Bílé Vánoce: Mýtus nebo realita v proměnlivém klimatu?

27.11.2025

Evropu čeká v další dekádě výrazná změna počasí. Sněhové přeháňky budou méně obvyklé, ale když už přijdou, budou velmi silné. Jaká je právě letos pravděpodobnost, že se dočkáme bílých Vánoc? Podle meteorologa Petra Dvořáka jsme ale o idylické „bílé Vánoce" nepřišli.

„Jsem starší a bílých Vánoc pamatuji opravdu minimum. On je to trošku mýtus, vzpomeňte na ladovské Vánoce. Na jeho obrázcích spíš vidíme to, co bychom vidět chtěli, než to, co je ve skutečnosti,“ soudí Dvořák.

Meteorolog svá tvrzení opírá i o rozhovory s dnešní mladou generací. „Studenti, kterým je 16 či 17 let, říkají to samé, co naše maminky či babičky: ,Jak to, že když jsme byli malé děti, bývaly bílé Vánoce, a teď už nejsou?‘ Je to zřejmě fráze, která se nám líbí a kterou používáme. Ale nevím, jestli je to správné.“

V současnosti má i Česko kvůli globálnímu oteplování přibližně o víc než jeden stupeň vyšší teplotu než před sto lety. „A je to velmi dobře znát: před sto lety byly zimy bílé a v Praze zamrzala Vltava.“ To je jev teď naprosto nevídaný.

„Vzpomeňme na extrémní zimu roku 1929, kdy velmi silné mrazy trvaly dlouho a teploty byly výrazně jinde,“ dokládá změnu nejen zimních teplot statistikami Petr Dvořák.

Čtěte také: Evropský los v Česku

Podle statistik se v nížinách můžeme na bílé Vánoce těšit pouze jednou za osm let. Zasněžené Vánoce? Jenže předpovídat počasí s několikatýdenním předstihem není bez křišťálové koule možné a meteorologům se do toho samozřejmě nechce.

Pokud do nich nahlédneme, zjistíme, že z hlediska teplot je pro Vánoce typická velká rozkolísanost. „Od roku 2008 na Štědrý den neklesla průměrná denní teplota vzduchu na území České republiky pod 0 °Celsia. Například v roce 2022 byla v České republice na Štědrý den průměrná teplota vzduchu 6,1 °Celsia, na některých místech však vystoupala až nad 12 stupňů.

Naopak nejchladněji bylo v letech 1961 a 1962, kdy průměrná teplota poklesla na −14,9 a −12,5 stupně Celsia. „Bílé Vánoce“ podle meteorologů nastávají, když 24. nebo 25. prosince v sedm hodin ráno leží alespoň centimetr sněhu.

„Bílé Vánoce jsou v posledních letech raritou. Poslední opravdu bílé Vánoce i do nížin naposledy přinesly roky 2001 a 2010,“ řekla Deníku meteoroložka Dagmar Honsová. Meteorologové určili, jaká je pravděpodobnost bílých Vánoc v jednotlivých oblastech naší vlasti.

„Na tak dlouhé časové období předpovědi nejsou možné,“ vysvětlila Dagmar Honsová. Na většině evropského kontinentu bude méně sněhu než obvykle. Změna klimatu s sebou nepřináší jen úmorné teplé dny, ale také velmi ovlivní počet zasněžených dní v období Vánoc.

Čtěte také: Dopady na chmelařství

Rostoucí průměrné teploty způsobené především spalováním fosilních paliv jsou jedním z nejpalčivějších dopadů klimatických změn. Globální teplota stoupá od preindustriální éry o 1,2 °C, přičemž tempo oteplování se od 80. V Česku se za posledních 60 let zvýšila průměrná teplota o 2,2 °C a hrozí další nárůst o 4 °C až do roku 2050, pokud spalování emisí neomezíme.

