježíš zvolal: Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. Kdo věří ve mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra, jak praví Písmo. To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kdo v něho uvěřili(Jan 7,37-39). To je dar Ducha svatého, životodárné síly Boha Stvořitele. Když Ježíš se setkává se samařskou ženou, která přichází načerpat vodu, znázorňuje voda živé učení, které přinesl Ježíš, vtělená Boží moudrost. Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všechno“. Ježíš ji řekl: „Já jsem to - ten, který k tobě mluví“ (Jan 4,25). Na konci lidských dějin bude živá voda neomezeným zdrojem blaženosti vyvolených, vedených Beránkem na šťavnaté pastviny: „Neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. Symbol vody se v křesťanství nejplněji uplatní v křestním obřadu. Zpočátku byla voda používána při křtu pro svou očistnou sílu. Jan křtil vodou na ´odpuštění hříchů´ . „Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přijde za mnou, je silnější než já…..on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm“ (Mt 3,11). Jan křtil v Jordánu, kde byl očištěn syrský vojevůdce Náman od svého malomocenství. Křest očišťuje nejen tělo, nýbrž i duši a svědomí, jak nám připomíná První list apoštola Petra: „nejde v něm zajisté o odstranění tělesné špíny, nýbrž o dobré svědomí, k němuž se před Bohem zavazujeme“(1 Pe 3,21). Je to koupel, která nás zbavuje nečistoty hříchu:„A takoví bývali někteří z vás: Ale dali jste se obmýt, dostalo se vám posvěcení, byli jste ospravedlnění pro zásluhy Pána Ježíše Krista a skrze Ducha našeho Boha“(1 Kor 6,11). Odívá nás do vykupitelského roucha Kristovy krve: „Když už samo pokropení krví kozlů, býků a popel z jalovic posvěcuje ty, kdo jsou nečistí, čím spíše krev Krista, který skrze věčného Ducha sám sebe přinesl jako oběť bez poskvrny, očistí nám svědomí od mrtvých skutků, abychom mohli sloužit Bohu živému“ (Žid 9, 13). Autor listu Židům má na mysli obřady v Den smíření. K tomu byla vybrána mladá jalovice, vyvedená mimo tábor, byla zabita a spálena v oběť za hříchy. Popel z ní se pak přimíchal do vody, které se užívalo k vykrápění nečistých míst a rituálnímu očišťování lidí i věcí. Křest je počátkem nového života. Pán Ježíš na tuto skutečnost naráží uzdravením, v němž hraje důležitou roli voda. O uzdravení člověka slepého od narození čteme: „…udělal ze sliny bláto, potřel mu oči tím blátem a řekl mu: ´jdi se umýt v rybníku Siloe´, to znamená ´Poslaný´. Když Nikodém přichází v noci za Ježíšem, aby se dopátral odpovědi na nejdůležitější otázku - „jak může člověk vejít do Božího Království“ -, Ježíš mu odpovídá, že se musí znovu narodit. To je pro Nikodéma nepochopitelné. Jak se může člověk znovu narodit? Nikodém myslí na druhé přirozené narození. Ale spása člověka spočívá ve zrození „shůry“, tedy v přijetí Božího života. Neschopnost člověka spasit sám sebe nemohla být lépe vyjádřena. Spása není dílem člověka, nýbrž dílem Božím, Božím darem. Tomu, kdo chce Boží život v sobě živit a rozvíjet, slibuje v Janově zjevení: „Já jsem alfa i omega, začátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám pít z pramene živé vody zadarmo“ (Zj 21,6); ..a ukázal mi řeku živé vody, jasnou jako křišťál, vytékající zpod trůnu Božího a Beránkova“ (Zj 22,1). Tak se vracíme k vidění proroka Ezechiela, kdy zpod prahu chrámových dveří vyvěrá neomezený proud Boží milosti.

Čtěte také: Strání a Květná: Příroda

Testy kvality vody

Časopis TEST - Občanské sdružení spotřebitelů TEST zveřejnilo výsledky rozsáhlého testu balených a vodovodních vod. Na základě těchto výsledků Vám předkládáme článek s nejdůležitějšími informacemi, doplněný o názor praktické lékařky.

Opravdu víte, co pijete?

Nedovolený výskyt cizorodých organických látek - chloroform, benzo(a)pyren, dichlormethan. Nadlimitní obsah dusitanů. Zvýšený počet organotrofních bakterií. Podezření na přítomnost cizorodé toxické látky nebo použití nedovolené „antimikrobiální“ úpravy. Vše „zabaleno“ v balené pramenité a minerální vodě. Takový je výsledek testu zaměřeného na vody, který v daném rozsahu byl proveden vůbec poprvé. Časopis TEST provedl srovnání kvality 18 balených neperlivých vod a pitné vody natočené z kohoutku v pěti městech - Ostravě, Brně, Plzni, Praze a Liberci. Analýzy se zaměřily na mikrobiologickou kvalitu, obsah žádoucích látek i látek, které mohou vodu negativně ovlivnit jako například sodík, fluoridy, sírany, železo. „Ve výčtu provedených analýz nechybí ani látky zdravotně závadné, jejichž představiteli jsou dusičnany, dusitany, benzo(a)pyren, polycyklické aromatické uhlovodíky, chloroform, arsen, olovo, nikl a další,“ uvádí Ida Rozová, šéfredaktorka časopisu TEST. U balených vod bylo provedeno 64 analýz, u vodovodní vody navíc ještě zkoušky zaměřené na pesticidy.

Benzo(a)pyren, prokázaná karcinogenní látka pro člověka, byl na rozdíl od testované pitné vody z kohoutku zjištěn v pramenitých vodách Bonaqua (min. trvanlivost 20.06.2010) a Aqua Bella (min. trvanlivost 09.08.10), objevil se i ve dvou balených pitných vodách značek S Budget (min. trvanlivost 21.07.10) a Tesco Value (min. trvanlivost 14.07.10). V pramenité vodě Aquila aqualinea analýzy odhalily dvě nedovolené cizorodé organické látky - benzo(ghi)perylen (polycyklický aromatický uhlovodík) a chloroform. Chloroform v pitné vodě z ostravského kohoutku převýšil český limit, je ale hluboko pod požadavkem evropské směrnice. Nadlimitní množství železa obsahovala pitná voda z Plzně.

Ve dvou balených vodách, Rajec (min. trvanlivost 04/2010) a Dobrá voda s deklarací „vhodná pro přípravu kojenecké stravy“ (min. trvanlivost 28.07.10), nebyly nalezeny organotrofní bakterie. „Nulový nález budí podezření, že buď je ve vodě nějaká cizorodá toxická látka, která tyto bakterie usmrcuje, nebo je před stočením používána nějaká nedovolená 'antimikrobiální' úprava,“ dodává Ida Rozová.

Není voda jako voda

K nám jako koncovým uživatelům se dostává:

Čtěte také: Klimatické změny a mezilidské vztahy

• Kojenecká a pramenitá či minerální voda „vhodná pro přípravu kojenecké stravy a nápojů“ a balená pitná voda
• Pitná voda (kohoutková)

Oba typy vod mají své stanovené limity pro obsah určitých látek, jejichž množství se trvale kontroluje. U balených vod musí být obsah všech látek uvedený na obalu. Rozbory vody z kohoutku naleznete např. na webových stránkách své vodárenské společnosti.

Vody obsahují látky žádoucí i nežádoucí - své limity mají obě skupiny látek.

Látky ve vodě žádoucí

• Vápník a hořčík
  • Optimálně by měl jeden litr vody obsahovat cca 40-80 mg vápníku a cca 20-30 mg hořčíku;
  • vzájemný poměr celkového příjmu vápníku hořčíku potravou by měl být cca 2:1; uvedený optimální poměr lze odvozeně vztáhnout i na vodu.
  • Celková tvrdost vody (suma vápníku a hořčíku) by se měla pohybovat mezi cca 2-3,5 mmol/l.
  • Denní příjem vápníku by měl činit 800-1000 mg.

Látky, jejichž zvýšené množství mohou kvalitu vody negativně ovlivnit

Mnohé z látek přírodního původu, které se nacházejí v podzemní a povrchové vodě, lidský organismus v malém množství potřebuje, aby se správně vyvíjel. Patří mezi ně například chloridy, zinek, železo, sodík, draslík, sírany. Ve zvýšeném množství však mohou negativně ovlivnit kvalitu, neboli jakost vody, případně i její zdravotní nezávadnost.

