Co dělat v případě vážného ohrožení zdraví: Průvodce pro každého

Náhlá porucha zdraví či ohrožení života postiženého bývá velmi často pro pacienta i jeho okolí zcela nečekaná. Vyvolává proto nezřídka silné emoce a obavy o blízkou osobu. Často je možno setkat se s tím, že takto zasažené okolí postiženého není schopno v situaci účelně reagovat. Z těchto důvodů je velmi důležité mít jako zachránce ujasněné priority a dokázat se v takové obtížné situaci dobře orientovat. Tím lze v maximální míře zvýšit možnost pacientovi úspěšně a efektivně pomoci.

Jedním z hlavních předpokladů zvládnutí akutní události ohrožení zdraví a života je připustit si fakt, že se do podobné situace jako zachránci můžeme dostat, počítat s tím a být dopředu připraveni. Správný a zodpovědný přístup znamená snažit se být dopředu připraven na tyto situace, znát základní postupy řešení akutních událostí a priority. Správně vyhodnotit a zvládnout organizaci na místě události je totiž stejně důležité jako samotné ošetření pacienta.

I. Správný sled kroků při řešení náhlé poruchy zdraví

Ze všeho nejdřív se snažíme zorientovat se a správně vyhodnotit vzniklou situaci. Otázky které si budeme klást:

1. Co se stalo? Pokud si odpovíme „došlo k náhlé poruše zdraví“, máme jasný cíl - a to poskytnout neodkladnou první pomoc. Než tak učiníme, odpovíme si ještě na otázku:
2. Jaké je riziko poškození zdraví v dané situaci pro zachránce a okolí? Pokud je riziko vysoké a nejsme schopni jej odstranit či minimalizovat, nemusíme první pomoc poskytnout (Trestní zákon, §207). Pokud se tedy rozhodnete pomoci i přes vědomé riziko, snažte se postupovat účelně a s rozvahou. Nehrajme si na hrdiny a mějme na paměti, že těžce zraněný či mrtvý zachránce už nikomu nepomůže.
3. Koho mám k dispozici? Velkou výhodou je přítomnost dalších osob, které mohou výrazně přispět k rychlému a správnému počínání u akutních stavů (např. pro zajištění bezpečnosti silničního provozu, přivolání záchranné služby, pomoc při ošetřování pacienta, poskytnutí dalších znalostí a rad). Pamatujte však na to, že ne všichni přihlížející jsou schopni být vám užiteční. Vždy oslovujte a ukažte na konkrétní osobu, kterou si vytipujete. Používejte rozhodné formulace a mírně rozkazovacího způsobu s důrazem na slovo prosím až na konci věty.
4. Mám k dispozici nějaké pomůcky a materiál potřebný k poskytnutí první pomoci? Poskytnutí první pomoci je vždy snazší a kvalitnější, pokud můžeme použít vhodný materiál a pomůcky. Proto se pokuste dle dané situace alespoň základní pomůcky zajistit. Doporučení: Pokud je v okolí, kde se pravidelně vyskytujete, umístěna lékárnička (nejčastěji pracoviště, automobil), seznamte se v klidu a důkladně s jejím obsahem dříve než ve chvíli akutní potřeby. Pamatujte! Sebelepší zdravotnické pomůcky a materiál jsou k ničemu, pokud nevíte, jak je použít a nemáte osvojené teoretické a zejména praktické znalosti poskytnutí první pomoci!
5. Kdy a jak zajistím následnou profesionální pomoc? Jde-li o akutní stav a vážné poruchy zdraví nebo ohrožení života, jedinou správnou volbou je volání na operační středisko záchranné služby, a to nejlépe přes tísňové číslo 155. Snažte se volat co nejdřív, nejlépe hned, jakmile se zorientujete a získáte základní informace o stavu pacienta. Všeobecně platí: Čím vážnější stav, tím dříve volat.

II. Prvotní vyšetření a ošetření postiženého

Při samotném poskytování první pomoci je důležité pokusit se o rozlišení závažnosti stavu a dodržet správný sled kroků:

1. Stavění život ohrožujícího krvácení Jedná se o masivní krvácení z velkých cév (nejčastěji tepen), které vede ve velmi krátké době k selhání krevního oběhu a ke smrti postiženého. Důležité je neztrácet čas a co nejdřív se pokusit o zastavení krvácení.
2. Zajištění životně důležitých funkcí Kromě život ohrožujícího krvácení nás jako první vždy musí zajímat základní životní funkce. Teprve po jejich zajištění a obnově se můžeme zaměřit na ostatní obtíže a poranění. Zjišťujeme:
   • a) stav vědomí - oslovení a komunikace s pacientem, popřípadě bolestivý podnět.
   • b) dýchání - nejlépe přiložením našeho ucha na vzdálenost cca 10cm od obličeje postiženého a posloucháme dechové šelesty. Pokud zjistíme kvalitní dýchání, je jisté, že funguje i krevní oběh.
   • c) krevní oběh - hmatáme puls na velkých tepnách (nejlépe na krční tepně)
   Pamatujte! Pokud je pacient v bezvědomí a nedýchá okamžitě začněte s oživovacími pokusy (srdeční masáž a dýchání z úst do úst).

