Společnost Kronospan má nezastupitelnou roli v dřevařském průmyslu a její výrobky nacházejí uplatnění v nábytkářské výrobě, v truhlářství nebo ve stavebnictví (více o společnosti zde a také na jejich novém webu).
Ve své výrobě společnost Kronospan materiálově využívá recyklát, tj. stavební a demoliční dřevo, obalový materiál, nábytek a velkoobjemový dřevní odpad. Společnost Kronospan odebírá materiál pro recyklaci jak od odpadářských společností, ale také od stavebních společností, od výrobců nábytku, truhlářů, od sběrných dvorů i řízených skladů obcí a měst.
Společnost mezi prvními v Evropě přenáší do praxe strategické a informační trendy a provádí investice zlepšující a zefektivňující proces výroby (emise škodlivých látek, hlukové emise, prašnost, logistika, apod.). Kronospan neustále vyvíjí a zdokonaluje své produkty.
Ve své snaze o maximálně pozitivní přínos na životní prostředí provedl v poslední době investice v hodnotě 1,2 miliardy korun vedoucí ke snížení emisí prachu (o 94 %) a snížení celkových emisí (o 60 %). Jak říká ekolog společnosti, Ing. Rostislav Habán: „Zodpovědnost vůči životnímu prostředí bereme opravdu vážně.
Společnost Kronospan je již nyní připravena na nové evropské legislativní opatření omezující ukládání komunálního odpadu na skládky od roku 2030 (resp. 2035 - článek 5 odst. 5 směrnice). Svou činností se podílíme na nastavení pravidel pro třídění odpadů, zejména pak vysokými požadavky na kvalitu u našich dodavatelů dosahujeme kvalitního sběru a třídění odpadního dřeva.
Čtěte také: Vývoj ekologie
Navíc samotným nahrazením tzv. „rostlého dřeva“ recyklovaným, získáme značnou energetickou úsporu, plynoucí z nižšího obsahu vlhkosti v recyklovaném dřevě oproti dřevu surovému. Dojde ke zrychlení procesu výroby a k poklesu významného množství vypouštěných skleníkových plynů. Ing. Společnost KRONOSPAN pomáhá likvidovat kůrovcovou kalamitu tím, že napadené dřevo používá při výrobě desek. V tomto trendu chceme pokračovat, protože se domníváme, že cirkulární ekonomika je nejlepší způsob nakládání s odpady.
Posláním Nadace dřevo pro život je osvěta v oblasti hospodaření se dřevem. Projekty Nadace dřevo pro život jsou zaměřeny na osvětu v oblasti našeho přírodního bohatství - dřeva, lesů a krajiny, jež nás obklopují.
"Česká republika má štěstí, že na našem uzemí je takto významná recyklační firma v oblasti využití odpadních dřevěných materiálů, jako je KRONOSPAN. Můžeme tak v této komoditě dosahovat nemalých podílů finální recyklace. Je však řada dalších druhotných surovin, které budeme muset vytřídit ještě v o poznání větším množství, než doposud a následně je také zrecyklovat.
Nové evropské směrnice stanovily jasné recyklační cíle a jako Česká asociace odpadového hospodářství tyto cíle plně podporuje a hledáme cesty, jak dát odpadům a druhotným surovinám nový život. Sdružujeme řadu firem s podobným cílem. Jako ČAOH jsme aktuálně oborovým svazem, který v České republice sdružuje největší kapacitu recyklačních technologií pro zpracování druhotných surovin z odpadů.
Jsem přesvědčen, že v další dekádě musí na našem uzemí vzniknout nové řádově statísícové kapacity pro recyklaci různých materiálových toků z komunálních odpadů. Hlavním spojovacím článkem dlouhodobě udržitelné recyklace je ale zdravě fungující poptávka po výstupech z recyklace. To je zároveň aktuální limitující prvek celého sektoru. Nyní musí být společnou legislativní prioritou hledat cesty k zajištění fungující poptávky alespoň na uzemí ČR," doplňuje za Českou asociaci odpadového hospodářství její výkonný ředitel Petr Havelka.
Čtěte také: Česká republika a úklid přírody
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU) zjišťují, jak znovu využít ve stavebnictví dřevo pocházející ze zbouraných staveb. "Přidávání recyklátu se celosvětově řeší hlavně ve výrobě dřevotřískových desek, u OSB desek ale zatím ne.
Vědci ve své laboratoři napodobují proces výroby OSB desky. "Třísky z již použitého dřeva mají oproti těm z čerstvě pokácených stromů nižší vlhkost. Na laboratorní úrovni můžeme nastavovat různé parametry výroby třísek, včetně vlhkosti vstupního materiálu," dodal Pipíška.
S odborníky na zpracování dřeva spolupracují také odborníci z Provozně ekonomické fakulty univerzity. Ti se budou zabývat postupem, jak firmy k využívání recyklovaného dřeva přesvědčit. Ke zkoumání využívají vědci trámy ze zbouraného erotického klubu Moulin Rouge poblíž centra Brna.