• Železo a mangan
  • Je druhým nejrozšířenějším kovem na Zemi a zároveň i prvkem, který tvoří nezbytnou součást živého organismu.
  • Aby voda vyhověla organoleptickým, tedy smyslovým vlastnostem (zejména chuti), byly pro ni stanoveny mezní hodnoty - pro pitnou z kohoutku a balenou přísnější (200 µg/l) a o polovinu vyšší pro pramenitou a kojeneckou (300 µg/l). Pro vody minerální žádná hodnota neexistuje, neboť se jedná o vody specifické.
  • Balené vody jsou většinou „odželezněny“, výrobce bohužel nemá ze zákona povinnost tuto úpravu na obalu uvádět.
  • Obsah železa a manganu v pitné vodě se také upravuje, obsah železa ale může ovlivnit např. i stav vodovodního potrubí.
• Sodík
  • Ve vodě a v potravinách, i bez umělého přisolování, je přirozeně přítomen sodík. Jeho množství by dostatečně pokrylo denní příjem. Významnými, avšak nevítanými dalšími zdroji jsou průmyslově zpracovávané potraviny a samozřejmě individuální solení pokrmů při vaření nebo přímo na talíři.
  • Doporučený denní příjem sodíku je 500 mg.
  • A protože populace v průmyslových zemích přijímá sodíku více, než by bylo zdrávo, jsou jeho mezní hodnoty ve vodě stanoveny poměrně nízko - pro vodu kojeneckou 20 mg/l, pramenitou 100 mg/l a pitnou 200 mg/l. Minerální vody vzhledem ke svému specifiku žádnou mezní hodnotu nemají.
• Fluoridy
  • Podzemní a povrchová voda není až na lokální výjimky dané geologickým podložím významným zdrojem fluoridů, tedy sloučenin obsahujících fluor. Při koncentraci fluoridů ve vodě kolem 1,0 mg/l může docházet k prvním projevům toxického působení fluoru na organismus. Již před více než patnácti lety se pitná voda v ČR přestala uměle fluoridovat. Posléze došlo i k zpřísnění nejvyšší mezní hodnoty pro kojenecké a pramenité vody (0,7 mg/l) i stanovení zvláštního pravidla pro vodu minerální; je-li obsah fluoridů větší než 1,5 mg/l, musí to být na etiketě viditelně označeno současně s informací „není vhodná pro pravidelnou konzumaci kojenci a dětmi do 7 let věku“.

Látky zdravotně závadné

• Těžké kovy a další prvky s toxickým potenciálem
  • První skupinu závažných látek tvoří tzv. těžké kovy a další prvky s toxickým potenciálem.
• Dusičnany
  • Dusičnany ve vodě a půdě se v nízkých koncentracích vyskytovaly odjakživa (koloběh dusíku). Přirozené podmínky jejich výskytu byly postupně narušovány růstem lidských sídlištních celků. Synonymem chemického znečištění pitné vody se staly až v souvislosti s vysokým, či spíše nadměrným využíváním dusíkatých hnojiv v zemědělství.
  • Nositelem zdravotního rizika jsou dusitany, na které se dusičnany rozkládají v zažívacím traktu. A protože člověk s potravou, ale i s léky a kouřením cigaret přijímá aminy, dodává dusitanům „druhou polovinu“, která je nutná ke vzniku sloučenin zvaných nitrosaminy (které jsou sice prokázaným karcinogenem u zvířat, ale dosud není jasné, zda ke vzniku nádorů u člověka může vést i příjem dusičnanů pitnou vodou - epidemiologické studie to aspoň zatím nepotvrzují).
  • I když naprostá většina kojenců do tří měsíců věku je kojena a mateřské mléko jim dodává tekutinu v potřebném množství, pro jistotu dodejme riziko pojící se k dusitanům. Krev kojenců právě do tří měsíců obsahuje zárodkový hemoglobin. Naváží-li se dusitany na krevní barvivo, vznikne methemoglobin, který není schopen přenášet kyslík.
  • Nejpřísnější nejvyšší mezní hodnota je stanovena pro dusičnany v kojenecké vodě - 10 mg/l (pro dusitany 0,02 mg/l), pro pramenité platí maximálně 25 mg/l (pro dusitany 0,02 mg/l), pro minerální a pitnou vodu 50 mg/l (pro dusitany - minerální 0,1 mg/l, pitná 0,50 mg/l).
• Benzo(a)pyren a polycyklické aromatické uhlovodíky
  • Polycyklické aromatické uhlovodíky představují skupinu látek, do které patří více než 100 sloučenin; jednou z hlavních a nejlépe prozkoumaných je benzo(a)pyren, prokázaná karcinogenní látka pro člověka.
  • Jedná se o látky, které jsou obecně nebezpečné pro životní prostředí a pro zdraví člověka. Jejich významným zdrojem jsou průmyslové podniky, spalovací motory dopravních prostředků (uvolňují se i z pneumatik, viz aktuální test zimních pneumatik) a lokální topeniště.
  • Polycyklické aromatické uhlovodíky se mimo jiné dokáží silně navázat na sedimenty ve vodách. Vzhledem k této jejich vlastnosti a vzhledem k tomu, že jejich přítomnost nelze zejména v povrchové vodě vyloučit, patří mezi zdravotně závažné ukazatele jakosti vody s nejpřísnějším limitem v podobě nejvyšší mezní hodnoty.
• Vedlejší produkty dezinfekce
  • Cholera, břišní tyfus, úplavice, dětská obrna, hepatitida A a další, jsou nemoci přenosné vodou. Až teprve ve 20. století se podařilo zabezpečit bakteriální nezávadnost pitné vody a tím zamezit šíření „vodních nemocí“.
  • Za neuvěřitelným (ano! neuvěřitelným) pokrokem ve vodárenství je chlor. Chlor má jednu důležitou vlastnost - vydrží ve vodě relativně dlouho a umí dostatečně zajistit její bakteriální nezávadnost. Do pitné vody se dávkuje před jejím vstupem do sítě, aby ji dezinfikoval a chránil před možným druhotným bakteriálním znečištěním v průběhu jejího transportu ke spotřebitelům. I když hovoříme o chloru, neznamená to, že ze všech kohoutků teče chlorovaná voda. Vodárny používají takové technologie úpravy vody, která odpovídá kvalitě surové vody. Např. jedná-li se o povrchovou vodu nebo o podzemní vodu pod vlivem povrchové vody, je nezbytná filtrace, která bývá nejefektivnějším dezinfekčním prvkem v průběhu úpravy, protože zachytí nejen většinu bakterií a virů, ale i prvoky a jejich odolná stádia, na které nemá používaná chemická dezinfekce téměř žádný vliv. Pokud voda po úpravě vyžaduje ještě dezinfekci, používají se různé chemické látky (plynný chlor, chlornan, ozon, oxid chloričitý, peroxid vodíku, chloramin atd.) nebo jejich kombinace, ale také UV záření nebo mikrofiltrace.

