Mapa kosmického odpadu okolo Země

Na oběžné dráze Země se nachází velké množství kosmického smetí, které představuje rostoucí riziko pro aktivní satelity a budoucí vesmírné lety. Toto smetí zahrnuje úlomky raket a družic nejrůznějších velikostí, od pouhých několika milimetrů až po kusy velké několik metrů.

Lidstvo nashromáždilo toto smetí za více než půl století dobývání vesmíru. Největší množství tvoří úlomky o velikosti do 1 cm, kterých se počítají desítky milionů kusů. Malé úlomky představují při srážce jen menší riziko, ale velké úlomky (nad 10 cm) mohou způsobit fatální škody.

Rizika kosmického smetí

Úlomky tří tisíc vyřazených družic hrozí zničením více než dvěma tisícům aktivních satelitů. Vedle obrovských finančních ztrát můžou znamenat i nebezpečný výpadek poskytovaných služeb.

Největší nebezpečí představuje záplava úlomků střední velikosti cca 0,5 až 10 cm, které jsou dost velké na to, aby mohly způsobit velmi vážná poškození družic, zároveň jsou příliš malé na to, aby je bylo možné ze Země sledovat.

Neustále ve střehu musí být např. posádka Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Naposledy v sobotu 23. března ji ohrožoval úlomek bývalé sovětské družice Kosmos 2251, kvůli němuž se museli kosmonauté preventivně uchýlit do záchranného modulu stanice.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Se zvyšující se frekvencí incidentů zaměstnává otázka kosmického smetí v poslední době především dvě největší světové kosmické agentury, americkou NASA a evropskou ESA, které počátkem tohoto roku sjednotily své snahy k řešení tohoto problému.

Problém se bude v dalších letech jen zhoršovat. Harriet Brettlová z Astroscale tvrdí, že jen v příštím desetiletí se dohaduje vypuštění nejméně deseti tisíc satelitů. „To je obrovský nárůst objemu provozu. Satelitní operátoři se budou muset vypořádat s možnými kolizemi,“ varuje.

Řešení problému kosmického smetí

Po celém světě se proto intenzivně hledají možnosti, jak oběžnou dráhu Země od obíhající záplavy zbytků lidské činnosti alespoň částečně očistit a snížit hrozící riziko. Např. ve Švýcarsku vyvíjejí vědci malé družice specializované na odklízení rozměrnějších kusů trosek jiných družic.

Příležitosti na úklid tohoto odpadu se chopila japonská firma Astroscale. Její satelit ELSA-d zahájí testování nového postupu, který by v budoucnu mohl problém pomoci vyřešit. S pomocí magnetické pasti plánuje opakovaně zachytit maketu staré družice, kterou družice vynesla na orbitu s sebou. V ostrém provozu pak s ulovenou kořistí zamíří do atmosféry, kde shoří.

„ELSA-d používá magnetické rameno, které se volně pohybuje šesti směry: nahoru-dolů, doleva-doprava, dozadu-dopředu a umí i rotace,“ vysvětluje Chris Walker z Astroscale. Díky tomu je družice dostatečně obratná, aby mohla kosmické smetí posbírat a zlikvidovat.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Jako první se úklidem začala systematicky zabývat Evropská vesmírná agentura. Už předloni vypsala kontrakt na odstranění úlomků vytipovaných trosek větších rozměrů. Jí najatý vesmírný uklízeč má vyrazit v roce 2025.

Astronomický ústav AV ČR se stal za českou stranu partnerem v projektu LEO-LC a v březnu uvedl do provozu unikátní systém, který pomocí intenzivního laserového paprsku dokáže “sestřelovat” menší kousky kosmického smetí z oběžné dráhy.

Testování nového radaru na sledování kosmického smetí: „Systém Space Fence bude schopen detekovat, sledovat a udržovat v databázi více než 200 000 objektů obíhajících kolem Země a pomůže změnit situaci ze současného stavu, kdy jen reagujeme na zjištěné podmínky na stav, kdy budeme schopni předpovídat následné události,“ říká Steve Bruce, viceprezident programu Space Fence.

Kesslerův syndrom

Na rostoucí počet úlomků ve vesmírném prostoru upozornil Donald Kessler z Johnsonova vesmírného střediska NASA již v roce 1978. Předpověděl, že někdy kolem roku 2000 dojde ke kladné řetězové reakci, kdy vzájemné srážky budou zvětšovat počet úlomků, což povede k dalším srážkám. Výsledkem by mohl být konec bezpečného vypouštění družic a sond do vesmíru.

O Kesslerově syndromu se velmi často hovoří zejména s ohledem na dvě události: zničení čínské družice Feng Yun 1C v roce 2007 a srážku družic Iridium 33 a Kosmos 2251 v roce 2009.

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

V roce 2009 došlo historicky k první katastrofální srážce dvou družic: nefunkční ruské vojenské družice Kosmos 2251 s telekomunikačním satelitem Iridium 33. Družice Iridium 33 byla silně poškozeno, takže není schopné provozu. Srážka se odehrála ve výšce 790 kilometrů. Úlomky zde zůstanou po mnoho desítek let. Rychlost srážky byla 12 km/s.

Ochrana družic a likvidace kosmického odpadu

Družice se chrání různými fóliemi. Tyto štíty jsou účinné pro úlomky s rozměrem menším než 1 cm. Při hrozícím nebezpečí může družice složitě manévrovat, aby se mu vyhnula.

Dodržování zásad zodpovědného chování do budoucnosti je klíčové. Bude nevyhnutelná aktivní likvidace vesmírného odpadu. Bude třeba vytipovat nejnebezpečnější objekty a těmi se zabývat.

Jednou z možností jsou specializované družice určené pro úklid odpadu. Tyto družice by mohly zachytit odpad a navést ho do atmosféry, kde shoří, nebo k němu připojit něco, co výrazně zvýší jeho tření o atmosféru a urychlí zánik tělesa. Mohlo by jít například o samonafukující balón.

Lidstvo tak stojí před nelehkou otázkou. Co s vesmírným odpadem? Řešení pravděpodobně nebude vůbec jednoduché.

tags: #mapa #kosmického #odpadu #okolo #Země

Oblíbené příspěvky:

• Kanadská příroda ve filmu
• Důvody zájmu o ekologii
• Hluboký ponor do světa Duny
• Candát obecný a jeho ochrana
• Kombinované environmentální studia