Litinové trubky mají velmi dlouhou životnost. Většina výrobců uvádí dobu 80 let. Existují však důkazy, že kanalizační potrubí z tohoto materiálu lze používat až 100 let!
Při výstavbě jakékoli stavby je nutné provést soubor prací na pokládce hlavních podzemních komunikací. Systémy, které jsou jejich součástí, zahrnují kanalizaci. Čím kvalitnější jsou polotovary při montáži, tím vyšší je kvalita a životnost. Přístup do podzemní části komunikačních staveb je často obtížný. Nejvhodnějším materiálem pro instalaci podzemní kanalizace je litina.
Kanalizační systémy z litinového potrubí mají navíc nejnižší nehodovost. Průměry litinových trubek, které jsou vyráběny v moderní výrobě, mají hodnoty od 50 do 1200 mm. Nejmenší tloušťka stěny takových výrobků je 10 mm. Velikosti litinových trubek se rozlišují pomocí hodnoty jmenovitého průměru rovné vnitřnímu průměru trubky. Velké množství litinových trubek se vyrábí se jmenovitými průměry od 50 do 400 mm a vyznačují se vysokou pevností.
Dělené trubky se vyrábí v různých délkách, v rozmezí od 0,15 do 3,00 m. Litinové trubky, které se používají pro výstavbu vnitřního kanalizačního systému v budovách, musí odpovídat GOST 6942-98. Kování použité pro jejich spojení musí také přísně odpovídat charakteristikám uvedeným v této GOST.
Pokud je vnější průměr litinové kanalizační trubky 80 mm s tloušťkou stěny 8 mm, pak 1 m takové trubky bude vážit 13 kg. Trubka o délce 1 m o průměru 170 mm a tloušťce stěny 10 mm váží 36 kg. V souvislosti s indikátorem tlaku, pro který jsou určeny, se trubky s hrdlovým připojením rozlišují do 3 tříd - A, B, LA. Není nutné pořizovat trubky se silnější stěnou, pokud není očekávaný tlak na potrubí silný.
Čtěte také: Odpadní potrubí Litvínov
Při výpočtu pro určení, kolik váží litinová trubka, musíte mít na paměti, že odhadovaná hmotnost 1 m trubky se může výrazně lišit od její skutečné hmotnosti. Skutečná hmotnost se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako je vlhkost vzduchu - déšť může zvýšit skutečnou hmotnost jakékoli litinové trubky až o 5 %.
Ale díky své trvanlivosti, vynikajícím hydraulickým vlastnostem a antikorozní odolnosti jsou litinové linky nadále široce používány pro pokládání strategických podzemních inženýrských sítí. Dobře odolávají zatížení kanalizačních sítí v místech, kde se nejaktivněji používají drenážní mechanismy.
Litina, slitina na bázi železa s vysokým (nad 2 %) obsahem uhlíku, se taví různými technologiemi:
Nejméně oblíbené jsou výrobky s označením CHK, vyrobené z kulového grafitu. Technika zahrnuje povinnou pasivaci cementem, aby se vytvořil tenký silikonový film. Výrobky se používají pro kanalizační instalace v oblastech, kde dochází k vypouštění agresivních fekálních kapalin.
Kvalita výroby trubek je zajištěna v souladu s požadavky na proces lití:
Čtěte také: Stylové litinové umyvadlo
Pro výrobu výrobků různých průměrů používaných pro instalaci hlavních stok je složením a vlastnostmi nejvhodnější šedá litina. Požadavky GOST 6942-98 stanoví tři typy jmenovitých průchodů. Tabulky GOST umožňují určit pouze přibližnou hmotnost trubek.
Tlaková kanalizační potrubí jsou vyrobena z litinových odlitků o vnitřním průměru 65 až 1000 mm, s tloušťkou stěny 6,7 až 22,5 mm. Jsou mnohem pevnější než ty použité v horním komunikačním bloku a vydrží vnitřní tlak až 1,0 kgf/cm2.
Při provozu takových výrobků existuje jeden předpoklad: výrobky z litiny nemohou být vystaveny rázovému zatížení kvůli křehkosti kovu spojené s vysokým obsahem uhlíku v chemickém složení. Další nevýhodou litinových výrobků je jejich velká hmotnost.
Značení pro kanalizační potrubí z litiny ChK nebo VChShG je provedeno na jejich tvarové části. K aplikaci se používá nesmazatelná barva. Místo označení je konec nebo zadní strana zásuvky.
Litinové výrobky se všemi svými výhodami mají jednu významnou nevýhodu. Kov nelze ohýbat, takže instalace přechodů a odboček dálnic vyžaduje použití různých doplňkových prvků. Říká se jim armatury. Hotové výrobky vyrobené pomocí moderních technologií mají vylepšené mechanické vlastnosti.
Čtěte také: Správná instalace litinových odpadů
Díky silným stěnám mají litinové výrobky minimální hlukové charakteristiky. Průměrná životnost litinového hlavního kanalizačního potrubí je více než půl století. Kromě výše uvedených vlastností nemají hotové litinové odlitky švy, praskliny ani píštěle. To způsobuje extrémně vysokou odolnost výrobků pro instalaci kanalizace vůči fyzickému opotřebení.
