Znečištění Světa v Roce 1960 a Jeho Důsledky

Planeta Země prochází změnou klimatu. Globální oteplování dokládá stále větší počet měření, pozorování i svědectví postižených obyvatel ze všech kontinentů světa. Pro většinu pozemšťanů jsou to zatím změny jen málo postřehnutelné. Stále častěji však začínají mít podobu velkých přírodních katastrof. Jak se s těmito změnami životních podmínek obyvatelé Země vyrovnají?

Někteří z meteorologů a klimatologů však varují před jevem, který nazvali globální stmívání.

Globální Stmívání

„Globální stmívání“ je označení pro postupné snižování množství slunečního záření dopadajícího na povrch Země. Tento jev byl pozorován již během padesátých let 20. století a celosvětově se jedná přibližně o 4 až 10% snížení množství záření dopadajícího na povrch v letech 1960 až 1990. Vědci se domnívají, že příčinou je zvýšená přítomnost částic aerosolu v atmosféře. Tento aerosol absorbuje sluneční energii a odráží sluneční světlo zpět do vesmíru.

Částice se také mohou stát jádrem pro kapičky deště, které se na ně nabalují - čím více znečištění, tím více kapek se na ně může navázat a zůstávat tak v mracích déle, než by bylo možné, kdyby existovaly samostatně. Tento jev dále přispívá k větší odrazivosti slunečního záření zpět do vesmíru a mění četnost a hustotu srážek. V současnosti však dochází k významným změnám, které jsou pravděpodobně spojeny s postupným snížením znečištění ovzduší v Evropě a Spojených státech.

Jsme na Solární a ozónové observatoři Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. Dlouhodobě tu sledují různé formy slunečního záření, dopadajícího na naše území. Množství záření ovlivňuje koncentrace vodních par a aerosolů - drobných částeček ve vzduchu.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

RNDr. Karel Vaníček, CSc., vedoucí Solární a ozónové observatoře ČHMÚ, Hradec Králové: My se domníváme, že tento trend - to znamená nejprve úbytek a potom nárůst množství dopadající energie - je způsoben změnami v cirkulaci atmosféry, která v rozhodující míře v našich geografických podmínkách ovlivňuje právě výskyt oblačnosti. A zejména v letních měsících.

Emise CO2 a Globální Oteplování

Od průmyslové revoluce, tedy přibližně od roku 1750, koncentrace CO2 rychle rostou a dosahují vyšších hodnot než kdykoliv za poledních 800 000 let. Průměrné tempo růstu se navíc také zrychluje: v letech 1750-1949 koncentrace CO2 rostla o 2,1 ppm za dekádu, v letech 1950-1999 bylo tempo růstu 11,8 ppm za dekádu a v letech 2000-2020 koncentrace CO2 rostla tempem 21,8 ppm za dekádu.

Koncentrace CO2 v průběhu roku kolísá o přibližně 5 ppm, maximum nastává na jaře, minimum na podzim. Jednotka ppm znamená parts per million, tedy označuje počet částic v jednom milionu, podobně jako procento [%], tedy per cent znamená počet ve stovce a promile [‰] označuje počet v tisíci.

Od roku 1958 se měří přímo koncentrace CO2 ve vzduchu na Mauna Loa na Havaji, jako součást „Scripps CO2 program“. Koncentrace CO2 přesahující 400 ppm byly na planetě naposledy před asi 4 milióny let, přičemž na začátku třetihor před 50 milióny let přesahovaly koncentrace CO2 i hodnoty 1500 ppm.

Lidstvo ročně spálí asi 8 miliard tun uhlí, 5 miliard tun ropy a asi 3 miliardy tun zemního plynu. Nárůst koncentrací CO2 v atmosféře odpovídá těmto množstvím (po započtení pohlcení části CO2 v oceánech).

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Oxid uhličitý v atmosféře je smíchaný z těchto zdrojů a jeho podrobnou analýzou lze zjistit, že současné narůstající koncentrace CO2 přesně odpovídají množství spalovaných fosilních paliv.

