Bjørn Lomborg: Skeptický ekolog a jeho kritika

Bjørn Lomborg, dánský spisovatel a skeptický ekolog, tvrdí, že současná klimatická konference v Paříži, která má přinést novou mezinárodní dohodu o boji s klimatickými změnami, nebude mít na klima žádný vliv. „Bojujeme s problémem tak, že děláme kroky, které mají strašně malý dopad, ale stojí strašně moc peněz," říká Lomborg.

Jeho Kodaňské středisko shody (CCC) totiž předložilo plán, jak levně čelit oteplování. „Je to nesmírně důležité. Potřebujeme globální dohodu o klimatu,“ řekl Lomborg listu Financial Times. Ještě před dvěma lety Lomborg tvrdil, že klimatická změna je méně důležitá než jiné světové problémy.

Lomborg propaguje jiný přístup: vyslání flotily automatických lodí na sluneční pohon, které by rozprašovaly do vzduchu mořskou vodu. „To je drahá cesta, která nikam nevede,“ tvrdí. Projekt by podle něj stál jen devět miliard dolarů (náklady na boj s oteplováním se jinak odhadují na 250 miliard dolarů ročně).

Prezidentův tajemník Ladislav Jakl k Lomborgovu názorovému posunu v ČRo poznamenal: „Pan Lomborg byl statistik, kterého si kdysi zaplatili Greenpeace, aby jim prokázal jejich nějaké teorie, a on poctivou prací došel k úplně opačnému názoru, takže se ze zeleného aktivisty přeměnil v kritika. Jakl nedávno na svém blogu napsal: „Každá rána zasažená přírodě je vítězstvím civilizace.“ Na dotaz, zda tedy vyhlásil válku přírodě a jejím ochráncům, odpověděl: „No, klidně. 4. 12. Ekolog Bjorn Lomborg tvrdí, že je třeba se místo globálního oteplování zaměřit na znečištěné ovzduší. Globální oteplování je problém bohatých. Mezinárodní klimatické konference by podle něj neměly prosazovat západní pohled na svět. "Máme často pocit, že se věci kolem nás stále zhoršují, ať už mluvíme o životním prostředí, nebo obecně o stavu společnosti.

Kniha Skeptický ekolog

K vědeckým událostem roku 2002 patřil počátek celosvětové diskuse nad tehdy čerstvě vydanou knihou dánského statistika Bjørna Lomborga The Sceptical Environmentalist. Česky ji letos vydalo nakladatelství Dokořán pod názvem Skeptický ekolog. Ukazuje se, že nijak opožděně. Lomborg předložil ve své tlusté knize zaplněné tabulkami, grafy a především citacemi (celkem uvádí 2930 odkazů a 75 stran bibliografie) poměrně nový pohled na data, týkající se všech složek globálního životního prostředí.

Čtěte také: Lomborgův pohled na ekologii

Autor předkládá jako hlavní obsah knihy dvě závažná tvrzení. Za prvé, že lidstvu jako celku se vede stále lépe, což zahrnuje i trend zlepšování životního prostředí. "Naprostá většina indikátorů svědčí o tom, že situace lidstva se nesmírně zlepšila. To však neznamená, že všechno je již dostatečně dobré." A za druhé, že zdroje jsou omezené a musíme zvažovat, jak s nimi naložíme.

Lomborg porovnává výdaje na ochranu životního prostředí hlavně se sociálními výdaji. Uvádí, o kolik méně budeme mít školek a jeslí, o kolik méně peněz bude možné vynaložit na školství, zdravotnictví či na pomoc Třetímu světu, pokud špatně vyhodnotíme priority. Což ale neznamená, že by často netrefil do černého.

V pasáži věnované havárii tankeru Exxon Valdez v roce 1989 uvádí (a cituje přitom Scientific American, časopis, který Lomborgovi a jeho názorům rozhodně není nakloněn), že průměrné náklady na záchranu jedné vydry v oblasti ropné skvrny dosáhly 80 tisíc dolarů. Je nejasné, jak se k tomuto číslu došlo, ale i kdyby bylo (jako že asi je) o řád menší, pořád je burcující: nedalo se za ty peníze třeba nakrmit pár súdánských dětí? Jsou nám méně drahé než vydry?

S druhou Lomborgovou tezí v podstatě nikdo nepolemizuje. A nejméně ze všeho samy ekologické organizace, které dobře vědí, jak je těžké shánět peníze a jak pečlivě je třeba zvažovat, co s nimi podniknout.

Zhruba první třetina textu jako by dávala odpověď na jinou otázku, než kterou autor slíbil řešit. Netýká se stavu a vyhlídek životního prostředí, ale kvality lidského života měřené jeho průměrnou délkou, zdravotním stavem populace, dostupností potravin a spotřebního zboží atd. Lomborg dodává, že tento trend je udržitelný i do budoucna. Prosperita lidstva je přece důkazem, že svět je v pořádku.

