Lesní požáry: Ekologické katastrofy, příčiny a důsledky

28.12.2025

Lesní požáry se bohužel stávají běžnou součástí léta nejen u nás, ale i v zahraničí. Největší lesní požár v historii Česka začal před měsícem a postupně se rozšířil na plochu přes tisíc hektarů. Vysoké teploty, vyprahlá půda, monokulturní lesy, suché louky a odlesněné plochy se stávají náchylnějšími k rychlému šíření požárů. Nedostatek srážek a úbytek vegetace tak zanechávají krajinu čím dál více zranitelnou. Prohlubující se klimatická změna a výkyvy extrémního počasí, kombinované se suchem a nevhodným hospodařením v krajině, riziko požárů zásadně zvyšuje a ohrožuje jak zdraví, majetek, tak přírodní ekosystémy.

Lidská činnost bývá nejčastější příčinou požárů, ale jejich rozsah a dopady významně zesilují vlivy spojené se změnou klimatu a degradací krajiny. Hlavní příčinou vzniku požárů zůstává lidská činnost, avšak dlouhé sucho, vysoké teploty v kombinaci s nevhodnou druhovou skladbou lesů napomáhají jejich šíření. Většinu požárů sice způsobí člověk, ale jejich ničivost roste kvůli suchu, degradaci krajiny a klimatické změně, která prodlužuje sezónu hořlavosti a zvyšuje zranitelnost lesů. Jednověké smrkové porosty, holoseče a omezená obnova listnatých dřevin vytvářejí podmínky, ve kterých se požáry šíří rychleji a intenzivněji.

Klimatické vlivy a extrémní jevy

Klimatická změna výrazně zvyšuje rizikovost krajiny. Klimatická změna neznamená, že bude každý den horký. Znamená to, že dlouhodobé průměry teplot stoupají a extrémy se stávají častějšími. Během letošního léta v Česku střídavě panovalo horké a chladnější počasí. Začátek července přinesl vlnu veder s teplotami přes 35 °C a zaregistrováno bylo v průměru 77 požárů denně, hlavně ve Středočeském kraji, na Ústecku a jižní Moravě. Sucho extrémně vysušilo půdu a zvýšilo riziko požárů. Po suchu přišlo chladné a deštivé počasí.

Letos se nad Evropou objevila již 3x takzvaná "tepelná kupole" (heat dome) a přinesla extrémní vedra a rekordní teploty napříč jihem i středem kontinentu, což následně zapříčinilo vysoké riziko vzniku požárů. Tento meteorologický jev nastává, když se nad určitou oblastí udrží po delší dobu silná oblast vysokého tlaku. Ta funguje jako víko, pod kterým se hromadí teplý vzduch, brání tvorbě oblačnosti a způsobuje další zvyšování teplot na povrchu. Její vznik je spojen s blokujícími vzorci v atmosféře, kdy se tryskové proudění (jet stream) zpomalí a mění směr, což umožní, že vysokotlaká oblast tzv. uvízne na jednom místě.

Dopady v zahraničí

Požáry se během prázdninové sezóny nevyhnuly ani turisticky vyhledávaným oblastem v zahraničí, což přispělo ke zvyšování rizika a komplikacím při zvládání krizových situací. Ve Francii hořel největší požár za posledních 50 let, který spálil přes 160 km² a způsobil evakuace i oběti na životech. V Řecku plameny ohrozily oblíbené destinace jako Kréta nebo Chios. V Itálii oheň uzavřel turistické trasy na Vesuvu.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

Lesní požáry v Portugalsku: Případová studie Pedrogao Grande

Portugalsko v posledních letech sužují lesní požáry s vysokou frekvencí. Lesní požáry sužují Portugalsko každý rok, například v loňském roce během léta, při nich zemřelo přes sto lidí, což byla nejtragičtější bilance lesních požárů v zemi za řadu let. Největším lesním požárem v roce 2017 byl v oblasti Pedrogao Grande. Cílem příspěvku je zhodnotit tuto živelní pohromu v podobě případové studie.