Emise CO2 v České Republice a ve Světě

Začneme „doma“, konkrétně tedy u emisí CO2 Českou republikou. Jak vidíme na grafu, na rozdíl od grafů vývoje koncentrací a emisí znečišťujících látek, není zde žádný výrazný rozdíl mezi rokem 1960 (99 Mt) a 2017 (108 Mt). Jistý trend zde však patrný je - nejhorší situace byla přibližně mezi roky 1975 a 1990. Od roku 1990 došlo ke zlepšení, v posledních letech je trend spíše stagnující.

Jak vypadala globálně situace před více než 50 lety v roce 1960? Jednoznačně nejvyšší emise CO2 tehdy produkovaly Spojené státy americké - přibližně 2890 Mt. S velkým odstupem pak na nelichotivém druhém místě bylo Rusko (oblast Ruska tehdejšího Sovětského svazu) s 890 Mt. Třetím největším producentem CO2 pak bylo Německo (814 Mt) a na čtvrtém místě Čína (780 Mt).

O 57 let později je situace po stránce ročních emisí CO2 jednotlivých států odlišná. Nelichotivému žebříčku opět dominuje jedna země - tentokrát už to nejsou Spojené státy americké, ale vcelku očekávaně Čína (9840 Mt). USA se sice posunuly na druhé místo, celkové množství CO2 emisí USA je však téměř dvojnásobné v porovnání s rokem 1960. Situace v Číně po stránce emisí CO2 , ale i celkového znečištění ovzduší je špatná. Na druhou stranu je nutné vzít v potaz i fakt, že se jedná o nejlidnatější zemi světa.

Pokud se podíváme na přepočet emisí CO2 na obyvatele, je na tom Čína s přibližně 7,1 t lépe i než Česká republika (10,2 t). V přepočtu na obyvatele měl loni ze zemí s dostupnými daty nejvyšší emise CO2 Katar (49,2 t), dále Kuvajt (25,2 t) a Spojené arabské emiráty (24,7 t).

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

V grafu vidíme jasný trend - u Číny vystřídalo období výrazného růstu období mírného růstu či stagnace a u Indie dochází k růstu neustále, zatímco například u Německa je trend obdobný jako u ČR - po roce 1960 nárůst, do roku přibližně 1990, u Německa trochu dříve a pak postupný pokles a stagnace. U USA byl nárůst pozorován až do roku 2007, nyní jsou USA ve stadiu mírného poklesu.

Na grafu výše opět vidíme nárůst v Číně, výraznější v období 2000 až 2010, v současné době, ale spíše stagnující trend. V Indii jsou emise přepočtené na osobu výrazně nižší, ale trend je zde neustále stoupající, podobně jako v absolutních hodnotách.

Černou čarou je v grafu vyznačen průběh emisí CO2 na osobu pro Českou republiku. Je vidět, že na začátku a na konci sledovaného období 1960 a 2017 jsou hodnoty téměř totožné se sousedním Německem.

Nejnižší emise CO2 na osobu připadají na málo vyspělé země v Africe, jako je Angola, Čad, Somálsko, Burundi nebo Demokratická republika Kongo. U Angoly je to pouze přibližně 0,02 t/osobu/rok.

Z grafu trendů je už vidět snaha Číny redukovat emise CO2. To stejné však nelze říct například o Indii, kde dochází k neustálému nárůstu. Česká republika si dnes co do množství CO2 na osobu stojí v žebříčku zemí výrazně lépe - v roce 1960 patřilo území ČR k zemím s nejvyšší hodnotou.

Mezi země s vysokou hodnotou emisí CO2 na osobu patří kromě zemí arabského poloostrova například také USA, Kanada či Austrálie. Nelze proto říci, že je situace v těchto vyspělých zemích dobrá a problémem jsou pouze rychle se rozvíjející a lidnaté země Asie.

Dopady Znečištění a Přírodní Katastrofy

Před 65 lety v Chile zaznamenali nejsilnější zemětřesení od počátku měření. Chvění bylo cítit až na Havaji, podle odborníků se rozvibrovala celá Země. V Chile se v zemi se otevřely obrovské trhliny, z nichž vystřikovala podzemní voda. To, co následovalo po otřesech, ale bylo na mnoha místech ještě horší. Pobřeží jihoamerického státu, a s časovým odstupem také Havaje či Japonska, zasáhly tsunami. Zemětřesení a obří vlny zabily odhadem tisíce lidí.

