Česko vyzývá Evropskou komisi, aby účinněji řešila problémy s nelegální přepravou odpadů. Při včerejším jednání v Bruselu to uvedl český ministr životního prostředí Petr Hladík. Česko, ale i některé další země čelí v současné době rostoucímu počtu případů nelegální přepravy odpadů, které podle Prahy představují vážnou hrozbu pro životní prostředí.
Snahy o zlepšení situace
"Máme celou řadu míst, kde byl dovezen nelegální odpad. Česká republika v této souvislosti navrhuje několik konkrétních vylepšení. "Zaprvé chceme jednu společnou databázi, abychom viděli, kdo například dostal pokutu nebo kdo čin podobného charakteru spáchal v zahraničí," řekl český ministr. "Zadruhé chceme, aby existovala jedna autorita. My dnes velmi dobře spolupracujeme například s bavorskými úřady, ale jen na německé straně funguje více jak 300 úřadů, které toto téma řeší," dodal. "Aby bylo možné účinně omezit nezákonnou přepravu odpadu, je nezbytné posílit spolupráci mezi členskými státy v oblasti sdílení údajů a kontrolních mechanismů.
"A poslední věc, existuje vize Evropské komise, jak digitalizovat a zjednodušit přeshraniční přepravu (odpadů), a my tlačíme na to, aby to bylo co nejrychleji a aby daný informační systém obsahoval co nejvíce informací v elektronické formě. Abychom si neustále neposílali papíry a opravdu jsme pokročili do 21. století," dodal ministr Hladík.
Problémy s nelegálním odpadem v Česku a Polsku
České a německé úřady například od prosince loňského roku řeší nelegální skládku v Jiříkově na Bruntálsku. Kamiony tam složily odpad z vyřazených letadel a nefunkčních větrných elektráren a možná i autobaterií.
Města, kde skončily stovky barelů jedů z Polska, chystají diplomatickou bitvu. Česká města, do kterých Poláci navezli na sedm set tisíc litrů nebezpečných chemikálií, požadují, aby stát odpad vrátil do Polska. Už požádala ministerstvo životního prostředí, aby s Poláky začalo vyjednávat. Policie obvinila z navezení odpadu do Čech šestnáct lidí, mezi kterými je jediný Čech, zbytek jsou Poláci. Odpadová mafie měla promyšlený systém. Chemikálie naváželi do naoko pronajatých hal v Moravskoslezském kraji.
Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu
"Z vyšetřování jasně vyplývá, že původci odpadu jsou z Polska, a to jak firmy, tak fyzické osoby. Halu tam pronajal soukromý majitel a ten teď nemá peníze na likvidaci odpadu, kterého je na místě zhruba 150 tisíc litrů. Ministerstvo životního prostředí nyní říká, že města musí vyčkat. "Do doby, než bude určení pachatele jednoznačné, je předčasné spekulovat o tom, kdo by měl odpad převzít.
Bohumín je nyní v situaci, kdy přímé ohrožení životního prostředí nehrozí. Nicméně ze svého likvidaci platit nechce. "Jednoznačně odmítáme likvidovat odpad za peníze našich občanů," dodal místostarosta Macura. Ministr životního prostředí Richard Brabec už o nelegálních dovozech jednal se svým polským protějškem. Domluvili se na užší spolupráci s inspekcí životního prostředí, celníků i policie."Bezprostřední nakládání s nelegálními odpady je na rozhodnutí konkrétních obcí s rozšířenou působností s tím, že náklady je nutné vymáhat na pachateli trestné činnosti," dodal Charvát.
Zlikvidovat odpad, který je nyní v halách navezen, bude však také složité. Spalovny, kde by mohl skončit, mají většinou plnou kapacitu a zároveň je pro ně likvidace odpadu, kdy není jasné, o jaké chemikálie jde, náročná. "Analýza jednoho vzorku stojí čtyři až pět tisíc, a to jen aby se vůbec zjistilo, o jaký odpad jde. Z Frýdku-Místku už odvezli první tuny nebezpečného odpadu do ostravské spalovny. V tamní hale je přes tři tisíce barelů a podle prvních rozborů je v nich šestnáct různých druhů nebezpečných odpadů.
Policie případ odpadové mafie dál řeší, protože skupina, která navezla podle obvinění odpad do Frýdku-Místku, se u Bohumína snažila pronajmout si i další prostory. "Prostřednictvím realitních kanceláří se pokusili pronajmout si prostory ve třinácti dalších případech," řekl náměstek moravskoslezského policejního ředitele Radim Wita.
