Karel Hynek Mácha a jeho Máj: Proč je tato báseň stále aktuální?

Máj Karla Hynka Máchy patří mezi nejvydávanější knihy české historie. V čem je specifikum, význam, mimořádnost Máje a proč i skoro dvě století po jeho vzniku má smysl se této knížce věnovat?

Specifikum a význam Máje

J.Hrdlička: „Je to opravdu těžká otázka, nejlíp se na ní odpovídá tím, že si Máj přečtete. On vás nadchne. Pochopíte, že je to skvělá báseň. Když bych to měl analyzovat, a určitě to není správná analýza a někdo se mnou nebude souhlasit, jsou tam dvě podstatné věci. Jednak zvuková stránka. Ty úžasné verše, které Mácha vytvořil, jakou jim dal zvukovou kompozici. Potom myšlenková stránka. Mácha sám se vymezoval vůči tomu, aby byl nazýván filozofem. Říkal, že myšlenky v jeho básních jsou, ale ne přímo.“

O.Cikán: „Myslím si, že je Máj velmi zajímavý z několika důvodů. Jedním z nich je jeho význam pro českou literaturu vůbec. Máchovi se povedlo propojit obrazy a obrazovou stránku se zvukovou, a tím vytvořil moderní báseň. Máj se sestává z několika moderních polytematických básní. Jak říkal Nezval, a to potom ovlivnilo český poetismus a surrealismus, symbolismus a ovlivňuje to českou literaturu dodnes. Když někdo v zahraničí chce číst současné české romány, tak se mu určitě hodí, když zná i Máchův Máj. Mácha nebo Máchův Máj není důležitý jenom pro českou literaturu, ale je to taky ukázka typicky romantické básně. Je tam láska k matce zemi, kromě země neexistuje žádná vlast. To spojení se zemí spíš než s bohem je takové hodně romantické.“

O čem vlastně Máj je?

Máj patří dlouhá desetiletí do čítanek, celé generace studentů se jeho části učily nazpaměť - přesto by možná leckdo váhal, kdyby měl odpovědět na otázku, o čem vlastně ta kniha je.

J.Hrdlička: „O čem je Máj, to je těžká otázka. Ono se vytvořilo označení lyrickoepická báseň. To vytvořili teoretici literatury, aby nějak charakterizovali to, že s dějem je to v Máji složité. Ta základní dějová linie je Vilémův příběh. To, že zjistí, že zabil svého otce kvůli dívce, do které byli oba dva zamilovaní. Tento tragický příběh v básni vlastně zůstává hodně často v pozadí, projevuje se v náznacích. Podstatné jsou pasáže, o kterých to byla řeč, které se vztahují k zemi, k přírodě, ale také reflexivní pasáže. Druhý zpěv Máje je úžasná metafyzická báseň“.

Čtěte také: Použití hydroxidu sodného

O.Cikán: „Mácha sám psal v tom svém vysvětlení, že toho děje tam je co nejméně. Jenom tolik, aby mohl působit. Jinak to, co tam je hlavní, je, že Mácha vytváří silné city na několika různých úrovních, a je to samozřejmě loučení se zemí, smrt, mládí, vzpomínka na dětství, a láska, pochopitelně.“

Inspirace Karla Hynka Máchy

J.Hrdlička: „Je více teorií. On sám připomíná krajinu pod Bezdězem, třeba Růžena Grebeníčková intenzivně trvala na tom, že ho inspirovala italská krajina při té jeho cestě do Itálie. Když se potom podíváte na Máj z jiné stránky, zjistíte, že je to nabité motivy, které mají prvky západní poezie. Slavík, luna, jezero, slzy. Báseň je hodně napojena na evropskou básnickou tradici a i to je tam důležité.“

Forma a zvláštnosti Máje

J.Hrdlička: „To, co Mácha ve své době uvedl do české literatury je ten jambický verš. O tom se velice často hovoří, že v české poezii nebyla vytvořená forma nebo typ jambického verše, které by běžně fungovaly. V tom je Mácha v rovině verše inovátor. Potom je obdivuhodné, že jeho verš je proměnlivý. V různých pasážích používá různé délky veršů, hraje si tam. Začátek Máje, prvních 14 veršů vytváří sonet. Zdůrazňovala se velká eufonie, souzvučnosti. V podtextu té hláskové instrumentace, jakoby se opakovaly hlavní motivy básně. Všechno co říká, znělo dvakrát, ale najednou.“

Jak se Máj překládá?

