Kompostování je skvělý způsob, jak snížit množství odpadu a zároveň zlepšit kvalitu půdy ve vaší zahradě. Často se stává, že v zimě lidé své kompostovací snahy omezují nebo dokonce přestávají kompostovat kvůli poklesu teplot. Přitom i v zimě můžete udržet váš kompost aktivní a efektivní a připravit tak kvalitní hnojivo pro jarní sezónu.
Podzimní měsíce přinášejí do zahrady spoustu organického materiálu - listí, zbytky rostlin nebo poslední sklizeň. Na podzim přibývá na zahradě velké množství organické hmoty. Do kompostu můžete dávat shrabané listí, posekanou trávu, spadané ovoce (pokud není příliš nahnilé), zbytky ze záhonů nebo posekané zbytky letniček a zeleniny. To vše je možné využít pro kompost, který se tak obohatí o živiny a zároveň vám pomůže efektivně zpracovat zahradní odpad. Výborným materiálem jsou také nadrcené větvičky z podzimního řezu, které zlepší provzdušnění a strukturu kompostu. Kompostu prospívá i kuchyňský bioodpad - slupky ze zeleniny a ovoce, kávová sedlina, čajové sáčky nebo vaječné skořápky. Tyto složky dodají dusík a podpoří aktivitu mikroorganismů.
Do kompostu naopak nepatří rostliny napadené plísní či škůdci - například rajčata s plísní bramborovou nebo zbytky napadených okurek. Opatrně také s velkým množstvím spadaného ovoce - při rozkladu může zahnívat a zpomalovat celý proces. Nevhodné jsou také zbytky jídel s tukem, masem nebo mléčnými výrobky, které přitahují hlodavce. Neměli byste přidávat ani silně nemocné listy (např. z růží či ovocných stromů), protože byste si choroby přenesli do další sezóny. Pokud kompostujete trávu, přidávejte ji jen v tenkých vrstvách, aby nevznikaly hutné shluky bez přístupu vzduchu.
Aby kompost dobře fungoval i během chladných měsíců a na jaře byl připravený k použití, je vhodné udělat několik opatření:
Než přijde zima, kompost důkladně překopejte. Tím se dostane kyslík i do spodních vrstev a rozkladné procesy budou moci pokračovat. Pokud je uvnitř příliš hutný materiál, například tráva nebo listí slepené do vrstev, rozbijte je a promíchejte s hrubším materiálem (větvičky, štěpka).
Čtěte také: Recyklace pečicího papíru: Co dělat?
Silné stonky, větve nebo kořeny se rozkládají velmi pomalu. Proto je nasekejte na menší části nebo podrťte, aby se jejich rozklad zrychlil. Menší kousky se také lépe smísí s ostatním materiálem.
Na horní část kompostu přidejte vrstvu suchého listí, slámy, posekané trávy nebo mulče. Tato „přikrývka“ funguje jako tepelná izolace, která pomáhá udržet kompost aktivní i během mrazů. Navíc brání rychlému vysychání i promáčení deštěm.
Pokud máte možnost, kompost zakryjte plachtou, prkny nebo speciálním víkem. Nadměrná voda by mohla vyplavit živiny a způsobit, že kompost bude příliš mokrý a bez přístupu vzduchu začne zahnívat. Zakrytí zároveň chrání před větrem a sněhem.
Správně připravený kompost by měl být vlhký asi jako vyždímaná houba. Pokud je příliš suchý, můžete ho mírně zalít, ale pozor na přemokření. V zimě už nebude možné vlhkost regulovat, proto je dobré si to pohlídat právě na podzim.
V chladném období se mohou do kompostu stahovat myši nebo potkani. Proto je vhodné zkontrolovat, zda není kompostér snadno přístupný, a případně jeho dno nebo stěny zabezpečit hustým pletivem.
Čtěte také: Urychlovač kompostu: Kdy je ten správný čas?
V zimě se procesy zpomalí, ale úplně se nezastaví. Mikroorganismy i žížaly pracují dál, i když pomalejším tempem. Díky podzimní přípravě budete mít na jaře k dispozici částečně rozložený materiál, který se rychle přemění na úrodný kompost vhodný k obohacení půdy na záhonech.
Zimní přísun materiálu je pro kompost překvapivě užitečný. Dodá mu vláhu, uhlík i dusík, a hlavně jej udržuje v určitém „metabolickém“ chodu. Pokud bychom obyvatele kompostu nechali úplně ladem, může předčasně vyschnout nebo se zhutnit. A na jaře by mu pak trvalo déle se rozběhnout.
V zimě hodně prší, a tak může být hromada přemokřená. Snadno vznikají anaerobní místa, tedy „smradlavé kapsy bez vzduchu“, kde místo tlení probíhá hnití. Pokud je kompost příliš vlhký, přimíchejte trochou suchého materiálu (větvičky, štěpku, suché listí), případně pomůže provzdušnění. Také ho můžete seshora přikrýt a ochránit ho před přívaly vody. Ale zase dejte pozor, aby příliš nevyschl. Musí být zkrátka tak akorát - spíš vlhký než mokrý.
