Zajímavosti přírody Vysokých Tater

09.03.2026

Vysoké Tatry jsou prostě srdcová a srdeční záležitost. Alespoň pro příslušníky generace, která si pamatuje tyto řečené nejmenší velehory světa jako „ty svoje“, kdy ještě Česko a Slovensko tvořilo bratrské soustátí. I když jsou to malé velehory, patří mezi největší klenoty slovenské přírody. Nabízí nepřeberné množství turistických tras, chodníků a výstupů do sedel i na štíty.

Vysoké Tatry jsou nejvyšším pohořím Slovenska i Polska. Od východu na západ měří Vysoké Tatry asi 26 km a od severu na jih 17 km. Jsou geomorfologickým podcelkem Východních Tater společně s Belianskými Tatrami, od kterých je odděluje Kopské sedlo. K jihu se svažují do Podtatranské kotliny. 26 vrcholů ve Vysokých Tatrách je vyšších než 2500 metrů.

Geologická stavba a reliéf

Geologická stavba Vysokých Tater je poměrně pestrá. Jejich žulové jádro se vytvořilo už v prvohorách. Druhohorní moře nám v Tatrách zanechalo pestrou vrstvu usazených hornin, jako např. vápenec, dolomit, břidlici, křemenec či pískovec. dotvořily mohutné ledovce v dobách ledových, které vyryly do reliéfu Tater hluboké doliny. Ve většině dolin Vysokých Tater jsou dodnes památkou na činnost dávných ledovců jezera ledovcového původu - plesa. Dvě největší plesa mají rozlohu přibližně 20 ha. Vysoké štíty a rozhlehlé svahy Vysokých Tater zachycují ohromné množství srážek, které jsou odváděny řadou horských potoků a říček. Vysoké Tatry patří k baltskému a současně i černomořskému úmoří. Řekami Poprad a Dunajec je voda odváděna do Wisly a do Baltu. Celou řadu tatranských potoků zdobí nádherné vodopády.

Flóra a fauna Vysokých Tater

Tatry jsou unikátní přírodní pokladnicí s mimořádným množstvím vzácných rostlinných i živočišných druhů, z nichž mnohé jsou endemické (nevyskytují se nikde jinde). Tatranskou flóru ovlivňuje jak nadmořská výška a horninové podloží, ale také i rozmanitost vegetačních stupňů (pásem). Horské lesy poskytují domov celé řadě vzácných živočišných druhů. Žije tady například rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk, karpatský jelen i černá zvěř. Z ptačích druhů stojí za zmínku především tetřev hlušec, čáp černý nebo orel křiklavý.

Až do doby celkem nedávné byl souvisle zalesněn prakticky celý horský stupeň na slovenské straně Vysokých Tater. To se však dramaticky změnilo večer dne 19. listopadu 2004. Takzvaná tatranská bóra, což je ničivý větrný úkaz způsobený rozdílným atmosferickým prouděním na návětrné a závětrné straně hor, kdy na závětrné straně v podstatě dojde k odsávání vzduchu a následně vzniklá výrazná tlaková níže je prudce vyplněna vzduchem, který se převalí přes hřeben hor, dosáhla rychlosti orkánu a poryvy větru o rychlosti až 230 km/h naprosto zpustošila plochu lesa o rozloze 12 500 ha. Na odkrytých plochách došlo k prudkému rozvoji bylinného patra a změně charakteru horského stupně. V současné době (8 let od kalamity) je značná část ploch již znovu zalesněna, a to jak přirozenou cestou, tak i působením člověka a nový les už místy přesahuje výšku člověka.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Subalpinský stupeň (1550 až 1800 m n.v.) je pásmem, kde se postupně vytrácí souvislý les, který řídne a postupně přechází do porostů kosodřeviny (borovice kleč). Alpinský stupeň (1800 až 2300 m n.v.) je tvořen porosty vzácných vysokohorských luk, které se rozprostírají mezi skalami, pásmy sutě a ojedinělými skupinkami kleče. Žije zde populace kamzíků tatranských a svišťů horských. Nepřístupné skalní stěny poskytují bezpečné hnízdiště orlu skalnímu nebo sokolu stěhovavému. Kvetoucí louky poskytují potravu vzácným druhům motýlů.

Tipy na výlety a turistické trasy

Vysoké Tatry lákají turisty z celého Slovenska, ale i okolních zemí, díky širokým možnostem trávení volného času, a to v každém ročním období. V zimě vítají návštěvníky zasněžené sjezdovky, na jaře, v létě a na podzim velkolepé štíty hor. Do Vysokých Tater můžete vyrazit za turistikou klidně po celý rok. Ať je léto nebo zima, vždy tu jsou schůdné turistické trasy. Vyšší položené trasy bývají schůdné pouze v letní sezóně - v roce 2024 jsou otevřené od 1. června do 31. října (uzavírka stezek 1. 11. - 15. 6.). Za turistikou je nejlepší vyrazit brzy ráno, kdy je počasí nejstabilnější. Odpoledne je větší riziko bouřek. Pokud vás nějaká bouřka po cestě chytne, snažte se co nejrychleji sestoupit do údolí, držte se dál od izolovaných předmětů, odhoďte turistické hole a skrčte se na zemi (nelehejte si).