První ohlášení o požáru bylo přijato 17. června v 14:43 na řídící středisko v městě Leiria. Po ohlášení požáru bylo okamžitě vysláno 47 zásahových a 12 týlových vozidel jednotek požární ochrany z okolí. První jednotky dorazily na místo zásahu kolem 15 hodiny. Celkově bylo nasazeno 2 400 hasičů, 350 vojáků, 24 letadel a 825 hasičských automobilů. Postupně, během hodin a dnů, kdy požár trval, se rozšířil i do oblastí jiných správních územních celků - Castanheira de Pera, Figueiro dos Vinhos a Góis. Tento živel je považován za nejhorší přírodní katastrofu, co se týče počtu ztrát na životech a zdraví osob. Od prvního oznámení se požár podařilo uhasit až téměř po 5 dnech. Během této doby si vyžádal 64 životů, na 250 osob bylo zraněno, včetně zasahujících hasičů, a zničeno bylo přes 53 000 hektarů lesního porostu.

Vysoký počet obětí a zraněných je přičítán především neobvyklým klimatickým podmínkám, které podpořily jak vznik, tak extrémní rychlost šíření požáru. Portugalský institut pro předpověď počasí uvedl, že rychlost šíření požáru ovlivnil terén, špatná požární prevence v lesním hospodářství, dlouhotrvající extrémní teploty pohybující se nad 40°C a velmi silný vítr doprovázející bouři nad zasaženou oblastí. Během vyšetřování bylo identifikováno ohnisko požáru - strom, do kterého udeřil „suchý blesk“.

Názory odborníků

Dvanáct odborníků z různých oborů, kterých se lesní požáry týkají, odpovědělo v anketě na tři otázky: co požár znamená z pohledu jejich oboru, lesa a také společnosti. Z jejich odpovědí vyplynulo, že požár je z odborného pohledu příležitostí ke kultivované celospolečenské diskusi o úloze požárového managementu v naší přírodě. Z pohledu přírody je požár do značné míry pozitivním jevem, který pomáhá organismům, které jsou konkurenčně slabší. Z pohledu lidí je požár negativním jevem, který způsobuje nedozírné hospodářské škody na majetku a rozšiřuje do okolí množství škodlivých, člověku nebezpečných látek.

Řešení a prevence

Myslím, že do budoucna budeme muset akceptovat, že lesním požárům je třeba předejít omezením množství paliva, změnou druhové skladby (více listnáčů tam kde vzhledem ke svým nárokům patří, zejména namísto kulturních smrčin) a tam, kde se jedná o ekosystémy, kde se požár běžně vyskytuje, i mozaikovitým preventivním vypalováním. Je třeba si uvědomit, že požár i kůrovec jsou přirozenou součástí lesů, avšak v podmínkách kulturní krajiny střední Evropy je třeba domýšlet rozsah a přijmout zodpovědnost za dopady takovýchto rozhodnutí na soukromý i veřejný majetek, v nejhorších situacích i na zdraví a životy lidí.

Čtěte také: Horská lesní ekologická cesta k niternosti - recenze

Často se dnes zmiňuje, že takové požáry jsou přirozené a že by se mělo zavést i takzvané řízené vypalování. Cílem vypalování nebyla ochrana ekosystémů, ale hospodaření v nich. Řízené vypalování je zde podřízeno podrobně propracovanému systému, který umožňuje udržet požár na malém území a kontrolovat ho po celou dobu hoření. To vyžaduje i poměrně hustou síť cest a technického vybavení. Navíc se jednalo o rovinaté terény a oblast s minimálním osídlením.

Představa, že něco takového půjde realizovat v podmínkách naší krajiny, je nereálná. Vždyť správa parku nezajistila po ponechání souší z kůrovcové kalamity ani základní systém protipožárních pásů (udržovaných bez vegetace nebo jen s bylinnou vegetací) i když toto opatření člověk dlouhodobě zná jako účinné a bylo donedávna (do ústupu parních lokomotiv) praktikováno kolem tratí vedoucích lesy.

Závěr

Lesní požáry představují komplexní problém s ekologickými, ekonomickými a sociálními důsledky. Změna klimatu a nevhodné hospodaření v krajině zvyšují riziko vzniku a šíření požárů. Je nezbytné přijmout preventivní opatření a zaměřit se na udržitelný management lesů, abychom minimalizovali dopady těchto katastrof.