Dopad odpadu a životního stylu na Zemi

Lidská společnost se neustále vyvíjí v konkrétních podmínkách, v prostředí, které ji obklopuje. Toto prostředí, které nás obklopuje a poskytuje nám základní potřeby, označujeme jako životní prostředí. Člověk je nedílnou součástí přírody a pro svůj život potřebuje vzduch, vodu a potravu.

Historický pohled na vliv lidské činnosti

Lidstvo ovlivňuje své prostředí od nepaměti. Hominidi, Ramapithékové a Australopithékové se projevovali spíše v mírném pásmu již před 1,5 miliony let.

Přechod k intenzivní zemědělské výrobě, zejména ve 20. století, a bouřlivý extenzivní rozvoj třetích zemí, vedly ke změnám v krajině a životním prostředí.

Nástup masové výroby znamenal vznik zdrojů průmyslového znečištění, zhoršení ovzduší ve velkých průmyslových městech již v 19. století.

Globální problémy životního prostředí

Lidská civilizace na počátku 21. století čelí řadě globálních problémů, které přesahují regionální úroveň. Mezi tyto problémy patří:

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

• Skleníkový efekt způsobený nadměrným množstvím oxidu uhličitého v atmosféře, který vede ke globálnímu oteplování planety.
• Narušování ozónové vrstvy vlivem freonů, což umožňuje průnik škodlivého ultrafialového záření na povrch Země.
• Znečištění vzduchu a nedostatek kyslíku v důsledku vypouštění jedovatých plynů a kácení kyslíkodárných pralesů.
• Nebezpečí jaderné katastrofy a problém s ukládáním radioaktivního odpadu.
• Přelidnění Země a s ním spojený hladomor v zaostalých zemích.
• Civilizační choroby, jako je narkomanie, rakovina a AIDS.
• Nedostatek surovin, zejména neobnovitelných energetických zdrojů, jako je ropa a uhlí.

Zdroje poškození životního prostředí

Mezi hlavní zdroje poškození životního prostředí patří:

• Fosilní paliva: Spalování uhlí, ropy a zemního plynu vede k uvolňování škodlivých látek do ovzduší.
• Odpady průmyslové výroby: Průmyslová výroba produkuje množství odpadních materiálů, které znečišťují vodu, vzduch i půdu.
• Intenzivní zemědělství: Používání chemikálií v zemědělství vede k úbytku pitné vody, nezávadných potravin a vymírání mnoha druhů živočichů a rostlin.
• Znečištění moří: Odpady a jedovaté látky vypouštěné do moře představují nebezpečí pro mořské živočichy i rostliny.

Doprava a její vliv na životní prostředí

Doprava má významný vliv na znečišťování krajiny. Automobily produkují více než polovinu všech škodlivých zplodin vypouštěných do ovzduší, jako jsou CO2, uhlovodíky, oxidy dusíku a olovo.

Hluk z dopravy, zejména pozemní a letecké, představuje závažný problém. Zplodiny z motorů narušují ozónovou vrstvu.

Vodní doprava, zejména tankery přepravující ropu, při haváriích způsobují úniky ropy do moře, které hubí život v širokém okolí.

Zemědělství a jeho dopad na krajinu

Zemědělství změnilo ráz krajiny na mnohem větších plochách než jiná činnost lidí. Rozvoj zemědělství vedl k ničení lesů. Za posledních 10 000 let člověk vykácel 2/3 původní lesní pokrývky Země.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

Při přeměně přírodní krajiny na zemědělskou dochází k erozi půdy. Nadměrná pastva vede k řídnutí porostů, rozrušování půdy a snižování úrodnosti.

Se zvětšujícím se počtem lidí vzrůstá spotřeba potravin. Nadměrné používání průmyslových hnojiv škodí půdě i pěstovaným plodinám a znehodnocuje povrchové i podzemní vody.

Urbanizace a její vliv na životní prostředí

Přes 40 % světové populace žije ve městech. Ve městech bývá tepleji než na ostatních územích a průmyslová města trpí vytvářením smogu.

Život ve městech je vystaven velkému hluku. Proto je důležitá městská zeleň, která zvlhčuje a ochlazuje ovzduší, působí jako lapač prachu a snižuje hlučnost.

Velká centra mívají obrovskou spotřebu vody. Rozvoj rekreace má nepříznivý dopad na krajinu a životní prostředí.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

Úbytek lesů a vyčerpávání přírodních zdrojů

Typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů, zejména v Amazonii. Dochází k vyčerpávání přírodních zdrojů, zejména neobnovitelných, jako je uhlí, ropa a zemní plyn.

Znečišťování vodstva a úbytek ozónu

Lidstvo ovlivňuje nepříznivým způsobem hydrosféru znečišťováním řek, jezer, vodních nádrží, moří i oceánů odpadními vodami z průmyslu, zemědělství i sídlišť.

Velkým problémem je úbytek ozónu v ozonosféře, která představuje přirozenou ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením.

Odpady a jejich vliv na životní prostředí

Odpady vznikají ve všech fázích životního cyklu výrobku či služby, jakož i při dalších lidských činnostech. Obecně je odpad definován jako každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Klasifikace a katalog odpadů jsou dány legislativně.

Míra recyklovatelnosti se velmi liší: nejlépe kovy, sklo, papír/některý textil, hůře plasty, baterie. Často recyklace není plnohodnotná a jedná se o downcycling.

Všeobecné povinnosti v oblasti odpadů

• Každý má povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti.
• Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí.
• Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů.
• Každý má povinnost v mezích daných zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů.
• Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí.

Povinnosti původců odpadů

Původce odpadů je povinen:

1. Odpady zařazovat podle druhů a kategorií.
2. Zajistit přednostní využití odpadů.
3. Odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí.
4. Ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností.
5. Shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií.
6. Zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem.
7. Vézt průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje.

Komunální odpad

EEA definuje domovní odpad (household waste) jako pevný odpad skládající se z kuchyňského odpadu a smetí, který obvykle pochází z domů.

V ČR komunální odpad tvoří pouze 10 % produkce odpadů.

Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem

• Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.
• Obec je povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu.
• Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí.

Globální výhled životního prostředí (GEO6)

Komplexní zpráva OSN o stavu životního prostředí, Globální výhled životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO), uvádí, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat.

Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Chybí však dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků.

Zpráva GEO je výhledem do budoucnosti lidstva. Jsme na křižovatce. Budeme pokračovat po současné cestě, která vede k bezútěšnosti, nebo se vydáme na cestu k udržitelnému rozvoji?

Současný svět nemíří ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030, ale ani do 2050. Je třeba jednat, a to s největší naléhavostí.

Do roku 2050 dosáhne počet lidí na Zemi až 10 miliard a s tím vzrostou i nároky na produkci potravin o 50 procent. Aby měly budoucí generace co jíst, je podle GEO potřeba ve vyspělých i v rozvojových zemích snížit konzumaci masa a plýtvání jídlem.

Ve zprávě se také dočteme o nutnosti snižovat množství plastů, které většinou končí v oceánu. Každoročně se jich tam dostane na 8 milionů tun.

Zavádění politik pro systémové změny, např. v oblasti energetiky, produkce potravin či nakládání s odpady, má na rozdíl od řešení jednotlivostí jako je např. znečištění vody, mnohem větší potenciál pro efektivitu rozvoje.

Co můžeme dělat pro zlepšení?

Každý den děláme věci, kterými přispíváme ke zhoršování životního prostředí. Je důležité si své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně.

Mezi oblasti, kde můžeme zlepšit své chování, patří:

• Spotřeba vody: Omezit plýtvání vodou při sprchování, čištění zubů, praní a splachování.
• Spotřeba energie: Nesvítit zbytečně, vypínat elektroniku, když ji nepoužíváme, a zvážit investici do obnovitelných zdrojů energie.
• Plýtvání potravinami: Nakupovat s rozvahou, spotřebovávat potraviny včas a kompostovat zbytky.
• Třídění odpadu: Důsledně třídit odpad a minimalizovat jeho produkci.
• Používání chemikálií: Omezit používání agresivních čisticích prostředků a upřednostňovat ekologické alternativy.
• Doprava: Využívat hromadnou dopravu, jezdit na kole nebo chodit pěšky, kdykoliv je to možné.

Studie o dopadech na životní prostředí v ČR

Studie, která zkoumala dopady na životní prostředí v Česku, došla k závěru, že průměrný Čech životní prostředí nejvíce zatěžuje spotřebou energií v domácnosti, zejména vytápěním, používáním klimatizace a obecným provozem v domácnosti.

Druhým největším prohřeškem je spotřeba potravin, nebo spíše způsob, jakým Češi ke konzumaci potravin a jejich nákupu přistupují. Češi mají velmi rádi maso, a to zejména vepřové, a enormně plýtvají s potravinami.

Třetí každodenní činností s nejvýraznějším negativním dopadem na životní prostředí je potom osobní doprava Čechů.

Překvapením studie je, že odpadové hospodářství má na životní prostředí v Česku vcelku malé dopady.

Rostoucí objem materiálu vytvořeného člověkem

Studie v časopisu Nature uvádí, že existující materiál vyrobený člověkem svým objemem převyšuje hmotnost celé zemské biomasy. Každých 20 let se objem materiálu vyrobeného člověkem zdvojnásobí a letos přesáhl bilion tun. Vlivem lidských staveb od dob neolitu, kdy se lidé začali věnovat zemědělství, je biomasa na ústupu.

Hmota vyprodukovaná lidmi zahrnuje neživé pevné předměty a nebyl do ní zahrnut odpad. Na začátku 20. století tvořil tento materiál tři procenta váhy planetární biomasy. Letos tato hmota váží 1,1 teratuny a přesahuje hmotnost existující biomasy.

Od zemědělské revoluce se lidstvo zasloužilo o to, že se množství rostlinstva zredukovalo na polovinu. Moderní zemědělství využívá k pěstování stále více půdy, avšak celkový objem pěstovaných plodin je mnohem menší než ztráty způsobené kácením lesů, organizací lesního hospodářství a dalšími způsoby využívání půdy. Tento vývoj má vliv na uhlíkový cyklus a lidské zdraví.

Historický kontext dopadů odpadů

Člověk přešel k produktivnímu způsobu hospodaření zhruba před 11 tisíci lety v rámci tzv. neolitické revoluce. Přesto ještě dlouhou dobu trvalo, než se odpady vzniklé lidskou činností začaly nějak projevovat na životním prostředí.

Negativní dopady se ale výrazněji projevily až ve středověku, kdy neřešení odpadové problematiky někde dokonce vedlo k epidemiím moru či cholery. Skutečný problém ovšem nastal až s nástupem průmyslové revoluce v 18. století.

Narůstala totiž výroba a spotřeba, což šlo ruku v ruce s radikálním zvyšováním počtu lidí na Zemi a jejich rostoucími potřebami. Navíc se začaly ve velkém produkovat syntetické materiály (např. plasty), s nimiž si příroda neumí tak úplně poradit, alespoň ne v krátkodobém časovém horizontu.

Konkrétní případy kontaminace odpady v moderní době

V současném světě jsou odpady velkým problémem, neboť kontaminují všechny vrstvy biosféry, tedy půdu, vodu i vzduch. Životních prostředí rostlin a živočichů včetně člověka tedy není právě nejčistší, ba právě naopak.

• Velký pacifický odpadkový pás, který je minimálně desetkrát větší než rozloha ČR.
• Havárie v maďarském městě Ajka v roce 2010, kde došlo k protržení hráze odpadní jímky továrny na výrobu hliníku a úniku červeného kalu.
• Požár pěti milionů použitých pneumatik v kuvajtském městě Al Jahra v roce 2012, při kterém se do ovzduší dostaly v obrovském množství toxické látky i malé prašné částice.

tags: #lide #a #odpad #vliv #na #zemi

Oblíbené příspěvky:

• Příznaky znečištění studny
• Jak snížit dopad letectví
• Gleditsia triacanthos v městském prostředí
• Historie a současnost NSEH
• Vývoj emisních norem Euro