Léčba studenou vodou po nemoci: Otužování pro posílení zdraví

Od studené sprchy a ledové koupele až po odvážné skoky do přírodních koupališť, řek a moří - trend otužování si získává čím dál více příznivců.

Možná to na začátku vypadá děsivě, ale pravidelné otužování ve studené vodě přináší řadu benefitů pro tělo i mysl.

Benefity studené vody

Zařazení studené vody do denní rutiny může být jednoduchým, ale účinným způsobem, jak podpořit fyzické i psychické zdraví. Využívání studené vody při sprchování, zejména při pravidelné aplikaci, má dle mnoha lidí četné benefity pro zdraví.

Psychická odolnost a soustředění

Vstup do studené vody sice nejprve tělo šokuje, ale právě tento šok spouští uvolňování noradrenalinu - hormonu, který zlepšuje soustředění a náladu. Tvé tělo si zvykne lépe zvládat stresové situace, což z dlouhodobého hlediska zvyšuje psychickou odolnost.

Výzkum publikovaný v International Journal of Circumpolar Health naznačuje, že pravidelný kontakt se studenou vodou pomáhá zmírnit příznaky úzkosti a deprese.

Čtěte také: Udržitelné Včelařství a Zdraví Včel

Krevní oběh a regenerace

Studená voda způsobuje zúžení cév (proces zvaný vazokonstrikce), což má pozitivní vliv na krevní oběh. Lepší cirkulace pomáhá okysličit svaly a dodává jim živiny. Když se tělo následně zahřeje, cévy se opět rozšíří (vazodilatace), což podporuje proudění krve do orgánů a tkání.

To je důvod, proč mnoho sportovců využívá ledové koupele k regeneraci.

Posílení imunitního systému

Pravidelné vystavování se chladu může mít pozitivní vliv i na tvůj imunitní systém. Tím si tělo buduje lepší obranyschopnost vůči běžným nemocem, jako jsou nachlazení či chřipka.

Studie publikovaná v PLOS ONE zjistila, že kontakt se studenou vodou zvyšuje počet bílých krvinek, které chrání tělo před infekcemi.

Zrychlení metabolismu

Když se tělo ocitne v chladu, musí vydat více energie na udržení teploty. Tento proces zvyšuje metabolismus a aktivuje tzv. hnědou tukovou tkáň (BAT), která na rozdíl od běžného tuku produkuje teplo a spaluje kalorie.

Čtěte také: Článek o léčbě přírodou

Zmírnění svalové bolesti

Jedním z nejznámějších přínosů studené vody je její schopnost zmírnit svalovou bolest po náročném tréninku. Studená voda redukuje záněty a otupuje nervová zakončení, což přináší úlevu od bolesti a zkracuje dobu regenerace.

Studená vs. teplá sprcha

Opravdu je pro nás tato, možná lehce nepříjemná, technika lepší, než sprchování teplou vodou? Myšlenka je taková, že tím, že když se dobrovolně oddáš a na chvilku budeš cítit nepříjemně, což posílí mimo jiné tvůj imunitní systém, a zároveň ti tento rituál pomůže posílit vůli a duševní houževnatost.

Navíc najdeme i studie, které říkají, že studené sprchy mají benefity pro sportovce po tréninku a mohou tak být pomocníkem pro zvýšení výkonu.

Studená vs. Za studenou sprchu se považuje sprchování vodou, která má zhruba kolem 50 až 60 stupňů Fahrenheita (tj. přibližně 15 ° C). Pokud volíme vodu chladnější, už je to spíše ledová sprcha.

Zastánci vychází z teorie, že po většinu historie lidstva, byli lidé vystavování dobrovolně či nedobrovolně chladu. Expozice chladem způsobuje, že naše těla uvolňují nával stresových hormonů, včetně kortizolu, noradrenalinu a adrenalinu. To způsobuje zastavení negativních tělesných procesů, které mimo jiné zahrnují zánětlivé reakce.

