Co Jí Odpadky: Příběhy o Proměně Odpadu v Příležitost

Každý z nás vyhodí desítky kilo jídla a hromady věcí, které by někdo jiný s radostí využil. Zbytečně. Zlata, Denisa i Jan dokazují, že to, co většina lidí považuje za odpad, může změnit životy - financovat komunitní projekty, ušetřit tisíce porcí jídla denně nebo otevřít cestu nové tvorbě.

Zlata Maděřičová: Financování Nadace Z Odpadu

Zlata Maděřičová díky věcem, které chtěli její sousedé vyhodit, léta financovala svou nadaci. Jestli totiž někdo umí dokonale využít to, co už někdo další nepotřebuje, je to právě ona. Její láska ke starým věcem začala už v dětství (vyrostla nedaleko smetiště), ale naplno propukla až po rodičovské, kdy založila Jihomoravskou komunitní nadaci.

„Řešila jsem, kde vzít peníze na financování komunitních projektů. A vždycky jsem snila o pořádání bleších trhů, takže jsem to spojila a zkusila je udělat i u nás v Moravské Nové Vsi.“ Trhy probíhaly u Zlaty na dvoře a lidé si postupně zvykli nosit jí nepotřebné věci domů - nebo je prostě jen postavili k plotu.

„Když si lidi na něco navyknete, nepotřebujete už ani žádnou propagaci. Všichni věděli, že trhy probíhají každou první sobotu v měsíci. Dárci nosili věci průběžně a věděli, že mohou přinést cokoliv. Já pak určovala, co je ještě použitelné a prodejné a co už patří na sběrný dvůr.

A zužitkovat dokáže Zlata i další věci. Třeba rostliny z nedalekého zahradnictví, které už nejsou v prvotřídní kvalitě a skončily by na kompostu. Díky Zlatě najdou uplatnění, stejně jako staré kroje, které sbírá a prodává do Prahy. Nebo několik krabic spodního prádla a plavek od místní firmy, která skončila v likvidaci.

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

„Už se o mně v okolí vědělo, takže mě oslovili, jestli bych zbylé zboží dokázala zužitkovat. Prodávala jsem podprsenky za 100 Kč, jedna paní, které dobře sedly, si jich vzala hned deset. A takových příležitostí bylo postupně víc. Je prý důležité nedívat se na odpady jako na něco, čeho se štítíme, ale jako na 100% zdroje.

„Když máte neziskovku, na svých projektech nevyděláváte. Potřebujete shánět peníze všude, ale ten fundraising vás musí bavit. Po odchodu dětí z domu se Zlata s manželem rozhodla zrekonstruovat dům.

„Líbily se mi mozaiky, a tak jsem oslovila několik stavebních firem a prodejců, jestli nemají nějaké zbytky. Tímhle způsobem jsem našla skvělý zdroj a zároveň kamarádku, majitelku pražského showroomu s obklady a dlaždičkami. Vystavené kousky musí pravidelně obměňovat, a kdyby je likvidovala, musela by za ně jakožto za stavební odpad platit. Takže je dá mně, ušetří a já je ještě prodám dál.“

Fundraising založený na odpadu je ve Zlatině pojetí prudce tvořivý, a zároveň slouží jako forma navazování nových vztahů a propojování se.

Iniciativa Zachraň Jídlo: Boj Proti Plýtvání Potravinami

Iniciativě Zachraň jídlo zase vadilo, že se téměř třetina veškerého jídla na světě vyhodí. Podle jejích statistik vyhazují jídlo nejvíce single domácnosti, v celé EU končí kvůli plýtvání potravinami v koši 143 miliard eur (týká se to jak domácností, tak firem), české popelnice přetékají bio odpadem, a kdyby průměrná česká domácnost omezila plýtvání jídlem, ušetřila by přes 8 000 Kč za rok.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

„Nejdříve jsme se s naší osvětou zaměřili na domácnosti. Snažili jsme se je informovat, jak neplýtvat, a dokonce jsme vydali kuchařku Zachraň jídlo v kuchyni, ve které jsou všechny tipy shrnuty, včetně záchranářských receptů. Recepty, jak vařit ze zbytků jídel nebo surovin, jsou k dispozici na našich webových stránkách.

Poté zaměřili pozornost na veřejné jídelny. Zjistili, že tu zůstává 10 až 24 kg odpadu na 100 kg surovin, který by se ještě dal využít.

