Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví, připomíná, že ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. „V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká.
Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. „Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.
Analýza vědců z Massachusetts poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají více paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima. „Když chceme snížit produkci oxidu uhličitého při létání, zvýší se teplota spalování a produkce oxidů dusíku,“ popisuje efektivnější spalovací proces biolog Viktor Žárský.
Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné. Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.
Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Ve výsledku tak prý pomůžeme svému zdraví i klimatu.
Čtěte také: Exotické letecké zájezdy
Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.
Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech. To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu.
Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.
Letiště Praha využívá hned několik projektů, které mu pomáhají k dosažení uhlíkové neutrality. Dochází k výměně vozidel za elektromobily a spolu s tím k vytváření infrastruktury pro jejich provoz. V roce 2023 Letiště Praha pořídilo celkem 15 elektrických a 13 plug-in hybridních osobních vozidel. Jsou instalovány fotovoltaiky na objektech letištní infrastruktury a pozornost je zaměřena také na menší projekty, jako je výměna osvětlení, kotlů, chladících jednotek nebo úpravy teplot v kancelářích. Dochází také k utlumení nočního provozu vzduchotechnických jednotek a osvětlení v terminálech.
Letiště Praha také mapuje možnosti využití potenciálu vodíku, ty budou známé v letošním roce z výsledků aktuálně probíhající studie. Nejen uhlíkovou neutralitou se zabývá Zpráva o udržitelnosti za rok 2023, kterou aktuálně vydala skupina Letiště Praha. ESG report za loňský rok reflektuje pevný závazek k udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Zabýváme se v něm našimi aktivitami ohledně snižování emisí, grantovými programy, kterými podporujeme okolní obce a transparentností a etikou našeho podnikání. Momentálně se připravujeme na implementaci legislativy související s ESG, která ovlivní další směřování strategie udržitelnosti v naší společnosti," upřesňuje Soňa Hykyšová.
Čtěte také: Životní prostředí a emise z letecké dopravy
Nejprve jsme se zaměřili na snižování dopadů na životní prostředí, na které máme přímý vliv. Nyní své aktivity směřujeme k našim partnerům, protože zhruba 85 procent emisí na Letišti Václava Havla Praha pochází z činnosti třetích stran, konkrétně partnerů podílejících se na provozu letiště a leteckých společností. Největší podíl tvoří cyklus vzletů, přistání a pojíždění letadel po letištních plochách. Proto své partnery různými způsoby motivujeme k odpovědnějším postupům. Pro dopravce pořádáme soutěž TOP Sustainable Airline, ve které kromě hluku a emisí sledujeme rovněž přístup celé aerolinky k udržitelnosti.
Letiště Praha provádí:
Doposud žádná z měření neprokázala hodnoty, které by překračovaly imisní limity stanovené platnou legislativou. Sledujeme rovněž emise, které vznikají při jednotlivých fázích letu letadla - přiblížení, přistání, pojíždění a vzletu (tzv. LTO cyklus).
Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze monitorujeme ovoce a zemědělské plodiny. Jako vhodné vzorky, které odrážejí potencionální nebezpečí ve vztahu k ohrožení potravního řetězce člověka i zvířat, byla vybrána jablka, pšenice, jahodové listí a trvalý travní porost. Ve vzorcích se stanovuje obsah těžkých kovů a organických látek. Z výsledků vyplývá, že odebrané vzorky splňují dokonce i požadavky kladené na dětskou výživu. Výslednou, souhrnnou roční zprávu o monitoringu zasíláme obcím a městským částem, v jejichž lokalitách vzorky odebíráme.
V rámci přípravy investičních akcí odebíráme vzorky zemin a půd v určených lokalitách. A to nejen v samotném areálu letiště, ale i pod příletovými a odletovými koridory. Rozbory zemin a půd prokazují, že se dlouhodobý provoz letiště na kvalitě půd v areálu letiště a jeho okolí neprojevuje (v rozsahu sledovaných škodlivin).
Čtěte také: Česká příroda a letecké snímky
Letiště Praha se dlouhodobě zaměřuje na monitoring škodlivin ve vodě, ovzduší, půdě a zemědělských plodinách. Kromě klasických metod využívá rovněž tzv. biomonitoring, v jehož rámci sleduje obsah škodlivin v pylu a medu od letištních včel. V současné době však sleduje nad rámec legislativních požadavků rovněž zcela nové polutanty z řad pesticidů a perzistentních organických látek, například perfluoroalkylované sloučeniny (PFAS). Je tak zřejmě jednou z prvních tuzemských společností, která se na monitoring těchto látek zaměřuje. V roce 2022 byl realizován rozsáhlý monitoring nových polutantů a na základě získaných dat realizuje Letiště Praha řadu konkrétních opatření ke snížení rizik.
Nejvíce vnímána je zejména problematika hluku z leteckého provozu. Minimální výška letu je, kromě fáze startu a přiblížení, stanovena na 1000 ft - 300 metrů. Důležitým faktorem, který upravuje vzájemný vztah letiště a obyvatel v okolí letiště, jsou stanovená hluková ochranná pásma.
Letecký provoz nad národním parkem má vliv především na faunu, tedy živočichy, kteří v národním parku žijí. Dostupné studie se shodují na tom, že vcelku zanedbatelný je vliv občasných střetů letadel s ptáky. Ale právě v území, kde jsou zvířata zvyklá na relativní ticho, je občasná hluková zátěž leteckého motoru zásadním vyrušením i pro zvířata.
Mezi opatření, která prokazatelně snižují množství zplodin na letištích, patří optimalizace pohybů letadel na odbavovací ploše a rolovacích drah, provozní tahaní letadel na místo vzletu a rolování s minimálním počtem pohonných jednotek. Během letu a stoupání je možné dosáhnout snížení emisí volbou režimu optimalizace. Ke znečištění ovzduší v okolí letišť nepřispívají samotná letadla, ale doprava a manipulace na letištích.
tags: #letecký #provoz #vliv #na #ovzduší #studie