Byl večer 22. května 1960, když se ty děsivé zprávy donesly i k obyvatelce havajského pobřežního města Hilo Fusayo Itoové. Přestože v té době ještě neexistoval internet, svět, nebo alespoň některé jeho části, už byl natolik propojený, aby se dozvěděl, že jihoamerickým Chile otřáslo odpoledne nejsilnější zemětřesení v zaznamenané historii. Následky byly tragické.

Asi žádné z měst nebylo postižené tak moc jako Valdivia, nacházející se zhruba 160 kilometrů daleko od epicentra zemětřesení. Nebylo kam utéct, kde se schovat.

Zemětřesení okamžitě vyvolalo vlny tsunami. Ty, které zasáhly Chile, měřily na některých místech až 25 metrů a k pobřeží dorazily s rychlostí 150 až 200 kilometrů v hodině. Voda ničila vše, co jí stálo v cestě. V řekách tekoucích do moře se na chvíli obrátil směr toku.

Hrůznou tečku pak dala apokalypse v jihoamerické zemi erupce sopky Puyehue, která následovala o dva dny později v důsledku zemětřesení. Lávu a sopečný materiál pak sopka chrlila ještě několik týdnů.

Vlny tsunami navíc zasáhly i vzdálené regiony. „Patnáct hodin po zemětřesení vlna zasáhla Havaj, kde si vyžádala 61 obětí a především ve městě Hilo způsobila vážné škody.

Snahy o Snížení Emisí Skleníkových Plynů

V listopadu 2016, vstoupila oficiálně v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015. Podle textu dokumentu, který má v roce 2020 nahradit dosavadní Kjótský protokol z roku 1997, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Čína, která je největším zdrojem skleníkových plynů na světě, v rámci pařížské dohody slíbila, že její emise skleníkových plynů dosáhnou vrcholu někdy kolem roku 2030. Od roku 2017 také zahájila kampaň proti spalování uhlí a zpřísnila emisní normy u vozidel a průmyslu.

Evropská komise letos v červenci představila dosud největší soubor klimatických návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Unijní exekutiva chce v zájmu boje proti oteplování planety mimo jiné skoncovat s výrobou benzínových a dieselových aut, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie.

Unie chce omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent.

Německo se vedle dohody z Paříže řídí novelizovaným zákonem, který zemi zavazuje dosáhnout neutrality emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2045, což je o pět let dříve proti dosavadnímu plánu.

Varování Vědců

Přesně k tomu vyzvalo přes 15 tisíc vědců z víc než 180 zemí světa. Lidé podle nich nabrali nebezpečný směr, a pokud se to nezmění, může být v sázce jejich budoucnost. Celý text varování vyšel v časopise Bioscience.

Zatímco v roce 1992 se pod varování podepsalo na 1500 vědců, tentokrát je to víc než 15 tisíc a další přibývají. Obsah je ale v zásadě stejný, rozdíl spočívá v tom, že za těch 25 let se podle signatářů situace planety Země ještě mnohem zhoršila.

Vědci nabízejí řešení, ale nebude to nic jednoduchého. Vědci, média ani laici zatím podle výzvy nedělají dost, aby si všichni toto ohrožení uvědomili a řídili se tím ve svém každodenním životě. Varování má podle hlavního autora profesora Williama Rippla z Oregonské státní univerzity podnítit rozsáhlou debatu o globálním životním prostředí a upozornit na to, že nastoupená cesta je opravdu neudržitelná.

A praktická řešení, která vědci doporučili, jsou: omezit populační růst, neplýtvat jídlem a nejíst tolik masa, učit děti, aby měly vztah k přírodě, nedrancovat přírodní zdroje a podporovat zelené technologie.

tags: #znečištění #světa #1960

Oblíbené příspěvky:

• Kritický problém znečištění vody
• Rozměry stojanů na odpadkové pytle
• Výlety do přírody Tišnov
• Tipy pro spaní v síti
• Jak rozeznat larvy v kompostu?