„Kdybychom počítali těch 24 kg, vychází to, že se v Česku denně vyplýtvá 72 000 porcí! Proto jsme přišli s projektem, aby mohly firemní a veřejné jídelny nevydané jídlo darovat charitativním organizacím. Trvalo dva roky vyjasnit všechny pravidla, jednali jsme intenzivně s hygienou i ministerstvy.

Pak vypukla válka na Ukrajině a jídelny se na Zachraň jídlo začaly obracet, že by chtěly pomoci. Vznikl projekt Zachraň oběd, který propojuje kantýny s neziskovkami a ubytovnami. „Také jsme začali propojovat dárce s příjemci napřímo.

Art Re Use: Materiálová Banka Kulturního Provozu

Spoustu odpadu vytvářejí filmové produkce, komerce, ale i samotný kulturní provoz. Nejčastěji jde o sokly, zástěny, koberce, různé desky a panely, které zbydou z instalací nebo natáčení. O to, aby tyhle věci nekončily na smetišti, ale smysluplně se využily na další tvorbu, usiluje projekt art re use.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

„S myšlenkou předcházení vzniku odpadu v galerijním provozu přišel už před osmi lety spolek výtvarných umělců Skutek. Projekt art re use funguje jako „materiálová banka kulturního provozu“ a cílem je ji zbytečně nezaplňovat, ale věci co nejrychleji cíleně předat dál.

„Což se nám daří, většinu udáme do týdne, maximálně do dvou. Zájemci si materiál objednávají v našem eshopu a po dohodě si pro něj přijedou. Projekt art re use poslal do oběhu již téměř 210 tun materiálu, který by jinak skončil jako odpad.

Statistiky projektu art re use (ke konci Q3 2025):

Nejvíce materiálu si rozeberou vysoké umělecké školy a zhruba polovinu dodavatelů dnes tvoří filmové produkce, televizní výroba a komerční provoz.

Dumpster Diving: Hledání Jídla v Kontejnerech

V kontejneru s odpadky nehledají jídlo zdaleka jen lidé bez domova. Supermarkety totiž často vyhazují jídlo s prošlou minimální trvanlivostí, které se ještě dá spotřebovat, či jen jídlo s poškozeným obalem nebo estetickou vadou, které je ale jinak konzumovatelné bez problémů. Celkově se v Evropě ročně vyhodí asi 89 milionů tun nespotřebovaných potravin, část z toho mají na svědomí právě prodejní řetězce.

Problém ale je, že i vyhozené jídlo stále de facto někomu patří, ať už supermarketu, nebo firmě, která likviduje odpad a podle takového výkladu jde o krádež. Minulý rok tak například byli z krádeže obžalováni tři muži z Londýna, kteří si z popelnice za supermarketem Iceland vzali sýr, rajčata a houby. Po několika měsících byli nakonec v lednu tohoto roku zproštěni obžaloby.

Supermarkety nicméně stále častěji odpadky zamykají, nebo je jejich pracovníci dokonce znehodnocují savem a jinými chemikáliemi.

Pokud se ptáte, jaké jídlo se dá vlastně najít v kontejneru za supermarketem, a zda má cenu ho vůbec jíst, budete možná překvapeni. Vydal jsem se s dvěma pražskými dumpster-divery na lov do kontejneru za jeden velký supermarket na okraji Prahy.

Kolem jedné ráno jsme se dostali na místo ke dvěma velkým černým kontejnerům a množství jídla, které jsme našli vyhozené v kontejnerech, bylo zarážející. Sbírka dobře vypadajících rajčat, okurek, banánů, hroznového vína či paprik bohužel ležela mezi mnoha dalšími odpadky a kontejnery poměrně páchly.

Nakonec dvojice uvařila z nalezených paprik a rajčat a další zeleniny lečo, které jsme společně snědli. Musím tu přiznat, že přestože chutnalo výborně a neměl jsem po něm žádné zdravotní problémy, musel jsem myslet na to, v čem všem se předtím ta zelenina válela.

„Když je to v kontejnerech otevřených vnějším podmínkám, tak to znamená, že tam třeba naprší, určitě je tam větší vlhkost a to je dobré prostředí pro růst plísní, které to mohou snadno kontaminovat. Může tam být ale kontaminace například kovy z jiných odpadků.

Dumpster-diving, nebo také freeganism, jak zní jiné označení této činnosti, je samozřejmě důležitý zdroj potravin pro lidi bez domova. Tuto činnost jim usnadňuje organizace Food not bombs, která také z vyhozeného jídla vaří společné večeře pro lidi bez domova.

Adéla, které působí v jedné skupině Food not Bombs v Praze, mi řekla, že takové jídlo dobře myjí a pečlivě tepelně upravují a nikdy se nesetkali s tím, že by oni, nebo jejich strávníci měli zdravotní problémy.

