Letní příroda v Česku a její zvířecí obyvatelé

Česká krajina je domovem mnoha druhů divokých zvířat, která lze s trochou trpělivosti a štěstí pozorovat i během letních měsíců. Místa, kde se s nimi můžete seznámit blíže, jsou různé obory, rezervace a naučné stezky.

Extrémní sezóna pro záchranné stanice

Letošní sezóna je pro záchranné stanice volně žijících zvířat extrémní. Může za to množství turistů v české přírodě. Je chvályhodné, že lidé vyhledávají krásu české přírody, ale přináší to i negativní účinky. Lidé totiž zachraňují zvířata, která to nepotřebují.

„Od jara až do současného pozdního léta neděláme záchranářskou práci. To se tak nedá nazvat. Je to totiž jedna velká šílenost. Lidé v přírodě s dobrým úmyslem posbírají všechno, co před nimi neuteče. Všechno se rve do záchranných stanic. To jsou stovky zbytečně odchycených zvířat. Většinou ptáci a malí zajíčci. Nepamatuju si, že bychom z toho byli v některém roce takhle utahaní,“ říká Josef Zelený.

Nezachraňujte malé drozdy a zajíce

Například mláďata drozdů vyskakují z hnízd dříve, než se naučí létat. Na první pohled to tedy vypadá, že se ztratili. Ale je to jejich přirozenost. A podobné je to se stovkami malých zajíčků, které lidi zbytečně vozí do záchranných stanic.

„Zavolejte nejdřív do nejbližší záchranné stanice, všechny jsou na internetu. V dnešní době není problém poslat fotografii zvířete pro lepší posouzení, a teprve po poradě se zkušeným pracovníkem stanice konejte,“ radí Josef Zelený a zároveň varuje před blížícím se náporem mladých ježků, kteří brzy zbytečně zavalí záchranné stanice zvířat.

Čtěte také: Léto v přírodě: Tábor pro mladé

Zajeďte se podívat do Zeleného Vendolí

Do Záchranné stanice Zelené Vendolí se můžete přijít podívat každou sobotu. Veterinární lékařka Veronika Balíková vás provede stanicí a nabídne komentovanou prohlídku. Pokud chcete nějakým způsobem pomoct, můžete v sobotu nebo ve středu venčit psy z tamního psího útulku. Stačí zavolat paní Jamborové a domluvit se na podrobnostech.

Zvířata jsou součástí Josefa Zeleného už 35 let. Takhle dlouho už funguje Záchranná stanice zvířat Zelené Vendolí u Svitav.

Fauna Českého krasu

Fauna Českého krasu je velmi bohatá. Velké zastoupení mají především druhy stepí a lesostepí, a druhy obývající krasové dutiny, jeskyně a štoly. Na území CHKO je v současné době potvrzen výskyt 165 zvláště chráněných druhů živočichů, z toho je 23 druhů ohrožených kriticky. Velmi významný je především výskyt letounů - netopýrů a vrápenců, kterých zde žije 21 druhů, což jsou ¾ ze všech druhů ČR.

Díky přítomnosti stepí a zachovalých listnatých lesů tu žije řada jedinečných druhů bezobratlých. Netopýři a vrápenci mají ke speciálním podmínkám krasu velmi úzký vztah.

Početnost vrápence malého v posledních letech pomalu roste; naopak velký početní úbytek zaznamenáváme u netopýra velkého. Raritou je zdejší dosud jediné pozorování vrápence velkého na území Čech a výskyt netopýra parkového.

Čtěte také: Letní počasí

Mezi největší vzácnosti patří zbytková původní populace sysla obecného na loukách u Loděnice, kde přežívá posledních 30 až 40 jedinců. Častěji než v okolní krajině se zde můžeme setkat s jezevcem lesním a kunou skalní. Především jezevec dokáže pro své nory využívat i menší krasové dutiny a oběma druhům vyhovuje členitý ráz zdejšího terénu.

Trvalým obyvatelem lesů se v posledních letech stalo prase divoké, jehož hojnější výskyt představuje nebezpečí pro některé druhy vzácných rostlin, které poškozuje rytím. V posledních letech se do Českého krasu dostal i psík mývalovitý, z farem uniklý norek americký, daněk skvrnitý a muflon, který byl původně vysazen mimo oblast.

Avifauna je díky bohatým hnízdním příležitostem početnější než v sousedních oblastech, zejména pokud jde o pěvce. Převažují zde lesní a křovinné druhy ptáků, z nichž nejvýznamnější jsou datel černý, žluna zelená a šedá, lejsek malý, skřivan lesní, v oblasti pravidelně hnízdící včelojed lesní a holub doupňák. Zcela vzácně zde zahnízdí také ostříž lesní nebo luňák červený.

