Znečištění ovzduší a jeho dopady na zdraví

Kvalita ovzduší je jeden ze základních faktorů ovlivňující zdraví a tím i psychickou pohodu každého z nás. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni.

I přesto, že se státy v Evropě snaží proti tomuto znečištění podnikat různé kroky a opatření, kvalita vzduchu se zlepšuje jen velmi pomalu. Miliony lidi v Evropě tak denně dýchají toxický vzduch, který představuje nezanedbatelné riziko pro jejich zdraví. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zemře ročně na následky znečištění ovzduší skoro půl milionu Evropanů.

Zdroje znečištění ovzduší

Zdrojem tohoto znečištění jsou hlavně průmyslová výroba, silniční doprava, zemědělství, emise při výrobě elektrické energie ale také nám dobře známé topení tuhými palivy. Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Škodliviny v ovzduší

Ve vzduchu se vyskytují znečišťující látky tuhého a kapalného skupenství. Obecně se dá říct, že tuhé znečišťující látky v ovzduší můžou být nazývány obecným pojmem prach, pokud není důležitý způsob, jakým vznikly. Pokud dojde k vdechnutí prachu našim dýchacím ústrojím, záleží pouze na velikosti částic a schopnostech lidského těla, kde tyto částice dokáže zachytit.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Částice velikosti větší než 10μm jsou zachyceny v horních cestách dýchacích. Částice menší než 10μm se už mohou dostat až za ústrojí hrtanu. Pokud tedy budeme uvažovat dle velikosti částic prachu, které jsou obsaženy ve vzduchu, jsou ty nejnebezpečnější částice velikosti menší než 2.5 µm, značené také jako PM2.5 a PM1. Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu.

Mezi další významné znečišťující látky patří:

• Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Jedná se o skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu.
• Oxid dusičitý (NO2): Je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.
• Přízemní ozon (O3): Je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.
• Oxid siřičitý (SO2): Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.
• Radon: Je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např. Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.

V roce 2020 vedlo znečištění ovzduší k významnému počtu předčasných úmrtí ve 27 členských státech EU (EU-27). Expozice jemným částicím nad úrovní směrnice WHO (z roku 2021) měla za následek 238 000 předčasných úmrtí, expozice oxidu dusičitému nad příslušnou směrnou úroveň vedla k 49 000 předčasným úmrtím. Znečištění ovzduší kromě předčasných úmrtí způsobuje nemocnost.

Znečištěné ovzduší může vést k:

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

• Respiračním infekcím
• Zánětům průdušek
• Astmatu
• Chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)
• Rakovině plic
• Kardiovaskulárním onemocněním (vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda)
• Zhoršení kvality pokožky (předčasné stárnutí, akné, ekzémy)
• Zhoršení duševního zdraví (deprese, bipolární porucha, úzkostné stavy, Alzheimerova choroba)

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Zvýšené povědomí o problémech duševního zdraví vedlo lidi k hledání jejich příčiny. Psychické poruchy jsou totiž víc než pouhý stav mysli. K udržení naší mysli šťastné a zdravé přispívají různé faktory. Jedním z nich je i kvalita vzduch, který dýcháme. Škodlivé částice a látky znečišťující ovzduší se vdechnutím dostávají do plic a do naší krve a tím následně i do mozku, kde může napáchat značné škody v podobě nervového zánětu, poškození nervového systému nebo poruchy hormonálního sytému. Každý nádech znečištěného vzduchu postupně narušuje chemickou rovnováhu v mozku a zvyšuje pravděpodobnost onemocnění jako jsou deprese, bipolární porucha nebo alzheimerova choroba.

Vývoj znečištění ovzduší v Česku

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

V České republice patří mezi oblasti s největším problémem se znečištěním ovzduší severní a severovýchodní části země, zejména regiony jako jsou Ostrava a Moravskoslezský kraj. Tato oblast trpí zejména kvůli těžkému průmyslu a vysoké hustotě průmyslových závodů.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Normy, které bývají převážně právně závazné, musí zohledňovat technickou proveditelnost, náklady a přínosy jejich dodržování. Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku, ČHMÚ. Tyto limity sice do značné míry reflektují poznatky a pokyny WHO, i tak ale mnohonásobně Evropské limity převyšují a připouští tak vyšší míru znečištění.

Jak se chránit před znečištěným ovzduším

Jak se tedy snažit omezit vdechování tohoto škodlivého jemného prachu? Bohužel tomu nejde úplně zabránit, protože tento jemný prach je ve venkovním prostředí přítomen všude okolo, jen ho prostě nevidíme a také se liší jeho koncentrace podle geografické polohy. Univerzálním řešením je filtr vysoké filtrační třídy. Pokud doma ale máme vzduchotechnický systém, máme možnost tento jemný prach podstatně redukovat, pokud jde o vnitřní klima našeho bytu nebo domu a to právě díky vzduchovému filtru s vysokou filtračními třídou. Jen takto jsme efektivně schopni zamezit tomu, aby se tento zdraví škodlivý jemný prach dostával do našeho vnitřního klimatu a ohrožoval tak naše zdraví. V našich domovech trávíme stále více času a o to důležitější je zajistit si právě v těchto prostorech zdravé a vyrovnané vnitřní klima.

Až 80 % těchto škodlivých částic dokáže efektivně odfiltrovat náš vzduchový filtr RUKATECH SafeLuft Premium. Vzhledem k vysokým úrovním znečištění ovzduší, které představuje zdravotní riziko pro obyvatele městských i některých venkovských oblastí, je zásadní přijímat opatření k čištění vzduchu i ve vnitřních prostorách.

Většinu času během pracovního dne trávíme uvnitř budov, které jsou zdrojem těkavých organických látek a chemikálií z nábytku a stavebních materiálů. Pokud máte domov nebo práci u silnice či továrny nebo vám do oken často letí cigaretový kouř z ulice, je vhodné kvalitu vzduchu upravit, abyste si nezadělali na problémy. Pro tyto účely jsou nejvhodnějším řešením čističky vzduchu s vyměnitelným filtrem. Podle využití jsou různé typy čističek - domů se například hodí přístroj se slušným výkon, který lze snadno přenášet mezi místnostmi. Do práce pak můžete využít buď velkokapacitní čističku s obřím výkonem, která vyčistí celý open office prostor, nebo naopak menší osobní čističku do malé kanceláře nebo pracovní kóje, která nezabere moc místa.

Filtry do oken RESPILON napomáhají filtrovat částice, alergeny a jiné znečisťující látky a umožňují zákazníkům dosáhnout čistého vnitřního ovzduší bez venkovního znečištění. Nově jsou dostupné již ve své 6 generaci a navazují na dlouholeté zkušenosti v této oblasti. Účinnost filtrů je ověřena významnými partnery jako TUV a FITI. Údržba těchto filtrů je velmi jednoduchá. Stačí je čistit každých šest měsíců pomocí lehkého proudu vody a jemného výkonu vysavače. Toto minimální úsilí zajišťuje dlouhodobou efektivitu a funkčnost filtrů. Investice do filtrů do oken Respilon se tak stává ideálním řešením pro každého, kdo si přeje žít v čistějším a zdravějším domově.

Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

tags: #znecisteni #ovzdusi #dopady #na #zdravi

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika evropských klimatických regionů
• České a slovenské školy v přírodě
• Kvalita životního prostředí v sídlech: Podrobná analýza
• Stylové odpadkové koše
• Dopady nových emisních limitů v EU