Problém s odpadky ve světových oceánech je alarmující a vyžaduje okamžitá řešení. Cíl udržitelného rozvoje OSN č. 14 upozorňuje na hrozby znečištění moří a znečištění živinami, vyčerpávání zdrojů a změny klimatu, které jsou všechny způsobeny především lidskou činností. Tyto hrozby dále zvyšují tlak na environmentální systémy, jako je biologická rozmanitost a přírodní infrastruktura, a zároveň vytvářejí globální socioekonomické problémy, včetně zdravotních, bezpečnostních a finančních rizik.
V současnosti bychom v oceánech našli stovky miliónů tun plastového odpadu, přičemž každým rokem přibývá dalších 5 až 13 miliónů tun. Ostrovy plovoucího plastového odpadu ohrožují život v mořích.
Inovativní řešení pro sběr a recyklaci odpadu
Existuje mnoho návrhů, jak zbavit oceány plastového odpadu. Velká část z nich se zaměřuje na postupy, jak odpad vyhledat, vylovit a odvézt na pevninu k dalšímu zpracování.
Katamarán Manta: Soběstačná recyklační loď
Podle ucelené koncepce je v současnosti vyvíjeno plavidlo, které bude do značné míry soběstačné jak z hlediska pohybu, tak při sběru a recyklaci plastů přímo na místě. Loď pro sběr mořského odpadu by měla stanovit měřítka v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí a zároveň přispět k tomu, aby se makroskopický odpad nerozkládal na mikroplasty. Díky konstrukci inspirované přírodou a inovativnímu hybridnímu pohonu se bude katamarán Manta pohybovat do značné míry autonomně a je schopen zpracovat a recyklovat na palubě plast vylovený z moře. Předpokládá se, že od roku 2024 Manta vyloví přibližně 5 000 až 10 000 t plastů na místech, která jsou považována za hlavní zdroje odpadu v oceánech, zejména u ústí řek v Africe a Asii.
56,5 metru dlouhý a 26 metrů široký katamarán je hnán nejen pomocí plachet o rozloze 1 500 m2, ale energii mu dodávají i dvě větrné turbíny, dva generátory pro vodní elektrárny a téměř 500 m2 fotovoltaických panelů. K tomu navíc používá jednotku pro přeměnu odpadu na elektřinu. To mu umožňuje přeměnit sebraný, vytříděný a již nerecyklovatelný plast na energii pro vlastní pohon. Používá k tomu pyrolýzu, kdy se plast taví bez spalování a vzniká syntetický plyn.
Čtěte také: Rak a jeho klepeta
Loď pro zpracování plastů na moři
Koncept je založený na lodi, která zpracovává odpad přímo na moři, kde ho přeměňuje na užitečné suroviny a teplo. Loď využívá stejné technologie, jaké se používají na pevnině, a vypadá jako běžná loď pro přepravu standardních kontejnerů používaných v námořní přepravě po celém světě. Zařízení pro zpracování plastů jsou umístěna v kontejnerech uvnitř trupu lodi. Kontejnery jsou navzájem propojeny a zpracovávaný odpad prochází postupně z jednoho kontejneru do druhého.
Vylovený plastový odpad je na lodi nejprve roztříděn a podle kvality a míry degradace se připraví k energetickému využití (plasty v moři časem degradují, takže je již není možné recyklovat). Kvalitnější odpad se zpracovává pyrolýzou, což je rozklad organických materiálů za působení tepla, v nepřítomnosti kyslíku. Výsledkem pyrolýzy je pyrolýzní olej, který je možné na pevnině využít jako palivo nebo jako surovinu v petrochemickém průmyslu. Může se využít také přímo na lodi jako palivo pro pohon motorů. Při výrobě pyrolýzního oleje vzniká také plyn a pevné látky. Ty lze využít k ohřevu pyrolýzní jednotky. Méně kvalitní odpad, který je degradovaný nebo kontaminovaný, se spaluje. Vzniklé teplo se využívá zejména k odsolování mořské vody na principu odpařování. Odsolováním vzniká jednak destilovaná voda, která se odveze na pevninu jako hotový produkt, a jednak zbytková mořská voda s vysokým obsahem soli.
Protože na lodi je dost místa i pro podpůrné technologie, jako jsou vyhledávací drony, norné stěny pro výlov odpadu nebo dokonce menší lodi pro sběr odpadu, může loď operovat libovolně daleko od pobřeží.
The Ocean Cleanup a čištění oceánů
Uklízet ze světových vod plastový odpad, který na jejích hladinách může plout desítky i stovky let, se zdá jako nesmírně ambiciózní mise s nejistými výsledky. Proto nizozemskému projektu The Ocean Cleanup, jenž oceány čistí pomocí masivních plovoucích konstrukcí, zpočátku příliš mnoho lidí nevěřilo. Teď ovšem tým inženýrů pod vedením zakladatele projektu Boyana Slata vsadil na jiný mechanismus. Namísto pasivního pohybu plovoucího systému upřednostnil aktivní pohon, kdy budou plavidla s posádkou celou bariéru táhnout rychlostí 1,5 uzlu, což má podle zjištění The Ocean Cleanup několik výhod. Nová bariéra pod názvem Jenny ovšem své působení na hladině oceánu teprve začíná. Před několika dny se dostala do oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, která je považována za jedno z nejznečištěnějších míst na planetě. Pokud vše půjde podle plánu, nizozemský ekologický projekt bude chtít v příštích letech rozmístit ve Velké tichomořské odpadkové skvrně desítky takových systémů. A podle svých propočtů očekává, že do pěti let zvládne odstranit až polovinu z téměř dvou bilionů kusů plastů, které mají na hladině Tichého oceánů (nebo v jeho blízkosti) plavat.
