Jste eko? Pak určitě třídíte odpad. Klasické dělení odpadu asi znáte, určitě ale není od věci vědět něco málo i o tom, do jakých kategorií odpady dělíme. A že těch druhů je. Aby se odpady mohly správně zpracovávat, jsou ošetřeny zákonem a jejich vyhláškami. Je to tak - abychom mohli všichni přispívat ke zlepšení životního prostředí, je třeba v tom mít jasno, a pokud má být ve věcech jasno, je třeba systém.
Podívejme se na vyhlášku č. Podle Ministerstva životního prostředí musí původce odpadu zařadit odpad podle § 5 a § 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, pod katalogová čísla stanovená ve vyhlášce č. Nejdřív je třeba určit odvětví (obor, technologický proces), při kterém odpad vznikl. - t.j. Tak to bylo letem světem o kategorizaci odpadů. Není to složité.
Litina je slitina železa s uhlíkem. Uhlíku obsahuje více než 2,14 % podle binárního diagramu železo-uhlík. Při obsazích uhlíku nižších než 2,14 % se hovoří o ocelích. Má vysokou odolnost vůči tlaku a teplotě a zároveň nízkou pružnost. Litiny, u kterých je uhlík vyloučen ve formě grafitu, jsou tzv. litiny samomazné. Výrazem litina se označují také výrobky z litého železa, často umělecky zpracované, např. Slévání litiny je mladší než slévání bronzu. Litiny se rozlišují a dělí podle způsobu vyloučení grafitu (uhlíkových krystalů) ze surového železa. Tvar a velikost grafitu je určující pro vlastnosti litin, určuje jejich křehkost a tvrdost.
Označování litin s přihlédnutím k mechanickým vlastnostem. Například EN GJS-1000-5 značí litinu s kuličkovým grafitem (tvárná litina) s mezí pevnosti v tahu (Rm) 1000 MPa a tažností (A) 5 %.Poznámka k sazbě označení a čísla normy: označení (ČSN, EN, ISO ...) spolu s číslicemi a dalšími znaky tvoří jediný výraz, jediný nerozdělitelný celek. Kromě písmen (verzálek) a číslic jsou součástí výrazu mezery, příp. spojovníky, příp. tečka či dvojtečka.
Kovy lze rozdělit na železné, litinu, barevné kovy a hliník. Železo, litina, barevné kovy i silnější kusy hliníku jsou velmi cennou a dobře prodejnou surovinou. Vykupují se. Pokud se chystáte do výkupny, je nutno vzít si sebou identifikační průkaz a znát číslo svého účtu. Od 1. března 2015 se kovy nevykupují za hotové (opatření, které má bránit krádežím kovů). Prodat nelze některé věci, které by mohli pocházet z trestné činnosti (např. pietní předměty). Podrobnosti naleznete v zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb., §18[1] a ve vyhlášce č. Pokud kovů máte málo nebo je výkupna daleko, lze kovy odevzdávat do systému obce. Od 1. ledna 2015 jsou obce povinny zajistit místa i pro odkládání tohoto druhu odpadu (vyhláška č. 321/2014 Sb.[3]). Obce ve své obecně závazné vyhlášce stanoví, které kovy se v obci třídí a jakým způsobem. V některých krajích se sbírají kovové obaly do pytlů, jinde se sbírají s jinou komoditou (nejčastěji s plasty), v řadě míst je možné kovy odevzdat pouze ve sběrném dvoře.
Čtěte také: Kód odpadu litina: Kompletní informace
Kovy je nutno třídit každý samostatně. Někdy může být problém jednotlivé materiály od sebe rozeznat. Zde je proto několik rad. Co se chytí na magnet, patří do železa. Hliníková folie lze zmuchlat do kuličky a jde roztrhnout (pokud to nelze, půjde o hliníkem potažený plast).
Recyklace kovů má v ČR dlouholetou tradici. Sběr kovů byl u nás rozvíjen společně s rozvojem hutnictví. Pouze tenkostěnný hliník umíme recyklovat omezeně. Je to dáno tím, že ČR nemá tradici prodávání nápojů v hliníkových plechovkách. Tento odpad umí v ČR zpracovat pouze dvě firmy. Alutherm z Mníšku pod Brdy, vyrábí z tohoto odpadu hliníkové granule a prášek[4], podobnou výrobu má firma Eko Metalrecycling Rýmařov[5]. Produkty se používají jako dezoxidační činidlo v hutích. V zahraničí se z hliníkových plechovek vyrábí opět plechovky.
Čtěte také: Ruční přikládání u litinových kotlů
Čtěte také: Litina s lupínkovým grafitem: vlastnosti a recyklace