Co je tříděný odpad a proč je důležitý?

04.03.2026

Třídění odpadu je klíčový proces, který pomáhá chránit životní prostředí a snižovat množství odpadu, který končí na skládkách nebo ve spalovnách. V Praze se o svoz a recyklaci odpadu starají Pražské služby a.s., které se snaží neustále zlepšovat systém nakládání s odpady.

Jak funguje třídění odpadu v Praze?

Pražské služby lze rozdělit na tři hlavní divize - závody: Odvoz a recyklace odpadu, Údržba komunikací a ZEVO Malešice. První závod obstarává odvoz směsného i tříděného odpadu, provozuje třídící linky a sběrné dvory, zajišťuje úklid kolem nádob na tříděný odpad, zabezpečuje velkoobjemové kontejnery.

Druhá divize má na starost letní a zimní údržbu komunikací, zajišťuje svoz pouličních košů, patří sem i metaři, nebo se tato divize stará o posilvestrovský úklid a spadá pod ní i sekce dopravního značení. A třetí závod je Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), lidově řečeno spalovna. Je to místo, kam putuje drtivá většina směsných odpadů vyprodukovaných v Praze. Odpad zde ale není pouze spálen, ale i energeticky využit. Jsme z něj schopni vyrobit teplo a světlo pro téměř 20 tisíc pražských domácností.

Běžné omyly a mýty o třídění odpadu

Mezi lidmi stále koluje mnoho mýtů o třídění odpadu. Zatímco jedni tvrdí, že obsah barevných kontejnerů se namixuje a skončí na jedné hromadě, druhá skupina zastává názor, že kontejnerů je málo. Míchání odpadu je pro svozovou firmu nejen ekologický, ale i ekonomický nesmysl.

Navíc i samotný kontejner lze vysypat zvlášť, tedy nejprve bílé a pak barevné sklo. Pokud někde v Česku sváží odpad ze skla dohromady, tak ho ve finále oddělí na třídicí lince. Obsah z pražských barevných kontejnerů končí na třídících linkách, kde je ručně dotříděn, nebo putuje k dalšímu zpracování smluvním odběratelům. Mýtus: V Praze nemusím třídit. Omyl, za normální považuje třídit odpad více než sedmdesát procent občanů.

Čtěte také: Praní prádla ekologicky

Není tomu tak. Svoz skla nejčastěji probíhá vozidly s hydraulickou rukou, která jsou určena ke svozu kontejnerů s tzv. spodním výsypem. Korby těchto vozidel jsou vybaveny přepážkou, díky které lze svážet čiré a barevné sklo současně. ,,Případní kolemjdoucí mohou mít dojem, že dochází ke smíchání druhů skla, ale přepážka tomu dokonale zabraňuje. Navíc jsou vozidla vždy opatřena cedulkami, aby bylo zřejmé, jaký odpad je aktuálně svážen.

Recyklace v Zařízení na energetické využití odpadu již není technicky možná. V Malešicích končí více než 95 procent pražského směsného komunálního odpadu. Denně ho sem sváží více než sto svozových vozidel pražských služeb a další desítky kuka vozů ostatních společností. To, co vyhodíte do popelnice na směsný odpad, téměř jistě skončí v malešické spalovně.

Jak správně třídit odpad?

Na občany apelujeme, aby do nádob vhazovali jen to, co tam skutečně patří. Vleklou komplikací jsou jakékoliv sáčky, jelikož s tímto typem odpadu si v kompostárnách nedovedou poradit. Po jednom ze svozů se na kompostárně objevili injekční stříkačky, ale to byla extrémní situace. Svezený bioodpad putuje do kompostárny, kde je přeměněn na kompost.

Zajímavou novinkou tady v metropoli je to, že lidé mohou vyhazovat použité hliníkové kávové kapsle do nádob na kovové obaly. To je tedy rada pro konzumenty těchto typů nápojů. Opětovně musím zmínit nežádoucí sáčky v bioodpadu, a to samé platí i u kontejnerů na kovové obaly. A nemohu opomenout prosbu o sešlápnutí či natrhání kartonových krabic před vyhozením do modré nádoby.

Je důležité si uvědomit, že popelnicová a kontejnerová stání na tříděný odpad neslouží k odkládání nadměrného odpadu, ačkoli se tak stále děje. Konečnou destinací pro objemné nepotřebné věci a vysloužilé předměty by měly být sběrné dvory. Sběrné dvory shromažďují komunální odpad, který se kvůli své velikosti buď nevejde do nádoby, nebo do ní nepatří jako například vysloužilé elektrospotřebiče či nebezpečný odpad.

