Pojďme se společně podívat na některé z fascinujících zázraků přírody, které nás obklopují.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké.
Taky slzíte, když krájíte cibuli? To nevadí, cibule se vám odmění. Již naši dávní předci věděli, že je nesmírné prospěšná pro naše zdraví. Někteří kuchaři dokonce tvrdí, že připraví jídlo raději bez ohně než bez cibule. Pro cibulovou polévku, smažené cibulové kroužky nebo v různých omáčkách je cibule prostě nezbytná. Nejvíc si snědli dělníci ke svačině, když stavěli pyramidy.
Máte rádi citrusy? Věděli jste, že pomeranče jsou třetí nejoblíbenější ovoce na světě? Původně se jim říkalo čínská jablka, protože je přivezl Alexandr Veliký z Číny. Citróny se zase dříve vůbec nejedly, sloužily jako dekorace nebo pro účely lékařství.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Víte, že rozsáhlé bukové lesy v Jizerských horách rostou bez zásahu lidské ruky již stovky let?
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
Hmyz z naší planety mizí. V této části Herbáře se dozvíme, co můžeme udělat pro to, aby se tato tendence zastavila a hmyz plnil dál důležitou funkci v přírodě. Tou je opylování rostlin. Bez něj se totiž neobejdeme!
Vosy jsou dravci a velmi obratní letci. Mají krásné odstrašující zbarvení, které jiný hmyz napodobuje.
Čtěte také: Inspirace na výlet s dětmi
Páteříček je významný predátor a charakteristický brouk jarních luk. Na první pohled připomíná světlušku, ale nesvětélkuje. Je skoro celý černý s oranžovým štítem.
Brďo vám ukáže, že pod hladinou rybníků, řek nebo moří nežijí jenom ryby, ale i spousta dalších drobných živočichů a roste tu řada rostlin. Dozvíte se, jak dýchají ryby, co to znamená obojživelník a že delfín a velryba jsou savci. Pak vám prozradíme, co je to plankton, jak se vyrobí periskop, odkud se vzala ponorka, co má společného s kytovci a kdo nafilmoval podmořský svět. A spoustu dalších věcí zpod hladiny.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak - ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami.
Viděli jste v českých řekách lososy? V polovině 20. století tyto ryby z českých řek vymizely. Nyní se je ochránci přírody snaží do řek vracet. Podívejte se, jak vypadají takzvané rybí přechody podél jezů.
Žralok límcový je druh žraloka, který na naší planetě žil již s dinosaury, a to před 80 miliony let.
Čtěte také: Vytápění a Ovzduší
Proč máš, ježku, tak velké uši? Nejen proto, aby slyšel všechny brouky v okolí, ale také kvůli tomu, že mu uši slouží jako chladiče. Ochlazují mu krev. A to se v poušti velmi hodí. Ježek ušatý loví především v noci. Není však sám, na nočním lovu potká také křečky, tarbíky nebo krokodýly.
Antilopu impalu si možná na první pohled můžete splést s naší srnkou. Jsou si hodně podobné. Impala je ale trochu větší a žije v Africe. Musí si dávat pozor na lvy, gepardy i levharty. Kamarádí se naopak se zebrami či paviány a navzájem se varují před nebezpečím.
Že papoušci umějí mluvit, to ví snad každý. Jak je to ale naučit? Podívejte se, jak takový výcvik probíhá, které papoušky cvičit lze i co se dá papoušky ještě naučit. Chov papoušků není nic snadného a člověk se o ně musí pečlivě starat každý den.
Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. Epizoda přibližuje život vzácných živočichů - tetřívka a ještěrky zelené. Ze vzácných rostlin kvetoucích v průběhu května se představí kosatec nízký a hlaváček jarní.
Objevte sílu žacích strojů! K čemu slouží? Na zahradě nám sice postačí strunová sekačka, ale čím se seče na polích? Seznamte se s jedním z nejvýkonnějších zemědělských strojů, řezačka i kámen rozmačká! A k čemu je to dobré? Stroje usnadňují práci a zvyšují výnosy! A tyhle stroje dělají přesně to, na co obyčejná sekačka nestačí. A kdo je větší sekáč: Karel, nebo Jonáš?
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý.
Co vše obnáší, když máte za domácího mazlíčka šneka? Jak se o něj správně starat, čím ho krmit a na co si dát pozor, to vše nám poví zkušený chovatel šneků Tomáš Protiva. Ukáže nám různé druhy šneků, včetně toho největšího, a spousty dalších zajímavostí, které jste možná o šnecích nevěděli. A na závěr nás čeká závod šneka a želvy.