Ze stepních ptáků je potřeba jmenovat především křepelku polní, pěnici vlašskou a ojedinělé zahnízdění dudka chocholatého poblíž Šanova kouta. Druhy vázané na skalnatý terén jsou zastoupeny především kavkou obecnou a poštolkou obecnou, hnízdí zde několik párů výra velkého a velmi vzácně bělořit šedý.

Skupina plazů je specifická zejména hojnějším výskytem užovky hladké, při Berounce a jejím přítoku Kačáku také užovky podplamaté i obojkové.

Čtěte také: Zdarma letní tapety

Obojživelníci jsou i přes poměrně silné znečištění vod zastoupeni mlokem skvrnitým, čolkem obecným, rapidně ubývajícím č. velkým a ojediněle také chladnomilnějším č. horským. Je zde možné nalézt až osm druhů žab. Mezi nejvýznamnější patří silná populace skokana skřehotavého v údolí Berounky a vcelku častá ropucha obecná a zelená.

Rybí fauna je patrně nejbohatěji zastoupena v potoce Kačáku. V roce 1989 zde při odlovu u Hostimi bylo zjištěno devět druhů ryb, mezi nimi i úhoř říční a vranka obecná. Kriticky ohrožený rak kamenáč byl hojný v Radotínském potoce až do roku 2017, kdy zde byl zaznamenán výskyt račího moru.

Z hmyzu jsou typicky zastoupeny především teplomilné a suchomilné druhy, jinak rozšířené hlavně v jižní a jihovýchodní Evropě. Mnohé skupiny jsou vázány na specifická stanoviště Českého krasu, např. Z význačnějších xerotermních střevlíkovitých druhů v území žije střevlíček Notiophilus germinyi, nalézaný v okolí Karlštejna, Srbska a v Radotínském údolí, vzácní střevlíci rodu Harpalus, dále noční druh Bradycellus verbasci žijící na kořenech rostlin. Dosti rozšířený je v Českém krasu potemník Platydema violaceum, považovaný na území Čech za vzácného brouka.

Z chráněných brouků byli v Českém krase také na několika lokalitách zjištěni silně ohrožený zlatohlávek huňatý, který se během posledních let v teplých oblastech šíří a je tak v CHKO poměrně hojný, a méně hojný zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis), dále pak ohrožený krajník hnědý (Calosoma inquisitor), roháč obecný (Lucanus cervus) či zlatohlávek skvostný (Potosia aeruginosa).

Dlouhou tradici má v Českém krasu průzkum motýlů, doposud je známo přes 1800 motýlích druhů. Vedle mnoha nenápadných a obtížně rozlišitelných druhů zde žijí velcí a nápadní motýli jako otakárci, batolci, martináči, bělopásci a další.

Zvlášť úzký vztah k vápencovému podkladu mají měkkýši, vyskytuje se jich zde více než 100 druhů. Většinou se jedná o nenápadné druhy jako ovsenka skalní (Chondrina avenacea), kuželovka skalní (Pyramidula pusilla) nebo pro povodí Berounky endemická vřetenka lesklá (Bulgarica nitidosa).

Jak zvířata snášejí letní vedra

Vedra některá zvířata milují, jiná trpí. Letní teploty ovlivňují nejen lidi, ale i zvířata v zoologických zahradách. Podle ředitele zoo a bývalého zoologa Jana Vašáka vše závisí na tom, odkud konkrétní druh pochází. Tropická zvířata jsou na teplo zvyklá a i v Jihlavě ho dobře snášejí - na rozdíl od lidí si nevyžadují klimatizaci. Horší to ale může být u druhů ze severských nebo horských oblastí.

„Třeba irbisové jsou zvířata z vysokohorských oblastí. U nás jsou umístění šťastně - jejich výběh je na stinném místě. Navíc i ve svých přirozených lokalitách zažívají v létě poměrně teplé počasí,“ vysvětluje Vašák.

Naopak zvířata jako mangusty, surikaty nebo budoucí kočky pouštní, které zoo plánuje mít ve venkovních výbězích, si horko přímo užívají. Například červená panda preferuje spíše stinná místa. Zmíněný manul, horské zvíře z polopouštních oblastí, přitom zvládá jak letní horko, tak zimní mrazy, ale podle Vašáka mu může vadit vlhké jaro nebo podzim.

„Zvířata z velmi kontinentálního klimatu, kde jsou extrémní rozdíly mezi létem a zimou, často hůř snášejí náš vlhký přechod mezi ročními obdobími,“ dodává.