V České republice nám do budoucna teplota velmi pravděpodobně poroste v závislosti na míře spalování fosilních paliv. Srážky ale zůstanou na velmi podobné úrovni. Tím poroste pravděpodobnost sucha. Srážek tady budeme mít zhruba stejně, ale vody se bude mnohem víc odpařovat, protože tu bude mnohem větší teplo.

Ku příkladu Česká krajina je připravená na to, že na zimu nasněží a na jaře se všechen sníh rychle vytratí. Už se dostáváme k tomu, že nám v zimě mnohem méně sněží. Pravděpodobnost toho, že budou mít Brňané letos bílé Vánoce, byla v šedesátých letech 4 : 1, teď je to 1 : 4.

Pokud se něco nezmění v případě spalování fosilních paliv, které vede k oteplování, je možné, že dní sněhové pokrývky bude ubývat. Což je tedy i odpověď na vaši otázku v případě bílých Vánoc. Do roku 2050 už budoucnost razantně nezměníme, co bude potom, to záleží na nás.

Česká republika se otepluje a za života mnohých lidí ergo od roku 1261 se oteplila o 2,2 °C, což je hodně. Možná se to nezdá, nejsou to ty Klausovské dva knoflíčky, ale znamená to, že podmínky v naší republice se mění.

Čtěte také: Význam recyklace skla

Důležitá věc, kterou by si lidé měli uvědomit a odnést z našeho rozhovoru, je skutečnost, že se Česká republika otepluje. A je to problém, protože na to nejsme připravení a jsme závislí na různých systémech.

Vánoční čas jako z obrázků Josefa Lady si přejeme všichni. Jak často ale v tomto období sněží? Sníh na Vánoce rozhodně není samozřejmostí. Průměr za posledních deset let ovšem ukazuje spíše na klesající tendenci a Vánoce u nás se tak nejčastěji obejdou bez sněhu.

Naposledy tu sněžilo na Vánoce v roce 2010, kdy se na hlavní město sesypalo okolo deseti centimetrů sněhu. Zato moravská metropole je na tom o něco lépe. Sníh na Vánoce si tu užili naposledy v roce 2016. Byly to ovšem jen pouhé čtyři centimetry.

Podle meteorologů je sníh na Vánoce spíše výjimkou. Existuje dokonce pranostika, která říká, že na Adama a Evu, máme čekat oblevu. Lada měl ovšem štěstí. Během jeho dětství se vystřídalo několik opravdu pořádných zim s velkou sněhovou pokrývkou. Od té doby bylo ale rozhodně víc Vánoc bez sněhu.

Meteorologové se shodují na tom, že statisticky mají větší šanci Vánoce na blátě. Odborníci předpovídají pro letošek v tomto období teploty výrazně nad nulou. Sněžení se možná dočkáme, ale sníh s největší pravděpodobností rychle zmizí.

Dlouhodobá předpověď slibuje teplotně průměrné předvánoční období, ale v závěru, tedy v posledním adventním týdnu, by mohly být teploty i pod dlouhodobým normálem.

Podle meteorologa Martina Nováka je v Praze i dalších velkých městech čím dál řidší, že je na svátky sníh. „Je to součet nejen klimatické změny, ale navíc toho, že města sama produkují teplo,“ podotkl.

Dodal ovšem, že ani historicky nebyly bílé Vánoce samozřejmostí. Právě pohled na historická data umožní již nyní alespoň částečně odhadnout, jak bude o Vánocích. Zdá se samozřejmé, že o Vánocích je sníh na horách a skutečně je pravděpodobnost téměř stoprocentní.

Z krajských měst má největší šanci na „ladovské“ Vánoce Liberec, kterému slibují historické statistiky 55procentní šanci. Jen v patnácti letech ze sta je sníh na Vánoce v Praze, Plzni, Pardubicích, Hradci Králové a Českých Budějovicích.