Čtěte také: Třídění odpadu: Chromové rozměry

Právě kartonové krabice tvoří značný podíl v kontejnerech na papír. Přitom nařezáním nebo roztrháním krabic, sešlapáváním plastových lahví a plechovek lze jednak ušetřit místo pro ostatní, jednak předcházet vzniku nepořádku v okolí nádob na tříděný odpad. To samé platí v případě PET lahví a kovových odpadů. Sešlápnutím se výrazně zmenší jejich objem, do nádoby se jich vejde mnohem víc. „Efektivní využívání celé kapacity nádoby a dobré třídicí návyky nám umožňují lépe plánovat svozy na území metropole a posílit je v těch lokalitách, kde je skutečný kapacitní problém,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček.

Sběrné dvory a Re-Use pointy

Ve sběrných dvorech je zřízeno místo zpětného odběru vyřazeného elektrozařízení. Specialitou je služba odvozu objemného odpadu do sběrného dvora přímo od domu či bytu. „Tuto službu zajišťujeme pouze pro občany, kteří hradí odvoz, vynesení a naložení odpadu. Likvidace odpadu ve sběrném dvoře je i v rámci této služby bezplatná,“ dodává Mana.

Od loňského října fungují ve dvou pražských sběrných dvorech takzvané Re-Use pointy. Jejich cílem je předcházet vzniku odpadu a zachránit stále funkční věci, které by skončily na skládce. Často jde o drobné vybavení domácností, knihy, kočárky, nábytek, nebo jízdní kola. „Předcházení vzniku odpadu a zakotvení principů cirkulární ekonomiky je součástí mé dlouhodobé pražské mise. Věřím, že i relativně malá změna našeho spotřebitelského chování může mít velký dopad.

Kampaně a aktivity Pražských služeb

Pražské služby dlouhodobě popularizují nové ekologické aktivity, odpovědné nakládání s odpady a správné třídění. Mám radost, že hlavní město společně s Pražskými službami hledají možnosti a příležitosti, jak zlepšit systém nákladní s odpady v Praze. Je rozjeta řada pilotních projektů jako třeba svoz gastroodpadu či více-komoditní sběr.

Pražské služby proto přicházejí s plošnou kampaní, která se snaží přesvědčit Pražany ke správnému nakládání s odpady. „Apelujeme na to, že odpad nepatří k popelnici, ale do popelnice,“ říká Mana. Kampaň dále informuje o správném nakládání s vysloužilou elektronikou či velkoobjemovým odpadem, starým nábytkem a podobně. K jejich správné likvidaci slouží sběrné dvory.

Čtěte také: Stojany na tříděný odpad: kovové provedení

I letos v prosinci odstartuje tradiční kampaň „Kam s ním?“ aneb „My děti si přejeme, aby Praha byla čistá“. Letošní kampaň Kam s ním bude navíc obohacena o nové podtéma s názvem Šlápni na to! Pražské služby chtějí upozornit na problematiku, kdy někteří občané dostatečně nezmenšují objem vyhazovaného odpadu a předčasně tak dochází k přeplnění popelnic.

Dopad pandemie COVID-19 na třídění odpadu

Zajímavé je, že v roce 2020 Pražané odevzdali méně papíru i skla, ale zase vzrostlo množství odpadu odloženého vedle nádob na tříděný odpad. Mimo velkoobjemový odpad jsou to kupříkladu kartonové krabice různých velikostí z online nákupů nebo papírové tašky od internetových prodejců potravin. Koronakrize zaskočila snad úplně všechny a zejména na začátku bylo notně komplikované zajistit dostatek ochranných prostředků.

Statistiky třídění odpadu v Praze

V loňském roce skončilo v barevných kontejnerech na tříděný odpad bezmála 57 tisíc tun odpadu. Nejvíce se třídil papír a sklo. Pražané vytřídili 17 396 tun skla a 23 601 tun papíru. Dále se v hlavním městě vytřídilo 14 689 tun plastů, 1000 tun nápojových kartonů a bezmála 262 tun kovových obalů. Ty je možné recyklovat od srpna roku 2016.

V roce 2020 skončilo v ulicích 7516 tun odpadu, což je téměř o 390 tun více než v předchozím roce. Právě v jimi provozovaných dvorech skončilo 38 343 tun odpadu. To je o 580 tun méně než v roce 2019. Celková návštěvnost sběrných dvorů Pražských služeb byla ale v loňském roce rekordní. Cestu si do nich našlo 210 tisíc lidí, což představuje meziroční nárůst o 10 tisíc.

Pražané v loňském roce vyhodili do černých kontejnerů na směsný odpad 256 010 tun odpadků, což je meziročně o 4500 tun méně. V hnědých nádobách tak v loňském roce skončilo 12 845 tun bioodpadu, zatímco v předešlém roce to bylo 6435 tun. V modrých kontejnerech skončilo bezmála 25 766 tun papíru, do žlutých nádob vyhodili lidé 16 625 tun plastů, a vytřídili 19 140 tun skla.