Mapa Emisí a Životní Prostředí v Plzeňském Kraji

06.03.2026

Plzeňský kraj patří k místům v republice s kvalitním životním prostředím s výjimkou města Plzně, jeho okolí a okolí dálnice D5. S počtem obyvatel 613 374 (k 31. 12. 2023) ve srovnání s ostatními regiony se řadí na osmé místo v Česku. Plzeňský kraj je se svou rozlohou 7 649 km2 třetím největším krajem v Česku, na druhou stranu je však třetím nejřidčeji zalidněným krajem s hustotou obyvatel 80,2 obyvatel/km2. Nejnižší hustoty obyvatel bylo dosaženo v okresech Tachov (42,2 obyvatel/km2) a Klatovy (44,8 obyvatel/km2).

Z hlediska životního prostředí mezi nejméně zatížené oblasti v kraji patří horské části Šumavy, Český les, západní Brdy a oblasti v okolí Manětína a Nečtin. Výjimkou je město Plzeň se svým okolím, které je zatížené nejen vysokou hustotou osídlení, ale především vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou, a to nejen lokální. Plzeň je významnou spojnicí dálkové přepravy mezi Prahou a Německem, po dálnici D5 směřuje značná část tranzitní dopravy v Česku. V dnešní době už přetížená silniční síť zde podstatně zhoršuje kvalitu životního prostředí emisemi a hlukem.

Chráněná Území

Chráněná území v regionu představují 17,5 % z celkové rozlohy kraje. V naší republice jsou specifikovány dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ), jsou to velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území. Národní parky a chráněné krajinné oblasti představují velkoplošná ZCHÚ. V kategorii maloplošných ZCHÚ jsou zařazeny národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Územní ochrana je dána v zákoně o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Se vstupem Česka do Evropské unie (EU) byla vymezena soustava chráněných území Natura 2000, tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Tato vymezení jsou charakterizována ve dvou právních předpisech EU na ochranu přírody, jedná se o směrnici o ochraně volně žijících ptáků a směrnici o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

V mezikrajském porovnání se v Plzeňském regionu s rozlohou 133,5 tis. ha zvláště chráněných území nachází třetí největší výměra z chráněných území v Česku. Nejrozsáhlejší plochu chráněných území zaujímá Jihočeský kraj (207,3 tis. ha) následovaný krajem Ústeckým (148,8 tis. ha). Naopak nejmenší plocha chráněných území je na území Prahy, jedná se o rozlohu 2,7 tis. ha.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Na území Plzeňského kraje se k 31. 12. 2023 podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyskytovalo celkem 202 chráněných území, v tom velká část Národního parku Šumava, 5 chráněných krajinných oblastí a 196 maloplošných chráněných území. K 1. 3. 2017 došlo ke změně metodiky výpočtu souhrnných rozloh chráněných území. Od tohoto data jsou rozlohy vypočítávány z obvodových hranic chráněných území. Dříve se využívala data z vyhlášek, kterými byla příslušná území stanovena.

Národní park Šumava

Národní park Šumava se rozkládá na území Plzeňského a Jihočeského kraje, z toho mírně nadpoloviční většina rozlohy národního parku se nachází v Plzeňském regionu, jedná se o 34,5 tis. ha. Národní park představuje více než čtvrtinový podíl rozlohy z chráněného území v kraji. Šumava patří mezi nejstarší pohoří střední Evropy. Rozmanitost její přírody je dána historií geologie a souvisejícími pochody, které po staletí formovaly výškovou členitost, podnební a půdní podmínky krajiny. Šumavskou krajinu reprezentují žulové masivy, svahové uloženiny, v hojné míře rašeliny, ojediněle se nachází sedimenty ledovcového původu. Morénové valy svědčí o působení horských ledovců, do horninového masivu Šumavy se doposud zařezávají vodní toky Vydra a Křemelná a vytváří tak kaňonovitá údolí.

Majoritní část z celkové rozlohy chráněných území v regionu zastupují chráněné krajinné oblasti (CHKO) s podílem 72,6 %, do kterých patří část Šumavy, část Křivoklátska, část Slavkovského lesa, Český les a část Brd. Chráněná krajinná oblast Brdy je zatím nejmladší CHKO, která byla vyhlášená v roce 2015. Významnou část ze 196 maloplošných chráněných území tvoří přírodní památky a přírodní rezervace. Na území Plzeňského kraje se vyskytuje 68 evropsky významných lokalit a také 2 ptačí oblasti (Šumava a Křivoklátsko).

