Ohrožení chudobou v České republice: Statistika a srovnání

22.11.2025

Česko se dlouhodobě prezentuje jako země s nejnižší mírou příjmové chudoby v Evropské unii. Podle dnes zveřejněné statistiky Eurostatu má Česká republika nejnižší podíl obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v celé Evropské unii. V roce 2023 bylo v Česku ohroženo chudobou 12 % obyvatel, což byl nejnižší podíl v rámci EU i všech sledovaných zemí. Průměr zemí EU pak činil 21 %.

Česko má nejnižší podíl ohrožených osob od roku 2020. V předchozích letech měl několikrát lepší výsledek Island, který však není součástí EU a od roku 2021 u něj data nejsou k dispozici.

Jak se počítá AROP?

Relativní příjmová chudoba (AROP) udává podíl lidí s příjmem pod 60 procenty národního mediánu příjmů. Kvůli různému počtu lidí v domácnostech se příjem domácnosti tzv. ekvivalizuje tak, aby odlišně velké domácnosti byly přibližně srovnatelné. Proto se celkový čistý příjem domácnosti dělí počtem „spotřebních jednotek“. Ten se odvíjí od součtu vah jednotlivých členů domácnosti - první dospělý se počítá s váhou 1, každý další člověk starší 14 let s váhou 0,5 a děti pod 14 let s váhou 0,3.

Měření Eurostatu pracuje s takzvaným AROPE - tedy relativní příjmovou chudobou (AROP) obohacenou o indikátory sociální a materiální deprivace a pracovní intenzity.

Problematická interpretace statistiky Eurostatu

Statistika, kterou se čeští politici dlouhodobě chlubí, není ale podle výzkumníků z organizace PAQ Research příliš vypovídající. Česko je na tom dlouhodobě dobře z hlediska relativní příjmové chudoby (AROP), ze které měření Eurostatu vychází. Ta ale není vhodná pro mezinárodní srovnávání. Měří totiž nízký příjem pouze ve srovnání s ostatními obyvateli v dané zemi. Konečná hodnota tak ve skutečnosti neříká, že Česko je - co do nízké míry chudoby - v Evropské unii premiantem. Ale jen to, že příjmy českých domácností jsou relativně rovnostářsky nízké.

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

Národní ukazatel chudoby totiž vychází z mediánů národních mezd a ty se napříč zeměmi Evropské unie velmi liší. Zkrátka - rakouský a lucemburský „chudý“ mají reálné příjmy větší než „chudý“ v Česku. A západní „chudí“ by se řadili v tuzemsku na úroveň středněpříjmové domácnosti. Proto i jejich životní standard je vyšší, než je životní standard „chudých“ v Česku. Navíc zmíněný ukazatel nereflektuje informace o exekučních srážkách, které příjmy domácností ještě snižují, či státní podporu.

„Údaj má i politické důsledky. Může ovlivňovat sociální politiku v Česku, když poskytuje zcela matoucí informace o vývoji chudoby během ekonomických krizí a konjunktur. Znevýhodňuje také postkomunistické státy ve fondech a programech Evropské unie,“ podotýkají výzkumníci s tím, že peníze z evropských sociálních programů pak mohou směřovat paradoxně do chudších regionů bohatých zemí, namísto do výrazně chudších regionů v chudých zemích.

Samoživitelky, senioři, nájemníci

Srovnávat je tedy možné evropské země podle výzkumníků až tehdy, když se měření chudoby v Evropské unii takzvaně harmonizuje - jako „chudá“ je tedy označena domácnost, která má příjmy pod 60 procenty evropského příjmového mediánu, nikoliv jen národního.

Je třeba přihlížet také k rozdílům v cenách v jednotlivých státech. Výzkumníci počítají příjmy evropských domácností v takzvaném standardu kupní síly, který zohledňuje, že za jedno euro si na Slovensku koupíte více věcí než třeba ve Finsku. Příjmy vyjádřené skrze jednotnou měnu jsou srovnatelné napříč státy. Nevypovídá přímo o tom, co lidé prožívají. Jde využít i striktnější definici relativní příjmové chudoby - třeba kolik domácností je pod 50 procenty evropského mediánu příjmů. Pak to bude v ČR zhruba 10 procent. Pořád ale platí, že nejsme premianti Evropy, ale zhruba vprostředku zemí.