Nenáročné trasy

Štrbské Pleso: Ideální pro procházku kolem jezera, vhodná pro děti i starší osoby.
Chata pod Soliskom: Dostupná lanovkou nebo pěšky.
Popradské Pleso: Snadno dostupné po asfaltové cestě, vhodné i pro kočárky.
Vodopád Skok: Nenáročná túra Mlynickou dolinou.
Hrebienok - Rainerova chata: Pohodlná trasa s možností občerstvení.
Skalnaté Pleso: Dostupná lanovkou z Tatranské Lomnice.
Lomnický štít: Výjezd lanovkou s úchvatnými výhledy.
Zelené pleso: Trasa z Bílé vody, vhodná i pro větší děti.
Belianská jeskyně: Dostupná z Tatranské Kotliny, prohlídka s průvodcem.

Náročnější túry

Koprovský štít: Celodenní túra s nádhernými výhledy.
Rysy: Výstup na nejvyšší vrchol za polskou stranu Tater.
Kriváň: Národní vrchol Slovenska s náročným výstupem.

Podrobněji o některých zajímavostech

Štrbské Pleso

Štrbské Pleso (1 344 m) je asi nejnavštěvovanější místo v Tatrách. Procházka kolem jezera je krásná. Pohodová a ideální i s malými dětmi. Můžete si půjčit člun a projet se přímo po plese s výhledem na tatranské vrcholky. Ke Štrbskému plesu se dostanete pohodlně autem, električkou nebo zubačkou z Tatranské Štrby.

Popradské Pleso

Jedním z dobře dostupných a zároveň nejkrásnějších míst Vysokých Tater je Popradské pleso v nadmořské výšce 1 511 m. U Popradského plesa se osvěžíte v Majlátově chatě nebo v Chatě pri Popradskom plese.

Hrebienok

Ze Starého Smokovce vede trasa k Hrebienku, u kterého se nachází o kousek výš Bilíkova chata. Hrebienok je oblíbené středisko v nadmořské výšce 1 272 m na úpatí Slavkovského štítu. Na Hrebienok se dostanete pohodlně pozemní lanovkou ze Starého Smokovce. Na Hrebienok se dostanete taky po svých po zelené turistické značce, která vede napravo od lanovky. Ještě víc napravo od stezky vede cyklostezka, která je o něco delší, ale schůdnější i s kočárkem.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Lanovka na Lomnický štít

Lomnický štít (2 634 m) je jedním z nejvyšších vrcholů ve Vysokých Tatrách. Není ale po turisticky značených trasách přístupný. Nejprve vyjedete lanovkou na Skalnaté pleso a odtud nasednete na další lanovku na Lomnický štít.

Doprava ve Vysokých Tatrách

Dobrá přístupnost Vysokých Tater je další z jejich výhod. Poprad, nejbližší město pod horami, je skvělou základnou s vlastním letištěm a přímým vlakovým spojením (nejenom) s Bratislavou (330 km). Dál a výš z Popradu se pak dostanete kombinací speciálního vlaku („zubačka“) a případně lanovek, přičemž vám to zabere 30 - 90 minut - záleží jen na tom, jak vysoko se chcete nechat vyvézt.

Určitě využívejte Tatranské električky (TEŽ). Je to levný a příjemný způsob dopravy mezi vesnicemi - spojují Štrbu, Poprad, Smokovec a Lomnici. Jízdenku koupíte jednoduše v automatu nebo přes appku ZSSK. Zároveň ale platí, že v sezoně mohou být jednotliv spoje přeplněné - v takovém případě pak musíte čekat na další spoj a stát hoooodně vepředu. Parkování u lanovek a začátků tras bývá v sezóně plné už okolo 8:00.

Kdy je nejlepší navštívit Tatry?

Nejlepší období pro turistiku ve Vysokých Tatrách je červen až září/přelom října. Pokud nechcete slalom mezi lidmi, vyhněte se státním svátkům, víkendům v červenci a srpnu. Lanovky na Lomnický štít, Skalnaté pleso, Hrebienok či Solisko jezdí zhruba od května do října. V zimě fungují jen některé - primárně pro lyžaře. Aktuální provozní dobu si ověřte na oficiálních stránkách lanovky.sk nebo přes GetYourGuide, kde koupíte skip-the-line vstupenky.

Ubytování ve Vysokých Tatrách

Možnosti ubytování ve Vysokých Tatrách jsou rozmanité. Můžete si vybrat z útulných penzionů, moderních apartmánů nebo horských chat. Doporučujeme rezervovat ubytování s předstihem, zejména v hlavní sezóně.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda