Česká republika je rozdělena do pěti klimatických oblastí - velmi teplá, teplá, mírně teplá, chladná a velmi chladná. Toto rozdělení je založeno na dlouhodobě sledovaných průměrných teplotách a srážkových úhrnech. Navíc, mapa také zobrazuje oblasti s bohatými a chudými srážkami.
Pro vyjádření síly větru se používá Beaufortova stupnice, podle které jsou rychlosti větru rozděleny do 12 stupňů. Každému stupni je přiřazeno slovní označení a projevy větru. Nejsilnější vítr je nazýván orkán. Směr a rychlost větru je ovlivněn tvarem terénu, nejvyšší rychlost je zejm. na horách. Rychlost větru se udává v m/s, resp. v km/h (1 m/s = 3,6 km/h). Při vysokých rychlostech se vítr projevuje zejména svými destruktivními účinky (způsobuje velké škody na majetku, v lesích a v elektroenergetice). Je příčinou řady úrazů či usmrcení osob způsobených padajícími či letícími předměty. Silný vítr také ztěžuje pohyb a dýchání a odnímá teplo, takže pociťujeme větší zimu.
Zatím posledním a zřejmě i nejpřesnějším výsledkem byl výpočet pole průměrné rychlosti větru na území ČR provedený v roce 2007. Přestože výška 100 m nad povrchem byla vhodně zvolená pro původní účel, ukázalo se, že existuje nezanedbatelný zájem taktéž o relevantní data v menších výškách nad zemí, mimo jiné za účelem přibližného odhadu větrných podmínek pro malé větrné elektrárny.
Pro výpočet pole průměrné rychlosti větru ve výšce 10 m nad povrchem byl použit stejný postup a stejná vstupní data, jako pro výpočet ve výšce 100 m nad zemí. Výsledná větrná mapa je syntézou tří výpočetních přístupů dlouhodobě používaných na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR: metody VAS, modelu a programu WAsP a modelu PIAP, z nichž první dva jsou kombinovány v rámci tzv.
Metoda VAS byla vyvinuta v letech 1994-1995 na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Je založena na trojrozměrné interpolaci průměrných hodnot rychlosti větru (či jiných parametrů) naměřených v síti meteorologických stanic. Model WAsP byl vytvořen institutem RISO (Dánsko) speciálně pro potřeby větrné energetiky. Jedná se o široce rozšířený model a na něj navázaný software, zaměřený na detailní přepočet větrných poměrů mezi místem měření větru a blízkými větrnými elektrárnami. Výhodou modelu WAsP je jeho vysoké prostorové rozlišení a realistický výpočet vertikálního profilu větru. Z tohoto důvodu byl sestaven tzv. hybridní model VAS/WAsP, který využívá předností předchozích dvou přístupů. Model WAsP je zde použit pro vyhodnocení vlivu místních podmínek v místě měření a v cílovém bodě, metoda VAS pak umožňuje interpolovat zobecněné větrné poměry z míst měřících stanic do prostoru cílového bodu. Model PIAP je dynamický model proudění v mezní vrstvě atmosféry dlouhodobě vyvíjený na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko
Na rozsah meteorologických dat je obzvláště náročný model VAS/WAsP, který vyžaduje relativně vysoký počet míst s měřením větru a není tedy možno se zde omezovat na malý počet nejkvalitnějších.
Diskutovány jsou i další důležité aspekty větrných podmínek na území ČR, které nelze ze samotné "větrné mapy" odečíst.
Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav
Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?
tags: #mapa #klimatických #oblastí #ČR #vítr #charakteristika