Čtěte také: Margot Ruis: Léčení Země

Z úvodních odstavců je ti asi jasné, že tento rituál může být skutečně zdraví prospěšný, pro aktivní jedince obzvláště!

Studie skutečně ukazují, že lidé, kteří se pravidelně oddávají ledovým sprchám vykazují vyšším mentální výkonnost, vyšší míru pozornosti, koncentrace, mají mnohem více energie a celkově zažívají výrazné zvýšení kognitivního výkonu. Jedním z nejzajímavějších důvodů, proč aplikovat studené sprchy, je jejich schopnost okamžitě nás nabudit.

Expozice chladem je považována za formu hormeze*, což je fenomén, ve kterém nízká expozice „hormetickým stresorům“ ve skutečnosti způsobuje prospěšné změny v tom, jak tvoje tělo funguje.

Totéž se děje, když cvičíš - hormeze způsobuje, že se tělo naučí přizpůsobovat se stresu vyvolanému tréninkem a my se pak cítíme trénink co trénink odolnější.

* Pozn. : Hormeze je označení pro hypotézu o příznivém působení mírné zátěže na živé organismy včetně lidí.

Aby toho nebylo málo, studie ukazují, že studené sprchy mají pozitivní vliv i na imunitní systém a to tak, že vystavení chladu může zvýšit produkci bílých krvinek, které jsou klíčové pro správnou funkci imunitního systému.

Jedna studie zjistila, že u dospělých, kteří se pravidelně sprchovali studenou vodou po dobu 30 dnů, došlo ve srovnání se skupinou, která ledové sprchy neaplikovala, ke snížení nemoci a absenci v zaměstnání o celých 29 procent.

Postavit se pod ledovou vodu chce řádnou dávku odvahy a odhodlání, ale mnozí lidé popisují, že se po dokončení rituálu cítí mnohem šťastněji.

Studie zjistily, že při chladu aktivuje hnědá tuková tkáň (hnědý tuk), která spaluje více energie, aby zahřála tělo. To spotřebovává kalorie a může ti pomoci posílit činnost metabolismu.

Jedna studie zaměřená na výhody studené sprchy pro pokožku zjistila, že tento zvyk může snížit suchost kůže, zánět a svědění. Odolnost proti nutkání zahřívat se při sprchování pomůže zabránit tomu, aby pokožka a vlasy se vysušily a vypadaly podrážděně nebo matně.

I když je nepravděpodobné, že tento rituál povede k nějakým podstatným úbytkům na váze, aniž by se kombinoval s jinými změnami životního stylu, expozice chladem může také přispět ke snížení tělesné hmotnosti, ale rozhodně si to nepředstavuj tak, že můžeš celý den ležet u televize, cpát se hovadinami, dvakrát za den skočíš pod ledovou vodu a budeš jako proutek.

Existují důkazy, které naznačují, že studené sprchy mají opačný efekt a mohou přispět ke zlepšení produkce spermatu a testosteronu. Slyšeli jste někdy o tom, že by se muži měli vyhnout dlouhému pobytu v saunách, vířivkám a dalšímu nadměrnému teplu, protože to varlata příliš zahřívá a oni pak nemohou správně produkovat spermie?

Studená vs. Která metoda je lepší - sprchování studenou nebo teplou vodou? To záleží jen a pouze na tvých cílech a oba typy sprchování mají své benefity. Nicméně, velmi horké sprchy se nedoporučují pro ty s citlivou pokožkou nebo mají citlivější kůži s tendencí k zarudnutí, suchosti nebo ekzémům. Nevhodné jsou horké sprchy také pro ty z vás, kteří se snadno dostávají do závratí, nebo je trápí vysoký tlak.