"My máme taky problémy" Polsko se zatím k návrhu českých měst, aby si odpad odvezlo zpět do země, nevyjádřilo. Polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk však naznačil, že země na toto nebude ochotna přistoupit. "Také máme problém s přeshraničním převozem nebezpečného odpadu. Odpad je dnes obrovský byznys. Pro ty, kteří se jej zbaví, někdy i pro majitele hal, ale neplatí to ve všech případech. Dokládá to i případ, který MF DNES nedávno zmapovala.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Byznys s odpadem a jeho důsledky
"Poplatky za skládkování jsou v zahraničí vysoké. Polorozpadlou halu u Ostravy bez vody či elektřiny pronajal za 35 tisíc korun měsíčně, reálně by ji pronajal jako sklad maximálně za třetinu. Pro představu - každá tuna uloženého nelegálního nebezpečného odpadu v Česku vynese organizátorům až šest tisíc korun, a to po odečtení nákladů na dopravu nebo platby nájmu za haly či sklady. Likvidace nebezpečného odpadu je velmi drahá všude - jenže na Západ jsou proti Česku nebo Polsku, kde tuna přijde až na 13 tisíc korun, trojnásobná.
Poláci loni ze zahraničí do své země dovezli okolo 700 tisíc tun odpadu. Aby na tom organizátoři vydělali ještě víc, vymysleli jednoduchý model, jak se odpadu zbavit. Účelově založí firmu, v jejímž čele stojí "bílý kůň". Firma si v Česku pronajme halu, několik měsíců platí, sklad má prázdný, a pak do něj najednou naveze odpad několika kamiony. Odpad, který končí v Česku v těchto měsících, je pravděpodobně jen zlomkem toho, co si takzvaná odpadová mafie nechala navézt na skládky v Polsku. Snaží se ho totiž zbavit, protože jeho likvidace je velmi problematická.
Skládky v Polsku hoří. Jen za pět loňských měsíců vzplálo v Polsku na sedmdesát takových skládek - plasty, pneumatiky a chemikálie. "Požáry vznikají podle stejného scénáře. Pokaždé vypukly o víkendu a v noci. Pneumatiky pocházejí z Itálie a Velké Británie. Do Polska v kamionech putují například obaly od olejů či čisticích prostředků z Velké Británie a Německa - jsou deklarované jako recyklovatelné plasty. Chemikálie zase dovážejí z Německa.
Nejvíce případů nelegálního odpadu ze zahraničí zaznamenalo Česko v letech 2005 a 2006. Firmám za navezení nelegálního odpadu dnes hrozí pokuta až padesát milionů korun, jednotlivcům až milion. Nakládání s nelegálními odpady je na rozhodnutí obcí, náklady je nutné vymáhat na pachateli. Polsko se zatím k návrhu českých měst, aby si odpad odvezlo zpět do země, nevyjádřilo. Polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk však naznačil, že země na toto nebude ochotna přistoupit.
Nelegální dovoz odpadu do Česka z Německa
Německé firmy dovážejí do Česka nelegální odpad a vydělávají na tom miliony. Nahrává jim k tomu nedostatečná kontrola i mírné tresty v případě porušení českých zákonů. Výdaje za ekologickou likvidaci takového odpadu pak zaplatí buď čeští daňoví poplatníci, nebo lidé, kteří se domnívají, že kupují normální zeminu. Do Česka se odpad určený k likvidaci bez povolení úřadů dovážet nesmí. Za rok 2020 se přitom podle ministerstva životního prostředí podařilo zamezit dovozu 400 tun nelegálně přepravovaného odpadu z Německa. Jak velké množství ale oku českých autorit uniklo, je těžké odhadnout.
Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?
Legislativa a dovoz odpadu
Pro příjem odpadu ze zahraničí přitom Česko nemá dostatečnou kapacitu. Vzhledem k množství tuzemského zbytkového odpadu, který už nelze nadále upravovat a použít, stačí kapacity místních skládek a spaloven jen tak tak pro obyvatele země. Podle dat Eurostatu za rok 2020 vyprodukuje jeden Čech průměrně 507 kilogramů odpadků za rok, což je v rámci celé Evropy lehký nadprůměr. Z celkového množství vyprodukovaného odpadu pak vytřídíme něco přes 40 %, přičemž podle EU by to mělo být 50 %.
Poslanecká sněmovna proto v roce 2020 přijala zákon o dovážení pouze specifických druhů odpadu, respektive „neodpadu“, tedy materiálů, z nichž je možné ještě něco vyrobit. Kritéria pro označení odpadu za výrobní materiál jsou zároveň velmi jednoduchá - musí mít tržní hodnotu, což znamená, že za něj příjemce zaplatí, a musí pro něj existovat odbyt. Zákon tak povoluje pouze dovoz odpadů určených na výrobu tuhých alternativních paliv (TAP), jež používají cementárny, a odpadu vyhrazeného k materiálové recyklaci a znovuvyužití. V tomto směru jde například o plastové odpady vhodné k výrobě velkých tvrdých profilů používaných třeba u laviček nebo jako dlaždice.
Přeshraniční přeprava odpadu v EU
Na druhou stranu dovoz či vývoz odpadů nemusí být sám o sobě něco špatného. Ne každá země totiž vlastní prostředky potřebné k likvidaci či k dalšímu využití vyprodukovaných odpadů - některé mají továrny na recyklaci plastů, jiné na sklo nebo na kovy. Podle zprávy o přesunech odpadu v rámci Evropské unie z roku 2021 - Expanding the knowledge base on intra-EU waste movements in a circular economy -, kterou si nechala vypracovat Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), je Česko příjemcem skla a plastů, naopak použitý papír vyváží do jiných států. Zpráva zároveň konstatuje, že Česko patří k jedné ze zemí s velmi přísně nastavenými pravidly pro dovoz odpadu.
Problémy s dodržováním legislativy
Samotný fakt, že máme přísně nastavené zákony, ještě neznamená, že v nich nejsou skuliny, jež lze využít, nebo že legislativní opatření nelze jednoduše ignorovat, poněvadž tresty za nedodržení pravidel jsou v Česku mírné. Vloni vyšetřovali němečtí novináři nelegální vyvážení odpadu do Polska. Zjistili, že v uplynulých letech se do této země navezly stovky tisíc tun odpadu jak z Německa, tak z ostatních západních států. Polský premiér tenkrát dokonce hovořil o „odpadové mafii“.
Jak se obejít zákony
Z Německa se do Česka dostává nelegální odpad, který lze na základě našeho několikaměsíčního šetření rozdělit do dvou kategorií. Tou první jsou importy nejrůznějších směsí odpadů, jež byly sice vydávány za „neodpad“, ale k dalšímu využití či recyklaci se absolutně nehodily. Druhou kategorii - tedy domnělý produkt - představuje konkrétní případ, takzvaná minerální zásypová látka GEM5000, údajně vhodná k zasypávání terénních nerovností nebo výkopů.
„Celý problém spočívá v tom, že odpad je přeshraničně přepravován mezi státy EU (navíc v rámci schengenského prostoru), a to zcela skrytě, v neoznačených kamionech a bez doprovodné dokumentace,“ vysvětluje ČIŽP na náš dotaz, jak se kamionům s „černým“ nákladem daří uniknout pozornosti celníků a dalších kontrolních institucí. Například směsný odpad je takto deklarovaný jako „výrobek“, jestliže je však jediným účelem tohoto výrobku dopravit ho na skládku či do spalovny neboli se jej nějak zbavit, jedná se o nelegální přepravu.
Legální cesty dovozu odpadu
V ideálním a legálním případě vypadá cesta odpadů do Česka následovně. Zahraniční firma se rozhodne, že chce takový náklad přepravit do Česka. Sežene proto místního příjemce odpadu, který za jeho převzetí zaplatí tržní cenu. V tuto chvíli je podstatné, aby původce určil, o jaký odpad se jedná - pokud spadá pod takzvaný Zelený seznam, který je definován Basilejskou úmluvou, může do Česka putovat bez omezení. Na Zeleném seznamu je zapsaná celá plejáda druhů odpadu od kovů přes sklo a keramiku až po plasty. Důležitá je však podmínka, že jde o jednodruhové odpady, jež neobsahují žádné nebezpečné látky. Je tedy například možné převést autovraky, které byly zbaveny nebezpečných látek, jež se mohou vyskytovat třeba v autobateriích. V pořádku je i použitý fotografický film, ale už ne popel vzniklý jeho spálením. Nic nestojí v cestě ani dovozu rozbitého keramického nádobí, což ale neplatí pro skelnou vatu.
Basilejská úmluva
Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování je mezinárodní dohoda z roku 1989, která upravuje podmínky, za jakých se smí nebo nesmí převážet přes hranice nejen toxický odpad, ale i například nerecyklovatelné plasty. Dohoda zároveň nařizuje ekologické nakládání s těmito problematickými odpady. Úmluva měla chránit rozvojové země od navážení nebezpečného odpadu na jejich území ekonomicky vyspělejšími státy. Až do roku 2019 ale tento trend víceméně bez problémů probíhal, protože k vývozu stačil takzvaný informovaný souhlas a problematické odpady, s nimiž si v průmyslových státech nikdo nevěděl rady, tak do chudších zemí putovaly nadále. V roce 2019 vešel v platnost dodatek úmluvy, který požaduje, aby příjemce a odesílatel odpadu disponovali potvrzením o jeho ekologické likvidaci. Některé velké ekonomiky však na tuto podmínku nepřistoupily, navíc se dodatek konkrétně nezabývá některými problematickými odpady. Česko k dohodě přistoupilo v roce 1991.
