Světelné znečištění a jeho dopady: Využití map světelného znečištění

Životní prostředí mohou znečišťovat nejen výfukové plyny a plasty, ale také příliš mnoho světla. Světelné znečištění (light pollution) je problém spojený s nadměrným nebo nevhodným osvětlením, které narušuje noční tmavou oblohu a má negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. O trvalém osvětlení celých měst se už nějakou dobu diskutuje, právě proto, že spotřebovává velké množství energie, což představuje ekonomickou i klimatickou zátěž.

Jeho intenzita neustále narůstá a ekosystém není schopen se na tak rychlou změnu adaptovat. V průběhu 20. století se lidstvo dostalo do situace, že ⅔ obyvatel Země (v Evropě a v USA je to 99 %) žije v oblastech zasažených světelným znečištěním. Populace se na většině míst planety dostává z původního kontrastu denního světla a noční tmy do režimu neustálého šera bez tmy v noci.

Mapy světelného znečištění

Na interaktivní mapě světového světelného znečištění www.lightpollutionmap.info se můžete sami přesvědčit, jak moc je vaše oblast postižena. Přehled vychází z dat pozemních měření SQM (Sky Quaily Meter) a vesmírných měření VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) a nabízí přehled nejjasnějších i nejtmavších míst planety. Mapa světelného znečištění na první pohled vypadá jako typická teplotní mapa. Ve velkých uzlech s hustým osídlením je světelné znečištění logicky mnohem větší. Takto lze rozpoznat kontinenty, země a metropole i bez geografických hranic.

Silné světelné znečištění je označeno bílou, růžovou, červenou nebo oranžovou barvou. Kliknutím na bod na mapě získáte další informace, jako je zeměpisná délka, šířka a nadmořská výška. V levém horním rohu najdete další funkce, například statistiky pro jednotlivé země a vybrané regiony. V pravém horním rohu máte na dosah ruky nabídku, pomocí které si můžete zobrazit observatoře nebo určit zdroj dat.

Využití satelitních dat pro monitorování světelného znečištění

Pro komplexnější analýzu a monitorování světelného znečištění je obvykle používáno několik specializovaných družic a senzorů, jako je například družice Suomi NPP se senzorem VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) s prostorovým rozlišením 500 m, který byl navržen specificky pro monitorování nočního osvětlení na Zemi. Satelitní data z družic Landsat mohou být použita k monitorování světelného znečištění, i když data Landsat jsou především určena pro snímání zemského povrchu ve viditelném a infračerveném spektru a družice nemá specializované senzory pro noční osvětlení. Družice Landsat může snímat noční scény v pásmu 6 (10.41-12.5 µm) s prostorovým rozlišením 120 m pro identifikaci světelného znečištění a pro vizualizaci rozložení světelného znečištění. Analýza obrazů z různých časových období může ukázat změny v intenzitě osvětlení.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Při analýze světelného znečištění ze satelitních dat je také důležité brát v úvahu sezónní a meteorologické vlivy, aby bylo možné správně interpretovat výsledky a identifikovat změny v osvětlení.

Světelné znečištění v České republice

Podrobné údaje o světelném smogu najdete i k České republice. Světelné znečištění v České republice obecně stále roste, i když v roce 2020 vykázalo určitý pokles. V současné době se ještě v Česku ale dá najít spoustu tmavých míst, které na Bortleho stupnici mají třídu 4. Pokud se dlouhodobě zajímáte o problematiku světelného znečištění, nebude pro vás novinkou, že v České republice již nenajdeme přírodně tmavou oblohu. Co je ovšem ještě víc alarmující, že o mnoho lépe na tom nejsou ani oblasti tmavé oblohy.

S náznaky pěkně tmavé oblohy s výraznou Mléčnou dráhou se zde ještě setkáme, ale teprve pokud navštívíme lokality s oblohou téměř dokonale tmavou nebo úplně přírodní, zjistíme, že obloha nad Českem je tristní a ani na Šumavě či v Novohradských horách to není žádná výhra.

Právě před 20 lety došlo k začlenění světelného znečištění do zákona o ochraně ovzduší. Česká republika se tak stala průkopnickou zemí, která tuto problematiku zahrnula do celostátní legislativy, aby se snižovalo světelné znečištění a předcházelo jeho negativním dopadům. Přestože byl zákon nakonec zrušen, vznikla v ČR již v roce 2009 první oblast tmavé oblohy. Na své prvenství v pokusu legislativně ukotvit světelné znečištění Česká republika navázala v roce 2009, kdy byla vyhlášena česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy - tehdy první oblast tmavé oblohy v Evropě, a dokonce první přeshraniční oblast tohoto typu na světě.