Tipy na pozorování divokých zvířat

Česká krajina nabízí mnoho míst, kde můžete pozorovat divoká zvířata. A že se vám nechce platit drahé vstupné? I to je možné!

Obory a rezervace

Nejčastěji jsou v tomto období k vidění jeleni, daňci, zubři, divocí koně, mufloni nebo divoká prasata. V mnoha oborách je možné absolvovat komentované prohlídky, během kterých se dozvíte zajímavosti o chovaných druzích a často uvidíte zvířata opravdu zblízka.

• Daňky uvidíte v oboře u zámku Veltrusy, na svatém Linhartu u Karlových Varů anebo ve Hvozdu u Mariánek.
• Přístupný je i rysí výběh nedaleko Kvildy.
• Navštívit můžete též vyhlídky na pastviny divokých koní v Milovicích či u Dobřan.
• Výběh pro zubry evropské vznikl v pražských Dolních Počernicích.
• Nedaleko Lipna je pastevní rezervace velkých kopytníků.
• Daňčí obora se na mapách veltruského parku objevuje už kolem roku 1802.
• Rezervace Traviny zahrnuje rozlehlou oplocenou pastvinu nedaleko Benátek nad Jizerou.
• Šlovický vrch u Dobřan býval vojenským tankodromem.
• Přezimovací obora Horní Lysečiny u Horního Maršova byla založena v roce 1981.
• Druhá největší obora v Česku vznikla na území bývalého vojenského prostoru Ralsko v roce 2000 a byla pojmenována podle zaniklé obce Židlov.
• Koně Převalského najdete na Dívčích hradech v Praze.
• Jen pár desítek metrů od hlavní brány náchodského zámku žijí v oboře daňci a mufloni.
• Národní přírodní rezervace Žehuňský rybník a Žehuňská obora se rozkládá na rozloze 941,5 ha.

Zookoutky a medvědária

• Na českokrumlovském zámku láká návštěvníky pohled na medvěda hnědého.
• Na Městské hoře v Berouně je vybudováno volně přístupné medvědárium.
• V Divoké zahradě v Hostivaři mohou návštěvníci obdivovat stádo vzácných bílých daňků nebo páreček muflonů.
• Jižanský dvorek v Brně nabízí pohled na pratury.
• V oboře (zoo koutek) ve Vysokém Chvojně se rozkládá na ploše 6 hektarů.
• Zookoutek Malá Chuchle je oblíbeným cílem výletů.

Naučné stezky

Prozkoumejte přírodu a zvířata prostřednictvím naučných stezek:

• Naučná stezka věnovaná včelám a mravencům vede na Monínci.
• Medvědí stezka prochází územím národního parku Šumava.
• Naučný okruh u Srní vede k výběhu s vlčí smečkou.
• Naučná stezka Lesní putování s Hopíkem vede u Holedče.
• Naučná a interaktivní stezka ve Sloupu v Čechách.
• Tetřívčí hravá naučná stezka u Pece pod Sněžkou.
• Stezka mladého lesníka v lesích mezi Trhovou Kamenicí a Nasavrkami.
• Naučná stezka Vítězslava Nováka vede od zámku v Kamenici nad Lipou.
• Naučná stezka v oboře Holedná v Brně.
• Naučná stezka veverky Čiperky v Kroměříži.
• Lesní ekostezka Švagrov v Jeseníkách.
• Regionální turistické stezky Po medvědích tlapkách v Beskydech.

Brdy - ráj pro zvířata

Území CHKO poskytuje domov více než stovce zvláště chráněných druhů živočichů a dokonce i 15 druhům ohroženým kriticky. I proto se symbolem CHKO Brdy stal rak kamenáč, který žije ve zdejších zachovalých tocích.

Potoky a říčky se studenou a křišťálovou vodou hostí i celou řadu bezobratlých a ryb. Mezi jinými i chladnomilné pakomáry, kteří u nás kromě Brd žijí jedině v oblasti šumavských jezer. Brdy jsou pramennou oblastí, a tak tu o vlhká místa není nouze. I proto jsou rájem pro obojživelníky. Najdeme tu 13 z 21 druhů žijících v ČR. Běžně tu potkáváme ropuchu obecnou, všechny tři druhy hnědých skokanů a dva druhy skokanů zelených.

Plazy v chladnějších Brdech zastupují především ještěrka živorodá, slepýš křehký a zmije obecná, pro něž chlad není překážkou, mimo jiné díky jejich živorodosti.

