Poplatky za komunální odpad v Praze

Poplatkem za komunální odpad se občané podílejí na jeho odstraňování. Správcem poplatku je odbor daní, poplatků a cen Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení poplatku za odpad, Jungmannova 35/29, Praha 1. Nejaktuálnější informace včetně cen za svoz odpadu naleznete na Místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci (od 1.1. 2022) (Portál hlavního města Prahy) (praha.eu).

Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání i odstraňování komunálního odpadu stanovuje Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s městskými částmi. Městské části například doporučují umístění stanovišť tříděného odpadu a sledují jejich využití, doporučují místa přistavení kontejnerů na objemný komunální odpad nebo sledují udržování čistoty a pořádku na stanovištích sběrných nádob tříděného i netříděného odpadu. Provoz celého systému je v kompetenci Magistrátu hl. m. Prahy, který jej zajišťuje prostřednictvím svozové společnosti Pražské služby, a. Kontaktní adresy a telefony na svozovou firmu jsou uvedeny na nálepce přímo na sběrné nádobě.

Legislativa upravující poplatky a nakládání s odpady

• Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
• Obecně závazná vyhláška č. 20/2022 Sb. hl. m. Prahy, která také určuje, na které složky jsou občané na území hl. m. Prahy povinni třídit komunální odpad (odpad pocházející z domácností fyzických osob).
• Obecně závazná vyhláška č. 17/2021 Sb. hl. m. Prahy stanovuje poplatek za komunální odpad.

Třídění komunálního odpadu

Fyzické osoby jsou při třídění komunálního odpadu povinny řídit se především ustanoveními obecně závazné vyhlášky č. 20/2022 Sb. hl. m. Prahy, která také určuje, na které složky jsou občané na území hl. m. Prahy povinni třídit komunální odpad (odpad pocházející z domácností fyzických osob).

Nebezpečný odpad

Nebezpečné odpady mohou občané hl. m. Prahy bezplatně odevzdávat ve sběrných dvorech. Dále je možné využít tzv. mobilního sběru nebezpečných odpadů a potravinářských olejů, který projíždí v daných trasách po celé Praze. Typické nebezpečné odpady jsou např.: baterie a autobaterie, chemikálie, ředidla, lepidla, obaly od sprejů, znečištěné textilie, obaly s neznámými látkami. Teploměry je možné odevzdat při mobilním sběru nebezpečných odpadů, na sběrných dvorech města a shromažďovacích místech nebezpečných odpadů. Kompletní seznam nebezpečných odpadů najdete ve vyhlášce č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů. Použité baterie je také možné odkládat do červených barelů umístěných v některých veřejně přístupných budovách.

Bioodpad

Tento odpad se přednostně kompostuje.

Čtěte také: Odbor životního prostředí Jihlavy

• sběrný dvůr - bioodpad lze odvézt do nejbližšího sběrného dvora, kde jej mohou občané hl. m.
• kompostárna - bioodpad můžete předat přímo do kompostárny např.
• vlastní hnědá nádoba - a nebo si můžete objednat vlastní hnědou nádobu na bioodpad, tzv.

Sběrné dvory

Stabilní sběrné dvory na území hl. m. Prahy: Ve sběrných dvorech hl. m. Prahy mohou při splnění podmínek týkajících se druhu a objemu odpadu odkládat občané Prahy komunální odpad zcela zdarma. U sběrných dvorů provozovaných městskými částmi a u jiných níže uvedených zařízení, která nejsou zařazena do městského systému odstraňování komunálních odpadů, se dopředu informujte o podmínkách odběru odpadů.

Sběrný dvůr v Praze 12 se nachází v ulici Generála Šišky. Je otevřen celoročně s výjimkou nedělí a svátků. Občané s trvalým bydlištěm na území hl. m. Prahy zde mohou odkládat vytříděný komunální odpad vč. pneumatik zdarma (v jiném případě za úhradu). Objemný odpad lze bezplatně odevzdat v limitu 750 kg za osobu a rok, ze stavebních odpadů pouze odpadní beton, cihly, tašky a keramické stavební odpady do 4 m3 za osobu a rok, při jedné návštěvě sběrného dvora max.

Pokuty

Soustřeďováním odpadů nebo jiným nakládáním s nimi na místech, která k tomu nejsou určená (k tomuto náleží i běžné „odhazování“ odpadků), se dopouštíte přestupku, za který může být fyzické osobě uložena pokuta až do výše 50 000 Kč. Pokuta až do výše 1 000 000 Kč může být uložena podnikateli, který znečistí veřejné prostranství při podnikatelské činnosti. V případě nesprávného nakládání s nebezpečnými odpady se můžete dopustit trestného činu z nedbalosti.

