Lesní požáry a vliv na ekosystém

Na mnoha místech Evropy teď během léta zuří požáry. Jaký vliv mají vlastně lesní požáry na ekosystém?

Příčiny a podmínky vzniku požárů

Důležité je oddělit požár a podmínky, které jsou vhodné k jeho vzniku. To jsou dvě různé věci. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) je 90 % požárů na světě způsobeno člověkem. Klimatická změna způsobuje, že podmínky pro vznik požáru jsou dnes častější než v minulosti. Nejenom v Evropě, ale celosvětově.

K tomu, aby oheň vznikl, jsou potřeba tři faktory: sucho, horko a vítr. Klimatická krize se někde podílí na větším suchu, a především pak horku, čímž zvyšuje pravděpodobnost hoření lesů. Oteplováním planety se nebezpečí vzniku lesních požárů postupně zvyšuje všude na světě a prodloužila se také jejich sezona. Například v oblasti sibiřské tajgy, která se otepluje mnohem rychleji, než je světový průměr, požárů přibývá a tento trend bude s vysokou pravděpodobností pokračovat. Například ve střední Evropě máme mírnější zimy a málo sněhu, takže je teď na jaře větší sucho.

Dopady lesních požárů na ekosystém

Častější hoření lesů totiž znamená, že porost nemá čas se přirozeně obnovit a postupně se proměňuje ve step. Odhaduje se, že do konce století by kvůli tomu mohla zmizet až jedna čtvrtina eurasijské tajgy (zhruba 3 miliony km2; pozn. redakce).

Když shoří les, potřebuje nějaký čas na to, aby se obnovil. Třeba mnohé jehličnany potřebují asi 15-30 let, než začnou produkovat dostatečné množství semen. Jestliže oheň les zasáhne každých pět nebo deset let, porost už se nedokáže obnovit.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

Je tu nebezpečí, že ekosystém zkolabuje a dojde k bodu zlomu. Už se pak nedokáže obnovit. Zaznamenal jsem, že americké požáry už mohou být takového rozsahu a mít takovou teplotu, že zahubí vše živé a les se nedokáže obnovit.

Jak už jsem zmínil, velké a reálné nebezpečí spočívá v tom, že dojde k bodům zlomu. Už dnes je u některých ekosystémů jasné, že tento bod překročí. Typickým příkladem jsou korálové útesy. Při globálním oteplení nad 2 °C definitivně zmizí. Pokud se zvedne průměrná teplota „jen“ o 1,5 stupně, zmizí jich 70-90 %. Přitom na korály je navázán každý čtvrtý druh, který žije v moři. Něco podobného se může okolo 2 °C stát například i ve zmíněné tajze či v deštných pralesích. Tak obrovské změny jsme jako lidstvo zatím nezažili, a nedokážeme odhadnout, co vlastně budou znamenat. A určitě to nebude mít jednoduché technologické řešení.

Například množství lesů ovlivňuje charakter srážek v dané oblasti. Další věcí je, že víme zatím velmi málo o tom, jak jsou jednotlivé druhy mezi sebou v ekosystémech provázané a co se stane, když některé z nich z přírody zmizí. O biodiverzitních ztrátách se mluví víc a víc, což ale nemá dopad jen na přírodu. Více než polovina světového HDP je navázaná na biodiverzitu. Pokud chybí opylovači, neupečete koláče, protože nemáte suroviny. Nevypijete si kávu, nedáte si jablko k svačině.

V Česku je například zhruba 53 % půdy ohroženo vodní erozí. Z velké části je to způsobeno hospodařením, ale i odlesňování tomu přispívá. To, že les zadrží srážky, neznamená jen, že je v krajině více vody. Brzdí i záplavy. Podobných dopadů je mnoho.

Obnova lesa po požáru

Určitě. Pro člověka je to mnohdy pohroma, ale les se časem přirozeně obnoví. Navíc vždy optimálně podle aktuálních podmínek. I v Česku máme lesy, které neodpovídají současným klimatickým podmínkám. Podobné je to například v obnově. Pokud by se nechala na přírodě, vyrostou stromy adaptované na novou situaci, které mají v budoucích podmínkách daleko větší šanci přežít.