Ačkoliv jsou pro The Ocean Cleanup oceány stěžejní, jen na ně se nezaměřuje. Od roku 2019, tedy po šesti letech od založení, se angažuje také na říčních tocích, kde operuje s plavidly na bázi katamaránu. Tam se snaží zachycovat odpad ještě předtím, než se dostane do volného oceánu, přičemž cílem do příštího roku je se s nimi dostat na patnáct vysoce znečištěných řek.
Čtěte také: Odpadové hospodářství v Praze
One Earth-One Ocean a COMPED v Kambodži
Nevládní organizace One Earth-One Ocean a COMPED se aktivně angažují v řešení tohoto problému prostřednictvím odstraňování odpadků z kambodžských vod. Na březích Mekongu se pomalu sunuje loď na sběr odpadu nazvaná SeeHamster. Avšak místo přírodní krásy se zde otevírá pohled na zbytky igelitových tašek, odhozené plastové láhve, plechovky od nápojů, obaly rychlého občerstvení a podobné produkty umělé výroby, které sahají tak daleko, jak oko dohlédne.
Výzkum provedený OEOO ukázal, že řeka Mekong patří mezi deset nejvíce znečištěných řek plastovým odpadem, který nakonec končí v oceánech. Proti této skutečnosti bojuje nyní celkem čtyři brigády na sběr odpadu, které jsou výsledkem spolupráce mezi OEOO a COMPED. Tyto brigády se skládají z místních pracovníků s pevnými pracovními smlouvami a jsou vyzbrojeny odhodláním očistit okolí.
Zakladatel COMPED, Detlef Gutjahr, vysvětluje, že potřeba této další brigády vznikla kvůli enormnímu množství odpadu: "V Phnompenhu byla stávající brigáda zcela přetížená objemem sbíraného odpadu. Měli jsme tolik míst, která jsme chtěli vyčistit, ale nestačili jsme to stíhat."
SeeHamster je pro dnešek plně obsazen, ale tým má stále co dělat: Opět naplnili nespočet pytlů odpadky, v průměru 100 až 150 za den. Pak je čas naložit tradiční kambodžské tuk-tuky a odvézt odpad do centra hot spotů na poloostrově mezi řekou Bassac a Mekongem. Zde tým shromažďuje, váží, pere, suší a třídí veškerý odpad, který sbírá na lodích, jako je SeeHamster, a také na nákladním autě.
Uvnitř nově vybudovaného recyklačního zařízení na stanici hot spot v Kah Krabay zaměstnanci odborně třídí odpad do různých kategorií k dalšímu zpracování: Recyklovatelný plastový odpad, nerecyklovatelný plastový odpad, ostatní recyklovatelný a nerecyklovatelný odpad, kompostovatelný odpad. Ten je následně recyklován, kompostován nebo ukládán na skládku. Plastový odpad pak putuje do sídla společnosti COMPED na druhé straně řeky Bassac. Zde zaměstnanci lisují nerecyklovatelný plastový odpad do kompaktních balíků o hmotnosti 30 až 35 kg. Nyní již není odpadem, ale zdrojem energie. Protože vše, co nelze recyklovat, využívá společnost Chip Mong Ecocycle Company k výrobě energie, vysvětluje Gutjahr: "Tepelná recyklace probíhá v cementárně. Během jednoho měsíce se najde využití pro zhruba deset tun plastového odpadu, který shromáždily čtyři týmy OEOO a COMPED, a zabrání se tak tomu, aby skončil v našich oceánech.
Čtěte také: Článek o draku a ekologii
Legislativní rámec a námořní politika EU
Námořní politika Unie je zaměřena na dosažení vysokého stupně bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí (dále jen „úmluva MARPOL“) stanoví všeobecný zákaz vypouštění odpadu z lodí do moře, ale upravuje i podmínky, za nichž lze určité druhy odpadu do mořského prostředí vypouštět. Unie provádí části úmluvy MARPOL prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES (4), přičemž uplatňuje přístup založený na regulaci přístavů.
Navzdory tomuto vývoji v oblasti regulace stále dochází k vypouštění odpadu do moře, což s sebou přináší značné environmentální, sociální a hospodářské náklady.
Směrnice 2008/98/ES stanoví hlavní zásady pro nakládání s odpadem včetně zásady „znečišťovatel platí“ a hierarchie způsobů nakládání s odpady, která vyzývá přednostně k opětovnému použití a recyklaci odpadů než k jiným formám využití a odstraňování odpadů a požaduje vytvoření systémů pro tříděný sběr odpadu. Právo Unie v oblasti odpadů se nadto řídí zásadou rozšířené odpovědnosti výrobce, na jejímž základě výrobci odpovídají za dopad svých výrobků na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu těchto výrobků.
Tříděný sběr odpadu z lodí, včetně ztracených lovných zařízení, je nezbytný pro zajištění jeho dalšího využití za účelem přípravy pro opětovné použití nebo recyklaci v řetězci následného nakládání s odpady a pro zabránění tomu, aby způsoboval škody, pokud jde o mořské živočichy a rostliny a mořské prostředí. Jeden z hlavních zdrojů odpadu v moři představují odpady, a zejména plastové odpady, z řek, což zahrnuje vypouštění odpadu z plavidel vnitrozemské plavby. Na tato plavidla by se proto měly vztahovat přísné normy pro vypouštění a předávání odpadu.
Závěr
Problém znečištění oceánů odpadem je komplexní a vyžaduje kombinaci inovativních technologií, legislativních opatření a aktivní spolupráce mezinárodních organizací a vlád. Projekty zaměřené na sběr a recyklaci odpadu přímo na moři a v řekách, spolu s přísnějšími normami pro vypouštění odpadu z lodí, představují klíčové kroky k ochraně mořského prostředí a udržitelnému rozvoji.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]