Kontrola a sankce
Pokud ale odpad, který chce zahraniční firma vyvézt do Česka, na Zeleném seznamu není, musí jeho převoz schválit ministerstvo životního prostředí. Kontrola konkrétních dovozů pak spadá pod působnost Celní správy, která může kamion s odpadem „otočit“ a poslat zpět do země původu. Jak už bylo řečeno, ze zahraničí se k nám odpad ke skládkování nebo ke spalování vozit nesmí. Pokud přepravce nechce riskovat převezení odpadu přes hranice ve vyloženě neoznačeném kamionu, může přistoupit k jednoduchému triku - zfalšování dokumentů.
Následky nelegálního nakládání s odpady
Po překročení hranice se odpad údajně odpovídající kritériím Zeleného seznamu změní ze zahraničního na český a může pak volně putovat, kam se mu zlíbí. Takto „ošetřené“ odpady, například odpadky ze zahraničních domácností nebo zbytky z třídicích linek, pak mohou vesele směřovat do již zmiňovaných spaloven nebo v horším případě rovnou na skládku či do nějakého prázdného průmyslového objektu. Když se pak skládka zaveze do limitu její kapacity, firma, která má objekt nebo pozemek na starost, často zmizí. Na území obce tak zůstane hromada odpadků, jejichž likvidace stojí desítky či stovky milionů korun, a pokud nejsou dostatečně zabezpečeny, mohou navíc znečišťovat své okolí nebo prosakovat do spodních vod. O likvidaci samotného odpadu se posléze musí postarat na své náklady samotná obec. Mimo to existuje i nebezpečí divokých skládek.
Inspekce totiž upozorňuje na nárůst počtu případů, kdy si němečtí podnikatelé naloží dodávku odpadem, který jednoduše vyvezou za hranice a tam ho někde vyklopí. Další možností, jak s na černo dovezenými odpady naložit, je doslova jejich pohřbení. V rámci sekundárního využití lze totiž s některými odpady provádět rekultivaci, což znamená zasypávání například starých dolů, pískoven nebo skládek. Současně je však jasně dané, jaké druhy odpadů je možné k rekultivaci použít - například různé druhy zeminy, kamení, drcené cihly nebo třeba kompost. Rozhodně se k rekultivaci nehodí plasty nebo odpady z domácností. Přesto se však různé druhy odpadků do starých šachet i do terénních prohlubní sypou - jakmile je zakryje další vrstva k tomu určeného maskovacího materiálu, těžko pak někdo zjistí, co pod ní leží.
Expert na odpady z ekologické neziskovky Arnika, Milan Havel, to vysvětluje těmito slovy: „Mnohdy to ti lidé myslí s rekultivací dobře a chtějí díry zasypávat jen k tomu určeným materiálem. A právě k zasypávání děr je podle výrobce určen výše zmíněný produkt GEM 5000, tedy materiál, který na základě certifikátu pozbyl vlastnosti odpadu a může se sypat i do přírody. Do Česka putovaly tisíce tun GEM 5000, ačkoli ČIŽP jej rozhodně nepovažuje za bezproblémový a v souvislosti s jeho dovozem vede několik řízení. „Výrobek“ GEM 5000. Vývoz GEMu jakožto produktu navíc již před více než rokem zakázaly i německé úřady, neboť firmu, jež tuto „minerální zásypovou látku“ vyrábí, vyšetřují už od roku 2020. Tehdy totiž čeští celníci poslali z hranice zpět do Německa čtyři kamiony s tímto „produktem“. Podle popisu a certifikátu měl být GEM 5000 sypký šedohnědý materiál ideální právě k rekultivaci. Realita ovšem vypadá poněkud jinak.
Řešení problému
Není žádným tajemstvím, že jakýkoli zločinecký řetězec má většinou i své prostředníky. Ani němečtí producenti a čeští příjemci odpadu spolu nemusejí vůbec přijít do styku, neboť celý obchod může proběhnout za pomoci překupníka. V síti zprostředkovatelů a přepravců se pak fakt, že jde o nelegální byznys, ale třeba i samotný původce odpadu snadno ztratí. Řešení tohoto problému se podle odborníka na odpady Milana Havla nadále odkládá. Ačkoli byl český zákon o odpadech loni aktualizován, Havel je přesvědčený, že je stále příliš složitý a obsahuje nařízení, která jednoduše nejsou splnitelná.
tags: #likvidace #odpadu #v #Polsku #postupy
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]