Wooden Wood nabízí model, jak udržet dřevo déle v oběhu, ve funkčním použití. Jeho podstatou a hlavním cílem je podpořit prolínání tradičních a pokročilých výrobních metod, které se spojí do pracovního postupu směrem k návrhu s nulovým odpadem.
Tento proces, který vychází z tradice jemného zpracování dřeva, kombinuje běžné vyjádření dřeva jako modulární komponenty, včetně nanášení tkaní dřeva pomocí robotického tisku za účelem prototypu sedacích prvků. Způsob, jakým se dnes zachází se dřevem, které už nepotřebujeme, se asi jen tak k lepšímu nezmění. Ale Wooden Wood alespoň poukazuje na možnost, že to lépe dělat jde.
Čtěte také: Dřívější a současné ovzduší
Svět rovněž úporně řeší to, jak zvrátit dopady klimatických změn, například výsadbou stromů. To úplně špatná idea není, ale je poněkud odsunutá od reality. Řeší totiž následek a nikoliv skutečnou příčinu. Prvním krokem k nápravě totiž není sázet stromů více, ale kácet jich méně.
POVOLENÝ MATERIÁL
Veškerý materiál musí být bez kovových, plastových částí a skla!
NEPOVOLENÝ MATERIÁL
Dřevo má svou hodnotu, i když doslouží. Pokud odpadní dřevo putuje do spalovny místo na skládku, může být lidem prospěšné energií, kterou vyrobí. Zní to logicky, ale například Švýcarsko tento fakt teprve objevuje. To trvdí závěr průzkumu švýcarského Federálního výzkumného institutu pro lesnictví (WSL).
Podle něj Švýcarsko plně nevyužívá odpadního dřeva k otopu a mrhá tak levným zdrojem energie. Poučme se z jejich chyb. Rozlohou malé ale hornaté a hustě zalesněné Švýcarsko má ke dřevu velmi kladný vztah. V hojné míře ho využívá ve stavebnictví, ať už při samotné konstrukci, tak při budování nejrůznějších podpůrných struktur, bednění a lešení.
Vedlejším produktem však je, že švýcarský stavební průmysl ročně „vyprodukuje“ jeden milion tun odpadního dřeva. Ekologická recyklace je dnes v trendu, ale nápadů na zhodnocení odpadního dřeva ve stavebnictví je pořád jako šafránu. Švýcaři poměrně příhodně vsadili na jeho energetické zhodnocení, tedy spálení.
Jenže jak tvrdí výzkumníci z WSL, počínají si dosud tito recyklátoři velmi vlažně. Na energii, ať už tepelnou nebo elektrickou, se promění jen 644 000 tun odpadního dřeva. K těmto závěrům dospěl tým inženýra Oliver Theese (WSL) poté, co provedl bilanční analýzu odpadového hospodářství 567 švýcarských stavebních firem.
„Což je trochu paradoxní, vzhledem k tomu, že Švýcarsko dřevo na otop dováží ze zahraničí,“ vysvětluje Thees. „Přitom disponuje nevyužívaným zdrojem, který je současně zdrojem odpadu. WSL předkládá zajímavá srovnání. Pokud by se podařilo zpracovat dostupné odpadní dřevo, nebyl by prý problém pokrýt spotřebu tepla 80 000 domácností v „zimním období“ (od září do května). Nebo celoročně pro 40 000 z nich.
Ne každý ze švýcarských kantonů má pro širší využití odpadního dřeva stejný potenciál. Nejvíce by si mohli polepšit v Bernu, kde je dřeva z demolic dostatek a existují zde i dřevo spalující teplárny . V jiných kantonech je dostatek odpadního dřeva, ale nemají tu potřebné průmyslové kapacity na jeho zpracování.
V Basileji se dřevo z demolic vrší na skládkách a pokud by tu někdo investoval do spalovny, mohl by si dobře vydělat. Potenciál k navýšení výroby energie je tu odhadován až na 95 %. V Saint Gallen pak o 43 %, Solothurnu 38 %, Lucernu o 27 %.
„Především funkční systém inventarizace dřevěných odpadů a také pokročilejší formu komunikace mezi jednotlivými regiony,“ vyjmenovává příležitosti ke zlepšení inženýr Matthias Erni, který se na průzkumu také podílel. „Poté už by neměl být problém zajistit transport odpadního dřeva ze skládek do míst, kde může být dobře zhodnoceno.
Výzkum WSL dává smysl, protože Švýcarsko navzdory nadbytku paliva třetinu dřeva spotřebovávaného na otop dováží. Z Německa i Francie. „Nepovažuji za rozumné, aby se takové dřevo zbytečně dováželo, když jej sami máme k dispozici,“ doplňuje Erni. Pokud by Švýcaři začali prozíravě nakládat s dřevěným odpadem, polepšili by si. Nechat jej jen tak ležet na skládkách nepřináší zisk nikomu. Poplatky za ukládání odpadu jsou tu velmi vysoké.
Co myslíte, dokážeme s odpadním dřevem v Česku nakládat lépe?
tags: #dřevo #ze #dřeva #nyní #z #odpadu