Z avifauny v CHKO Brdy převažují lesní druhy ptáků, na bývalých dopadových plochách ale žijí i druhy typické pro bezlesí. Jižní Brdy se mohou pochlubit hnízděním datlíka tříprstého a početnou populací lesních sov kulíška nejmenšího a sýce rousného. Na bezlesích se daří ťuhýku obecnému či pěnici vlašské a utěšeně roste i počet hnízdících párů krutihlava obecného.

Pro z velké části zalesněné Brdy je typická lesní zvěř - jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, jezevec lesní, zajíc obecný i poměrně často viděná veverka obecná. Mimo ni tu žije i například 20 z 27 druhů v ČR žijících letounů (netopýrů a vrápenců).

Velké šelmy v Brdech zastupuje vlk obecný. V současné době je na území CHKO stabilně usazen.

Přestože Brdy nejsou motýlářským rájem, najdeme tu skutečné vzácnosti. Vřesoviště bývalé dopadové plochy Tok je domovem droboučkého motýlka Acleris hyenama, který se mimo Brdy vyskytuje na jediném místě České republiky, v Mrtvém luhu na Šumavě.

Milovice - unikátní rezervace velkých kopytníků

Poprvé na světě mají návštěvníci možnost vidět tři klíčové druhy velkých kopytníků v jedné lokalitě. Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice, který se nachází mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou, se stal novým domovem pro stáda zubrů, divokých koní a praturů.

Přítomnost velkých kopytníků byla po tisíce let zdrojem spousty drobných narušení, jež udržovala jemnou krajinnou mozaiku. Díky nim byla příroda ve stavu neustálé změny, kde si každý organizmus našel své místo.

Velcí kopytníci se vrátili do bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice na dvou pastvinách. Původně vedlejším, ale o to důležitějším efektem projektu se stala adaptace krajiny na změnu klimatu a zadržování vody v krajině. Pastva velkých kopytníků pomáhá obnovovat půdu a vracet do ní organickou hmotu. Tím pomáhá vázat v půdě uhlík a zároveň zadržovat v krajině vodu při přívalových deštích.

Nejcennější jsou zde zachovalé otevřené stepi, obývané řadou vzácných rostlin a živočichů. Výjimečná je zejména rozmanitost bezobratlých živočichů. Ve vysychajících tůních a kalužích tu najdeme například trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní.

Z obratlovců se v okolí vyskytují ropucha obecná a ropucha zelená, skokan štíhlý, čolek velký a čolek obecný, ještěrka obecná, ještěrka živorodá, užovka obojková, užovka hladká, strnad luční a strnad zahradní, pěnice vlašská, bramborníček černohlavý a bramborníček hnědý, krutihlav obecný, chřástal polní, kalous pustovka, křepelka polní, koroptev polní, moták pilich, včelojed lesní a ťuhýk obecný, minimálně deset druhů netopýrů a mnoho dalších.

Divocí koně

Prvními obyvateli milovické stepi se mezi velkými kopytníky stali divocí koně, jejichž stádo bylo vysazeno na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu roku 2015. Již během několika měsíců dokázali proměnit step způsobem, který neočekávali ani největší optimisté. Nejenže si poradili s agresivní a neúživnou travinou třtinou křovištní, ale navíc se díky nim začaly ohrožené rostliny vracet i do míst, odkud je husté porosty travin dávno vytlačily.

Zubr evropský

Zubr evropský je impozantním zvířetem, které je klíčovým druhem nejenom pro přirozené ekosystémy Evropy, ale je rovněž symbolem mezinárodní ochrany přírody na starém kontinentu. Zubr je největším volně žijícím suchozemským obratlovcem Evropy.

Díky chovu v zajetí se však podařilo zubry zachránit a od 50. let 20. století opět vracet do volné přírody. Zvířata v milovické rezervaci pocházejí z několika polských rezervací. Místní zubři patří k vzácnější a hodnotnější takzvané nížinné neboli bělověžské linii. Jejími zakladateli bylo pouhých sedm zvířat.

Pratur

Poslední původní pratur uhynul v roce 1627 v Polsku. Zvířata, která se vyskytují v Milovicích, jsou výsledkem takzvaného zpětného šlechtění. Plemeno Tauros je šlechtěno tak, aby vzhledem a chováním odpovídalo vyhubenému praturovi.

tags: #letní #příroda #Česko #zvířata

Oblíbené příspěvky:

• Dětský pokoj inspirovaný přírodou
• Inspirace kresbou
• Odpadový systém Ústí nad Orlicí
• Odpadkové koše z Lidlu: Test a hodnocení
• Kurz managementu ochrany přírody online