Investice na ochranu životního prostředí

V roce 2023 dosáhly investice na ochranu životního prostředí podle místa investice v Plzeňském regionu částky 2 367,8 mil. Kč v běžných cenách. Celkem bylo investováno v Česku 36 617,5 mil. Kč a podíl investic v Plzeňském kraji představoval relativní hodnotu 6,5 %. Podle místa investice směřovalo nejvíce prostředků do Moravskoslezského (14,9 %) a Středočeského (13,4 %) kraje, nejméně pak do Karlovarského regionu (0,6 %).

V přepočtu na 1 obyvatele bylo investováno v Plzeňském kraji 3,9 tis. Kč a tato hodnota se pohybuje mírně nad průměrem Česka (3,4 tis. Kč na 1 obyvatele). Téměř ve všech krajích došlo za posledních pět let k navýšení těchto investic, nejvyšší nárůst byl zaznamenán právě v Plzeňském regionu. Od roku 2018 se v našem kraji jednalo o více než dvojnásobné navýšení investic na ochranu životního prostředí podle kraje místa investice. Opačně tomu bylo v krajích Karlovarském, Hl. městě Praze, Libereckém a Ústeckém, kde došlo k poklesu investic na ochranu životního prostředí.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

V Plzeňském regionu byly vynaloženy v roce 2023 investice na ochranu životního prostředí podle sídla investora v hodnotě 2,0 mld. Kč v běžných cenách. V kraji jsou investiční prioritou oblasti nakládání s odpadními vodami a oblasti ochrany ovzduší a klimatu. Nejvíce finančních prostředků směřovalo v roce 2023 do sféry nakládání s odpadními vodami, tj. 47,2 % ze všech investičních nákladů v regionu. Druhý v pořadí významný podíl těchto investic v kraji byl vynaložen na ochranu ovzduší a klimatu, tj. 31,7 %. Oproti roku 2018 došlo nejvíce k navýšení investic právě v oblasti ochrany ovzduší a klimatu, jednalo se o 2,7násobné navýšení finančních prostředků. V roce 2023 bylo investováno 620,0 mil. Kč v běžných cenách ve srovnání s částkou investic 227,8 mil. Kč v roce 2018.

Podle hlediska zdroje financování bylo v kraji investováno v roce 2023 téměř 60 % z vlastních zdrojů a rozpočtových prostředků, více než čtvrtina investičních nákladů byla pokryta z úvěrů, půjček a finanční výpomoci. V mezikrajském srovnání měl právě Plzeňský kraj nejvyšší podíl investičních nákladů financovaných formou úvěru, půjčky či jiné finanční výpomoci.

Zcela odlišná je struktura neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí neboli běžných provozních výdajů podle kraje sídla investora. V roce 2023 dosáhly neinvestiční náklady v kraji výše 4,1 mld. Kč v běžných cenách. Podstatná část všech neinvestičních nákladů směřovala do oblasti nakládání s odpady (72,3 %), necelá pětina pak do oblasti nakládání s odpadními vodami. V horizontu pěti let však došlo nejvíce k nárůstu neinvestičních nákladů v oblasti ochrany ovzduší a klimatu, běžné provozní výdaje se vyšplhaly v roce 2023 na částku 182,9 mil.

Kvalita ovzduší

V současné době patří téma znečištěného ovzduší mezi nejzávažnější problémové oblasti ochrany životního prostředí. Klíčovým faktorem pro hodnocení kvality ovzduší je celkové množství emisí neboli vypouštění znečišťujících látek různého skupenství do ovzduší. Množství znečišťujících látek vypouštěné do ovzduší je vykazováno v Registru emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), které provádí a vyhodnocuje Český hydrometeorologický ústav. Základní znečišťující látky jsou tuhé látky, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku a oxid uhelnatý (CO). Producenti tohoto znečištění jsou ve smyslu zákona o ovzduší rozděleni podle kategorií zdrojů znečištění na stacionární (REZZO 1-3; velké, střední a malé) a mobilní (REZZO 4).

