Znečištění v Euroregionu Nisa a jeho dopady

10.04.2026

Po několika desetiletích devastace přírody a ničení krajiny v Euroregionu Nisa (zahrnuje i oblast německého Sachsenu a polského Horního Slezska) se v jeho české části - v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a České Lípa začalo životní prostředí mírně zlepšovat. Na území o rozloze 3163 km2 se 430 tisíci obyvateli se střetávaly všechny problémy, které tuto část republiky zahrnovaly do tzv. černého trojúhelníku.

Zdroje znečištění

Oblast je především pod vlivem dálkového přenosu imisí polských a německých tepelných elektráren, které mají třicetiprocentní podíl na znečištění. Za největší zdroje emisí jsou však považována místní lokální topeniště v bytech, střední a velké zdroje. Ministerstvo životního prostředí jmenovitě poukazuje na liberecké podniky Teplárna, Slévárna, Wimpey Severokámen, jablonecké ATESO, Jutu ve Višňové a výtopnu v Příšovicích.

Zlepšení kvality ovzduší a vody

Celková úroveň znečištění ovzduší se však v Euroregionu Nisa snižuje. Elektrárny v SRN a PLR instalují filtrační zařízení a na severu Čech postupuje plynofikace. Systematické kontroly vody naznačují, že koncem století by se mohla její kvalita vrátit do normálu a odpovídat standardním západoevropským parametrům. Tyto prognózy vycházejí ze současné legislativy a postupné dostavby čistíren odpadních vod (ČOV). Od začátku letošního roku je v provozu čistírna pro Jablonec nad Nisou a Liberec, dále ve Smržovce a v Semilech.

Dopady na lesní porosty a vodní toky

Zdlouhavější proces obnovy čeká lesní porosty. Na území Euroregionu Nisa je 43,5 procenta ploch poškozeno imisemi. Stovky pstruhů obecných a duhových, lipanů a dalších druhů ryb uhynuly před týdnem v Nise na Liberecku. Únik škodlivin do řeky prošetřuje Česká inspekce životního prostředí. Podle inspektorů událost zřejmě souvisí s poruchou strojního zařízení v liberecké čistírně odpadních vod.

Podle inspektora z České inspekce životního prostředí Bohumila Grafnetera měla porucha čističky vliv na to, že do řeky vytékala voda znečištěná splašky. „Splaškové vody, co přitékají na čistírnu, nejsou čištěny na 98 procent, jak by asi měly být, ale jen na 60, a tím pádem je to poznat i na vodním toku. Čistírna by měla být podle inspekce opravená do 10. září a plně by měla začít fungovat o pět dní později. „Jednalo se o drobnou poruchu strojního zařízení, která by nezpůsobila a nikterak neovlivnila, že by odpadní voda, která vychází z čistírny, neodpovídala limitům.

Čtěte také: Vášně na hřišti: Liberec proti Boleslavi

PFAS a lyžařské vosky v Jizerských horách

Tři roky probíhal v Jizerských horách výzkum odborníků z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten potvrdil, že v půdě, půdních organismech a i pitné vodě pro Liberec a Jablonec se hromadí toxické látky z fluorových vosků, které používají lyžaři. Výzkum potvrdil, že fluorové lyžařské vosky jsou významným a v některých lokalitách dokonce jediným zdrojem znečištění per- a polyfluorovanými látkami (PFAS) v Jizerských horách.

Podle vědců jsou PFAS látky jsou extrémně toxické a přirozeně se nikdy nerozloží. Naopak se akumulují v přírodě i v lidském těle a prokazatelně způsobují rakovinu i další závažná onemocnění. „Jedná se o nejhorší kontaminant, jaký kdy lidstvo vyrobilo,“ varuje profesor Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí PřF UK. Toxické látky se ze sněhu dostávají do půdy, půdních organismů a také pitné vody pro Liberec a Jablonec. Lidé tak pijí toxické látky z lyžařských vosků, které se následně hromadí v jejich těle a mohou způsobovat závažná onemocnění, mimo jiné i rakovinu. Nejvyšší koncentrace toxických látek pak jsou logicky na nástupních místech v Jizerkách.

„Indikátorem tohoto znečištění jsou mimo jiné žížaly. Na bedřichovském stadionu jsme v jejich organismech naměřili více než 2000 nanogramů PFAS látek na gram těla!

Z hlediska zátěže představují největší problém fluorové prášky, tedy nejvyšší a také nejdražší úroveň lyžařských vosků. Podle měření vědců obsahují řádově stovky tisíc nanogramů PFAS v jednom gramu vosku. Na namazání jednoho páru běžeckých lyží se spotřebuje necelých 5 gramů vosku, což může v závislosti na typu vosku znamenat i více než jeden miligram PFAS, který se postupně uvolňuje do přírody. V hlavní sezoně se přitom jen v Bedřichově vyskytuje denně několik tisíc běžkařů.

Alternativy a řešení

Už několik let přitom mají běžkaři k dispozici čistou alternativu v podobě bezfluorových vosků, které mohou nejen při Jizerské 50 pořídit za poloviční cenu díky iniciativě Výměna vosků od značky Swix. Ke konci fluorových vosků přispívá také iniciativa Výměna vosků, kterou značka Swix spustila v roce 2023. Od té doby se díky ní podařilo vybrat od rekreačních lyžařů a účastníků Jizerské 50 přes 400 kg fluorových vosků, které byly ekologicky zlikvidovány nebo předány vědeckým institucím k dalšímu výzkumu. Lyžaři mohou své staré toxické vosky vyměnit za čisté bezfluorové také v rámci Jizerské 50.

Čtěte také: Umístění kontejnerů na tříděný odpad

Čtěte také: Problémy s chemickým odpadem

tags: #liberec #nisa #znečištění #zdroje