„Například ti bezdomovci, pro které vaříme, tak jako tak to jídlo z popelnic jedí a sami nemají možnost si ho uvařit, takže si myslím, že tohle je lepší cesta, aby si dali dobře ochucené a tepelně upravené jídlo, než aby jedli zbytky z popelnic přímo,“ říká Adéla z Food not Bombs.

Černé Skládky: Problém, Který Hyzdí Okolí

Hyzdí okolí, někdy ohrožují životní prostředí a pachatel je zpravidla neznámý. Černé skládky jsou prakticky u každého města a jejich úklid obcím ukrajuje peníze z rozpočtu.

Na cestě u železniční trati stojí velký kovový kontejner na objemný odpad. A okolo něj je příšerný nepořádek. Na první pohled ho tvoří převážně tlusté černé plastové „trubky“ nasekané na různé délky od půl metru do tří metrů. Při bližším pohledu je jasné, že jde o izolaci. Někdo si dal práci a podélně rozřezal kabely, aby z nich získal kovový obsah, který se dá prodat do sběrných surovin.

Pod trubkami a za nimi, zpola zakrytý zelení, se válí další odpad - nadité velké plastové pytle, stará matrace, polorozpadlá skříň, volně poházené obaly od potravin a nápojů.

Čtyři lidé v oranžových vestách si připravují černé plastové vaničky, maltovníčky, do kterých budou odpad třídit, a také váhy. Jsou z agentury Green Solutions a dělají mimo jiné analýzy černých skládek pro Eko-kom, autorizovanou obalovou společnost, která má na starosti hlavně celorepublikovou organizaci tříděného sběru do barevných popelnic.

„Jak se udělá někde hromádka odpadu, lidé začnou přihazovat. Vidět je to i na sídlištích u popelnic,“ říká Adam Vosáhlo z Eko-komu, který má rozbory a analýzy na starosti a akci řídí. Právě rozrůstání je jedním ze čtyř znaků černé skládky, které ji odlišují od náhodně pohozených odpadků.

Dalšími znaky jsou to, že původce je neznámý a odpad různorodý. Ať už jde o nábytek, který se lidem nechce vozit do sběrného dvora, nebo třeba stavební odpad.

O tomto konkrétním místě se Vosáhlo dozvěděl náhodou, když na webu Zmapuj.to, který patří pod iniciativu Ukliďme Česko, hledal vhodnou skládku pro rozbor. Původně si přitom šel obhlédnout úplně jinou, která leží v těsné blízkosti.

S pravidelným rozborem černých skládek Eko-kom začal nedávno. Společnost totiž musí obcím ze zákona nově přispívat na úklid takzvaného litteringu - odpadků odhozených mimo popelnice. Opatření vychází z evropské směrnice o jednorázových plastech. Platí se ale jen za jednorázové plastové obaly, takže firma musí dělat analýzy, kolik se jich v odpadu pohozeném mimo popelnice včetně černých skládek nachází.

„V roce 2023 bude vyplaceno obcím zapojeným do systému Eko-kom 5,40 koruny za každého trvale hlášeného obyvatele. V součtu se tedy jedná o přibližně 58 milionů korun,“ upřesňuje Lucie Müllerová z Eko-komu.

Na skládce leží ledacos. Jeden z třídičů v oranžových vestách zkoumá obsah igelitové tašky a postupně z ní vytahuje plavecké brýle, tekuté mýdlo i ručník, jen plavky chybí. Z dalšího pytle vypadne zablácený plyšový levhart, o kus dál leží zašlá dřevěná policová skříň zřejmě ještě po babičce.

Na skládce je přes tunu odpadu, vyplyne z pozdějšího součtu zváženého haraburdí. „Menší skládky mívají do 500 kilogramů, ty větší nad 500 kg. Samozřejmě hromada sutin bude vážit více než hromada pytlů a zabere menší prostor,“ konstatuje Müllerová.

Nejviditelnější část skládky tvoří plastové trubky, které váží 380 kilogramů. „Českou inspekci životního prostředí jsme nevolali, nejde zřejmě o nebezpečný odpad,“ říká Müllerová. Inspekce by navíc mohla zasáhnout jen v případě, že by bylo známo, od koho odpad pochází. Jenže kdo hromadu trubek a další stavební odpad na místo přivezl, se prakticky nedá zjistit.