Po takovém přepočtu výzkumníci docházejí k závěru, že pro jednočlennou domácnost by hranice chudoby tvořila v Česku čistý měsíční příjem ve výši 19,5 tisíce korun.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

„V Česku žije pod evropskou hranicí chudoby 21 procent domácností - víc jak dvojnásobek oproti národní hranici chudoby, podle které jde pouze o 10 procent domácností. Pod hranicí chudoby pak v tuzemsku žije více než 60 procent samostatně žijících seniorů a téměř polovina samoživitelek. Evropský průměr je přitom v obou zmíněných případech na necelých 30 procentech. Častěji žijí pod hranicí chudoby také nájemníci.

Anylytici PAQ Research spočítali, kolik domácností spadá pod úžeji definovanou hranici evropské chudoby (pod 50 procent evropského mediánu) či trpí materiální deprivací. V Česku je domácností takto ohrožených velkou příjmovou chudobou či sociálním vyloučením 17 procent. V takovém ukazateli, který nezohledňuje jen příjmy, opět Česko není na špici Evropy, ale zhruba na desátém místě.

„Klíčové je, že když chudobu měříme evropsky srovnatelně, tak výrazně více souvisí s tím, kolik lidí v daných zemích není spokojeno se svým životem, má zdravotní problémy a s dalšími věcmi. To nesrovnatelné definice národní relativní chudoby a z nich vyplývající ukazatele zatemňují,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.

Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou

Míra příjmové chudoby osob v českých domácnostech v souhrnu meziročně mírně klesla. Vývoj se však významně liší podle typu domácnosti. Celkově tento ukazatel vypovídá spíše o příjmové (ne)rovnosti, než o počtu „chudých“ lidí v zemi (ve smyslu hmotné nouze). Indikátor se počítá podle mezinárodně platné metodiky dané Eurostatem a udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na stanovenou hranici. Hranice ohrožení příjmovou chudobou vychází z příjmového rozdělení v dané zemi a je definována jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného (tedy zohledňujícího počet členů domácností) disponibilního příjmu.

V roce 2023 (na základě příjmů za rok 2022) činila v Česku tato částka 16 774 Kč za měsíc. To představuje hranici příjmové chudoby pro domácnost jednotlivce. Například pro domácnost rodičů se dvěma dětmi mladšími 13 let se měsíční hranice ohrožení příjmovou chudobou nacházela na úrovni 35 225 Kč, což představuje meziroční nárůst o 2 527 Kč.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

V roce 2023 se ohrožení příjmovou chudobou týkalo v absolutním počtu přibližně milionu (1 020 561) obyvatel České republiky, přičemž míra ohrožení příjmovou chudobou meziročně mírně klesla na hodnotu 9,8 %. Pokles způsobilo zejména to, že v roce 2022 rostly rychleji příjmy nízkopříjmovým domácnostem než domácnostem středněpříjmovým. K tomu dopomohl zejména jednorázový příspěvek 5 000 Kč za každé dítě, o který si mohly zažádat domácnosti s celkovými ročními příjmy pod milion korun.

V roce 2023 klesla míra ohrožení příjmovou chudobou u většiny sledovaných typů domácností. Výjimku však tvořily neúplné rodiny s dětmi, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U tohoto typu domácnosti došlo k meziročnímu nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 % na 33,0 %. Další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří jednotlivci starší 65 let, u nichž však nastal naopak pokles počtu osob ohrožených příjmovou chudobou z 37,8 % na 33,3 %. Hlavním důvodem byla zmiňovaná valorizace důchodů. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila také u jednotlivců mladších 65 let, a to o 2,3 p. b. V případě úplných rodin s dětmi došlo rovněž k mírnému poklesu ohrožení příjmovou chudobou a u dvojic dospělých zůstaly hodnoty téměř stejné.

Míra ohrožení příjmovou chudobou se v Česku stabilně drží na poměrně nízké úrovni, a to i v celoevropském srovnání. Ačkoliv je hodnota tohoto ukazatele nízká a meziročně mírně klesla, jsou patrné poměrně významné rozdíly nejen u osob v různých typech domácností, ale také například podle pohlaví. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosahovala 9,8 %, ženy však byly příjmovou chudobou ohroženy v 11,6 % případů, zatímco muži pouze v 7,9 %.

Důchodci (tedy jednotlivci starší 65 let žijící sami) jsou příjmovou chudobou ohroženi v 33,3 % případů. Nicméně ohrožení příjmovou chudobou se týká 37 % žen důchodkyň, zatímco muži důchodci jsou příjmovou chudobou ohroženi pouze ve 22,7 % případů.

Zatímco osoby se základním vzděláním nebo výučním listem jsou příjmovou chudobou ohroženy lehce nadprůměrně (14,7 %), u středoškolsky vzdělaných osob (s maturitou nebo s VOŠ) hodnoty příjmové chudoby dosahují 6,4 %. Osob s vysokoškolským titulem se potom příjmová chudoba týká pouze ve 3 % případů.

Zajímavé je, že u této skupiny zůstává podíl ohrožených příjmovou chudobou v průběhu let velmi stabilní, resp. je zde patrná mírně vzrůstající tendence, a to i v porovnání s celkovou mírou příjmové chudoby u osob v domácnostech.

Děti žijící v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách. U dvojice dospělých s jedním dítětem se příjmová chudoba týká pouze 3,7 % dětí, v rodinách se dvěma dětmi dosahuje hodnota 5,4 % a v úplných rodinách se třemi a více dětmi jsou děti ohroženy v 22,7 % případů.

V roce 2023 byl zaznamenán pokles podílu domácností, které vycházejí se svými příjmy snadno až velmi snadno, a to meziročně o 1 procentní bod. Naopak dochází k postupnému nárůstu počtu těch domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až s velkými obtížemi. Z pohledu typu domácnosti vycházely s příjmy nejhůře rodiny tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci starší 65 let.

Ze statistik vyplývá, že z osob ohrožených příjmovou chudobou uvedla téměř polovina (49,2 %), že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi, 22,4 % z nich vychází s příjmy s obtížemi a 11 % jen s menšími obtížemi.

Alternativní pohled na měření chudoby

Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.Pro měření relativní příjmové chudoby se v rámci Evropské unie využívá ukazatel AROP (at-risk-of-poverty neboli „ohrožení chudobou“), který ukazuje podíl lidí, jejichž čisté příjmy jsou pod hranicí šedesáti procent mediánového příjmu.V tuzemsku se podle ČSÚ hranice chudoby pro jednotlivce zvedla v loňském roce na 18 163 korun měsíčně. Pro dva dospělé činila 27 244 a pro samotného rodiče s dítětem do třinácti let 23 693 korun.

Studie uvádí i konkrétní příklad. „Mediánový příjem domácností v zemích jako Lucembursko, Rakousko či Irsko je zhruba 1,9krát vyšší než v Česku a třikrát vyšší než v Bulharsku. Chudí v Lucembursku či Rakousku - domácnosti pod šedesáti procenty národního mediánu - mají proto výrazně lepší příjmy a životní úroveň než průměrný člověk v Bulharsku. A nachází se zhruba na úrovni českých středněpříjmových domácností,“ uvedla organizace.

Podle té má ukazatel i další problémy. Kupříkladu neobsahuje informace o exekučních srážkách, které příjmy řadě osob v Česku nadprůměrně snižují, a neřeší ani státní podporu, jež se přitom napříč jednotlivými státy může výrazně lišit.

Na další nedokonalosti upozorňuje i síť organizací EAPN (The European Anti-Poverty Network neboli Evropská síť proti chudobě), podle níž ukazatel nezohledňuje třeba to, jak hluboko pod hranicí chudoby lidé jsou či jak dlouho jí trpí.

Eurostat doplnil, že ukazatel AROP je v rámci EU široce využíván jako klíčové měřítko relativní příjmové chudoby a tvoří součást několika monitorovacích rámců v oblasti sociálních věcí a začleňování. Mimo to je také zahrnut do rámce pro srovnávací analýzu Evropského pilíře sociálních práv.

Studie upozorňuje i na problematický odraz změn v čase. Národní relativní příjmová chudoba se totiž v období, kdy rostou příjmy domácností, může paradoxně zvýšit.

„Velmi nízká míra relativní chudoby byla v Československu za komunismu v 80. letech. Medián příjmů byl tak nízko, že pod šedesát procent jeho hodnoty spadla jen malá část populace,“ uvádí organizace, podle níž bylo například v roce 1988 v relativní příjmové chudobě o dvě procenta lidí méně než v současnosti, byť tehdejší společnost byla jednoznačně chudší.

Zásadní je podle studie rovněž zohlednění cen v jednotlivých státech. „Srovnávat evropské státy podle míry chudoby je důležité. Pokud ale chceme porovnávat životní úroveň napříč státy, musíme přihlížet k rozdílům v cenách. K tomu slouží přepočet na takzvaný standard kupní síly (PPS) - hypotetickou měnu, kde má jedna jednotka stejnou hodnotu napříč zeměmi a dovoluje koupit stejný objem zboží v dané zemi. Umožňuje proto srovnat, co si lidé mohou reálně dovolit,“ vysvětlují autoři studie.

Po přepočtu zpátky na koruny by pak hranice chudoby pro jednočlennou domácnost v Česku byla zhruba ve výši čistého měsíčního příjmu 19 500 korun. Pro srovnání - dle původní metriky v roce 2023 dosahovala hodnoty 16 774 korun.

Při využití ukazatele, který hranici chudoby definuje jako příjmy pod šedesát procent evropského mediánu po zohlednění cen v jednotlivých státech, se výsledky oproti těm, které byly získány využitím národní mediánové hodnoty, výrazně liší.

Zatímco podle původní metriky bylo v Česku v roce 2023 ohroženo relativní příjmovou chudobou pouze 9,8 procenta lidí, při využití metriky navržené PAQ Research už to bylo 21,7 procenta.

Studie dodává, že hranice šedesáti procent mediánových evropských příjmů je stále arbitrární a lze ji nastavit i na padesát procent evropských mediánových příjmů. Logicky sice dojde k poklesu procentuálního počtu osob ohrožených příjmovou chudobou, a to na hodnotu 10,3 procenta, avšak Česko ani podle této metriky není premiantem a pohybuje se lehce pod unijním průměrem.

Podle studie tak sice tuzemsko není zemí s nejmenším procentem obyvatel ohrožených příjmovou chudobou, avšak rozhodně nepatří ani k těm nejhorším. A to i přes podprůměrný mediánový ekvivalizovaný příjem domácností, který zohledňuje jejich složení tak, aby mezi sebou byly porovnatelné bez ohledu na počet členů.

Podle PAQ Research zejména tím, že je v Česku nízká míra příjmových nerovností. V majetkových nerovnostech se naopak tuzemsko nachází nad evropským průměrem a společně s Nizozemskem a Irskem (státy, které bývají označovány za daňové ráje) patří k zemím s nízkými příjmovými a vysokými majetkovými nerovnostmi.

Jak měřit lépe a přesněji

Evropsky definovaná relativní příjmová chudoba sice podle studie zlepšuje porovnatelnost mezi státy, nicméně stále příliš nevypovídá o životě domácností. O komplexnější postihnutí této problematiky se snaží indikátor Eurostatu ukazující míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením (AROPE).I v tomto případě je ale podle PAQ Research nedostatkem ukazatel národní relativní příjmové chudoby. Ta se totiž týká výrazně většího počtu lidí než vážná sociální a materiální deprivace či nízká pracovní intenzita. Jednotlivé složky AROPE tak podle výzkumníků nejsou souměřitelné.

Autoři proto navrhují úpravu ukazatele, která by pro posílení srovnatelnosti využívala evropskou hranici příjmové chudoby a zároveň využila její striktnější definici, která vychází z hranice padesáti procent evropských mediánových příjmů. Studie pro indikátor AROPE doporučuje také upravit metodiku v oblasti materiální a sociální deprivace či vyřadit z definice nízkou pracovní aktivitu, která nemusí bezprostředně souviset s chudobou.

Při aplikaci těchto i některých dalších ve studii uvedených úprav na data za rok 2023 se podobně jako ve výše popsaném případě liší i výsledné statistiky a Česko opět opouští pozici premianta. Upravený ukazatel tuzemsko označuje jako desátou zemi s nejnižší mírou rizika chudoby a sociálního vyloučení v rámci EU. Konkrétně podle něho příjmovou chudobou či sociálním vyloučením v roce 2023 trpělo čtrnáct procent lidí, což je o dvě procenta více než podle původního ukazatele.

Podle Zeleného se ovšem konkrétně o změně definice ukazatele relativní příjmové chudoby diskuse momentálně nevedou. „To však určitě neznamená, že jiné, alternativní, pohledy nejsou relevantní.

Výdaje domácností

Celkové výdaje domácností za bydlení na jaře 2024 činily v průměru 8 869 Kč měsíčně. Oproti předchozímu roku to představuje nárůst o 6,7 %. Podíl výdajů za bydlení na čistém příjmu domácnosti se ale meziročně prakticky nezměnil a činil v průměru 16,6 %.

Meziročně došlo k nepatrnému snížení míry materiální a sociální deprivace na hodnotu 6,1 %. Tento indikátor udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více ze třinácti sledovaných položek. Nejčastěji si domácnosti nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 15 600 korun nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti.

Veřejná hromadná doprava

Součástí šetření byl také speciální modul zaměřený mimo jiné na veřejnou hromadnou dopravu. „Ve velkých městech téměř dvě třetiny osob využívají veřejnou hromadnou dopravu alespoň jednou za týden a pouze 9,1 % ji nepoužívá vůbec. Na vesnicích či v malých obcích je situace zcela odlišná. Veřejnou hromadnou dopravu využívá alespoň jednou za týden jen každý pátý a 42,7 % lidí z venkova odpovědělo, že ji nevyužívá vůbec,“ říká Simona Měřinská z oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek ČSÚ.

Zjišťování životních podmínek

Zjišťování životních podmínek probíhá v Česku každoročně od roku 2005. Letošní sběr dat byl zahájen 1. února a potrvá až do 22. června 2025. Tazatelé po celé republice navštíví téměř 11,3 tisíc domácností, které budou hodnotit svoji situaci v době zjišťování a své příjmové poměry v uplynulém roce (2024).

Základním smyslem šetření je zmapovat aktuální životní situaci domácností, jejich sociálně demografickou strukturu, způsob, kvalitu a finanční náročnost bydlení, ale také pracovní, hmotné a zdravotní podmínky osob v domácnostech žijících. Zjišťuje také výši a skladbu jejich příjmů a informuje o podílu obyvatel žijících v určitém materiálním nedostatku, resp. podílu osob ohrožených příjmovou chudobou. Takto komplexní informace nelze získat z žádných administrativních zdrojů dat.

V průběhu celého roku navštěvují tazatelé ČSÚ tisíce náhodně vybraných domácností po celé zemi, mluví s jejich členy, vyplňují s nimi dotazníky a získávají od nich důležité informace. Získáváme díky tomu souhrnná statistická data o životní situaci našich občanů v takovém rozsahu, kterého nelze dosáhnout jinak. Osobní účast respondentů ze všech skupin obyvatel je proto zcela nenahraditelná. Nasbírané údaje pomáhají například měřit zaměstnanost a nezaměstnanost, poskytují odhad o pracovní síle, využívání digitálních technologií, zdraví našich spoluobčanů, životním stylu a účasti dospělých na vzdělávání.

Průměrné příjmy a výdaje domácností

Měsíční průměr čistých příjmů činil 23 223 korun na osobu. Po zohlednění inflace, která v roce 2023 dosáhla hodnoty 10,7 %, čisté příjmy domácností meziročně reálně klesly o 3,1 %. Nejhůře na tom byly úplné rodiny s dětmi, jejichž příjmy meziročně reálně klesly o 6,5 %. Pokles se netýkal domácností seniorů, u kterých příjmy rostly nejrychleji a zaznamenaly tak dokonce reálný růst o 3,9 %.

„Podíl osob, které se ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou v roce 2024, meziročně mírně klesl na hodnotu 9,5 %. Vůbec nejvíce se z tohoto ohrožení vymanily domácnosti tvořené jednotlivcem starším 65 let. Těch byla v roce 2023 ohrožena více než třetina, zatímco v roce 2024 jich bylo necelých 19 %. Naopak u domácností s dětmi došlo k nárůstu podílu osob ohrožených příjmovou chudobou z 10,3 % na 12,0 %,“ upozorňuje Táňa Dvornáková, vedoucí oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek ČSÚ. Příjmově nejohroženější skupinou se v roce 2024 stala domácnost reprezentována samostatným rodičem s dětmi s hodnotou 36,3 %.