První závan zimy přišel do Česka zhruba s týdenním zpožděním za svatým Martinem. Zatímco 11. listopadu pověstný bílý kůň ještě chyběl, o šest dní později sněžilo a následující víkend byl alespoň náznakem bílý prakticky v celé republice.

Že zima přichází po krocích, je z pohledu přírody příhodné kvůli tomu, že říjen a začátek listopadu byly nadprůměrně teplé. Rostliny proto neprošly klasickým otužovacím procesem.

Kam za sněhem na Vánoce?

Pokud si chcete užít svátky s metry přírodního sněhu, doporučujeme některé z námi vybraných středisek v zahraničí:

Slovensko: Jasná, Tatranská Lomnica, Štrbské Pleso
Rakousko: Obertauern, Obergurgl, Lech, Ischgl
Švýcarsko: Zermatt, Svatý Mořic, Verbier
Itálie: Monterosa, Tonale, Livigno
Francie: Courchevel, Megève, Val Thorens
Švédsko: Salen, Are, Idre Fjall
Rusko: Bajkal, Chibiny, Roza Chutor
USA: Park City (Utah), Vail (Colorado), Beaver Creek (Colorado)
Kanada: Whistler/Blackcomb (Britská Kolumbie), Banff/Lake Louise (Alberta), Charlevoix (Quebec)
Japonsko: Mjókó, Niseko, Hakuba

Ať už se rozhodnete strávit Vánoce na horách, u moře nebo na chalupě s rodinnou, nejdůležitější je stejně pohoda a klid. Sníh už je jen takový bonus, ve který jako každý rok, můžeme doufat. Jistě to ale přežijeme i bez něj.

Lidové pranostiky o sněhu

Český lid očekával od nepaměti sv. Martina na bílém koni a padal-li sníh v den památce jeho zasvěcený, říkal: »Svatý Martin přijel na bílém koni (na brůně). A jak v Krkonoších věří, má přijeti sv. Martin na brůně, má-li býti pravidelná zima. Počasí a zjevy v den sv. Martina byly starým hospodářům pro příští zimu význačnými. Zejména soudili v ten den podle kobylky martinské husy na sníh a říkali: »Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude prý málo sněhu, je-ii však bílá, bude hodně sněhu.« Někteří však právě opačně to odvozovali.

V Čechách o sv. Jakubě (25. července) hledívali na oblaka a bylo-li mnoho beránků, říkali, že bude mnoho sněhu v zimě. Někde, když se v den sv. Jakuba bílé mraky na nebi objevovaly, říkal lid: »Sníh kvete pro blízkou zimu.« A jinde: »Je-li na sv. Je-li v první týden srpna horko, bude v zimě mnoho sněhu a zůstane zima dlouho bílá.

Padá-li první sníh do bláta, bude nestálá zima. V říjnu dosti často již sněžívá a pověra dí: »Kolikátý den v říjnu první sníh napadne, tolikráte prý bude za zimu sněžit,« nebo podle jiné verse: »tolikráte na zimu rozmrzne«. Padne-li první sníh na zelený list, bude jistě dlouho teplo.

Padají-li veliké vločky sněhové, nebude sníh dlouho ležet. Sníh však na sv. Ondřeje (31./XI.) padlý, celých sto dní prý poleží. Místy věří, že padá-li na sv. Mikuláše (6./XII.) sníh, nebude po celý týden sněžit. Jinde říkají: Sněží-li na sv. Mikuláše, bude o vánocích bláto. Bouřky v září zvěstují mnoho sněhu o vánocích. Není-li o vánocích sněhu, ale mnoho bláta, přijdou sněhy teprve až o Veliké noci. Zelené vánoce, bílé velikonoce. Jsou-li vánoce světlé, napadne ještě mnoho sněhu: »Vánoce v jeteli, letnice ve sněhu.« Jinak: »Vánoce v jeteli, velikonoce v chumeli.«

Tabulka: Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou