Kalifornie dlouhodobě a ve velkém cílí na využívání obnovitelných zdrojů energie. Nový zákon, který ještě musí schválit senát a guvernér, povolí od roku 2045 výrobu elektřiny pouze z bezemisních zdrojů. Po státu Havaj je tak Kalifornie druhým americkým státem s cílem zbavit se emisí CO2 při výrobě elektřiny. Kromě uvedeného cíle zákon navýší cílový podíl OZE v roce 2030 o 10 % na celkem 60 %.
Zákonodárci amerického státu Kalifornie schválili návrh nového zákona SB100 s názvem „The 100 Percent Clean Energy Act of 2018,“ který před vstupem v platnost čeká ještě podpis kalifornského guvernéra Jerryho Browna. Jak již vyplývá z názvu, hlavním cílem nového zákona je výroba elektrické energie z obnovitelných a bezemisních zdrojů, jejichž podíl na výrobě má do roku 2045 být celých 100 procent. Kromě cíle zbavit se znečišťujících zdrojů energie nový zákon upravuje dílčí cíl do roku 2030.
Kalifornie v posledních letech pociťuje dopady vzrůstajících teplot a trápí ji velká sucha spolu s rozsáhlými požáry. Problém představuje také zvyšující se hladina moře a související eroze pobřeží. Kalifornie v současné době produkuje zhruba třetinu své elektřiny z bezemisních zdrojů, čímž v předstihu plní svůj cílový podíl v roce 2020. Zbytek výroby tvoří převážně plynové zdroje.
Pro zemědělské odborníky a novináře toto téma rozvinul profesor Frank Mitloehner z Kalifornské univerzity v rámci kulatého stolu, který se uskutečnil na téma »Krávy a emise - mýty a fakta«, jehož spolupořadatelem byla Agrární komora ČR. Dalšími účastníky odborné diskuze byli i zástupci profesních svazů v rámci Agrární komory, tj. Profesor Mitloehner je předním odborníkem na kvalitu ovzduší na katedře zootechniky Kalifornské univerzity v Davisu. V odborném světě je znám svými přednáškami na toto téma. Mitloehner nejprve představil Kalifornskou univerzitu jako největší univerzitní a odborné pracoviště, které se ve Spojených státech zabývá zemědělstvím, a to zejména vztahem mezi zemědělstvím a změnami klimatu. Jinými slovy, jak zemědělství ovlivňuje změny klimatu, a to ať již v dobrém či špatném rozsahu. Proč jde právě o tuto univerzitu? Protože Kalifornie je největší zemědělské centrum Spojených států.
Vychází se z toho, že v Kalifornii jsou pro zemědělství nejpříhodnější podmínky, pokud jde o počasí. Je tam dostatek slunce, prakticky na celém území. Vysoce kvalitní je i půda, která se v tomto státě nachází. Podle amerického odborníka se v Kalifornii pěstuje cca 400 různých plodin. Navíc jde o nejsilnější americký stát, co se týče chovu skotu. Frank Mitloehner si poté položil řečnickou otázku, jak je možné, že je v Kalifornii tolik farem, když co se týče ceny pozemků, jde o nejdražší destinaci v USA. Načež si odpověděl, že jedním z důvodů je to, že kalifornské zemědělství se vyznačuje výraznou zpětnou návratností, pokud jde o investice do zemědělské výroby.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Na polích se totiž pěstují odlišné plodiny, které se zužitkovávají různým způsobem. Nejsou to jen nepřehledné lány obilí. Jde o různorodost plodin. Takže je z nich i dobrá potrava pro dobytek. Dobytek zpětně dodává půdě organické hnojivo, což půda potřebuje mnohem více než hnojiva chemického původu. Podle amerického profesora jde o správný koloběh života, kdy jedno závisí na druhém. Podle Mitloehnera mají ale na kalifornském venkově stejné problémy, jako mají farmáři či zemědělci v jiných zemích, zejména v Evropě. V okolí farem se usazuje i městské obyvatelstvo, které se z aglomerací stěhuje na venkov. Přirozeně, že tomuto obyvatelstvu chov hospodářských zvířat jaksi nevoní, tedy to, co vychází z jejich stájí do ovzduší. Mimochodem, kalifornské farmy mívají běžně 1500 až 3000 krav, jsou však i případy, kdy na těchto farmách se chová až 10 000 krav.
Podle Mitloehnera je jedno z těchto vládních opatření státu ukládá, aby se v časovém horizontu od roku 2013 do roku 2030 snížila produkce metanu o 40 procent. V současnosti je již z této mety splněno 30 %, uvedl Mitloehner. Americký odborník dodal, že pro spoustu chovatelů dobytka uvedený zákon znamenal, že museli na svých farmách přijmout řadu konkrétních opatření. Kalifornská vláda zvolila zajímavý postup, na rozdíl od Evropy využívá formu finančních pobídek. Snižování výskytu metanu nebude tedy od farmářů vynucovat násilnými metodami, formou příkazů, nařízení a pokut. Žádný kalifornský farmář neměl podle amerického profesora problém tuto přísnou legislativu přijmout za svoji vlastní normu. Proto, jak dodal, je plnění plánu již tak daleko. Je to díku tomu, že jsou na něm farmáři finančně zainteresování. Čím lépe budou redukovat metan, tím vyšší podporu od kalifornské vlády budou mít.
Mitloehner dále připomněl, že při chovu dobytka přirozeně vzniká velký odpad, kejda apod. Jeho odklízení probíhá tlakováním, kdy je veškerý odpad v pevné či kapalné formě spláchnut do lagun. V laguně se potom koncentrují výkaly od krav, načež se právě odtud získává metan, když se laguny uzavřou pomocí určitých plachet. Potom se vzniklý bioplyn může shromažďovat a lze ho využít například jako zdroj energie. Současní kalifornští chovatelé dobytka, podle amerického profesora takto seberou až 60 % bioplynu. Získaný bioplyn jsou poté schopni očistit a dále ho zpracovat do formy složky pro palivo, které je určeno pro provoz autobusů a nákladních vozidel. Tímto opatřením se podařilo snížit emise uhlíkových plynů, jak na úrovni konkrétních kalifornských farem, tak i na úrovni samotného státu Kalifornie.
Mitloehner si položil další řečnickou otázku: Nakolik je tento proces zpracování metanu pro stát Kalifornie perspektivní? Načež si odpověděl, že stát Kalifornie věnuje na tuto činnost jen dvě procenta svého státního rozpočtu, avšak přínos je z finančního hlediska velmi vysoký. Vždyť došlo ke snížení produkce metanu o 30 %, což je již znát, jak v ovzduší, tak i na ušetřených nákladech za palivo pro autobusy a nákladní vozy. Podle Mitloehnera se zatím hovořilo jen o složce metanu, která vychází z výkalů krav, a tak je nutné také sdělit, že se dá zužitkovat složka metanu, kterou krávy volně vypouštějí do ovzduší, a to při jejich krkání. Snahou je odchytit takto vzniklý metan do vaků.
Podle amerického profesora metod, jak redukovat takto vypouštěné množství metanu do ovzduší, je přirozeně povícero. Zároveň uvedl, že jednou z těchto metod je i šlechtění zvířat. Tedy dosáhnout toho, aby zvíře svých plynů produkovalo méně. Efektivita výroby mléka je podle něj dnes mnohem vyšší, a to i při nižší spotřebě potravy. Mitloehner uvedl, že by mohl svými zkušenostmi a radami pomoci i českému zemědělství. Konstatoval, že když se nedávno seznámil s fakty a čísly o českém zemědělství, zjistil, že oproti roku 1990 se snížil počet mléčného skotu u nás zhruba na polovinu. Jenže i když se rapidně snížil počet krav, není to na úkor produkce mléka, nýbrž naopak, jelikož se produkce mléka v České republice postupně značně zvýšila.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Josef Diviš, předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu v debatě připomněl, že jejich svaz byl založen před 32 lety. V současné době mají přes 330 členů. Konstatoval, že v současné době se u nás chová něco přes 210 000 holštýnských krav. Dodal, že Česká republika za uplynulých více než 30 let prodělala poměrně dramatický vývoj. Stavy mléčného skotu oproti roku 1990 poklesly na méně než 50 % v současnosti. Na druhé straně se značně zvýšila užitkovost těchto krav, za tu dobu vzrostla na dvojnásobek. Takže, i při postupném poklesu počtu krav, což v posledních letech i nadále pozorujeme, mléčná produkce u nás mírné roste.
Tereza Dodávková, zástupkyně ředitele Svazu chovatelů českého strakatého skotu, uvedla, že tento skot je tradiční plemeno, které patří do České republiky. Svaz zajišťuje správu genetických zdrojů nejen českého strakatého skotu, ale i dalšího plemene, to je i české červinky. Český strakatý skot svým množstvím u nás zaujímá 34 % celkové populace skotu. Konkrétně jde o zhruba 100 000 krav.
Kamil Malát, ředitel Svazu chovatelů masného skotu, připomněl, že pozice chovatelů mléčného skotu a pozice chovatelů masného skotu je značně rozdílná, protože masný skot nemá v ČR tak dlouhou tradici, jako skot mléčný. Chov masného skotu totiž u nás začal až v roce 1990. Masný skot přitom neslouží jen k produkci masa. Má i využití i jako významný prvek, určený k zušlechťování životního prostředí, a to spásáním travních porostů především v podhorských oblastech. Tedy v částech krajiny, kde se chov mléčného skotu z hlediska vnitřního uspořádání krajiny nehodil. Malát dále uvedl, že úroveň šlechtění masného skotu rozhodně není nižší než u mléčného skotu. Efektivita chovu masného skotu se podle něj projevuje dvojím způsobem. Jednak jde o produkci hovězího masa, což znamená ekonomický přínos pro samotného chovatele, a dále jde o zušlechtění krajiny.
Podle Maláta je české zemědělství jakýmisi »otloukánkem«, a to z hlediska jeho vnímání populací u nás. Zemědělci by chtěli tento nepříznivá stav zvrátit, protože jsou to právě oni, kdo za posledních více než 30 let učinil obrovský pokrok, pokud jde o využití moderní automatizované zemědělské techniky a stanovení nových moderních výrobních postupů v rámci zemědělské produkce a výroby potravin. O tom se ovšem u nás hovoří jen v úzké komunitě zemědělců a příbuzných oborů. Širší veřejnost je pak médii informována například o tom, jak se vyrábí uměle vytvořené maso, které je veřejnosti poté nabízeno ke konzumaci, místo, aby média doporučovala kvalitní stravu z živočišné výroby, kterou čeští zemědělci a potravináři dokáží vyprodukovat. Veřejnost si na základě těchto jednosměrných informací vytváří nesprávný obraz o současném moderním zemědělství.
Beseda podle mého názoru do značné míry vnitřně obohatila a povzbudila zemědělské producenty k tomu, aby se rozvoji našeho zemědělství podle svých možností věnovali i nadále.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Důsledky a kritika kalifornského systému emisních povolenek
Požáry na západě Spojených států letos spalují i lesy, které měly po několik desetiletí zůstat netknuté na základě systému emisních povolenek státu Kalifornie. Upozornila na to nezisková výzkumná skupina CarbonPlan, informovaly web Politico či deník Financial Times (FT). Majitelé lesů v různých částech Spojených států v posledních letech dostávají od Kalifornie "uhlíkové kredity" za příslib, že jisté části porostů zůstanou dlouhodobě nevykácené. Stromy zde tak mohou dál pohlcovat oxid uhličitý, který pohání oteplování klimatu. Část lesů, za jejichž zachování takto zaplatily, však letos shořela.
Asi 170 kilometrů čtverečních, které patřily do klimatického programu, zatím podle CarbonPlan zničil požár Park Fire, tedy jeden z nejrozsáhlejších ohňů v dějinách Kalifornie. Dalších zhruba 120 kilometrů čtverečních spadajících do kalifornského systému spálily dřívější letošní ohně ve státech Nové Mexiko a Washington, uvádí CarbonPlan. Média podotýkají, že kalifornské úřady na takovýto scénář myslely a do svého programu vyvažování emisí zahrnuly také budování lesní rezervy pro případ problémů s požáry nebo jiných škod. Do té jde deset až 20 procent z každého lesnického projektu, který do systému vstoupí.
Lesní požáry na západě USA jsou v posledních letech čím dál ničivější, což je podle odborníků výsledek podmínek vytvářených klimatickou změnou. Letošní sezona požárů v Kalifornii měla extrémně aktivní začátek a plameny zde zatím spalovaly porosty výrazně rychleji než je průměr posledních pěti let.
Zrušení federálních regulací emisí v USA
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila zásadní pravidlo, na jehož základě mohl stát regulovat emise skleníkových plynů. Rozhodnutí americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) znamená, že federální vláda už nemá právní oporu k omezování oxidu uhličitého, metanu a dalších plynů, které podle vědeckého konsenzu přispívají ke změně klimatu a ohrožují lidské zdraví. Právě na tomto závěru stála většina (nejen) americké klimatické politiky, od regulace emisí z automobilů až po limity pro elektrárny a ropný a plynárenský sektor.
Prezident Trump označil původní rozhodnutí za „katastrofální politiku Obamovy éry“ a prohlásil, že jeho zrušení je „největším deregulačním krokem v dějinách USA“. Podle šéfa EPA Leeho Zeldina opatření ušetří americkým firmám až bilion dolarů a sníží ceny automobilů i energií. Administrativa však zatím neuvedla, z jakých výpočtů tyto odhady vycházejí.
Zrušení stanoviska okamžitě ruší emisní limity pro dopravu, která je největším zdrojem skleníkových plynů v USA. Otevírá také cestu k odstranění pravidel pro elektrárny, ropné vrty a další velké zdroje znečištění. Podle ekologických organizací by to mohlo vést ke zvýšení amerických emisí o zhruba 10 procent během příštích 30 let.
Podle odhadů organizace Environmental Defense Fund by vyšší znečištění mohlo do poloviny století vést až k 58 tisícům předčasných úmrtí a desítkám milionů nových případů astmatu. Vědecké studie dlouhodobě ukazují, že změna klimatu zvyšuje riziko extrémních veder, požárů, povodní i šíření nemocí.
Bývalý prezident Barack Obama označil krok za rozhodnutí, které učiní Američany „méně zdravými a méně bezpečnými“. Kalifornský guvernér Gavin Newsom oznámil, že stát rozhodnutí napadne u soudu a bude pokračovat ve vlastní regulaci emisí.
Trump, který změnu klimatu opakovaně označuje za „podvod“, tímto krokem fakticky zpochybnil vědecký konsenzus, který přijímaly i předchozí republikánské administrativy. Spojené státy se navíc již dříve stáhly z Pařížské klimatické dohody a z mezinárodních struktur OSN zaměřených na klima.
Podle kritiků jde o zásadní oslabení ochrany veřejného zdraví ve prospěch fosilního průmyslu, který Trumpovu kampaň v minulosti výrazně finančně podpořil.
Návrh na zrušení programu monitorování emisí
Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) představila návrh, který by zrušil program monitorování emisí u největších znečišťovatelů v USA. To vyvolalo znepokojení mezi environmentálními skupinami, vědeckou sférou a některými politiky. Jak informoval server NYTimes, EPA uvedla, že zrušení Programu pro reporting skleníkových plynů by snížilo byrokracii, podpořilo dominantní postavení USA v oblasti energetiky a zároveň ušetřilo podnikům až 2,4 miliardy dolarů.
