Listonoh letní je možná jeden z nejpodivnějších živočichů, který se v české přírodě vyskytuje. Je starý 200 milionů let, pohybuje se pomocí 142 končetin, kterými i dýchá, a okolí sleduje třema očima. Vlastně vypadá velmi podobně jako starodávní trilobiti, ostatně je to korýš. Jenže postupně mizí jeho přirozené prostředí a narazit na listonoha je stále těžší. Je to živoucí fosilií a svým vzezřením připomíná trilobita z prvohorních moří.
Listonoh letní je poměrně velký korýš. Může dorůst až kolem deseti centimetrů. Listonoh letní měří okolo deseti centimetrů. Mezi dvěma hlavníma očima má malé třetí oko. Tělo korýše kryje krunýř, zadeček zakončují dva dlouhé štěty a pod krunýřem se ukrývá až stovka nohou. Tělo je tvořeno hlavohrudí s krunýřem a protaženým zadečkem. Z něho vybíhají štěty. Na posledním článku těla nemá šupinku.
„Tito velcí lupenonožci jsou starobylou skupinou živočichů, která přežila až do současnosti a během evoluce se změnila jen velmi málo,“ přiblížil zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert s tím, že se pro listonohy často používá označení živoucí fosilie. „Fosilní druhy listonohů známe už z mladších prvohor. Od triasu se již prakticky nemění vnější morfologie jejich těla. Listonoh letní byl nalezen ve vrstvách datovaných na 220 miliónů let a je proto některými autory považován za evolučně nejstaršího žijícího živočicha na světě vůbec,“ doplnil odborník.
V České republice je však kriticky ohroženým druhem, obývajícím převážně náhradní stanoviště, zejména periodické kaluže na polních cestách. Těžištěm výskytu jsou dnes proto bývalé i aktivní vojenské újezdy s hustou sítí nezpevněných komunikací. Jedním z míst, kde se aktuálně nachází, jsou kaluže ve vojenském cvičišti Hrachoviště v Brdech. Právě vojáci mají velký podíl na tom, že tu s námi ještě vzácní korýši jsou. Místem, kde se listonohům daří, je bývalý vojenský prostor v Brdech.
Oblasti výskytu listonohů jsou velmi specifické. Mají totiž nejraději dešťové kaluže na nezpevněných cestách a vyjeté koleje nebo rozlitiny v polích, proto jim nejvíce vyhovují vojenské prostory nebo motokrosové dráhy. „Je to paradox. Tento kriticky ohrožený druh totiž najdete na místech, která si lidé se vzácnou přírodou obvykle nespojují. Narazit na ně můžete především ve stávajících či bývalých vojenských cvičištích, třeba právě v chráněné krajinné oblasti Brdy. Dříve obývali dešťové kaluže na pastvinách, nezpevněných cestách nebo v polích.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
Kriticky ohrožený druh se k velké radosti ochránců přírody zabydlel ve starých sádkách u Třeboně. Příhodné podmínky k životu ale zvláštnímu korýši poskytují i staré sádky na Třeboňsku. „Pravděpodobně se do této lokality v minulosti dostal s násadou ryb. Zdejší režim hospodaření na sádkách je vyhovující obdobou fungování na přirozených stanovištích, vhodnou pro rozvoj nových generací. Příroda nás tak neustále překvapuje,“ dodal Jiří Neudert.
Dospělé jedince můžeme pozorovat od května do srpna, kdy se vymění až tři generace. Je aktivní především od května do srpna, jsou-li příhodné podmínky jako letos, může se vyskytovat až do konce září. Listonozi rostou velmi rychle a v raném stádiu vývoje dokáží denně dokonce zdvojnásobit svou velikost. Dospělosti dosahují již za 7 až 10 dnů.
Listonozi se živí řasami, organickým materiálem ze dna, ale i malými bezobratlými živočichy. Potravou listonohů jsou řasy, organický materiál ze dna i malí bezobratlí, při jejichž hledání listonozi často ryjí ve dně. „Jejich přítomnost zjistíme snadno podle svleček, které plavou u hladiny a nezřídka jsou působením větru nashromážděny na jednom místě. Listonozi přežívají po vyschnutí vody ve vlhkém bahně ještě několik hodin. Kladou svá lepivá vajíčka jejich aktivním vytřepáváním z ovisaků. Periodické vysychání stanoviště listonoha je klíčové pro rozvoj dalších generací. Na lokalitě se mnohdy neukážou dlouhou řadu let,“ poznamenal zoolog Jiří Neudert. Tento druh korýše žije ve velkých koloniích.