O.Cikán: „V mém překladu jsem dbal hodně na to, aby němčině zněl skutečně, jako kdyby ta němčina byla češtinou. Vlastně nejpodstatnější byl docela jednoduchý trik. Právě jsem převzal specifika Máchová verše. Když má Mácha určité svobody ve svém verši, např. v prvních čtyřech verších rovnou uvede 3 různé varianty čtyřstopého jambu. „Byl pozdní večer -první máj“ je čistý jamb. Potom „hrdliččin zval ku lásce hlas,“ tam to začíná trochejem a potom existuje varianta, kde se jambus rozdělí do daktylu, a to je „kde borový zaváněl háj.“ Když se tyto svobody převezmou do němčiny, tak už to zní daleko podobně jako originál. Jsou tam kontrasty mezi určitými pasážemi.“

Úvod Máje a jeho význam

Úvod Máje je notoricky známý, dlouhá desetiletí jsme se ho učili ve školách zpaměti, ale není to trochu nespravedlivé ke zbytku té knihy? Je opravdu ten úvod nejlepší a nejzajímavější z celého Máje?

Čtěte také: Využití exotermických reakcí v přírodě

J.Hrdlička: „Myslím, že oba vyzdvihneme nějaké části a nakonec bychom vyzdvihli celý Máj. To je osud začátku básní, když je velká báseň, tak začátek je vždy známější a básník si také dává záležet na tom, aby byl nějak silný. Ta pasáž je silná, obrazně, zvukově, a dobře se pamatuje. Samozřejmě tam jsou další velká místa, oxymorické obrazy, které byly zmíněny. Druhý zpěv, který se odehrává v noci, má metafyzické pozadí. I čtvrtý zpěv je velice zajímavý svou zvláštní otevřeností na konci, kdy poutník odchází. Všechno jakoby se měnilo nebo nastávalo něco nového. Tam můžeme jmenovat jedno místo za druhým. Každý čtenář si najde možná trochu něco jiného.“

Cikán: „Já si myslím, že začáteční pasáž je zajímavá proto, že se opakuje. Tím pádem se stává takovým refrénem celé básně. Přestože by se mohla zdát, jako pouhé opěvování krajiny, jako banální věc. Tak právě v tom kontrastu s ostatním dějem se pak stává strašně silnou a důležitou.“

„Čechové jsou národ dobrý“ - ironie?

Celý Máj totiž začíná věnováním pražskému měšťanovi Hynkovi Komovi a básní Čechové jsou národ dobrý. Co tím Karel Hynek Mácha zamýšlel?

J.Hrdlička: „Součást Máje to určitě být měla. Mácha to tak vydal. Uvažuje se o tom, jak to myslel. Jako ironii, nebo to myslel vážně? Mácha měl velký smysl pro ironii. Bezpochyby je to jedna ze silných možností jak tuto báseň číst. Je to reakce na dobové básně, atmosféru a třeba i na to, co čtenáři očekávají. Potom následuje s velkým kontrastem samotná báseň.“

O.Cikán: „ Já jsem tu úvodní báseň do překladu nezařadil. Píšu o ní v doslovu a odkazuju už na existující překlad. Kdyby tam ta báseň byla, měl bych velké problémy sehnat pro překlad Máchova Máje recenzenty v tisku. Nejdřív by se muselo řešit, co tento úvod znamená. Než by se to všechno dořešilo, tak by žádná recenze nebyla. Najednou by se diskutovalo, jestli je nebo není Máchův máj nacionalistické dílo nebo patriotické dílo a proto jsem jí tam nezařazoval.“

Čtěte také: Redoxní reakce a příroda

Máj jako nejvydávanější česká kniha

O Máji se leckdy píše, že je to nejvydávanější česká kniha všech dob, je to pravda?

