Linka na zpracování odpadu z textilu v Broumovské Diakonii: Inovace a udržitelnost

Broumovská Diakonie, jeden z největších tuzemských zpracovatelů použitého šatstva, má velké plány v byznysu s textilním odpadem i ve stavebnictví. Diakonie, která dává šanci na lepší život lidem v nelehké sociální situaci, funguje v Broumově již devětadvacátým rokem. A v Broumově mají řešení, které tomuto problému může pomoci. Jejich ambice jsou celosvětové.

Situace se na českém trhu změnila začátkem loňského roku, kdy začala platit novela zákona o odpadech, která obcím stanovila povinnost třídit textilní odpad. Musely ho tak začít přijímat ve sběrných dvorech nebo pro něj umístit kontejnery do ulic. V ulicích Prahy je od dubna rozmístěno prvních 30 kusů nových sběrných kontejnerů, které tuto možnost nabízejí.

Navýšení kapacity a unikátní třídicí linka

Pro nakládání s odpady oficiálně navýší Diakonie svou kapacitu šestnáctinásobně. Zatímco dosud byla její kapacita na zpracování odpadů omezena na stovky tun, nově cílí na 10 tisíc tun ročně. Až 500 tun oděvního a textilního odpadu denně dokáží zpracovat a vytřídit v broumovské Diakonii. Efektivně jim v tom nově pomáhá unikátní třídicí linka s kruhovým dopravníkem.

„Díky Evropské unii jsme si mohli pořídit unikátní třídicí linku, kterou jsme ve spolupráci s firmou sami navrhli a vyvinuli. Linka ulehčila těžkou práci dělnicím, které se na třídění podílejí. Materiál, který proudí linkou, přijde na otočný třídící pás, takže pracovnice nemusí tahat těžké pytle, ale opravdu pouze třídí. Produktivita a výkonost třídění textilu se tím zvedla o osmdesát až sto procent," uvádí Diakonie.

Do města v malebném prostředí Broumovských stěn se sváží oděvní a textilní materiál ze speciálních kontejnerů z celé České republiky. Diakonie si jich pronajímá nebo jich vlastní kolemtisícovky. Materiál svážímek nám a zde jej třídíme. Z kontejnerů jej nakládáme na auta a poté na vagóny. Po železnici přichází veškerý materiál k nám do Broumova.

Čtěte také: Novinky v dopravě od 9. června 2019

„Materiál dokážeme roztřídit až na 56 sortů, ale většina firem chce přetřídit materiál pouze na deset až 20 sortů, což linka dokáže hravě. A čím je méně sortů, tím vyšší je produktivita práce. Jen pro představu, linka zvládne za hodinu zpracovat 300 až 600 kilogramů oděvního a textilního materiálu na osobu. Záleží na tom, kolik je na lince pracovníků a kolik druhů je potřeba třídit.

Přitom nahradit lidskou práci pokročilou technologií není při třídění oděvního a textilního materiálu nijak jednoduché. „Existují linky, které dokážou třídit bez lidského faktoru, ale bohužel jen podle materiálu, ne podle kvality nebo stupně poškození. Zde je lidská práce nepostradatelná. Běžné třídicí linky s rovnými pásy, které jsou prostorově i finančně velmi náročné, byly pro potřeby Diakonie nevhodné.

„Hledali jsme možnost, jak třídění na malém prostoru zefektivnit. Problémem linky s rovným pásem je, že buďto je materiálu na lince moc a pracovnice jej nestíhají vytřídit, nebo je ho naopak málo a obsluha nemá co dělat. Nevytříděný materiál, který projede takovou linkou, na konci padá do vozíku a musí se přesunout zpátky na začátek linky. U naší kruhové linky je efektivita přinejmenším o padesát procent vyšší. Na začátku nám všichni říkali, že vyrobit linku s kruhovým pásem nejde.

V Diakonii pracuje 120 zaměstnanců, přímo na lince třídí sedm pracovníků, další jako řidiči sváží materiál z tisícovky kontejnerů po celé České republice, ostatní třídí a recyklují nebo prodávají v dobročinných obchůdcích. Denně zpracujeme kolem 25 tun odpadu. Z toho do prodejen vytřídíme kolem dvou procent. Zůstane nám materiál, který je použitelný, ale neodpovídá současné módě. Toho je zhruba kolem 30 procent a posíláme jej do zemí třetího světa. Potom jsou to poškozené bavlněné věci, ze kterých dokážeme vyrobit čisticí hadry. Část materiálu je proměnlivá, například svetry, které jsou obnošené a do prodeje se nedají použít. Ty se posílají do firem, které z nich vyrobí koberce nebo prachovky. Pak už zůstávají pouze odpady, kterých je kolem deseti procent, jako například nespárované boty. Denně máme kolem dvou tun poškozených nebo nespárovaných bot. Vše, co se nevyužije v České republice, se posílá do oblastí, kde je móda o deset, patnáct let za námi.