MŽP se začalo systematicky problematice světelného znečištění věnovat před 5 lety. Změnu by nově měla přinést právě dokončovaná Česká technická norma pro omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení a prováděcí vyhláška k novému stavebnímu zákonu o požadavcích na výstavbu. Na státní úrovni zavádí účinné nástroje pro omezení světelného znečištění v co největší možné míře mezirezortní pracovní skupina, kterou v roce 2017 ustanovilo Ministerstvo životního prostředí. S osvětou pomáhá před rokem aktualizovaná Jednoduchá osvětlovací příručka, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí s podporou Svazu měst a obcí ČR.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Principy omezení světelného znečištění se od roku 2017 zanesly i do finančních podpor na modernizaci osvětlovacích soustav v českých obcích. První výzvy spadaly pod Ministerstvo životního prostředí a týkaly se obcí na území národních parků, později také chráněných krajinných oblastí. Již o rok později se tyto principy dostaly i do finanční podpory prostřednictvím programu EFEKT Ministerstva průmyslu a obchodu, a to pro obce mimo zvláště chráněná území. Letos je aktuální výzva Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Národního plánu obnovy, kde mohou o podporu na rekonstrukci veřejného osvětlení žádat všechny obce ležící mimo území národních parků.

Česká astronomická společnost ústy předsedy odborné skupiny pro řešení světelného znečištění Pavla Suchana dodává: "Tma se z našich životů postupně vytrácí. Vidíme čím dál méně hvězd. Příroda a člověk neodpočívají a neregenerují jak by bylo potřeba a přitom je to jedna z nejdůležitějších věcí v našich životech. Tma se stává ohroženým druhem. A ty přece moderní společnost chrání. Považuji za důležité, že problematika světelného znečištění je od roku 2017 řešena v široké spolupráci pod vedením Ministerstva životního prostředí.

Negativní dopady světelného znečištění

Umělé světlo prokazatelně nadužíváme. To škodí jak astronomům v pozorování oblohy, tak ale i všem lidem, protože noční oblohu využíváme i k prosté relaxaci, UNESCO nerušený pohled na noční oblohu zařadilo už v 90. letech minulého století do práv pro budoucí generace. Ještě zásadnější negativní účinky má světelné znečištění v oblasti ochrany přírody, resp. nočního životního prostředí, v biodiverzitě, v riziku ztráty opylovačů a tedy v potravinové bezpečnosti a nedostatečná tma v noci je zásadním ohrožením zdraví člověka. Problematika se také odráží v bezpečnosti.

"Zvyšující se světelné znečištění způsobené nadměrným či nevhodným nočním osvětlováním je závažným celosvětovým problémem, který negativně ovlivňuje člověka a živočichy," říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. V roce 2017 byla Nobelova cena za fyziologii a medicínu udělena skupině vědců, jejichž objevy prokázaly, že lidské tělo vyžaduje přirozený rytmus střídání denního světla a tmy v noci, aby zůstalo zdravé.

Divoká zvířata ve venkovských i městských oblastech trpí narušením životného prostředí světelným znečištěním. Hejna stěhovavých ptáků i některý hmyz se orientují pomocí Mléčné dráhy a světelné znečištění jim navigaci znesnadňuje. Světelné znečištění sebou nese také obrovské plýtvání energií, kterou je potřeba na výrobu umělého světla.

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

Řešení a prevence

V České republice doposud není zajištěna právní ochrana před světelným znečištěním. Změnu v oblasti stavebního práva by měla přinést připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu, kde má být nově světelné znečištění uvedeno, dále prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu a také právě dokončovaná Česká technická norma určená pro omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Při příležitosti blížícího se českého předsednictví v Radě EU chystá MŽP ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno na 26. října mezinárodní konferenci Light Pollution 2022, na níž představí opatření proti světelnému znečištění přijímaná v různých evropských státech.

Astronomové jsou zastánci udržitelného rozvoje naší civilizace a do něj spadá i problematika správného svícení. To zahrnuje především používání svítidel správně směrovaných případně regulovaných a svítidel se správnou teplotou chromatičnosti (tedy vyzařujících v co nejteplejších odstínech, ideálně s teplotou chromatičnosti pod 3000 K).

tags: #mapa #světelného #znečištění #využití

Oblíbené příspěvky:

• Knihy o přírodě pro děti
• Charakteristika nigerijské krajiny
• Výpočet ekologické daně
• Třídění odpadu „dům od domu“ ve Včelákově
• Vývoj emisních norem Euro