Státní správa ochrany přírody a související zákony v České republice

Územní ochrana přírody v České republice je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a v jeho prováděcích vyhláškách (395/1992 Sb. a 45/2018 Sb.). V České republice existují dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ): velkoplošná a maloplošná.

Se vstupem České republiky do Evropské unie vznikla povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000. Do velkoplošných ZCHÚ spadají dvě kategorie, do maloplošných čtyři a do soustavy Natura 2000 dvě kategorie chráněných území.

Pro chráněná území platí podle zákona o ochraně přírody a krajiny některá omezení v závislosti na jejich kategorii, a pro národní parky a chráněné krajinné oblasti (CHKO) i v závislosti na jejich zonaci. S ohledem na různorodost území a specifické potřeby jejich ochrany umožňuje zákon orgánu vyhlašujícímu zvláště chráněné území stanovit při jeho vyhlašování další, tzv. bližší ochranné podmínky.

Výjimky ze zákazů je možné povolit pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Rozhodnutí o povolení výjimky obsahuje podmínky, za nichž je předmětnou činnost možné uskutečnit, a důvody, které k tomu vedou.

Pro zabezpečení zvláště chráněných území (s výjimkou CHKO) před rušivými vlivy z okolí slouží ochranné pásmo (viz § 37 zákona). Pokud se ochranné pásmo vyhlašuje, děje se tak zpravidla současně s vyhlášením území za zvláště chráněné. Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, vzniká tzv. ze zákona a tvoří ho území do vzdálenosti 50 m od zvláště chráněného území. V takovém pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány pouze některé činnosti vymezené příslušným paragrafem zákona o ochraně přírody a krajiny.

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

K označení zvláště chráněných území v terénu se podle vyhlášky č. 45/2018 Sb. používá pruhové značení hranic na sloupcích či hraničních stromech u NPR, NPP, PR, PP a I. zóny NP - jedná se o dva červené pruhy 5 cm široké a oddělené 5 cm širokou mezerou.

Přehled zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 v ČR i detailní právní, správní a odborné informace o jednotlivých územích určené zejména pro pracovníky státní správy najdete v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny

Novelizace zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), je součástí širší snahy o zefektivnění procesu a způsobu převodů nemovitého majetku Státního pozemkového úřadu a týká se § 61a odst. 2 ZOPK.

Dřívější úprava, platná od 1. března do 30. září 2025, provázala roční úplatu za užívání nebo požívání pozemků v příslušnosti hospodaření AOPK ČR s vyhláškou vydávanou Ministerstvem zemědělství pro výpočet roční úplaty pro pozemky v příslušnosti Státního pozemkového úřadu. Jelikož však tato vyhláška používá jako hlavní parametr zařazení pozemků do výrobní oblasti, nejevila se pro potřeby AOPK ČR jako vhodná.

Novela proto zavedla fixní roční úplatu za užívání nebo požívání pozemků v příslušnosti AOPK ČR, která činí 2,2 % z ceny pozemku určené podle vyhlášky upravující průměrné základní ceny zemědělských pozemků, pokud se AOPK ČR nedohodne s nájemcem jinak. Zákon je účinný od 1.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie

Zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie v § 32 přináší zvláštní úpravu povolovacího postupu podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), pro záměry pro využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) ležící mimo akcelerační oblasti. Pokud je se záměrem OZE spojeno usmrcování nebo vyrušování ptáků či vyrušování, zraňování nebo usmrcování zvláště chráněných živočichů, má žadatel možnost navrhnout při podání žádosti o společné rozhodnutí.

Nejsou-li navržené podmínky a zmírňující opatření dostatečné, pak se zvláštní postup podle § 32 ZOZE nepoužije a postupuje se podle obecné úpravy v § 5b, resp. § 56 ZOPK (tedy bude stanoven odchylný postup podle § 5b ZOPK, popř. povolena výjimka podle § 56 ZOPK). Jsou-li navržené podmínky a zmírňující opatření dostatečné, pak se v rámci společného rozhodnutí (či JES) nevydává stanovení odchylného postupu podle § 5b nebo výjimka podle § 56 ZOPK.

Pokud jsou žadatelem navržené podmínky a zmírňující opatření dostatečné, ale nebyly plně promítnuty do projektové dokumentace záměru, stanoví příslušný orgán ochrany přírody (nebo orgán JES) tyto podmínky a zmírňující opatření jako podmínky pro povolení záměru ve společném rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK (či v JES).