Zimní přídavky mohou být klidně bohaté. Jen zvolit ty správné:
TIP! Už na podzim myslete na to, že kompost bude potřebovat v zimě přikrmit. Pokud nemáte stálý přísun materiálu, nechte si nějaké listí, nasekané větvičky či hlínu z truhlíků stranou.
Čtěte také: Co je důležité vědět o odpadu
V zimním kompostu hrají roli i teplotní extrémy, a proto je dobré některé věci raději vynechat:
Stačí pár drobných triků. Pokud hromadu zakryjete průdušnou plachtou či kartonem, lépe udrží teplo i vlhkost. Sníh je také skvělý izolant. Až nasněží, tak bílou čepici neodhrabávejte. A když jednou za měsíc prohodíte horní vrstvy (ale nikoliv celý kompost, tím byste procesy zpomalili), aby se mikroorganismy nadechly k silnější aktivitě, a přidáte trochu materiálu, kompost se odmění rychlejším jarním startem. Pokud nechcete přehazovat, tak můžete použít kovovou tyč, kterou narazíte do hromady až na dno a zakroužíte s ní. Tak vytvoříte několik provzdušňovacích „šachet“. Se zásahy ale vždy počkejte, až teploty vystoupají nad nulu.
V zimě, když hodně prší, můžete kompost přikrýt.
Zima dá kompostu zabrat. Nízké teploty zpomalí činnost mikroorganismů, materiál se méně rozkládá a v kompostu často zůstane vlhká, slehlá hmota bez dostatku vzduchu. Na jaře pak může kompost působit „mrtvě“, zapáchat nebo lákat mušky. Dobrá zpráva je, že se to dá poměrně rychle napravit.
Mušky, bílý povlak nebo zápach po hnilobě jsou na jaře časté. Většinou nejde o katastrofu, ale o signál, že kompost potřebuje upravit podmínky. Mušky se objevují hlavně tam, kde jsou nezakryté kuchyňské zbytky a příliš vlhký povrch. Plíseň se může objevit na povrchu nebo na méně rozložených částech. Menší množství bílé plísně není neobvyklé a samo o sobě nemusí být problém. Pokud je jí ale hodně a kompost zapáchá, bývá to známka špatného proudění vzduchu a nadměrné vlhkosti.
Nejlepší jarní restart bývá jednoduchý. Nejprve kompost přeházejte a zkontrolujte, kde je slehlý nebo zapáchající. Pak upravte vlhkost, přidejte suchý materiál pro vzdušnost a obnovte vyvážený poměr hnědé a zelené složky. Pokud je kompost dlouhodobě slabý, přidejte biologickou podporu rozkladu. Jakmile se v kompostu znovu obnoví vzduch, správná vlhkost a aktivní mikroorganismy, rozklad se rozběhne rychleji, zápach ustoupí a kompost začne fungovat tak, jak má.
Na jaře kompostu prospívá hlavně pestrý, dobře kombinovaný materiál. Vhodné jsou drobné rostlinné zbytky ze zahrady, nahrubo nastříhané suché stonky, kávová sedlina, vylouhovaný sypaný čaj, menší množství posekané trávy a postupně i první zelené zbytky ze záhonů. Pokud přidáváte trávu, je dobré ji dávat v tenkých vrstvách a vždy ji prokládat suchým materiálem. Silná vrstva trávy se snadno slehne, zahnívá a začne zapáchat. Totéž platí pro větší množství mokrých kuchyňských zbytků.
Naopak je lepší vynechat věci, které kompost zbytečně zpomalují nebo zhoršují jeho stav. Nevhodné jsou velké kusy materiálu bez nadrcení, přemíra citrusových slupek v jedné dávce, vařené zbytky jídel, tuky a oleje nebo cokoliv, co podporuje zápach a škůdce.
Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Neměl by z něj téct proud vody, ale zároveň nesmí být úplně suchý. Pokud je hmota promočená a těžká, je potřeba ji provzdušnit a přidat suchý materiál. Velkou roli hraje poměr „hnědé“ a „zelené“ složky. Hnědá složka dodává strukturu, uhlík a hlavně vzdušnost. Patří sem například suché listí, natrhaný karton bez potisku, papírové obaly, štěpka, piliny v menším množství nebo sláma. Zelená složka dodává dusík a urychluje rozklad. Na jaře bývá bezpečnější začít s mírnou převahou hnědého materiálu, protože zimní kompost bývá často příliš vlhký a slehlý.
Nejlepší postup je kompost přeházet vidlemi, rozrušit slehlé vrstvy a při tom postupně přidávat suchý materiál.
| Co dávat | Proč |
|---|---|
| Listí, sláma, piliny | Bohaté na uhlík, vyrovnávají obsah dusíku |
| Kuchyňský bioodpad (slupky, sedlina, skořápky) | Dodávají dusík, podporují mikroorganismy |
| Drcené větvičky | Zlepšují provzdušnění a strukturu |
| Tráva (v tenkých vrstvách) | Zdroj dusíku |
tags: #co #dávat #do #kompostu #i #v