Jak začít s otužováním

Zaujaly tě benefity aplikace studené sprchy a nevíš, jak s tímto rituálem začít? Pro začátek je lepší volit kratší intervaly a pobyt pod ledovou vodou postupně prodlužuj, aby si organismus mohl na tento šok zvyknout.

Začni s krátkými intervaly, pro začátek bude úplně stačit 30 vteřin. Nejlepší bude začít tím, že se vysprchuješ teplou vodou a postupně začneš snižovat teplotu, dokud voda není dostatečně chladná.

Další užitečnou metodou je tzv. kontrastní sprcha. Pokud jde o místo, kde namířit vodu, můžeš buď stát přímo pod sprchovou tak, že ti teče přímo na hlavu, nebo nasměrovat vodu na specifické části těla a svaly, které jsou třeba bolavé nebo napjaté.

Ideální je dostat se na teplotu kolem 15°C, nebo mírně chladnější, ale to už ti bude vážně zima! Jak studená by měla být voda, aby se výhody studených sprch mohly opravdu projevit?

Když začneš se sprchováním, nezapomeň na dýchání. Je dobré celý rituál zakončit teplou sprchou, která je příjemná a bude pro tebe tak snazší si rituál pravidelné studené sprchy udržet po dlouhou dobu.

Skvělým způsobem, jak si vytvořit ze studených sprch pravidelný rituál je udělat si takovou vlastní měsíční výzvu. Ani studené sprchy nemusí být prospěšné pro všechny. Stejně jako u jakéhokoliv jiného aspektu, pro někoho může být studená sprcha skutečným lékem, jinému nemusí vyhovovat.

Při správné a pravidelné aplikaci může tento rituál přinášet několik benefitů, zejména co se týče zlepšení kognitivních funkcí, bdělosti a pozornosti. Při pravidelném zařazení může mít studená sprcha také pozitivní vliv na imunitní systém.

Také se ti zlepší cirkulace krve a může mít pozitivní vliv na léčbu bolavých svalů. Ideální je ji praktikovat ráno a doba, kterou vydržíš, je silně subjektivní.

Historie vodoléčby

Předminulé století bylo z pohledu hygieny přelomové, města dostala první moderní kanalizaci, v domech se začaly objevovat koupelny, v podstatě takové, jak je známe dnes. S keramickými toaletami, vanami a umyvadly. A nešlo jenom o změny v infrastruktuře a vybavení.

Voda jako léčebný prostředek fungovala samozřejmě už dřív. V 17. století vlámský vědec a lékař Jean-Babtiste van Helmont své pacienty v rámci léčení koupal v rybnících nebo v moři. Doslechl se totiž o muži, který v záchvatu šílenství vběhl do jezera a téměř se utopil. Ovšem jeho psychické onemocnění zmizelo, mysl se zotavila. Tak aspoň na experimenty vzpomíná Franciscus Mercurius van Helmont ve své knize věnované otcovu životu.

Jeho metoda hydroterapie ovšem nebyla moc praktická a bezpečná, pacienti se prý někdy utopili. Když byly později otevírány velké psychiatrické nemocnice a moderní sanitární zařízení usnadnilo přístup k vodě v budovách, vodoléčba se začala masivně šířit.

V polovině 19. století lékaři upřeli pozornost na mozek jako na místo, kde přebývá šílenství. Takže místo toho, aby do vody ponořovali celé tělo, začali hlavy pacientů sprchovat studenou vodou. Chtěli tak jednoduše ochladit jejich „horké hlavy“.

Lékaři pak vymýšleli poměrně komplikované mechanické sprchy. Skotský praktik Alexander Morison používal podstavec, ze kterého pacientovi koukala jenom hlava, jež byla polévaná proudem vody. Belgičan Joseph Guislain, pionýr v oboru psychiatrie, navrhl dokonce sprchu s vodní nádrží umístěnou až na střeše budovy. Pacient se posadil na židli, a aniž by viděl na obsluhu, nečekaně byl polit vodou.