Z předběžných údajů měrných emisí (REZZO 1-4) vyplývá, že v Plzeňském kraji došlo v roce 2023 k meziročnímu poklesu sledovaných základních znečišťujících látek. Měrné emise tuhých látek poklesly o 0,08 t/km2 na hodnotu 0,49 t/km2, shodný pokles byl patrný také u měrných emisí oxidu siřičitého SO2 na hodnotu 0,29 t/km2. Měrné emise oxidů dusíku NOx se snížily o 0,05 t/km2 na hodnotu 0,97 t/km2 a nejvyšší pokles byl evidován u měrných emisí oxidu uhelnatého CO, které se meziročně snížily o 0,68 t/km2 na hodnotu 4,62 t/km2. Významně se na poklesu měrných emisí podílely především stacionární zdroje (REZZO 1-3). Během posledních deseti let je zaznamenán značný pokles měrných emisí REZZO 1-4 především oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého.

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

V regionu se hodnota znečišťujících měrných emisí (REZZO 1-4) pohybuje pod republikovým průměrem, který však ovlivňují kraje, kde je ovzduší notně znečištěné (Hl. Plzeňský kraj, s výjimkou města Plzně, jeho okolí a okolí dálnice D5, patří ke krajům s kvalitním životním prostředím. Podle výše měrných emisí tuhých látek a oxidů dusíku se v mezikrajském srovnání umístil na druhém nejnižším místě za Jihočeským krajem, třetí nejnižší místo zaujímá mezi kraji v měrných emisích oxidu uhelnatého. Koeficient ekologické stability, který vyjadřuje poměr stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků, dosáhl v Plzeňském kraji hodnoty 1,40 (5. nejvyšší mezikrajská hodnota), což potvrzuje vcelku vyváženou krajinu.

Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství je jedním z principů trvale udržitelného rozvoje. Jako součást agrární politiky představuje moderní formu hospodaření při respektování přírodních zákonitostí, přirozené kvality a úrodnosti půdy. V ekologickém zemědělství se minimalizuje použití chemických prostředků pro zemědělskou výrobu a v důsledku toho se snižují negativní dopady do environmetální oblasti.

Podle statistických údajů Ministerstva zemědělství dosáhl podíl ekologicky obhospodařované půdy (včetně přechodného období) na celkové výměře k 31. 12. 2018 hodnoty 8,8 %. V meziročním porovnání vzrostla hodnota tohoto podílu o 0,8 procentního bodu. Rozloha půdy v ekologickém zemědělství včetně přechodného období neustále roste. V časové řadě 2013-2018 vzrostla o 25,2 %. Výměra ekologicky obhospodařované půdy v přechodném období se v rámci časové řady zvýšila o 77,0 %. Výměra ekologicky obhospodařované půdy bez přechodného období o 18,8 %. V mezikrajském porovnání byla rozloha ekologicky obhospodařované půdy celkem včetně přechodného období v Plzeňském kraji 2. nejvyšší po Jihočeském kraji. K 31. 12. 2018 činil podíl ekologicky obhospodařované půdy celkem včetně přechodného období na ČR 12,8 %.

Vodovody a kanalizace

Kvalita povrchových vod je ovlivněna i čištěním odpadních vod. Do kanalizace v roce 2018 bylo vypuštěno 33 184 tis. m3 odpadních vod (včetně zpoplatněných srážkových vod). Oproti roku 2017 se zvýšil objem vypouštěných vod do 2018 kanalizace o 1 069 tis. m3, tj. o 3,3 % více. Podíl čištěných odpadních vod (bez srážkových) na vypouštěných odpadních vodách (bez zpoplatněných srážkových vod) se meziročně snížil o 0,7 procentního bodu.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2018 v provozu celkem 210 ČOV (mechanicko-biologických), v porovnání s rokem 2017 se jejich počet zvýšil o 10. Celková kapacita ČOV v roce 2018 činila 173 795 m3/den, v porovnání s rokem se kapacita ČOV zvýšila o 2 079 m3/den, tj. o 1,2 %.

Délka vodovodní sítě v Plzeňském kraji v roce 2018 měřila 4 446 km. Oproti roku 2017 se snížila o 35 km, tj. o 0,8 %. Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů od roku 2017 mírně vzrostl. V roce 2018 činila hodnota tohoto podílu 86,3 %. Plzeňský kraj má v porovnání s ostatními kraji nejnižší podíl obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli pohybuje pod hranicí průměru ČR o 8,4 procentního bodu.

Výroba pitné vody v tis. m3 meziročně klesla z 31 604 tis. m3 v roce 2017 na 31 529 tis. m3. Hodnota relativního ukazatele specifické množství vody fakturované domácnostem (v přepočtu na 1 obyvatele a den) dosáhla v roce 2018 hodnoty 88,4 l/os/den. V meziročním srovnání klesla o 0,2 litrů na osobu a den. Ve spotřebě pitné vody v litrech na osobu a den se Plzeňský kraj umístil v mezikrajském srovnání na 5. nejvyšším místě. V porovnání s průměrem ČR byla spotřeba pitné vody nižší o 0,8 l/os/den. Nejvyšší spotřeba pitné vody byla zaznamenána v kraji Hl. město Praha (107,5 l/os/den) a naopak nejnižší v kraji Zlínském (75,7 l/os/den).

Cena pitné vody (bez DPH) se v porovnání s rokem 2017 zvýšila o 1,1 Kč/m3 na 39,2 Kč/m3. Cena stočného (bez DPH) se meziročně zvýšila o 0,8 Kč/m3 na 27,8 Kč/m3. Průměrná cena vodného a stočného (bez DPH) činila v Plzeňském kraji 67,0 Kč/m3, tj. o 4,50 Kč/m3 méně než průměrná cena v ČR.

V časové řadě 2013-2018 vzrostla v Plzeňském kraji spotřeba pitné vody v domácnostech o 7,9 l/os/den. Plzeňský kraj byl po Ústeckém kraji druhým krajem s nejrychleji rostoucí spotřebou pitné vody v domácnostech. Průměrná cena vodného a stočného (bez DPH) se v regionu zvýšila z 57,1 Kč/m3 v roce 2013 na 67,0 Kč/m3 v roce 2018, tj. zvýšení o 9,9 Kč/m3. V ČR se zvýšila v průběhu pěti let průměrná cena vodného a stočného (bez DPH) o 8,60 Kč/m3 na 71,5 Kč/m3.

Specifické množství fakturované vody, vodné a stočné v Plzeňském kraji

Zdroj: ČSÚ

1 Poměr ekologicky stabilních (lesy, trvale travní porosty, sady, zahrady, vinice a vodní plochy) a nestabilních (orná půda, chmelnice, zastavěné a ostatní plochy) krajinotvorných prvků na daném území.

Ekologické hospodářství Plzeňského kraje hraje důležitou roli v zemědělství. V mezikrajském porovnání byla rozloha ekologicky obhospodařované půdy celkem v Plzeňském kraji druhá nejvyšší po Jihočeském kraji. Plzeňský kraj má nejnižší podíl obyvatel napojených na síť veřejných vodovodů. Průměrná denní spotřeba pitné vody v domácnostech činila 88,4 l na 1 osobu (5. nejvyšší mezikrajská hodnota).

O kvalitě přírodního bohatství Plzeňského kraje svědčí i množství chráněných území, která vznikají k ochraně rozmanitých forem života, k péči o ekosystémy a krajinný ráz přírody. Podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se na území Plzeňského kraje vyskytovalo 199 chráněných území, v tom část Národního parku Šumava, 5 chráněných krajinných oblastí a 193 maloplošných chráněných území. K 31. 3. 2017 se podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR změnila metodika výpočtu souhrnných rozloh chráněných území. Rozlohy jsou od tohoto data vypočítávány ve všech případech z obvodových hranic chráněných území. Podle tohoto hodnocení představuje rozloha chráněných oblastí 18,1 % z celkové výměry kraje.

Část Národního parku Šumava v Plzeňském kraji se rozkládá na ploše 34,5 tis. ha, je určena k ochraně a uchování nejcennějších lokalit s původní horskou přírodou, jedinečnými a ohroženými ekosystémy (rašeliniště, ledovcová jezera, původní lesní porosty) a rozmanitou typickou flórou a faunou. Téměř 13 % z celkové výměry Plzeňského kraje tvoří chráněné krajinné oblasti, do kterých patří část Šumavy, část Křivoklátska, část Slavkovského lesa, Český les a část Brd. Převážnou část ze 193 maloplošných území tvoří přírodní památky a rezervace. Na území Plzeňského kraje se vyskytuje 68 evropsky významných lokalit, což představuje chráněná území, které je vyhlášeno k ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. K chráněným územím patří také 2 ptačí oblasti (Šumava a Křivoklátsko).

Koeficient ekologické stability

Jedním z environmentálních indikátorů k posouzení míry udržitelnosti vývoje v oblasti životního prostředí je koeficient ekologické stability1. Jedná se o ukazatel charakterizující krajinný typ z hlediska využití pozemků. V roce 2018 dosáhl koeficient ekologické stability v Plzeňském kraji hodnoty 1,40. Plzeňský kraj s hodnotou 1,40 zaujímá v rámci krajů ČR 5. nejvyšší místo, v porovnání s ČR byl koeficient ekologické stability vyšší o 0,32.

V meziokresním srovnání byly v roce 2018 zaznamenány nejvyšší hodnoty koeficientu ekologické stability v okresech Klatovy (1,95) a Tachov (1,68). Tyto koeficienty znamenají vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Oba okresy mají nejvyšší podíl lesních pozemků (Šumava a Český les). Relativně vyšší hodnoty koeficientu ekologické stability byly zjištěny i v okresech Rokycany (1,59) a Domažlice (1,37), které patří rovněž k okresům s vyšším podílem lesní půdy. Nejnižší hodnoty koeficientu ekologické stability (eliminujeme-li specifika okresu Plzeň-město) dosáhl okres Plzeň-jih (0,97), kde se jedná o území intenzivně využívané pro zemědělskou výrobu. Hodnota ukazatele v okrese Plzeň-jih je ovlivněna relativně nízkým podílem lesních pozemků s vysokým podílem orné půdy.

Kvalita ovzduší

Jednou z problematických oblastí životního prostředí a jeho vlivu na kvalitu životního prostředí je kvalita ovzduší. Určujícím faktorem pro její hodnocení je celkové množství emisí (tj. vypouštění resp. únik znečišťujících látek do ovzduší). Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Podle druhů znečišťování jsou údaje členěny na REZZO 1-3 (stacionární zdroje znečišťování) a REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla).

Z analýzy dat měrných emisí (REZZO 1-4) v roce 2017 (údaje za rok 2018 nejsou zatím k dispozici) vyplývá, že se v Plzeňském kraji meziročně nepatrně zvýšily měrné emise oxidu uhelnatého (CO) z 5,46 t/km2 v roce 2016 na 5,51 t/km2 v roce 2017, a to o 0,05 t/km2. Měrné emise se podle (REZZO 1-4) nezměnily u tuhých látek a oxidů dusíku. V roce 2017 bylo stejně jako v roce 2016 naměřeno 0,50 t/km2 tuhých látek a 0,88 t/km2 oxidů dusíku. Nepatrné meziroční snížení se projevilo u oxidu siřičitého, kdy měrné emise klesly z 0,59 t/km2 v roce 2016 na 0,55 t/km2 v roce 2017. V rámci České republiky lze hodnotit ovzduší v Plzeňském kraji jako relativně čisté. Nejvíce zatížená emisemi znečišťujících látek jsou území s vysokou hustotou osídlení, a tím i vyšší koncentrací průmyslových aktivit, a v neposlední řadě i se značně koncentrovanou dopravou. K těmto oblastem patří město Plzeň a jeho blízké okolí a okolí dálnice D5. K méně zatíženým oblastem emisemi patří horské partie Šumavy, Českého lesa a západní části Brd. V porovnání s ČR se hodnoty všech vybraných základních znečišťujících látek Plzeňského kraje pohybují pod republikovým průměrem. Podle výše měrných emisí (REZZO 1-4) tuhých látek a oxidů dusíku se v mezikrajském srovnání umístil na druhém nejnižším místě za Jihočeským krajem, třetí nejnižší místo zaujímá mezi kraji v měrných emisích oxidu uhelnatého.