Listonozi jsou odděleného pohlaví. Po oplození kladou samičky vajíčka vytřepáváním na dno do vyhloubených jamek. Samičky jich denně vyprodukují až 250. Vajíčka velká jen něco okolo 0,5 mm jsou obalena lepivým sekretem a sedimentem, což zvyšuje jejich šanci na přežití během vysychání. Zimu, stejně jako suchá období, přežívají pouze velmi odolná vajíčka. Zbývající část roku přežívá ve formě vajíček, která jsou schopna přečkat i desítky let ve vyschlém dně. Ta jsou velmi odolná, vydrží i několik desítek let v suchu, snesou mráz. Malá listonoží vajíčka dokáží díky své pevné skořápce přežít až 25 let ve velmi extrémních podmínkách - v třeskutých mrazech i ukrutných vedrech.
Ta zároveň umožnují šíření listonohů na nová místa - například do Brd se tak listonozi zřejmě dostali pomocí vajíček, která se přichytila v Polabí na kola aut či pásy tanků. Na nové lokality je listonoh letní šířen dosti zvláštním způsobem. Vzhledem k tomu, že v České republice jsou dnes listonozi nejběžnější v místech, kde probíhá (probíhal) výcvik vojáků s těžkou technikou, jsou vajíčka zachycena na pásy tanků. Tank se naloží na auto a je převezen na jiné místo, kde opadá bláto i s vajíčky.
Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza
Jenže postupně mizí jeho přirozené prostředí a narazit na listonoha je stále těžší. Ohrožuje ho především úbytek vhodných biotopů, a tak právě opuštěné vojenské prostory mohou listonohům poskytovat vhodné místo pro přežití. Listonozi, podobně jako řada jiných vodních organizmů, jsou extrémně citliví na toxické látky obsažené ve veterinárních léčivech, zejména běžně užívaných přípravcích proti parazitům. Ošetřená zvířata velká množství těchto látek po dlouhou dobu vylučují v trusu, z něhož se dostávají do půdy a vody. Na pastvinách u nás proto listonohy nepotkáme.
Právě vojáci mají velký podíl na tom, že tu s námi ještě vzácní korýši jsou. Podle ní jsou na Hrachovišti ideální podmínky pro listonohy právě kvůli armádní technice, vytvořila celý jeden biotop. „Bez ní by údržba cest a louží byla mnohem komplikovanější. Na tento fakt ve svém materiálu upozorňuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK): „V současné době je většina známých lokalit listonoha letního soustředěna do bývalých či současných vojenských cvičišť, přičemž zásadní jsou především rozsáhlejší z nich (…) Ve stále aktivních vojenských prostorech vytvářejí listonozi nejpočetnější populace na velkých plochách. Z maloplošných vojenských cvičišť lze jmenovat především ty, na nichž cvičili ženisté či těžká bojová technika, např. u Rančířova, Žatce, Hradce Králové (Na Plachtě), Dobřan, Babin na Litoměřicku aj.
I v CHKO se bohužel setkáváme s tím, že lidé zavážejí tůně stavebním odpadem, nebo třeba posekanou trávou. Tím listonohy hubí. Dopouští se navíc přestupku až trestného činu, protože se jedná o evropsky významné lokality nejen listonoha, ale například i ohrožené kuňky žlutobřiché.
Chov pravěkých korýšů v akváriu není nijak složitý. Péče o ně je nenáročná, takže to zvládne i malé dítě. Samozřejmě však existují i druhy, které jsou přísně chráněné a ty do akvárií nejsou vhodné.Listonohové žijí převážně u dna. Listonohové jsou pravěcí korýši, kteří se od sebe opticky liší dle druhu, ke kterému náležejí.
Při instalaci akvária je vhodné napodobit co nejvíce přirozené prostředí chovaných živočichů. Listonohové žijí převážně v tůňkách nebo brázdách na co nejužším prostoru. Proto jim malé akvárium úplně stačí, tedy 10 l akvárium pro 5 jedinců je úplně ideálních. Výška akvária je nepodstatná, protože živočichové se pohybují u dna. Aby mohli naklást vejce, musí být podlaží tvořené pískem, který bude dosahovat výšky 2-3 cm. Vsaďte nejlépe na kulatozrnný písek, který voda dokáže posléze smýt.
Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem
Triopsové se bohužel nedožívají vysokého věku. Většinou žijí pouze okolo 3 měsíců. Některé druhy žijí dokonce jen 6-8 týdnů. To mají společné i s jinými žábronožkami a podobnými druhy. Tyto druhy však nejsou ohroženy, neboť rychle rostou a již od 2 týdne života jsou schopné klást vejce. I přes krátkou životnost je zábava listonohy chovat, protože okouzlují svým zjevem hlavně děti.
tags: #litonoh #ohrožený #druh #informace