J.Hrdlička: „Z hlavy vám to neřeknu, vydání je hodně. Zjistil jsem z katalogů různých knihoven, že jich je něco kolem 300. To jsou samostatná vydání, nejsou tam zahrnuty soubory, kde je Máj obsažen.“

Máj byl přeložen do 22 jazyků, jak uvádí O. Cikán ve vydání svého překladu z roku 2020.

Reakce na Máj v době vydání

Máj vyšel v češtině poprvé v roce 1836, ale tehdejší první reakce a recenze nebyly nadšené, tu popularitu si získal Máj postupně.

J.Hrdlička: „Máj, přesto jaká je to velká báseň vlastně neměl velký mezinárodní ohlas, což je trošku osud české literatury. Ve své době bych řekl, že to byla věc politická, Byron byl prostě velký anglický básník, který byl na výsluní po celé Evropě, měl velký ohlas. Mácha už tím, že se narodil v Praze, a psal česky, se dostával do úplně nové pozice. To možná zkresluje naší představu o tom, že to prostě není velká báseň. Ona je, ale měla prostě jiná východiska než jiní evropští romantici.“

Mácha - právník a básník

Když člověk čte nebo poslouchá Máj, tak by možná neuhodl, že jeho autor, Karel Hynek Mácha, vystudoval práva a pracoval jako právní koncipient, jak to jde dohromady právník a autor Máje?

J.Hrdlička: „Myslím, že docela dobře my máme takovou představu, že básník odpovídá tomu, co ve svých básních říká. To vůbec nemusí být pravda. Kolega říká - Mácha se staví v těch básních jako rozervanec, ale ve skutečnosti to byl právník, a velmi racionálně uvažující člověk. Naopak Erben, který se vůči Máchovi stavěl rezervovaně, polemizoval s ním, a měl takovou pózu učence, tak to naopak byl člověk vnitřně rozervaný a odpovídal víc tomu archetypu romantického básníka, jak se o něm lidově hovoří.“

Láska v životě Karla Hynka Máchy

J.Hrdlička: „Nestihl se oženit a měl syna. Ten vztah s Lory Šonkovou byl napjatý. Hovoří se i o dalších vztazích. Ale údajů o jeho životě až tolik nemáme, takže je to vděčný materiál pro různé spekulace. Dokonce byl i vytvořen apokryfní erotický deník Karla Hynka Máchy, kde se fragmenty jeho deníku dovádějí dál s poměrně velkou sexuální otevřeností.“

O.Cikán: „Myslím si z deníku, že nebyl nějak výjimečný. Ale lze z vyčíst, že byl žárlivý a zároveň uměl být hrubý, ale i vášnivý a neměl to pohlaví porostlé mechem, jak se začalo říkat v třicátých letech 20. století. Mě nadchly nejvíc jeho poslední dopisy rodině před smrtí. V těch on se žádným slovem nezmínil o tom, že je na tom špatně zdravotně. Jenom různě rozkazuje Lory, co má a nemá dělat, a co má a nemá připravit. Hlavně si dělá strašné starosti o Ludvíčka, o synka. Taky z toho lze vyčíst, jak šel do Prahy, vrátil se. Pak je tam nadšení pro ten požár, který hasil. Dopisy vlastně vytváří skoro takový mikro román. Je strašně napínavý. Myslím, že je znát že je to právník. Zároveň má zodpovědnost vůči rodině, kterou zakládá, ale je i hodně vášnivý člověk. Co se nesmí zapomenout je to, že když někdo tenkrát studoval práva, tak se samozřejmě učil i latinu a literaturu. Všechny tyto věci, ho pak mohly inspirovat v básních.“

Úmrtí Karla Hynka Máchy

Karel Hynek Mácha umírá ve svých 26 letech, a to na cholerinu, což byla mírnější forma cholery, uvádí se, že se mohl nakazit, když se zapojil do hašení požáru a nalokal se vody, která mohla být infikovaná…

Další tvorba Karla Hynka Máchy

J.Hrdlička: „Ono to dílo není vlastně moc rozsáhlé. To kritické vydání má 3 svazky, z nichž jeden tvoří Máchovy deníky a velký zápisník. To jsou fragmentární zápisky, u kterých jsou zajímavé jen některé pasáže. Některá místa ze zápisníku mají povahu romantických fragmentů, to jsou krásná místa. Je jich jenom pár. Dále jsou to určitě Máchovy kratší básně jeho próza Márinka, Večer na Bezdězu, Pouť krkonošská.“

O.Cikán: „Mě zajímaly básně, které psal v němčině. Je na nich pěkně poznat jak by psal, kdyby psal německy. I v dopisech, které psal Lory, a rodině, tak je docela hezky vidět, že v němčině píše úplně jiným stylem, hezky, srozumitelně, staví krásné dlouhé věty. Dopisy, které píše v češtině, jsou strašně chaotické.