V posledních několika desetiletích různé druhy plastových výrobků aktivně nahrazují kovové výrobky na trhu. Plast se všemi svými nepochybnými výhodami a nízkou cenou není schopen odolat tak obrovskému zatížení. Proto se nepoužívá pro instalaci tlakové kanalizace.
Odpadní gravitační potrubí je klíčovým prvkem každé kanalizační soustavy. Zajišťuje efektivní odvod odpadních vod a spolehlivý provoz domácích i průmyslových systémů. Nejčastěji se dnes používají dva materiály - PVC (polyvinylchlorid) a PP (polypropylen).
Materiál:
PVC: Pevné a cenově dostupné. Ideální pro domácí kanalizace a menší projekty.
PP: Lehčí, flexibilnější a s vyšší tepelnou odolností (až 95 °C). Vhodné i pro průmyslové aplikace.
Odolnost a trvanlivost:
PVC: Výborně odolává korozi, ale může praskat v mrazech. Životnost cca 100 let.
PP: Odolné vůči teplotním výkyvům, méně náchylné k prasknutí, životnost 100+ let.
Cena:
PVC: Levnější varianta - vhodná pro domácí instalace a menší projekty.
PP: Dražší, ale dlouhodobě výhodné díky vyšší životnosti a odolnosti.
| Vlastnost | PVC | PP |
|---|---|---|
| Cena | Levnější | Dražší |
| Tepelná odolnost | Nižší | Vyšší (až 95 °C) |
| Odolnost vůči mrazu | Může praskat | Méně náchylné k prasknutí |
| Životnost | Cca 100 let | 100+ let |
| Použití | Domácí kanalizace, menší projekty | Průmyslové aplikace, náročné podmínky |
HT-Systém (PPs)® - odpadní trubky a tvarovky jsou špičkovým produktem s vysokými užitnými vlastnostmi (např. teplotní odolnost 100°C, chemická odolnost pH 2-12 apod.). Surovinou pro výrobu tohoto systému je polypropylen, který je charakteristický svou vysokou houževnatostí, dlouhodobou teplotní a chemickou stabilitou - zároveň propůjčuje potrubí životnost až 100 let.
Spojování KG trubek a tvarovek probíhá pomocí tzv. hrdla s těsněním a trubkové části - každá tvarovka a trubka je na jedné straně opatřena právě hrdlem a na druhé zkosenou trubkovou částí. Spojování probíhá bez jakéhokoliv lepení - vznikne vám spoj, který:
Doporučujeme použít montážní mazivo, aby se jednotlivé části potrubí při samotném skládání zbytečně nedřelo a nesnižovalotím svou životnost.
Trubky spojujte ideálně tzv. „po vodě“, tedy aby voda protékala směrem od hrdla k trubkové částí. Přípustná je však i opačná varianta a to zejména při použití přesuvky (tu použijete, pokud se vám sejdou dvě trubkové části proti sobě).
Při pokládce do země je nutné brát v úvahu 2 důležité aspekty:
1. Uložení do země
Nejprve si musíme připravit lože trubky, to se skládá z podsypu, obsypu a zásypu.
Materiál: písek, stejnozrnný štěrk, drcený stavební materiál apod. s hrubostí do 22 mm (lože trubky nesmí obsahovat větší kameny, které by mohly vyvíjet na trubku tlak a potenciálně způsobit její poškození)
Podsyp je vrstva pod samotnou trubkou, měl by být vysoký minimálně cca 10 cm. Podsyp rozhodně trochu zhutněte - je totiž nežádoucí, aby si lože dále sedalo a trubka se v něm dále hýbala
Obsyp přijde následně nasypat okolo trubek.
Zásypem se potrubí přikryje - tato vrstva by měla být minimálně 30 cm vysoká!
Správně vytvořené lože následně umožní potrubí lehce v zemi pružit a mnohem lépe tak odolávat tlaku a případnému opotřebení.
Nyní přichází na řadu druhá vrstva krytí - na to se už použije zemina, kterou jste předtím ze země vykopali. Ale pozor - zemina by měla obsahovat kameny o velikosti maximálně 150 mm. Větší kameny by opět mohly vyvíjet tlak na určité části potrubí, čímž by mohla klesnout jeho životnost.
Hutnění
Při pokládání potrubí je zapotřebí zeminu tzv. hutnit, čímž předejte budoucím problémům (zvýšíte únosnost potrubí, vyhnete se pohybům potrubí v zemi a povrch nad potrubím se vám nebude časem propadat).
Při pokládání potrubí v zásadě hutníme dvěma způsoby:
Upozornění: zásyp 30 cm nad potrubím nikdy nehutníme, aby nedošlo k poškození potrubí! Obsyp okolo trubky však standardně hutníme dle instrukcí výše.
Celková hloubka uložení potrubí od zamýšleného povrchu se odvíjí od kruhové tuhosti a předpokládané zátěže, které potrubí bude odolávat.
2. Sklon potrubí
Norma stanovuje 1-2 %, ale toho může být v praxi poměrně problematické docílit - snažte se tedy docílit sklon cca 3-4 % (tj. 3-4 cm na 1 m délky). Získáte tak jistotu, že potrubí bude mít sklon a voda jím bude volně odtékat.
V mnoha starších bytových domech se ještě v současné době nachází potrubí instalovaná v době jejich výstavby. I když byly tyto instalace provedeny z kvalitních materiálů, postupně dožívají. U kovových potrubí se projevuje fyzické opotřebení způsobené především korozí, u plastových potrubí se po čase mohou projevovat závady způsobené volbou nesprávného materiálu, který není trvale odolný teplotě teplé vody, a chybným upevněním potrubí při montáži.
Vlastnímu provedení renovace má vždy předcházet průzkum stávajících instalací. Stav starého kanalizačního potrubí je nutné posoudit technickou prohlídkou, doplněnou v případě potřeby o prohlídku svodného potrubí kamerou. Zavěšené svodné (ležaté) potrubí a volně vedená odpadní potrubí lze zkontrolovat vizuálně. O výměně svodných potrubí uložených v zemi rozhoduje jejich materiál (beton - většinou na konci životnosti) nebo prohlídka kamerou.
Ze dříve používaných trubních materiálů má nejdelší životnost kameninové a litinové potrubí. U kameninových potrubí mohou být po čase netěsné spoje prováděné konopným provazcem a asfaltovou zálivkou. Nejvíce korodují litinová potrubí DN/ID 50 a litinová větrací potrubí. Ocelová, azbestocementová, betonová a olověná potrubí je třeba vyměnit, protože jsou na konci životnosti.
Při výměně svodných potrubí se musí pamatovat na zabezpečení suterénu před vzdutou vodou ze stokové sítě. Pokud je to možné, nahrazují se podzemní svodná potrubí svodnými potrubími zavěšenými. V tomto případě není nutné provádět náročné zemní práce v podzemním podlaží domu. Pro svodná potrubí, která musejí být uložená v zemi, lze využít stávající prostupy v základech. Zrušená nedemontovaná potrubí vedená pod zemí se musí vodotěsně zazátkovat.
Panelové domy mají, na rozdíl od domů stavěných zděnou technologií, svá specifika daná zejména prefabrikací instalací. Potrubí a zařizovací předměty bývají i v nich na konci životnosti. Stav starého kanalizačního potrubí se musí posoudit technickou prohlídkou, doplněnou v případě potřeby o prohlídku svodného (ležatého) potrubí kamerou. Největší problém představují v panelových domech ocelová a azbestocementová potrubí, která jsou dnes na konci životnosti, a je tedy nutná jejich výměna. Dalším problémem jsou kameninová potrubí s netěsnými spoji ukládaná nad podlahu do instalačních suterénů. I tato potrubí je potřeba vyměnit.
Výměna potrubí je v panelových domech snadnější než ve starých domech stavěných klasickou zděnou technologií, protože potrubí je přístupnější. Nová potrubí se v panelových domech vedou nejčastěji v místech, kudy vedla potrubí stará.
Příčinou krátké životnosti ocelových potrubí je důlková koroze a inkrustace. Vedení stoupacích potrubí zůstává v instalačních šachtách. U plastových stoupacích potrubí je důležité vyřešit nejen kompenzaci délkové roztažnosti trubek, ale také napojení připojovacího potrubí tak, aby se stoupací potrubí mohlo vlivem tepelné roztažnosti volně pohybovat a uzávěry a vodoměry byly upevněny k nosné konstrukci v instalační šachtě. Stoupací potrubí musí být tepelně izolováno.
Pokud je kanalizace ucpaná, kamera ve znečištěné vodě nic nevidí. V tom případě je nutné kanalizaci vyčistit, odsát nebo odfrézovat.
Nejnákladnější je asi kombinované strojní frézování s tlakovým čištěním při souběžné kontrole kanalizační kamerou. Zvláště u kanalizací znečištěných tukem. Vždy se snažím postupovat tak, aby znečištění bylo co nejmenši. Je ideální, když mám volný přístup k revizním šachtám. U větších domů potřebuji kontakt na někoho kdo se v objektu dobře orientuje a má přehled kde co je. Je dobré vyklidit nádobí z prostoru očekávaného čištění.. Není vhodné klást na podlahu hadry. Ty by byly namotány na spirálu. Pokud máte uklízečku, je dobré jí objednat.
Při čištění tlakovou vodou hrozí vyplavení. Proto postupuji tak, aby k tomu nedošlo. Často použiji raději strojní čištění než tlakové. V extrémních případech ale riziko vyplavení je nutné podstoupit. V takovém případě však zákazníka s možností vyplavení seznámím. Čistím tedy z čistého potrubí do ucpaného.
tags: #litinové #odpadové #roury #životnost