III. Následné vyšetření, ošetření a zajištění postiženého

Pokud máme zajištěny základní životní funkce pacienta, zaměříme se na zbývající obtíže a poranění. Snažíme se o celkové vyšetření postiženého a to pohledem, poslechem, pohmatem, eventuálně i dalšími smysly. Celkové vyšetření proveďte u pacienta při vědomí i v bezvědomí - v mnoha případech je nutné pro včasné rozpoznání ohrožení života.

Čtěte také: Rizika pro pracovníky

Zásady:

• co nejméně s pacientem hýbat
• vyšetřovat od hlavy směrem k nohám
• zjištění informací o pacientovi (osobní údaje, současná onemocnění, léky, alergie), je-li dostatek času
• polohování dle stavu a zajištění alespoň základního komfortu

Nestyďte se pacientovi při vyšetřování a zejména při ošetřování obnažit nezbytnou část těla, je-li to nutné. Na druhou stranu se vždy snažte chránit stud a soukromí postiženého.

Kam se obrátit v případě akutní krize

Nad tím, jaké by to bylo, kdyby člověk tzv. „nebyl“ občas může přemýšlet každý. Pak jsou ale situace, kdy se cítíme opravdu akutně na dně, nejsme schopni běžně fungovat a situace se zdá opravdu neúnosná. Je proto dobré vědět alespoň tolik, že v této situaci nemusíme být sami a znát místa, na která se můžeme obrátit, případně zdroj, kde tyto kontakty najdeme.

Při sebepoškozování či myšlenkách na sebevraždu, může být užitečná platforma P.S. žij, kterou zřizuje Národní ústav duševního zdraví. Detailní manuál, jak pomoci při riziku sebevraždy, má na svém webu vypracován Národní ústav duševního zdraví. Doporučení NUDZ, jak postupovat v případě, že máte o někoho strach, najdete na platformě P.S. žij.

Pokud to není tento případ a dotyčný je v spíše v osobní krizi nezpůsobené jiným stavem vědomí, postupujeme následovně: S dotyčným zkuste navázat kontakt a udržujte jej co nejdéle. Snažte se například začít hovor o tématu, které dotyčného zajímá, vžijte se do jeho situace, snažte se, aby co nejvíce mluvil, klaďte otevřené otázky rozvíjející téma (A co bylo dál? A jak Vám v tom bylo apod.) a projevujte pochopení (To se nedivím, to by mě taky naštvalo apod.).

Čtěte také: Stav ohrožení: Závažnost

Mimořádné události a varovné signály

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Obyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí, místním rozhlasem.

Kromě varovného signálu „Všeobecná výstraha“ existuje v České republice ještě signál „Požární poplach“. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón). Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany.

Ověřování provozuschopnosti systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin).

Jak se chovat při varovném signálu:

1. OKAMŽITĚ SE UKRYJTE Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově.
2. ZAVŘETE DVEŘE A OKNA Když jste v budově, zavřete dveře a okna. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů.
3. ZAPNĚTE RÁDIO NEBO TELEVIZI Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie.

Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné události a nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr.

První pomoc a právní aspekty

První pomoc má vedle zdravotního hlediska i to právní. Zákon po každém z nás vyžaduje poskytnout první pomoc osobě, která je v přímém ohrožení života nebo jeví známky vážné poruchy zdraví. Řidiči, kteří jsou účastníky dopravní nehody, jsou vždy povinni poskytnout první pomoc. U lidí, kteří nejsou zdravotníci, se zpravidla považuje za dostatečné přivolání záchranné služby. Ta by jim také měla poradit, jak první pomoc provést.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Pokud je totiž stav postiženého opravdu vážný, měli byste se pokusit zachránit jeho život v každém případě. „Jestliže byste svou pomocí postiženému způsobili další problémy, z právního hlediska vám nic nehrozí.“ Jiná je situace v případě, že si postižený pomoc výslovně nepřeje. Pokud není v přímém ohrožení života (např. při velkém krvácení, potížích s dýcháním apod.), tak ho raději ponechte bez ošetření.

tags: #vazne #ohrozeni #zdravi #co #delat

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní snubní prsteny
• Co s objemným odpadem ve Voticích?
• Vincent 25 l
• Dopady globální ekonomiky na ekologii
• Zajímavosti o medvídcích mývalech