Struktura Máje

Máj je lyricko - epická báseň o čtyřech zpěvech a dvou intermezzech (mezihry - zpomalují děj, vytváří napětí) - připomíná stavbu hudebního díla. Celý text se vyznačuje rytmicko-hudebními vlastnostmi.

Kompozice díla:

• Dramatický vzestup
• Vrchol
• Sestup (jako drama)

Rytmus a zvuková stránka slov, obměňování významové stránky veršů, hromadění příd. jmen. Převážně JAMB (vzestupný) viz. např začátek 1. a 2.

Jednotlivé zpěvy:

1. 1. Zpěv: (tragédie Jarmilina) Působí na cit kontrastem. Barvité líčení májové přírody. Obsahuje veškerý děj, odehrává se 1. máje, epický. Jarmila čeká na skále u břehu jezera na příchod svého milého - Viléma, ten stále nepřichází. V dálce zahlédne člůnek, mylně se domnívá, že je to Vilém. Ze člůnku vystoupí plavec a řekne jí, že Vilém byl odsouzen za vraždu a tuto noc, noc před popravou, stráví v žaláři. Kvůli tomu, že se nechala svést zabil svého otce ( Vilém netušil, že je to jeho otec. Ten ho v mládí vyhnal z domu a z Viléma se stal vůdce loupežnické skupiny - "Strašný lesů pán"). Plavec nebohou dívku prokleje a odplouvá: "Za hanu jeho, za vinu svou měj hanu světa, měj kletbu mou!" Jarmila se ze zoufalství vrhá ze skály do jezera, umírá.
2. 2. Zpěv: (noc před Vilémovou popravou, hodně reflexivní - úvahová, tragédie obecně lidská, věčnost přírody x doba do popravy zločince Viléma) Vilém čeká v žaláři na popravu, přemýšlí o svém dětství, ale marná to touha v zašlý svět. Dochází mu, jak má rád život, jak miluje přírodu. Přemýšlí, co ho čeká po smrti a dochází k závěru, že po smrti už nic není (zde Mácha ukazuje svůj pohled na boha - "Miluji Boha, protože není"). Dozvídáme se, že jej otec v mládí vyhnal a on se stal vůdcem loupežníků. Nahlas uvažuje proč se mu stalo tolik zlého - obviňování a kritika společnosti. Strážce vyslechne kus jeho úvah, je Vilémovým osudem natolik zarmoucen, že se už víckrát neusměje. Znovu shrnut celý děj: "Sok - otec můj! vrah - jeho syn, on svůdce dívky mojí!- Neznámý mně.
3. 1. Intermezzo (mezihra): Odehrává se v noci z 1. na 2. máj.

Adaptace Máje

Máj je zhudebňován, recitován a byl i zfilmován (F. A. Brabec, 2008).

Zajímavosti

• Protože pro jediné knižně vydané dílo za svého života Mácha nemohl najít nakladatele, vydal nakonec Máj sám, vlastním nákladem (na který si vypůjčil od svých přátel) u tiskaře Jana Spurného v počtu 600 výtisků.
• Mnohá vydání Máje ilustrovali naši přední výtvarníci: , , , , , .
• Po Máchovi je pojmenováno mnoho ulic, různých institucí, Velký rybník dokeský (Hirschbergský) je přejmenován na Máchovo jezero, celá oblast kolem Bezdězu je zvána Máchovým krajem, měsíc květen Máchovým časem.

tags: #maj #reakce #prirody #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická pravidla biogeografie
• Průvodce výběrem odpadkového koše
• Přírodní zahrady jižní Moravy
• Recyklace suti
• Recenze ekologických nátěrů