Sycená versus nesycená balená voda

Sycená voda (perlivá, sodovka) vzniká rozpuštěním oxidu uhličitého ve vodě za vzniku disociované kyseliny uhličité. Odstranit se dá CO2 z vody varem.

Oxid uhličitý (CO2) se přidává do balených vod z několika důvodů. Mírným pozitivem jsou konzervační účinky oxidu uhličitého, rozpuštěním CO2 ve vodě mírně klesá pH a v tomto kyselejším prostředí dochází poněkud obtížněji k množení mikroorganismů. Oproti balené vodě nesycené je tedy poněkud stálejší při skladování a méně choulostivá vůči účinkům vnějšího prostředí (hlavně tepla a světla).

Čtěte také: Léčivá láska

CO2 se však přidává do vody především kvůli chuti. Pijeme-li sycenou vodu (všechny chutnají prakticky stejně), nejsme schopni rozpoznat případnou horší kvalitu vody. Máme též pocit rychlejšího odstranění pocitu žízně a osvěžení. Sycená voda způsobí rychlejší prokrvení sliznic zažívacího traktu. Může však vyvolat podráždění či překyselení žaludku (značná část CO2 bývá odstraněna z těla říháním), vzestup tlaku krve či tepové frekvence.

To vše mluví pro upřednostnění nesycené vody oproti sycené. Zdravý člověk by měl konzumovat sycenou vodu do maximálního množství 1 litr za den, diabetici, kardiaci, těhotné ženy a kojenci by ji neměli konzumovat vůbec.

Závěrem lze říci, že balená voda je jistě velmi důležitá v oblastech, kde je horší kvalita pitné vody. Vždy však záleží na podmínkách jejího skladování, při dlouhodobém skladování (nebo dokonce za výlohou v obchodech) je zcela jistě méně kvalitní než voda z kohoutku.

Výsledky testů kvality vody

Následující tabulka shrnuje některé z klíčových zjištění testů kvality vody:

tags: #laska #kniha #zavazne #onemocneni #ze #znecistene

Oblíbené příspěvky:

• Výška Inspirace
• Autobusová linka 107 a její zastávka Dejvická
• Využití kyseliny mravenčí
• Ekologické zemědělství
• Situace v České republice