Později nemocnice zařadily do svého repertoáru i léčebné teplé procedury, které trvaly hodiny nebo dokonce dny. Lékaři měli pro tyto terapie různá vědecká zdůvodnění: ulehčily přetížení mozku nebo prý odbourávaly toxiny, které způsobují šílenství. Joel Braslow, psychiatr a profesor historie na UCLA, tvrdí, že tento přístup se vlastně ani tak moc neliší od toho, jak dnes lékaři vysvětlují pacientům nasazení antidepresiv. Zdá se, že léky fungují, ale jak přesně pracují na úrovni neurochemie, je stále nejasné. I když je denně užívají miliony lidí.

O naprostém rozmachu sprch jako moderní vymoženosti 19. století píše ve své knize „All the Modern Conveniences“ historička Maureen Ogleová. Zámožnější městské domácnosti prý tehdy nebyly omezovány obecními nařízeními a koupelnové zařízení a doplňky ještě nemusely splňovat žádné standardy.

Dnešní sprchy, které máme doma, představují oblíbený komfort a ve většině lidí už samotná představa tryskající vody oblíbené teploty vyvolává příjemné pocity. Naopak studená sprcha v léčebně je záležitostí, kterou si raději ani nepředstavujeme.

Držení pacienta ve sprše, vaně či mokrém zábalu proti jeho vůli mnohdy nebývalo motivováno vědecky. „Existuje jen mlhavá hranice mezi tím, co je považováno za terapeutické působení a co už za převzetí kontroly nad pacientem a jeho disciplíny,“ říká Braslow.

Vodoléčba se začala vytrácet na počátku 20. století s příchodem jiných způsobů léčení, které vyžadují méně specializovanou infrastrukturu, jako jsou elektrošoky a později antipsychotika. Zůstává ale jednou z prvních metod léčby, které se zaměřily na léčení mysli prostřednictvím působení na lidské fyzično, tedy vlastní tělo.

Hydroterapie spočívá v představě, že voda je základem života. Je základní složku lidského těla a je také obsažena ve většině potravin. Ve svých různých formách: kapalné, pevné a plynné se používá v navození relaxace, k stimulaci oběhu krve, k odstranění nečistot, léků a alkoholu, k uvolnění bolestí a k léčení nemocí.

Nejlepší účinky má vodoléčba u psychosomatických onemocnění, při hojení zánětů a poranění, léčí se jí také například astma, cukrovka, kardiovaskulární aparát (ne v případech, kdy pacient prodělal infarkt). Vodoléčba mimo jiné přispívá k odbourávání psychických problémů a stresu.

Léčebná moc vody se uznává od pradávných dob. Užívá se jak proti jednotlivým onemocněním, tak pro zlepšení celkového zdravotního stavu. Mnoho starořeckých chrámů zasvěcených bohu lékařství Asklépiovi bylo postaveno nad horkými prameny, známými svými léčivými vlastnostmi.

Nejdůležitější je teplota vody. Horká voda či pára roztahují cévy, podporují pocení, uvolňují svaly a klouby a tělesné teplo díky nim proudí k povrchu těla. Lidem s bolestmi zad, obtížemi kloubů a revmatismem může léčba vodou jako součást fyzioterapie značně ulehčit. Prospěšná je i pro osoby se zraněním svalů a ochrnutím po nemoci.

V rámci naturopatie se vodoléčba užívá při léčení celé řady nemocí. Očistné účinky různých druhů parní lázně mohou pomoci při bolestech hlavy, postřiky horkou a studenou vodou se užívají při menstruačních obtížích, chudokrevnosti, artritidě či astmatu.

tags: #léčba #studenou #vodou #po #nemoci

Oblíbené příspěvky:

• Uhelné Elektrárny a Emise
• Jak správně třídit odpad
• Tipy pro Výběr Tyrkysového Koše
• Fakta o přírodě
• Zábavná matematika pro děti