Kam se obrátit v případě problémů

Zaznamenáte-li černou skládku, pálení odpadu, zápach šířící se ze skládky, sběrného dvora či jiných zařízení, obraťte se na MČ Praha 12, odbor životního prostředí, oddělení vodního a odpadového hospodářství, na Městskou policii hl. m. Prahy nebo oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí. V případě přistižení osob při trvajícím protiprávním jednání (jedná se např. o pálení odpadů, odkládání odpadů mimo místa k tomu určená apod.), je třeba kontaktovat Policii ČR nebo Městskou policii hl. m.

Poplatek za komunální odpad

Poplatek za komunální odpad stanovuje obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy č. Poplatek za komunální odpad (dále jen „poplatek“) upravuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2020, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a obecně závazná vyhláška č. 2/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví poplatek za komunální odpad, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 15/2019 Sb. hl. m.

Čtěte také: Magistrát pod drobnohledem ekologů

S účinností od 01. 01. 2022 je možné svoz komunálního odpadu zpoplatnit některým z poplatků za komunální odpad upravených v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci (dále jen „poplatek“) upravuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“). V hlavním městě Praze je zaveden obecně závaznou vyhláškou č. 17/2021 Sb. hl. m.

Správcem poplatku je Magistrát hlavního města Prahy. To znamená, že veškeré platby nebo problémy týkající se komunálního odpadu nebudete řešit s ÚMČ Praha - Koloděje, ale právě se správcem poplatku, tj.

Kdo je poplatník a plátce poplatku

• Poplatníkem poplatku je fyzická osoba, která má v obci bydliště. Poplatník platí vlastníkovi nemovitosti.
• Plátcem poplatku je společenství vlastníků jednotek, pokud pro dům vzniklo. V ostatních případech je plátcem vlastník nemovité věci. Je-li vlastníků více, jsou povinni zvolit si mezi sebou společného zmocněnce.

Ohlašovací povinnost

Plátce poplatku má ohlašovací povinnost, kterou splní podáním Ohlášení plátce poplatku správci poplatku (za každý spravovaný objekt) do 15 dnů ode dne, kdy se stal plátcem poplatku nebo nastala změna rozhodná pro výpočet výše poplatku. Plátce poplatku (resp. společný zmocněnec v případě více vlastníků) má ohlašovací povinnost, kterou splní podáním Ohlášení plátce poplatku správci poplatku (za každý jím spravovaný objekt) do 15 dnů ode dne, kdy se stal plátcem poplatku nebo nastala změna rozhodná pro výpočet výše poplatku.

Splatnost poplatku

V hl. m. Praze je poplatkovým obdobím poplatku kalendářní rok.

• za období 1. ledna - 30. června je termín splatnosti do 15.
• za období 1. července - 31. prosince je termín splatnosti do 15.

Poplatek je splatný vždy zpětně za pololetí a změny se projeví až od 1. Splatnost poplatku je do 15. června zpětně za první pololetí kalendářního roku a do 15. prosince zpětně za druhé pololetí kalendářního roku.

Čtěte také: Modernizace odpadového hospodářství Havířov

Jak zaplatit poplatek

• v hotovosti v klientském centru PPF banky a.
• prostřednictvím České pošty s.p.

Variabilní symbol přiděluje správce poplatku po přijetí Prohlášení plátce poplatku. Náhradní variabilní symbol uvedený na Prohlášení plátce poplatku vystaveném před 31. 12. 2021 pro platby poplatku využít nelze. Variabilní symbol přiděluje správce poplatku po přijetí Ohlášení plátce poplatku. Náhradní variabilní symbol uvedený na Prohlášení plátce poplatku vystaveném před 31. 12. 2021 pro platby poplatku využít nelze. Při platbě poplatku je nutné dodržet předepsané platební údaje. Častým důvodem automatického vrácení platby bývá odeslání platby na chybný kód banky příjemce. Bankovní účet správce poplatku je veden u PPF banky (kód banky 6000). Např. při uvedení kódu banky 0600 (MONETA Money Bank) správce poplatku platbu neobdrží a tato platba je vrácena odesílateli zpět z důvodu neexistujícího účtu příjemce. V případě vrácení platby překontrolujte správnost platebních údajů na výpisu z bankovního účtu.

Co dělat v případě nedoplatku

Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků může správce poplatku zvýšit až na trojnásobek. Po přijetí platby se pořadí úhrady evidovaných předpisů řídí § 152 daňového řádu, dle kterého jsou platby používány k úhradě nejstarších evidovaných nedoplatků a úhrada již splatného poplatku má přednost před úhradou splatného úroku z prodlení. Je tedy možné, že nebyl uhrazen nějaký dříve splatný poplatek, ke kterému byla platba následně přiřazena. Dále je možné, že správce poplatku Vaši platbu neobdržel.