Program, který funguje v USA od roku 2010, monitoruje emise tisíců největších znečišťovatelů v zemi a slouží jako základ pro reportování a nastavování cílů v rámci domácí i mezinárodní klimatické politiky. Program v současnosti stanovuje povinnost monitorování a reportování emisí pro přibližně 8 000 průmyslových závodů v USA. To zahrnuje i uhelné elektrárny, ropné rafinérie či ocelárny. Provozovatelé těchto podniků pak mají každoročně podávat zprávy o svých emisích skleníkových plynů. Například v roce 2023 tyto firmy nahlásily emise v objemu 2,6 miliardy tun CO2e.
Ředitel EPA Lee Zeldin nyní obhajuje zrušení programu s tím, že se jedná o "pouhou byrokratickou zátěž", a odhaduje, že jeho ukončení ušetří podnikům 2,4 miliardy dolarů na nákladech spojených s dodržováním předpisů.
Kritika návrhu
Kritici návrhu naopak tvrdí, že jde o politicky orientovaný návrh, jehož cílem je znemožnit monitorování skutečných emisí v USA. To podle nich podkopává jak národní, tak mezinárodní klimatické úsilí. Například Joseph Goffman, bývalý šéf EPA pro ovzduší, varoval, že bez přesných údajů o emisích "tvůrci politik, podniky a města nemohou činit správná rozhodnutí o tom, jak snížit emise a chránit veřejné zdraví".
Environmentální skupiny dodávají, že místní komunity a města se často spoléhají na reportování v rámci tohoto programu, na jehož základě potom nastavují místní politiky pro ochranu zdraví a lokálního ovzduší. Trumpova administrativa se již dříve pokusila program omezit, protože jej považovala za zátěž pro americký průmysl. V současnosti se pokouší o zrušení i dalších klíčových klimatických předpisů.
Pokud ke zrušení programu skutečně dojde, pro některé podniky to nebude znamenat konec reportovací povinnosti. Některé ropné a plynárenské firmy budou i nadále podléhat povinnosti podávat zprávy o emisích v souladu s požadavky zákona o snižování inflace z roku 2022. Návrh EPA by jim ale umožnil odložit plnění této povinnosti až do roku 2034. Odklad je v souladu s rozhodnutím republikánů v Kongresu odložit zpoplatnění emisí metanu pro tento sektor až na rok 2034. Americký ropný institut uvedl, že společnosti budou i nadále dobrovolně vykazovat emise.
Nový kalifornský zákon o vykazování údajů o klimatu
Nové kalifornské zákony týkající se klimatu jsou dva zákony - SB-253 a SB-261, které platí pro všechny společnosti působící ve státě Kalifornie. Všechny společnosti mají povinnost zveřejňovat nejen údaje o emisích skleníkových plynů kategorie 1 a 2, ale také údaje o emisích skleníkových plynů kategorie 3 i informace o finančních rizicích souvisejících s klimatem. Veřejné i soukromé americké podniky s příjmy vyššími než 1 miliarda USD musí začít vykazovat na začátku roku 2026, což zahrnuje údaje z roku 2025. Další důležitou věcí je, že tyto zákony vyžadují, aby vykazující společnosti získaly potvrzení od třetích stran o správnosti údajů poskytnutých ve zprávách.
Jak připravit odvětví na nové kalifornské zákony týkající se klimatu?
Chcete-li lépe připravit svou firmu na nové kalifornské zákony týkající se klimatu, je důležité zavést ve vaší firmě dodržování předpisů v oblasti udržitelnosti. K tomu je nezbytné porozumět novým zákonům a uvědomit si jejich dopad na vaši společnost. Dále je nutné identifikovat slabá místa a stanovit prioritu opatření, která pomohou vaší společnosti snížit uhlíkovou stopu.
tags: #kalifornsky #zaklad #emise #co #to #je
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]