Stavební desky z recyklovaného textilu

Diakonie věří, že svou linku na stavební desky, která by se zpracováním tohoto odpadu v Česku měla významně pomoci, bude moct spustit během tří měsíců. Konstrukční deska TXB z recyklovaného textilu dokáže nahradit běžný sádrokarton nebo OSB desky. Na dotaz, v jaké fázi se vývoj nachází, dostáváme odpověď, která zní jako blízká budoucnost: „Momentálně jsme ve fázi certifikace a výstavby výrobní linky. Spolupracujeme s laboratořemi a výzkumnými ústavy, abychom získali všechny potřebné certifikace na stavební materiál.

Čtěte také: Změny v dopravě Opava

„Ve spolupráci s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským, Praha, s. p. jsme už od loňska testovali vlastnosti našich konstrukčních desek. Pro stavebnictví byly testovány zejména tyto vlastnosti: modul pružnosti v ohybu a pevnosti v ohybu, pevnost v tahu, přídržnost povrchových vrstev, bobtnání, odpor proti vytržení vrutu, hustota, chování při tepelném namáhání, resp. požární odolnost, odolnost proti vlhkosti a únik formaldehydu.

Druhým výrobkem, který z textilu už v Broumově umí vyrábět a chtějí jej představit světu je designová deska z recyklovaného textilu. Její využití je velice široké. Díky svým pracovníkům dokážou vytvořit barevnou škálu na zakázku. Barevnost přitom není nijak upravována, jedná se o barvu původní odpadní suroviny. Základní surovinou pro výrobu této stolové desky byl textil. Barva je původní z textilní suroviny.

Problémy a výzvy

Přestože nová unikátní linka třídění oděvního a textilní odpadu v broumovské Diakonii obrovským způsobem zefektivnila, najdou se materiály, které si žádají jiné technické řešení. A ani v tomto případě nenechává vedení sociálního družstva nic náhodě. „Plastových odpadů máme dvě až tři tuny měsíčně. Jsou mezi nimi i plasty, které prozatím neumíme uplatnit. Jedná se například o dětská autíčka obsahující kovové části, hřídelky, osičky a setrvačníky. Hledáme někoho, kdo by to dokázal zpracovat.

Dovezený materiál se snažíme třídit co nejpečlivěji, aby co nejvíce věcí dostalo druhou šanci. Podobně jako lidé bez domova, kteří u nás pracují. Máme 12 nákladních a dodávkových aut, která naváží materiál do vagónu. Při nárůstu cen vynaložíme měsíčně kolem půl milionu jen za naftu. To samo o sobě je pro nás velká rána, přičemž zároveň rostoui ostatní náklady. Stále se tak potýkáme s problémy, zda to zvládneme. Doba je turbulentní a ceny stoupají. I v našich prodejnách, kde chceme za nízké ceny pomáhat sociálně slabším, musíme v návaznosti na růst nákladů zdražovat. Ale když se nové zboží v obchodních domech prodává skoro stejně draho jako použité, přestává to dávat smysl.

Není to tak jednoduché. Je potřeba zajistit, aby balíky byly, pokud jde o kvalitu, přibližně stejné. Ze sběrných kontejnerů přichází pokaždé trochu jiný materiál a pokud jej neumíte namixovat, aby byl podobný, tak kvalita kolísá od vysoké po nízkou. A prodejnost vytříděných výrobků je nestabilní. Když přijde větší množství určitého materiálu, i když je třeba kvalitní, musí si jej pracovníci odkládat stranou a přihazují jen po několika kusech do každého balíku. Tímto způsobem musí každý, kdo ve třídění pracuje, znát kolem sto padesáti sortů.

Čtěte také: Tlakové lahve a životní prostředí

Dopad na životní prostředí a udržitelný přístup

Problém kam s textilem se bude jen prohlubovat. S rozvojem e-shopů výrobci oblečení zjistili, že kvalita materiálu hraje v prodejích menší roli, jelikož si zákazník výrobek neosahá. A to je jen jeden z aspektů, proč vznikají stále větší skládky odpadu, jako je například ta v poušti Atacama. Celosvětově je skládkování textilu obrovský problém.

Textil a jeho recyklace je celosvětový problém, který potichu bobtná. Jak tomu může pomoci každý z nás? Kupujte si jen textil, který je kvalitní, který skutečně potřebujete. Kvalitní nadčasové kousky z dobrého materiálu vydrží déle. Zvažte i bazarové oblečení třeba z Diakonie Broumov. A pokud textil vyhazujete do speciálních kontejnerů, odkládejte ho v zavázaných igelitových pytlích, boty svažte tkaničkami nebo slepte dohromady lepicí páskou. A co je ten nejvíce problémový výrobek na recyklaci? Boty a plyšové hračky.

tags: #linka #na #zpracování #odpadu #z #textilu

Oblíbené příspěvky:

• Proces výroby ekologické čokolády
• Vznik environmentálních dějin
• Obnova tradic v Horním Maršově
• Technické prohlídky Mělník: Vše, co potřebujete vědět
• Skleněná láhev na vodu