Čtěte také: Environmentální alarmismus pod drobnohledem v knize Skeptický ekolog

"...potřeby a touhy lidského rodu jsou úhelným kamenem našeho hodnocení stavu světa. Neznamená to, že by zvířata a rostliny neměly svá práva, nýbrž to, že v centru pozornosti bude vždy hodnocení z hlediska člověka. Tento pohled odráží jednak mou vlastní etickou koncepci - a v tomto ohledu se mnou čtenář přirozeně nemusí souhlasit - a jednak obecně realistické pojetí světa: Lidé, na rozdíl od tučňáků a borovic, mohou diskutovat a účastnit se rozhodovacích procesů... Jestliže se Američané zasazují o snížení emisí dusíku do severní části Mexického zálivu, aby zachránili živočichy přebývající u dna před udušením, je to projev především lidského přání preferovat přežití fauny mořského dna. Není to tak, že by toto omezení emisí vyplývalo jen z pouhé nutnosti zachránit tyto živočichy, jako by ti měli nějaké nezadatelné právo na život. Jestliže bychom používali argument nezadatelného práva, jak bychom vysvětlili, že na jedné straně zachraňujeme některé živočichy v moři a na druhé straně porážíme hovězí dobytek na maso?" (str. Neboli: nejde o neporušené životní prostředí, ale o takové, které bude maximálně napomáhat rozvoji lidstva - a to ne jakémukoli typu rozvoje, ale tomu současnému, tedy technologické, tržní a spotřební společnosti.

Druhá část knihy se zabývá klasickými ekologickými problémy, k nimž patří udržitelnost rozvoje (potraviny, odlesňování, energetické suroviny, neenergetické zdroje, voda), znečištění (ovzduší, kyselé deště, voda) a tzv. problémy zítřka: karcinogenní chemikálie, vymírání živočišných a rostlinných druhů a globální oteplování.

Kritika Lomborga

Lomborg je tvrdě kritizován mnoha přírodovědci. Příznačný je například spor o Kjótský protokol, který se snaží omezit emise skleníkových plynů a zbrzdit globální oteplování. Podle Lomborga bude jeho účinek zanedbatelný: do roku 2100 zpomalí postup oteplování jen o šest let, avšak za cenu 150 až 350 miliard dolarů ročně. Za ty peníze, argumentuje Lomborg, bychom mohli vyřešit většinu problémů třetího světa.

Lomborgova kniha je tak zřetelně použitelná pro ideologické účely, že lze bez velkého uvažování říci předem, kdo jí zatleská. Ani by se nemusel na jejím vydání podílet Liberální institut. Připomeňme: ideologie je soubor idejí a postupů sloužících konkrétní politické moci. (V této definici se nikde, ani implicitně, nevyskytuje slovo "pravda".)

Na světě je mnoho sil, zájmů, politiků a korporací, jimž jsou ekologické organizace a zelené strany trnem v oku. Ekologové si dnes rozumějí především s levicovými politiky a dodávají jim argumenty. Lomborg je možná prvním výrazným příkladem pravicově orientovaného ekologa, který čte data jinak než jeho kolegové.

Čtěte také: Skeptický pohled na ekologii: Lomborg

Hrozí nám globální oteplování? Asi ano, ale není závažné a bude mít i řadu pozitivních účinků. Dojdou nám potraviny? Kdepak, produkce roste rychleji než spotřeba. Je rozvoj spotřební společnosti dlouhodobě udržitelný? Je. Jak to bude s ropou? Najdou se nová ložiska; a až i ta začnou docházet, vyšší cena způsobená nedostatkem nenásilně omezí spotřebu a bude působit jako ekonomická motivace pro hledání nových zdrojů energie.

"...ložiska se mohou zdát omezená, jestliže však cena vzroste, posílí to motivaci nalézat a rozvíjet další a lepší technologie jejich těžby. V důsledku toho růst ceny vlastně zvyšuje naše celkové známé zásoby, a tlačí tak cenu zase dolů." (str. 155).

Vymírají živočišné druhy? Mnohem méně, než ti hloupí biologové tvrdí, jen 0,7 % za padesát let; a stejně to jsou hlavně nějací zbyteční brouci. Ubližují nám pesticidy? Daleko míň než kouření, alkohol, obezita a autonehody. Jeho kniha je napsaná čtivě, živě, ale také sarkasticky a místy vysloveně poťouchle. Lomborg nediskutuje; dává góly a jásá. Způsob, jakým své názory vyložil, asi rozčílil mnohé ekology víc než ty názory samy. Souhrn jejich postojů nazývá Lomborg litanií.

Filozof Karl Popper postuloval jako hlavní rozlišovací znak vědy, která vědou zvána býti smí, falzifikovatelnost hypotéz. Musejí být formulovány tak, aby se porovnáním s nespornými fakty - například experimentálními daty - daly jednoznačně popřít. V rámci Popperova myšlenkového modelu nelze hypotézu nikdy potvrdit, jen vyvrátit. Celá věda je pak souhrnem dosud nevyvrácených, ale potenciálně vyvratitelných hypotéz.

Nejnepříjemnější - ale ne zas tak nový - poznatek, který z Lomborga plyne, je tedy tento: ekologie, jak ji chápeme dnes, není v dostatečné míře vědou. Data, s nimiž pracuje, jsou často natolik kusá, neúplná a špatně reprodukovatelná, že z nich může kdokoli vyvodit a obhájit cokoli. Lomborg sám mimo tuto charakteristiku nestojí. Často dělá přesně totéž, co vytýká těm, s nimiž polemizuje. Zavřeme Temelín, nebo postavíme další? Bjørn Lomborg: Skeptický ekolog.

tags: #lomborg #bjorn #skepticky #ekolog #kritika

Oblíbené příspěvky:

• Definice periodických ekologických faktorů
• Škola v přírodě Orlík: Ubytování
• Jak se zbavit staré matrace
• Eshop pro outdoorové aktivity: Zkušenosti uživatelů
• Odpadové hospodářství Kosova Hora