Čtěte také: Horská lesní ekologická cesta k niternosti - recenze

Tempo oteplování je pro většinu druhů příliš rychlé. Stromy a další rostliny se snaží reagovat a stěhují se například více do hor, kde je chladněji. Dochází k posunu vegetačních stupňů. Ale adaptace v řádu desítek let - to je příliš málo času.

Příkladem může být výzkum doc. Ing. Tomáše Vršky, Dr., ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, který se týkal obnovy porostu ve stejném národním parku po požáru z roce 2006. S kolegy se na místo požáru pravidelně vracel, a po roce ve vyhořelém lese rostly první semenáčky, což jsou břízy, osiky, vrby, ale i modřín nebo borovice. A už v druhém roce bylo ve vyhořelém lese zeleno. Při obnově lesa v Českém Švýcarsku bude nutné dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období.

V bezzásahových lokalitách se dnes obnovuje lesní porost s pestrou dřevinnou skladbou. Ale i tam, kde dříve převládaly smrky nebo borovice, se nyní objevují pionýrské dřeviny jako bříza, topol nebo vrba. Pionýrské dřeviny, které na spáleništi rychle vyrůstají, slouží jako první krok v procesu regenerace. Půda po požáru je bohatá a vhodná pro růst mladých stromků. Bříza je navíc mnohem odolnější vůči důsledkům klimatické změny, vydrží víc než smrk nebo borovice. Ani bříza ale v lese nevydrží věčně, časem ji nahradí dlouhověké dřeviny, jako jsou buky nebo duby.

Možnosti řešení a prevence

Jsou země a lidé, kteří si důležitost přírody uvědomují. Na světě je podle FAO zhruba 2,6 miliardy lidí, kteří používají dřevo každý den na topení, aby mohli vařit. Pro přibližně 3,5 miliardy lidí jsou lesní produkty klíčovou součástí jídelníčku. Loví v nich zvířata, sbírají houby a plody. To, že vnímáme přírodu jen jako kapitál, ze kterého můžeme mít zisk, se nedá vztáhnout na celý svět. Ale v našich končinách je to bohužel dosud častý úhel pohledu. Což platí i o lesích.

Ostatní funkce neumíme jako společnost zatím příliš ocenit, finančně ohodnotit, a dokud tohle nezměníme, pořád se budou vlastníci lesů snažit maximalizovat zisk a pěstovat stromy jako na plantáži. Právě tak vznikly i ony smrkové monokultury, které nyní decimuje kůrovec. Takže je to o změně způsobu uvažování. Problém je i se zvěří.

Čtěte také: Ekosystém lesa

Jednou z možností je třeba agrolesnictví, tedy využívání půdy pro stromy a zároveň pastvu či pěstování plodin. Podle FAO je k agrolesnictví vhodné 1,5 miliardy hektarů pevniny světa. Více se také mluví o platbách za takzvané ekosystémové služby. Tedy i za další funkce lesa než jen za produkci dřeva. Například finský program METSO je nastavený tak, že vláda vlastníkům lesa umožňuje, že si ho od nich na deset či dvacet let pronajme, nebo ho od nich odkoupí s tím, že se vše ponechá přírodě. Tam je ten háček. Také se to nedá aplikovat plošně, lesy potřebujeme i hospodářsky využívat.

Hodně bude záležet na státu. Klima ani lesy zatím nejsou tématy voleb. Bude taky potřeba spousta legislativních změn. A změnit dotační programy, aby podporovaly hospodaření blízké přírodě. Na peníze slyší každý. Ale musí se to udělat dobře - žádné plošné rozdávání ze státní kasy. Pomalu se to u nás mění, jen zatím hodně pomalu.

Know-how ale máme. Už nyní ale dotace fungují podobným způsobem a majitel lesa dostane peníze za sazeničky, jen pokud splní požadavky. Tohle je trochu složitější. Nicméně pořád u nás platí tabulky co a kam sázet, které vznikly v 60. letech, tedy za dost jiných klimatických podmínek. Když nevysadíte podle lejster, stát vám to neproplatí. Další problém pak představuje zvěř. Smrk jí moc nechutná, ale jiné stromy ano, a snadno vám zlikviduje celou oplocenku, kde jste pracně něco vysázeli. Jako vlastník lesa potom potřebujete peníze na nové sazenice. Dokud ale nedojde ke snížení stavů spárkaté zvěře, která je u nás značně přemnožená, bude se situace opakovat.

Vlci jsou dobrou ukázkou toho, že když dáme přírodě šanci, tak si poradí. V Evropě je v posledních několika desítkách let zaznamenán návrat velkých savců, nejen šelem. Spíš je to opět otázka společenské vůle. A také musíte veřejnosti umět vysvětlit, proč je potřeba část zvěře vystřílet. Není to populární krok. Ale pro les jako celek je to šance.

V Čechách se to nedělá, protože to zakazuje hned několik zákonů - o lesnictví, o krajině, o ovzduší. Ve světě se řízených požárů lesa využívá poměrně hodně. Každý požár je jiný, o to zajímavější je nacházet v tomto chaosu zákonitosti.

Jeden z důvodů, proč se požár v národním parku tak rychle šířil, je nepůvodní smrkový porost. Už několik generací se tam na zemi kumuluje opadané jehličí, které je extrémně proschlé a hoří jako papír. Mělo by se do budoucna využívat řízených požárů k obnově lesa?

V Evropě jsou v posledních několika desítkách let zaznamenán návrat velkých savců, nejen šelem. Vlastně k tomu došlo jenom tím, že se regulatorně stanovilo, že se tyto druhy zvířat budou chránit. Přírodě pak stačilo pár desítek let.

Podle Miroslava Svobody, odborníka na lesnictví a profesora na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity, nejsou přírodní požáry vždy čistou pohromou. „Požár má na ekosystémy paradoxně pozitivní dopad, protože rozvolní tmavý les, vznikne světlejší stanoviště a celkově se zvýší biodiverzita,“ vysvětluje Svoboda pro Obnovitelně.cz.

Kromě samotného požáru Českému Švýcarsku v posledních letech uškodila i kůrovcová kalamita. Vysoká náchylnost smrkových monokultur k napadení kůrovcem vedla rozsáhlému odumírání lesů. Rozsáhlé holiny plné suchého dříví v kombinaci s extrémním suchem vytvořily naprosto ideální podmínky pro vznik ohně.

Jedním z možných preventivních opatření, které by mohlo pomoci předcházet podobným katastrofám v budoucnosti, je řízené vypalování. Tento kontroverzní postup se používá například v jižní Evropě, kde pravidelně kontrolované požáry snižují množství suché biomasy v lesích. V České republice je však úmyslné vypalování vegetace stále protizákonné.

„Zakládání požárů je v některých zemích formou regulace, díky které se snižuje riziko neřízeného požáru,“ komentuje Svoboda. Podle něj by se však i u nás v budoucnu mohlo zvažovat zavedení vypalování jako součást lesního managementu.

Závěr

Lesní požáry jsou složitým a palčivým problémem, který vyžaduje komplexní a promyšlený přístup. Je nutné si uvědomit, že oheň je přirozenou součástí některých ekosystémů a může mít i pozitivní dopady na biodiverzitu. Nicméně, v současné době, kdy se klimatické změny projevují stále silněji, je třeba se zaměřit na prevenci vzniku velkých a nekontrolovatelných požárů a na obnovu lesů po požárech s ohledem na budoucí klimatické podmínky.

tags: #lesní #požáry #a #vliv #na #ekosystém

Oblíbené příspěvky:

• Co je boj kultury a přírody?
• Objevte krásy Jižní Moravy
• Fotovoltaická recyklace v Česku
• Inspirace přírodou v umění
• Krása růžových leknínů