Problém likvidace lékařského odpadu v České republice

Zdravotnický odpad představuje možné zdravotní riziko, proto je důležité naučit se s ním správně zacházet. Produkce odpadů se týká i zdravotnických zařízení, mezi které řadíme nemocnice, domovy pro seniory, ordinace praktických lékařů, sociální zařízení a jiné podobné subjekty.

Odpady obecně, včetně zdravotnických a veterinárních, řeší zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Nejvíce se pak odpady ze zdravotnictví zabývá vyhláška č. 306/2012 Sb. Nesmíme zapomenout ani na metodiku, kterou vytvořil Státní zdravotní ústav (SZÚ) jako zpracovatel pro zadavatele Technologické agentury České republiky (TAČR).

Jak máme s odpady ze zdravotnické péče zacházet, nám určuje legislativa, respektive vyhláška ministerstva zdravotnictví. Nebezpečnost látek je důvodem toho, že si například injekční stříkačky a jiné zdravotnické pomůcky vyžadují specifické zacházení. Česká republika patří na světě k největším producentům biologicko-infekčního odpadu.

Co je zdravotnický odpad?

Zdravotnický odpad vzniká při operacích nebo ošetřování pacientů v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních, ale také v protidrogových centrech a v kosmetických a tetovacích salonech. Je tedy potenciálně infekční, a tak s ním také musíte nakládat. Při odstraňování zdravotnického odpadu vždy dbejte na dodržování bezpečnosti a hygieny práce.

Nezapomínejte, že manipulujete s nebezpečným materiálem, který může obsahovat infekční zárodky, toxické chemické látky, radioaktivní látky nebo ostré předměty. Tento odpad představuje eventuální zdravotní hrozbu pro vás, ostatní zdravotnický personál, pacienty a v krajních případech i pro veřejné zdraví.

Čtěte také: Jak pěstovat kostival lékařský?

Dodržujte zásady bezpečnosti a hygieny práce:

• dodržujte vypracované postupy pro bezpečnost práce od vzniku odpadu až po jeho bezpečné odstranění
• ihned odstraňujte veškeré kontaminované pracovní oděvy
• pro snadné shromažďování, ukládání a likvidaci odpadu používejte plastové pytle nebo pevné nádoby
• dodržujte stanovené postupy dekontaminace a dezinfekce

Legislativa a nakládání s odpady ze zdravotní péče

Zdá se, že tlak MZ na výrazně přísnější úpravu nakládání s odpady ze zdravotní péče (oproti jiným původcům) prošel v nové legislativě nenápadně hladce a bez připomínek. Nejen přímo v zákoně, ale i v prováděcí vyhlášce. Takže to, co bylo dříve jen v metodice, je nyní přímo (a přísněji) ve vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady.

Definice odpadu ze zdravotní péče

Odpadem ze zdravotní péče je:

• odpad uvedený ve skupině 18, podskupině 18 01 Katalogu odpadů, který vznikl při poskytování zdravotní péče podle zákona o zdravotních službách v lůžkových, ambulantních nebo jim podobných zdravotnických zařízeních,
• odpad vznikající při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta, pokud tento odpad vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení, nebo
• odpad vznikající mimo zdravotnická zařízení, zejména v zařízeních sociální péče, tetovacích salonech nebo protidrogových centrech, pokud vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení.

Tj. veškerý odpad pod 18 01 xx, bez ohledu za typ zařízení, kde vznikl.

Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotní péče (od 2023)

(§ 89 odst. 1): PO nebo PFO, která je původcem odpadu ze zdravotní péče, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s těmito odpady v zařízení, kde tento odpad vzniká. Pokyny jsou součástí provozního řádu zařízení zpracovaného podle zákona o ochraně veřejného zdraví (povinně od 1.1.2023). Náležitosti pokynů pro nakládání s odpady ze zdravotnictví a veterinární péče budou stanoveny v příloze č. 48 k vyhlášce o podrobnostech.

Čtěte také: Lékařský silikon a recyklace

Poučení pacienta o způsobu nakládání s odpadem (od 2022)

(§ 89 odst. 2): V případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb povinen písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení, a pacient je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením. O poučení učiní poskytovatel zdravotních služeb záznam do zdravotnické dokumentace; záznam podepíše zdravotnický pracovník, který ho provedl, a pacient nebo osoba, která o pacienta pečuje (povinně od 1.1.2022). Původcem odpadu ze zdravotní péče v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb.

Zajištění nakládání osobou odborně způsobilou nad 10t a školení (od 2021!)

(§ 90 odst. 1-3): PO nebo PFO, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zajistit nakládání s těmito odpady pouze fyzickou osobou odborně způsobilou (OZO, § 90 odst. 2) pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče. Nový zákon o odpadech zrušil odpadového hospodáře jako nadbytečnou povinnost, pro zdravotní odpad však tato povinnost zůstává! Jen se mu už neříká odpadový hospodář, ale o OZO. Tak jako před tím, i nyní to může být kdokoliv, stačí mít jen maturitu a chvilku se motat kolem odpadů.

Povinné školení zaměstnanců pod 10t (od 2021!)

(§ 90 odst. 4): PO nebo PFO, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zaměstnance, kteří budou s těmito odpady nakládat, proškolit ohledně nakládání s odpady. Obsah školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců (podrobnosti ve vyhlášce). Školení se provádí jednou za 3 roky. O školení musí být pořízen písemný záznam (archivace po dobu 5 let). Kategorie zaměstnanců a požadavky na obsah školení pro účely školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v příloze č. 49 k vyhlášce.

Požadavky na soustřeďování odpadů

(§ 72 odst. 1 vyhlášky o podrobnostech): Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí být odděleně soustřeďovány od okamžiku svého vzniku, a to alespoň v následujícím rozsahu:

• ostré předměty,
• nepoužitelná léčiva,
• odpady určené ke spálení,
• odpady určené k dekontaminaci a
• komunální odpad.

Požadavky na shromažďovací prostředky

(§ 72 odst. 2 vyhlášky o podrobnostech): Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat následující požadavky:

Čtěte také: Kontejnery na nebezpečný lékařský odpad

• musí být certifikovány (!!!) pro daný způsob použití,
• nádoby na ostré předměty musí splňovat požadavky podle technické normy ČSN EN ISO 23907(85 4002) Ochrana před poraněním ostrými předměty,
• nádoby pro nebezpečný odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné,
• plastové pytle musí mít maximální objem 0,1 m3, tloušťka materiálu musí být alespoň 0,1 mm; v případě plastových pytlů, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být tloušťka materiálu alespoň 0,2 mm; při použití plastového pytle z tenčího materiálu musí být použito více pytlů do požadované tloušťky nebo musí být pytel umístěn do nádoby, která musí být z dezinfikovatelného a čistitelného materiálu.

Takže, jakýkoliv obal na odpady 1801xx musí být certifikovaný!!! Nádoby na nebezpečný odpad 1801xx nesmí být nepropíchnutelné!!! Proč tedy bod 4 řeší plastové pytle, ty jsou přeci propíchnutelné. Asi pytel není nádoba. A co objem pytle max. 100L, co pak dáme do běžné nádoby 120L? Limit objemu je tedy "štítkový", nebo reálně naplněný?

Požadavky na označení shromažďovacích prostředků

(§ 72 odst. 2 písm. e) vyhlášky o podrobnostech): Kromě obecných požadavků musí být dále soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní péče označeny:

• časem vzniku odpadu,
• konkrétním oddělením, kde odpad vznikl,
• jménem osoby zodpovědné za nakládání a označení,
• údajem o hmotnosti odpadu a
• údajem o dalším způsobu nakládání.

Kdy musí být odpad z pracoviště odstraněn?

(§ 72 odst. 3 vyhlášky o podrobnostech): Odpady se z pracoviště zdravotnického zařízení odstraňují denně.

Jak se zdravotnickým odpadem nakládat

Odpad odkládejte do plastových pytlů nebo do oddělených krytých nádob a denně odstraňujte. V létě musí být odpad odstraněn do 48 hodin, v zimě do 72 hodin od shromáždění. Teplota při skladování anatomického a infekčního odpadu nesmí překročit teplotu 3 - 8 °C.