Ekonews kontaktovaly Správu železnic, která zde v posledním roce modernizuje trať, s dotazem, zda jim plastové izolace nemohly být odcizeny. „Jde pravděpodobně o místo, na kterém se scházeli zloději kovů. Na obrázku je patrné, že kabely zajišťující komunikaci nebo bezpečnost na železnici byly vyloupány z izolace a odcizeny. Z našich zkušeností byly odneseny do nejbližší sběrny.

Po osmi hodinách práce je nevzhledná hromada pryč. Na jejím místě zbyla jen směs vytrhaných kořenů spolu s pneumatikou, vše zalité v betonu. „To je na bagr,“ povzdychne si jeden z pracovníků.

Čtyři černé pytle s roztříděným odpadem se už do přistaveného kontejneru nevešly, tak je pracovníci nakládají do osobního auta a odvezou sami. Vytříděný odpad ze skládky se odveze do sběrného dvora obce, odkud ho pošlou na skládku, nebo do spalovny. Na recyklaci se nehodí, na to je příliš znečištěný.

Zbavit se takového odpadu vyjde nejméně na 10 tisíc korun - tolik si účtuje místní sběrný dvůr za přistavení a odvoz desetikubíkového kontejneru.

Podobných černých skládek jsou v Česku tisíce. „O jejich existenci se pak dozvídáme od obcí, firem, či z aplikace Zmapujto.cz. Podle webu Zmapujto.cz, který vznikl v roce 2012, lidé za jedenáct let nahlásili více než 21 tisíc černých skládek, z toho 2200 jich stále čeká na vyřešení.

„Záleží, jak skládku definujete. Je možné, že lidé tam nahlásili i pohozený odpad na trávníku, přeplněný odpadkový koš či nadměrný odpad položený mimo kontejner.

Tuto černou skládku Eko-kom vytipoval díky webu Zmapuj.to, který patří pod iniciativu Ukliďme Česko. Nejviditelnější součástí černé skládky je černá plastová izolace, z níž někdo vyloupal dráty. Jsou jí téměř čtyři metráky. Tým veškerý odpad před odvozem zváží. Tato černá skládka měla přes tunu. Po osmi hodinách práce je černá skládka pryč.

Plýtvání Jídlem v Obchodech a Iniciativy Lidl

Prodejny využívají systém denních objednávek založených na principu data trvanlivosti jednotlivých produktů. Sledují minimální dobu spotřeby a v dostatečném předstihu reagují snížením prodejní ceny. V návaznosti na odprodeje tak řídíme optimální zásoby pro jednotlivé položky v prodejnách, a přitom jsme schopni zákazníkovi nabídnout čerstvé zboží. Těmito kroky znatelně eliminujeme potravinový odpad.

Ve všech prodejnách Lidl najdete v blízkosti pekárny speciální stojany s taškami plnými ovoce a zeleniny. Za jednotnou cenu 39 Kč získáte 3 kg různorodého ovoce a zeleniny. Obsah tašek tvoří nepoškozené kusy například s protrženou síťkou či obalem nebo ovoce a zeleninu z větších balení, kde byl špatný třeba jen jeden kus. Dále jsme zavedli slevové koutky pro pečivo, maso a ryby, chlazené zboží či suché potraviny.

Neprodejné potraviny podle zákona o potravinách předáváme potravinovým bankám, se kterými celoročně spolupracujeme. Dále jsme navázali spolupráci se zoologickými zahradami či zvířecími útulky.

Udržitelné Iniciativy Lidl:

• Sáčky na opakované použití: Prodej sáčků Green Bags k opakovanému použití jako alternativa k mikrotenovým sáčkům.
• Fairtrade banány: Nabídka banánů s certifikací Fairtrade, která zaručuje dodržování sociálních a etických hledisek.
• BIO standard: Nabídka širokého sortimentu produktů s certifikací Bio.
• Ovoce a zelenina do ZOO a bez letecké dopravy: Darování neprodejné zeleniny a ovoce zoologickým zahradám a podpora zvířecích útulků. Zákaz letecké dopravy pro čerstvé ovoce a zeleninu.

Marie Plojharová: Plýtvání Jídlem v Kontextu Dumpster Divingu

Třetina jídla, které se ve světě vyrobí, nikdy neskončí na talíři, upozorňuje Marie Plojharová. Jejím tématem se stalo plýtvání jídlem. Kvůli výzkumu obcházela pražské kontejnery. Problému se věnuje i profesně.

tags: #lide #co #jedi #odpadky

Oblíbené příspěvky:

• Správné třídění dárkových tašek
• Průvodce výběrem odpadkového koše
• Udržitelná móda z recyklovaných látek
• Ekologická Likvidace Vozidla – Vzor
• Ubytování v Jeseníkách