Změny v poplatcích

Výše poplatku za každý i započatý měsíc se stanoví podle počtu, objemu a frekvence obsluhy objednaných sběrných nádob na směsný komunální odpad a na biologicky rozložitelný komunální odpad dle dále uvedené sazby. Změna rozhodná pro stanovení výše poplatku se zohlední od 1.

Původní poplatek (stanovený měsíčním sazebníkem v závislosti na velikosti nádoby a četnosti jejího vývozu) byl stanoven v roce 2005, od té doby došlo pouze k jednomu navýšení s účinností od 1. Nejedná se o plošné zdražení.

Jak provést změny v objednávce svozu

V případě požadavku změny počtu, velikosti nebo frekvence obsluhy sběrných nádob na směsný komunální odpad a na biologicky rozložitelný odpad, v případě zájmu o objednání nového nebo ukončení stávajícího svozu, při změně plátce poplatku či správce objektu kontaktujte zákaznické centrum svozové společnosti, která zabezpečuje odvoz komunálního odpadu v dané svozové oblasti. Změny je možné provést na základě písemného požadavku nebo při osobní návštěvě zákaznického centra. Elektronický formulář je dostupný na Portálu Pražana.

Veškeré změny (změna objemu, počtu nebo četnosti obsluhy nádob / objednání nového nebo ukončení stávajícího svozu / změna poštovních kontaktů / změna plátce poplatku) je nutné provést na svozové společnosti, která v dané lokalitě zabezpečuje svoz odpadu (viz adresář výše).

Sběrné nádoby

V Praze je v rámci svozu směsného odpadu možné využít celkem 6 typů sběrných nádob s kapacitou 80, 120, 240, 360, 660 a 1100 litrů s horním výsypem. Velikost sběrné nádoby se v podmínkách hl. m. Prahy stanovuje kombinací počtu osob, kteří danou nemovitost užívají a doporučené denní litráže vyprodukovaného odpadu na osobu a den, která je dána obecně závaznou vyhláškou hlavního města Prahy č. 20/2022, o stanovení obecního systému odpadového hospodářství hlavního města Prahy (vyhláška o odpadech). Nejmenší nádoba, kterou si lze v současné době objednat, má kapacitu 80 litrů. * Nádoba o objemu 70 l již svými parametry technicky nevyhovuje současným požadavkům svozu a pro evropský trh již není vyráběna.

Pro službu svozu bioodpadu lze využít pouze sběrné nádoby o objemu 120 nebo 240 litrů. Jedná se o hnědé sběrné nádoby s funkcí odvětrávání vnitřního prostoru. Četnost svozu je možné nastavit s četností 1 x 14 dní nebo 1 x týdně. Nabídka četnosti odvozu 2 x týdně je zatím ve formě poptávky, zejména pro oblast sídlištní zástavby.

Pokud máte zájem o bezplatné poskytnutí sběrných nádob na tříděný odpad k jejich umístění v prostorách vašeho domu, je potřeba s tímto požadavkem kontaktovat odbor životního prostředí místního úřadu městské části. Umístění sběrných nádob následně prověří i příslušná svozová společnost z pohledu možného zajištění jejich pravidelné obslužnosti.

Níže uvádíme některé cenné rady a doporučení od realizátorů zaklecování konterjnerů na směsný odpad:

• v prvním kroku je nutné nechat tento záměr projednat na bytovém shromáždění a v souladu se stanovami jednotlivých bytových domů odsouhlasit tento záměr/investici ideálně včetně projektu;
• s ohledem na následný proces schvalování různými institucemi je nutné připravit projekt k uvažovanému záměru včetně požárně bezpečnostního řešení;
• investici na cizím pozemku nelze provádět bez souhlasu vlastníka. Pokud tedy není vlastníkem pozemku předmětný bytový dům, je nutné obrátit se na vlastníka pozemku, kterým je u většiny pozemků hl. m. Praha, nebo mohou být tyto pozemky svěřeny do správy přímo městské části Praha 12, což lze jednoduše ověřit na veřejném portálu Katastru nemovitostí;
• žádost o vyjádření, stanovisko či souhlas, které je potřeba získat u Magistrátu hl. m.
• po realizaci klecí je potřeba kontaktovat svozovou společnost (Pražské služby a.s.) ohledně služby „odemykání“, která je zpoplatněna.

tags: #magistrát #hl #města #prahy #poplatky #za

Oblíbené příspěvky:

• VERA 2009 EKOKOM studie
• Přírodní krásy Boleradic
• Recepty ze školy v přírodě s Kluky v akci
• Průvodce čištěním mezipaměti iPhone/iPad
• Ubytování v Českém ráji: Pepo Varic