Lisování plechového odpadu a jeho recyklace v České republice

Kovový odpad vzniká přirozeně při výměně starých strojů, rekonstrukcích, demontáži konstrukcí nebo při běžném provozu dílen a domácností. Často končí odložený „na později“, případně ve směsném odpadu. To je ale škoda. Kov je cenná surovina, která má i po dosloužení své využití. Svěřte nám kovový odpad a my s ním naložíme nejlépe, jak to jen jde. Jsme schopni zajistit svoz vykupovaného materiálu, který dále ekologicky zpracováváme.

Recyklace a její význam

Hliník je ideálním materiálem pro recyklaci - lehký, odolný a opakovaně využitelný. Hliníkový obaly jsou vlastně docela bezva, protože hliník je na recyklaci docela easy. Prakticky ho stačí jen přetavit. Mimochodem - podobně jako sklo můžeme i hliník recyklovat téměř donekonečna. Recyklace znamená až 75% úsporu energie.

Díky recyklaci 1 kg hliníku můžeme ušetřit až 5 kg bauxitu, 4 kg chemických látek a 14 kWh elektřiny! Proto je důležitá jejich recyklace, která znamená až 75% úsporu energie! Hliník se průmyslově získává z bauxitu a kryolitu při teplotě asi 950 stupňů. Bauxit se u nás ale netěží a při jeho zpracování vznikají až 3 tuny odpadového materiálu a pouze 1 tuna čistého hliníku.

Recyklováno je pak 99 % těchto vytříděných kovů.

Současný systém sběru kovových obalů v ČR

Nápojové plechovky z hliníku jsou nyní součástí sběru všech kovových obalů tzn. včetně ocelových plechovek na konzervované potraviny, folií apod. Kovové obalové odpady a i celokovové předměty jsou tříděny do šedých popelnic pouze na kovy nebo do žlutých popelnic spolu s plasty. Ve většině měst a obcí Česka se ale od roku 2020 třídí kovy společně s plastem, k tomu slouží celkem 115 tisíc žlutých kontejnerů doplněných samolepkou „Kovy“.

Čtěte také: Jak lisovat odpad doma?

Podle údajů autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce každým občanem ČR vytříděno v průměru 21 kg kovového odpadu.

Evropské směrnice a cíle recyklace

Podle evropské Směrnice o odpadech a obalových odpadech musí členské státy EU v roce 2025 recyklovat 50 % hliníku, v roce 2030 je to 60 %. Česká republika využila možnosti výjimky na cíle recyklace vybraného druhu materiálu obalového odpadu, které Směrnice státům povolovala při její transpozici do národních legislativ. V českém Zákoně o obalech jsou proto uvedeny cíle pro recyklaci hliníkových obalů. Nyní přichází nové evropské nařízení, které má nahradit Směrnici o obalech a obalových odpadech.

Nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation - PPWR) bylo schváleno předběžnou dohodou Evropským parlamentem. Finální potvrzení by mělo podle aktuálních informací proběhnout 13. - 14. 11. 2024. PPWR zachovalo povinné cíle recyklace obalových odpadů se Směrnice beze změny. Nepromítlo se v něm ovšem zachování platných výjimek. Pokud by platné a schválené výjimky pro členské státy nebyly zachovány, budou výrazně narušeny plány odpadového hospodářství a rozsáhlé investice lze považovat za zmařené.

Alternativní řešení a intenzifikace sběru

Například Česká asociace odpadového hospodářství uvádí: „I v případě recyklace kovových obalů jsme v první třetině nejlepších států EU. Navíc aktuálně obce a firmy připravují širokou kampaň na další intenzifikaci sběru všech kovových obalů, včetně nápojových plechovek. Na splnění finálních cílů máme ještě dostatek času a víme, jak je splnit. Zatím jsme jako ČR platné obalové cíle vždy splnili.

Dalším faktem je, že platný zákon v ČR počítá s tím, že veškeré kovové obaly budou muset být od roku 2030, tedy od zákazu skládkování využitelných odpadů, vytříděny buď na třídících a dotřiďovacích linkách, nebo za zdroji na energetické využití odpadů. To platí i pro kovy ve směsném komunálním odpadu. Zvýšení úrovně recyklace kovových obalů (vč. hliníkových plechovek) s větším využitím dotřiďovacích linek a za zdroji energetického využití odpadů potvrzuje i odborný text společnosti EKO-KOM z roku 2019.

Čtěte také: Uklizecky a Bezpecne Lisování Odpadu

Starostka a předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí ČR Olga Dočkalová uvádí k dopisu ministra Hladíka adresovaný starostům: „V dopise se uvádí, že musíme zavést povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026. Není to pravda. ČR má vyjednanou výjimku s Evropskou komisí na hliník do roku 2035. Každý stát mohl zažádat o jednu výjimku a toho využila řada dalších členských států. Tuto výjimku vyjednalo ministerstvo za bývalého ministra Richarda Brabce.

Od 1. září rozšířilo město Brno možnosti třídění odpadů také o sběr nápojových kartonů a hliníkových obalů od nápojů. Tzv. Do této doby bylo možné odhazovat vytříděné nápojové kartony a plechovky pouze ve sběrných střediscích, nyní získají Brňané komfortnější možnost - třídit domácí odpad v dostupných vzdálenostech od místa bydliště. Žlutých kontejnerů v ulicích bude ještě přibývat, v těchto dnech je jich v Brně rozmisťováno dalších 50 právě v souvislosti s připravovaným rozšířením sortimentu tříděných odpadů. Celkem jich tak bude k dispozici zhruba 800, což je takřka šestinásobek ve srovnání s rokem 2006.

Do žlutých kontejnerů bude možné ukládat společně s PET lahvemi i vymyté nápojové kartony a obaly od limonád, piva, energetických nápojů, ledové kávy apod.

Zpracování a recyklace

Proces recyklace kovů začíná na dotřiďovací lince, kde dochází k ručnímu oddělení od všeho nekovového. Kovy lze recyklovat, stejně jako sklo - donekonečna!

Nejběžnější zpracování nápojových plechovek (a drobných kovových odpadů z šedivých kontejnerů) je zhruba následující: obsah kontejnerů (popř. ze sběrných dvorů) se sveze k dotřiďovací lince. Zde se vše vyklopí na pás a přichází ruční dotřídění - odstraňuje se vše, co není kovové. tedy plasty, papír, guma a vůbec vše, co jsme spolu s kovovým odpadem do kontejnerů naházeli. Vyřazují se i tlakové nádobky. Dotříděný odpad putuje po pásu dál k magnetickým separátorům, které dokáží magnetickou cestou oddělit všechny magnetické obaly (rozuměj ty materiály, které magnet přitáhne). Vše neželezné putuje k dalšímu dotřídění. Zde bývá další separátor, který funguje na principu vířivých proudů. Ten dokáže oddělit hliníkové materiály. Odpad je pak následně slisován do balíků a prodáván.

Čtěte také: Recyklace lisováním

Kovová část dotříděného odpadu se prodává ke zpracování v metalurgickém průmyslu. Tam následuje tavení, lisování... a výsledný produkt je dále prodáván do továren, kde se z nich vyrábějí nové plechovky, popřípadě jiná udělátka.

I přes náročnost recyklace jsou hliníkové plechovky stále oblíbenější. Jsou ideálně skladovatelné, dobře chrání obsah a jsou zjevně levné. Porto, nakupujete-li v hliníkových plechovkách, třiďte je. To je to nejmenší, co můžete udělat. Otázkou je, zda-li by ke zvýšení úrovně vytříděných nápojových plechovek nepřispělo jejich zálohování.

Zálohování plechových obalů

S nástupem nového roku se v České republice spustil sběr plechovek a obecně kovových obalů do žlutých odpadových nádob. Druhý systém se připravuje a nyní je v legislativním procesu a je jím zálohování. Oba mají veřejností vnímané výhody a nevýhody, ale ne vždy je toto obecné vnímání správné.

Výhody zálohování

• Vyšší míra sběru: Zálohování motivuje spotřebitele k vracení plechovek, což vede k vyšší míře sběru.
• Snížení odpadu v přírodě: Finanční motivace snižuje množství odhozených plechovek v přírodě a na veřejných prostranstvích.
• Podpora cirkulární ekonomiky: Zálohování podporuje opakovanou recyklaci materiálů, což přispívá k udržitelnosti.
• Čistší materiál: Zálohované plechovky jsou méně kontaminované, což usnadňuje jejich recyklaci.

Nevýhody zálohování

• Náklady na zavedení systému: Zavedení zálohového systému vyžaduje investice do infrastruktury, jako jsou zálohomaty a logistika.
• Komplikace pro malé prodejce: Malé prodejny mohou mít problémy s implementací a provozem zálohového systému.
• Omezený rozsah: Zálohování se obvykle vztahuje pouze na nápojové plechovky, což neřeší ostatní kovové obaly.
• Výrazné omezení tržního prostředí.
• Násobné navýšení logistiky a dopadů dopravy.

Sběr a třídění kovových obalů do žlutých odpadových nádob

Výhody sběru do žlutých nádob

• Jednoduchost pro spotřebitele: Spotřebitelé mohou třídit kovové obaly do stejných nádob jako plasty, což zjednodušuje proces třídění.
• Nižší náklady na infrastrukturu.
• Vyšší míra třídění: Rozšíření možností třídění kovových obalů do žlutých nádob může zvýšit celkovou míru třídění.
• Systém třídění kovů má již nyní velmi dobré výsledky.
• Největší výhodou stávajícího systému je fakt, že lidé třídí dobrovolně, z přesvědčení a zcela zdarma.

Nevýhody sběru do žlutých nádob

• Kvalita třídění: Kombinovaný sběr kovů a plastů může vést k nižší kvalitě vytříděných materiálů, což může ovlivnit recyklaci.
• Kontaminace: Kovové obaly mohou kontaminovat plasty, což může ztížit jejich recyklaci.

Úrazová rizika při práci s lisy a nůžkami a bezpečnostní opatření

Lisování je technologická činnost, při které dochází k velmi vážným pracovním úrazům mnohdy s trvalými následky. Největší úrazové riziko u lisů představuje vlastní pracovní prostor lisovacích nástrojů, resp. jejich volně přístupná tlačná a střižná místa. U obsluhujících jsou nejvíce ohroženy jejich ruce při zakládání nebo vyjímání polotovarů a výlisků v lisovacích nástrojích. Závažná rizika vznikají při prasknutí a odletu materiálu nebo lisovacích nástrojů v důsledku křehkosti materiálu a špatného vedení pohyblivé části nástroje proti části pevné.

Úrazová rizika vznikají nejčastěji u strojních, resp. hydraulických tabulových nůžek při dělení plechového materiálu. Nejvíce úrazů vzniká při ruční manipulaci s tabulemi plechu, při jejich nakládání na stůl, ustavování na dorazy nebo na rysku apod., pořezáním rukou o ostré hrany rohů a otřepů. Závažné úrazy vznikají při ponechání rukou pod patkami přidržovačů nebo pod nožem, nejsou-li použita správná ochranná zařízení. Rovněž na zadní straně nůžek mohou vzniknout závažné úrazy při zakázaném odebírání nastříhaných polotovarů nebo odpadu za chodu nůžek.

Nejbezpečnější způsob ochrany rukou obsluhy je používání “bezpečného lisovacího nástroje”. Jedná se o lisovací nástroje, které svým provedením vylučují možnost vsunutí prstů rukou do nebezpečných míst. Lisovací nástroje, které nezaručují bezpečnost obsluhy v plném rozsahu, musí být označeny jako nebezpečné písmenem “N” a smí být používány jen na lisech s ochranným zařízením. Nejčastěji používaný systém ochrany rukou obsluhy je dvouruční ochranné spouštění tlačítkové nebo pákové. Pevné nebo pohyblivé ochranné kryty nebezpečných pohyblivých částí tvářecích strojů nebo pohyblivých částí lisovacích nástrojů. Bezdotykové ochranné systémy.Nejpoužívanější je světelná ochranná clona. Používají se především u moderních typů tvářecích strojů. Odsunovače a odtahovače prstů, rukou a těla. Speciální zařízení především u starších typů lisů, dnes již poměrně málo používané. Nášlápné dlaždice nebo podlahy. Jsou málo používané.

tags: #lisování #plechového #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Kde koupit 240l nádobu na odpad v Jihlavě
• Významné osobnosti české hudby: Michal Horáček
• Myslivost a příroda
• Příklady z Lesní Laboratoře
• Bezpečnostní pokyny pro rozbité žárovky