Skladování zdravotnického odpadu

Zdravotnický odpad skladujte podle jeho povahy buď v plastových pytlích, nebo v pevných nádobách (kontejnerech). Ty se označují jako shromažďovací prostředky. Plastové pytle musí být odolné vůči protržení a vyrobeny z materiálů s minimální sílou 0,2 mm. Pro ukládání ostrých předmětu (jehly, skalpely, rozbité ampule a zkumavky atp.) jsou určeny pevné, nepropustné a uzavíratelné nádoby.

Každý shromažďovací prostředek je nutné označit, především druhem odpadu, místem, datem a hodinou vzniku, katalogovým číslem odpadu a barevným odlišením shromažďovacího prostředku.

Doporučené barevné značení shromažďovacích prostředků:

• žlutá - infekční odpady
• červená - odpady ke spálení
• černá - patologicko-anatomické odpady
• modrá - ostatní odpady
• zelená - odpady k dekontaminaci
• transparentní - komunální odpady

Likvidace zdravotnického odpadu

O odstranění zdravotnického odpadů se postará firma, která vám na něj také dodá pytle a kontejnery. Každé zařízení poskytující zdravotní péči musí vést průběžnou evidenci odpadů. Problém tvoří i pronajímání skladů, nebo jiných prostorů sloužících ke skladování a následnému předání odpadu. O skladování i předání se stará původce odpadu, tedy zařízení, která poskytují určitou zdravotní péči. Důležité je, aby producent odpadu dohlédl na to, že osoba, která nebezpečný odpad přebírá, je k převzetí oprávněna.

Technologie zpracování odpadů

Existují různé technologie a metody pro zpracování odpadů, včetně zdravotnického odpadu. Millenium Technologies, člen skupiny JRD Group, se zaměřuje na plazmové zplyňování a vitrifikaci odpadu. Tato technologie představuje efektivní, environmentálně šetrný a bezpečný způsob zpracování odpadů všeho druhu.

Plazmové zplyňování odpadu

Plazmové zplyňování odpadu je postaveno na principu vysokoteplotního rozkladu hmoty. Nejedná se přitom o spalování. Zjednodušeně řečeno se při teplotách několika tisíc stupňů Celsia za nedostatku vzduchu vstupní látka rozkládá na atomy a z nich se pak zpátky tvoří jednoduché sloučeniny v plynné a pevné fázi. Celý proces je umožněn intenzivním přenosem energie generované zdrojem plazmatu tzv. plazmatronem. Hlavním produktem, který je takto získáván, je syntézní plyn. A ten je dále energeticky nebo materiálově využíván.

Zplyňování umožňuje vyrobit energii z jakéhokoliv odpadu - od biomasy přes čistírenské kaly, nerecyklovatelné plasty a průmyslový odpad až po nemocniční nebo nebezpečné odpady. Jednou z variant je mobilní jednotka tzv. Microplasma, jejíž vývoj byl dokončen v minulém roce. To je relativně malá modulární jednotka určená k odstraňování nebezpečných odpadů, jejíž klíčovou vlastností je mobilita - zařízení je umístěno v několika kontejnerech a může být snadno přepraveno a instalováno přímo v místě výskytu nebezpečného odpadu. Dokáže likvidovat jakékoliv kontaminace, biologické odpady, pesticidy, PCB a DDT či staré armádní bojové chemikálie.

Vedle této jednotky jsou připravována i větší, stacionární řešení, vhodná pro trvalý provoz a efektivní energetické využití odpadu, např. komunálního odpadu. Pokud se ale komunální odpad správně připraví, bude možné jej díky zplyňování energeticky a ekologicky využít.

Další metody zpracování odpadů

Mezi další metody zpracování odpadů patří:

• separace recyklovatelných a druhotných surovin
• detoxikace rozkladem toxických složek (např. chlorovaných uhlovodíků)
• stabilizace/solidifikace
• spalování nebezpečných odpadů
• kompostování
• bioremediace

Stabilizace/solidifikace (S/S technologie)

Stabilizace/solidifikace, někdy označovaná jako S/S technologie, je proces, při kterém se nebezpečné odpady přeměňují na stabilnější a méně nebezpečné formy. Nejedná se o zničení odpadu, ale o jeho zapouzdření do matrice vytvořené anorganickou nebo organickou inertní látkou.

Používané materiály:

• hydraulická pojiva: cementy, struskoportlandské a struskové cementy a speciální rychlovazné cementy
• nehydraulická pojiva: jemné bílé vápno a vápenný hydrát
• puzzolanová pojiva: využívají se materiály, které mají schopnost reagovat s vápnem za vzniku tvrdnoucích produktů
• organická pojiva: bitumenové (asfaltové) živice, kamenouhelné dehty, síru apod.

Kompostování

Kompostování je biologický proces, který využívá mikroorganismů k rozkladu organických odpadů za přístupu kyslíku. Dochází k hydrolýze bílkovin, sacharidů a tuků, přičemž vzniká oxid uhličitý, voda a teplo.

Fáze kompostování:

• mezofilní fáze: rozvíjejí se mezofilní organismy
• termofilní (přechodné) fáze: nadále rozvíjejí bakterie a především aktinomycety
• fáze dozrávání: snižuje se aktivita mikroorganismů

Spalování

Pro spalování se používají tekuté kaly, tuhé odpady a plynné odpady. Odpady patří mezi méněhodnotná paliva a při spalování vznikají problémy. Spalování je rychlý způsob odstranění odpadů a účinnější snížení objemu odpadů než kompostováním nebo skládkováním.

Skládkování odpadů

Před uložením odpadů na skládku musí být zvolen takový způsob úpravy, případně kombinace způsobů úpravy, který zajistí nejnižší možný dopad uložených odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Za účelem splnění tohoto požadavku musí být úprava odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. V případě nebezpečných odpadů musí být odstraněny jejich nebezpečné vlastnosti, je-li to technicky možné. Výjimkou jsou případy, kdy celkové nepříznivé dopady odstranění nebezpečných vlastností daného odpadu na životní prostředí převyšují příznivé dopady jejich odstranění.

Problém s tříděním nebezpečného odpadu u diabetiků

Málo diskutovaným tématem je spojitost celoživotních nemocí s vyprodukovaným odpadem v rámci každodenního života diabetiků. Tzv. Problém s tříděním nebezpečného odpadu nastává u jedince. Ten v případě cukrovky vyhodí denně několik obalů, včetně samotných inzulinových aplikátorů.

Například vysokoškolský student Ondřej trpí cukrovkou od deseti let. I přesto vede normální a plnohodnotný život. Vše je ale za cenu pravidelného měření cukru pomocí tzv. glukometru. Bez něj by neměl věrohodný přehled o hladině cukru v krvi. Denně si cukr měří průměrně 5krát, při vyšší zátěži ale klidně i 10krát. Papírky se jen vrství a končí i s nasáklou krví v koši. Poté kanylu nastřelí a je připraven do koše odhodit kulatou plastovou část aplikátoru s jehlou.

Lékařský odpad - kam s ním? Použité papírky na měření hladiny cukru v krvi patří do nebezpečného odpadu. Jak s injekčními stříkačkami, jehlami atd. po použití naložit, by měl pacienta informovat jeho lékař, který danou léčbu předepsal. Měl by také tento nebezpečný odpad případně převzít k likvidaci. Tento odpad, který vzniká v důsledku léčby pacienta, je třeba odstraňovat jako odpad nebezpečný.

Likvidace nepoužitých léků

Praha - Jako léčivo mohou medikamenty posloužit prospěšné věci, jako odpad vyžadují odbornou likvidaci, jinak jsou výrazně nebezpečné pro životní prostředí. Jak ukazuje průzkum Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), nepoužité farmaceutické produkty vrací v ordinacích nebo lékárnách pouze polovina domácností, stejně tomu bylo i v roce 2013. Ročně jich lidé odevzdají za více než miliardu korun, přibližně stejné množství ale končí v odpadu, případně zůstává opomenuto ve skříních a zásuvkách.