ZOZE dále v § 33 zavádí fikci rozhodnutí v případě, že správní orgán, kterým může být stavební úřad i dotčené orgány, nevydá rozhodnutí do 30 dnů od podání bezvadné žádosti o povolení záměru stavby, souboru staveb nebo zařízení využívajících pro výrobu elektřiny energii slunečního záření s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW (FVE do 100 kW).

záměr FVE do 100 kW spadá do tzv. volného režimu dle stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), tedy je drobnou stavbou dle § 171 a přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 25, a písm. f) stavebního zákona. AOPK ČR k drobné stavbě vydává zpravidla souhlas dle § 44 odst. záměr FVE do 100 kW, který je jednoduchou stavbou dle přílohy č. 2 stavebního zákona, podléhá povolení dle stavebního zákona (jde o záměr JES) a AOPK ČR k tomuto záměru vydává společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK (nachází-li se záměr v ZCHÚ nebo území Natura).

Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody

V případě, že se uplatní fikce kladného rozhodnutí, vydá o této skutečnosti správní orgán žadateli osvědčení a zveřejní jej na své úřední desce nejméně po dobu 15 dnů a současně ho zašle nadřízenému správnímu orgánu a dotčeným orgánům. Nadřízený orgán může rozhodnout, že se záměr za povolený nepovažuje, a vrátit věc nadřízenému orgánu k novému projednání.

Další relevantní zákony a vyhlášky

• Zákon, kterým se mění zákon č.
• Úplné znění zákona č.
• Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č.
• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje, ve znění vyhlášky č.
• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č.
• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č.
• Zákon, kterým se mění zákon č.
• Zákon, kterým se mění zákon č.
• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č.
• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č.
• Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č.
• Zákon, kterým se mění zákon č.
• Zákon, kterým se mění zákon č.
• Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a o stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.

Působnost Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a správ národních parků (§ 78 ZOPK)

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) na území chráněných krajinných oblastí, nejde-li o vojenské újezdy, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí.

Agentura dále na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí.

Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a Agentury, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správa Národního parku Šumava vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Správa Národního parku České Švýcarsko vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí.

Agentura a správy národních parků dále v obvodu své územní působnosti:

• vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných oblastí,
• vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí,
• vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních přírodních rezervací,
• rozhodují o omezení nebo vyloučení výkonu práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích, o vydání souhlasu k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací a o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích,
• vydávají souhlasy k využití území, činnostem nebo zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech zvláště chráněných území,
• zajišťují zpracování plánů péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území, schvalují tyto plány péče a zajišťují jejich realizaci podle § 38,
• zajišťují zpracování záměrů na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, oznamují tyto záměry a projednávají je,
• předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu; po vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo jejich ochranných pásem ohlašují příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastru nemovitostí,
• povolují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 a ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,
• vyhrazují místa a stanovují přitom podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času prováděných činností podle § 16, § 16a odst. 1 písm. c), § 17 odst. 2, § 26 a 29 a § 37 odst. 3 opatřením obecné povahy,
• vydávají souhlasy k využití území, činnostem a zásahům ve zvláště chráněných územích podle § 12, § 16a odst. 3, § 16b až 16d a § 44,
• vydávají souhlasy k zásahům v evropsky významných lokalitách podle § 45c odst. 2, zajišťují péči o evropsky významné lokality a označují evropsky významné lokality,
• vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,
• vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,
• vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,
• uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)

Složka ochrany přírody České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vznikla v roce 1992, původně ve vazbě na legislativní zabezpečení ochrany přírody a krajiny, přijaté v tomtéž roce. V současné době ovšem vykonává inspekce na úseku ochrany přírody státní dozor už na základě šesti složkových zákonů:

• zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů,
• zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) je přispět k udržení a k obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. ČIŽP v oblasti ochrany přírody dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny jejich adresáty. Její dozorčí působnost se vztahuje i na orgány státní správy.

Zjišťuje případy ohrožení a poškození přírody, jejich příčiny a odpovědné osoby a je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. Za porušení povinností při ochraně přírody je oprávněna ukládat pokuty právnickým i fyzickým osobám.

V obecné rovině se inspekce v rámci svých kompetencí daných zákonem o ochraně přírody a krajiny zaměřuje zejména na ochranu mimolesní zeleně před poškozováním a nepovoleným kácením, ochranu významných krajinných prvků a krajinného rázu. V územní ochraně se kontroluje stav a dodržování základních a speciálních podmínek ochrany zvláště chráněných území, což jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky.

Druhová ochrana podle zákona č. 114/1992 Sb. se týká především zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a jejich biotopů. Zvláštní ustanovení zákona jsou věnována i ochraně památných stromů a evropsky významných lokalit.

V ochraně podle zákona č. 100/2004 Sb. inspekce kontroluje zejména podmínky dovozu a vývozu ohrožených druhů živočichů a rostlin. Pro efektivní naplňování povinností byla ze zákona zřízena pohotovostní služba CITES (mezinárodní úmluva CITES), v rámci které inspekce poskytuje odbornou součinnost především celním orgánům.

V této oblasti je ČIŽP rovněž široce zapojena do mezinárodní spolupráce, včetně účasti na expertní podskupině pro druhovou ochranu při generálním sekretariátu Interpolu. Inspekce může zabavit nelegálně získané exempláře CITES, včetně exemplářů neživých a výrobků z nich, a ukládá pokuty za přestupky.

Podle zákona č. 78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (GMO) inspekce kontroluje z hlediska ochrany životního prostředí dodržování právních předpisů a podmínek stanovených rozhodnutími MŽP, které se týkají nakládání s GMO, včetně dovozu a vývozu.

Dozorová činnost ČIŽP nad dodržováním zákona o GMO reflektuje dynamický vývoj biotechnologií ve světě a soulad s právními předpisy EU. Právnickým i fyzickým osobám, které jsou původci závad, inspekce ukládá opatření k nápravě i pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona. ČIŽP na úseku GMO může ukládat pokuty, které jsou v porovnání s ostatními složkovými zákony velmi vysoké. Více se dozvíte zde.

V rámci kompetencí svěřených zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/1992 Sb.) kontroluje inspekce znečištění zemědělské půdy vybranými rizikovými látkami a rizikovými prvky, vnášení nepovolených látek a přípravků a používání kalů a sedimentů na půdách náležejících k ZPF. Při zjištění nedostatků ukládá opatření k nápravě závadného stavu a za přestupky ve shora uvedených oblastech vyměřuje pokuty.

Finanční sankce mohou být s ohledem na význam ZPF jako nenahraditelného bohatství a zdroje života velmi vysoké. Inspekce dále ze své kontrolní činnosti pořizuje informace, které předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy.

Podle zákona o provozování zoologických zahrad (č. 162/2003 Sb.) vydá inspekce, v případě provozování zoologické zahrady bez licence (licenci vydává MŽP), rozhodnutí o uzavření zoologické zahrady. Za přestupky může inspekce podle tohoto zákona ukládat pokuty, případně může rozhodnutím uložit provozovateli odstranění některých nedostatků.

Nejnovějším právním předpisem, podle kterého oddělení ochrany přírody a lesa ČIŽP vykonává dozorovou činnost, je zákon o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu (č. 93/2018 Sb.). Tento nový zákon byl přijat na základě mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) a také na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014.

Celkem 194 signatářských zemí se dohodlo na plnění tří základních cílů: ochraně biologické rozmanitosti, jejím udržitelném využívání a spravedlivém a rovnocenném rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů. Česká republika disponuje značným bohatstvím genetických zdrojů, což je dáno jednak její geografickou polohou a také kulturně historickým vývojem.

Aplikace Nagojského protokolu tak může přesahovat do ostatních složkových zákonů, zejména na úseku ochrany přírody, CITES a nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Podle zákona č. 93/2018 Sb. Inspekce ve spolupráci s MŽP kontroluje především jeho dodržování ze stran uživatelů a zda sbírky zařazené do registru genetických zdrojů splňují stanovená kritéria.

tags: #statni #sprava #ochrany #prirody #zakony

Oblíbené příspěvky:

• Kouzlo Přírody STOP Pes: Co potřebujete vědět
• Obavy ohledně spalovny Vsetín
• Drtič zahradního odpadu for_q FQ-ELH 2500 - recenze
• Údržba filtrů automatické pračky
• Správné připojení hadice k odpadu