Pokud se lidé rozhodnou léky zlikvidovat, ale nevracejí je ve zdravotnických zařízeních, nejčastěji je spláchnou nebo jednoduše vyhodí do koše. Přitom po spláchnutí přípravky kontaminují odpadní vodu, kterou je nutné velmi nákladně čistit. I přesto v ní pak ale zůstávají stopové prvky. V případě vyhození do komunálního odpadu se v něm léky rozkládají, látky uvolněné tímto procesem prosakují do půdy a zhoršují tak její kvalitu.

Nevyužité léky představují nebezpečný odpad, který je nutné odborně zlikvidovat. Nejšetrnější způsob likvidace představuje jejich odevzdání v kterékoli lékárně, kde k tomu slouží speciální sběrné kontejnery. Jejich obsah odváží pravidelně specializovaná firma rovnou do spalovny, která má k likvidaci speciální oprávnění.

Ročně podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky spotřebujeme zhruba 250 tun léků za necelých 59 miliard korun. Trojici nejčastěji vydávaných přípravků tvoří ty na léčbu cukrovky, vysokého cholesterolu a vysokého krevního tlaku. Následují je medikamenty na dnu a štítnou žlázu.

Roční spotřeba léků v ČR (podle ÚZIS)

• cca 250 tun léků za 59 mld.

Nebezpečné odpady

Odpady, které ohrožují jak životní prostředí, tak zdraví lidí a zvířat a to svými definovanými vlastnostmi. Hlavní vlastnosti nebezpečných odpadů jsou například výbušnost, hořlavost, žíravost, toxicita, infekčnost atd. S nebezpečným odpadem je nutné nakládat velice opatrně, v souladu s právními předpisy, s provozním a manipulačním řádem a pouze způsobilou osobou.

Likvidace nebezpečných odpadů je možná pouze prostřednictvím specializované firmy, která má souhlas k nakládání s jednotlivými druhy odpadu. Odpad je pak likvidován v souladu s platnou legislativou, většinou ve spalovnách nebezpečných odpadů. Některé druhy odpadu jsou pak dále recyklovány.

Vliv nebezpečných odpadů na lidské zdraví

Nesprávná manipulace s nebezpečnými odpady může způsobit vážná zranění a onemocnění (nádorová onemocnění, otravy, infekce, popáleniny aj.). Z tohoto důvodu je třeba při nakládání s takovými odpady dodržovat zásady, které jsou uvedeny např. v identifikačním listu nebezpečného odpadu.

Vliv nebezpečných odpadů na životní prostředí

Vznik odpadů a nakládání s nimi může působit mnoho problémů a rizik pro životní prostředí (znečištění ovzduší, vody, půdy, vliv na vzhled a ráz krajiny aj.). Největší problém představují nebezpečné odpady. Nepoužitelné léky jsou nebezpečný odpad a jediným správným způsobem jejich likvidace je odevzdání do lékárny.

Abychom snížili množství nebezpečného odpadu z nepoužitelných léčiv, je dobré:

1. Udržovat přiměřenou zásobu léků a zbytečně je nehromadit.
2. Léky správně skladovat.
3. Do lékárny odevzdávat pouze nepoužitelné léky. Mezi ně nepatří například doplňky stravy, zdravotnické prostředky nebo kosmetika.
4. Vnější papírový obal a příbalový leták lze vyhodit do tříděného odpadu - nemusí se odevzdávat spolu s vnitřním obalem léku (např. lahvičkou nebo blistrem) a lékem samotným do lékárny.

Léky lze odevzdat také na sběrný dvůr. Použité injekční stříkačky lze odevzdat u doktora, který je předepsal nebo do nejbližšího K-centra. Na sběrný dvůr nelze použité injekční stříkačky odevzdat.

tags: #lékařský #odpad #problém #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na odpad
• Dotace na kompostování
• Objevte svět přírody
• Ekologické zdroje energie: Principy
• Stepní ekosystém Pálava