Mapa znečištění ovzduší v České republice

Znečištění ovzduší má celosvětově každý rok na svědomí více než 7 milionů obětí. Za poslední tři desetiletí ovšem doznala naše příroda značného ozdravení a kvalita ovzduší se citelně proměnila k lepšímu. EU proto prostřednictvím své Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v roce 2017 zavedla projekt indexu kvality ovzduší v Evropě, jehož součástí je též veřejně dostupná online mapa znečištění ovzduší.

Informace o kvalitě ovzduší

Souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší za uplynulý rok zpracovává MŽP. Následně je předkládána členům vlády a poté zveřejněna. Sledovat aktuální kvalitu ovzduší na jednotlivých místech ČR lze v dnešní době velmi snadno - třeba na mapě. Mimo jiné jsou zde prezentována aktuální data o kvalitě ovzduší, která jsou dostupná i přes aplikaci ČHMÚ+.

Na mapě je zobrazena kvalita vzduchu pomocí indexu, který je založen na množství znečišťujících látek ve vzduchu. Nejnižší číslo znamená nejčistší vzduch v dané lokalitě.

Kvalita ovzduší v českých městech

Jak si v celoevropském žebříčku založeném na průměrném množství tzv. suspendovaných částic v ovzduší za období posledních dvou let vedou zástupci českých a moravských měst? Inu, podprůměrně. Nejlepší umístění přitom paradoxně drží kdysi ryze průmyslové Kladno se 179. Praha se po Vídni stala druhou nejlépe umístěnou středoevropskou metropolí, velký podíl na tom má i systém dálkového vytápění s hlavním zdrojem až v Mělníce. Téměř 240 tisíc domácností v Praze je vyhříváno dálkově. Z českých obcí ji navíc předstihlo trio: Liberec, Plzeň, České Budějovice. Brno pak najdeme ještě o 35 míst za Prahou, Ostrava s Karvinou se pohybují na prahu druhé a třetí stovky.

Pozici nejčistšího evropského města si dlouhodobě drží švédská Umeå, aktuálně následovaná portugalským Farem a Funchalem na Madeiře. V roce 2022 se naše hlavní město ovšem - v jiném mezinárodním srovnání - probojovalo mezi desítku evropských metropolí, jimž se v nedávné době podařilo nejvíce snížit znečištění vzduchu. K výraznějšímu snížení škodlivých látek v ovzduší přitom - podobně jako v mnoha jiných regionech - výrazně přispěla i covidová pandemie a její lockdowny, které alespoň na přechodnou dobu omezily tradiční zdroje znečištění: zejména automobilovou dopravu a částečně i průmyslovou výrobu. Nejvíce smogových situací ovšem stále bývá každoročně vyhlášeno na Ostravsku, a to zejména v období zimních měsíců.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší). Příčinou smogových situací jsou obvykle špatné rozptylové podmínky, což zapříčiní kumulaci znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší v dané oblasti.

Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP. Aktuální stav překročení prahových hodnot lze sledovat na stránkách ČHMÚ, případně pomocí mobilní aplikace ČHMÚ.

Prahové hodnoty byly stanoveny dle doporučení WHO s ohledem na dopady mimořádného znečištění ovzduší na lidské zdraví. Prahové hodnoty se dělí na informativní prahové hodnoty a regulační, resp. varovné prahové hodnoty (pouze pro troposférický ozon). Regulační resp. varovná, prahová hodnota odpovídá úrovni znečištění, která může představovat zdravotní rizika pro celou populaci.

Zdravotní doporučení pro případ vyhlášení smogové situace naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby). Zdroje se stanovenými zvláštními podmínkami provozu jsou zveřejněny na stránkách ČHMÚ.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky.

Z tohoto důvodu MŽP každoročně ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zpracovává Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší. Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx). Tyto vlivy řeší především Ministerstvo zemědělství.

Index kvality ovzduší a jeho dopady na zdraví

Jak moc je dnes znečištěné ovzduší?

• Obecná veřejnost pravděpodobně nebude zasažena.
• 151-200 Nezdravý: Každý může začít projevovat účinky na zdraví. Členové citlivých skupin mohou mít vážnější účinky na zdraví.
• 201-300 Velmi Nezdravé: Zdravotní varování při havarijních podmínkách. Celá populace je pravděpodobněji postižena.
• 300+ Nebezpečný: Zdravotní upozornění: každý může mít vážnější zdravotní účinky

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

tags: #mapa #znečištění #ovzduší #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Nabídka studia na SU
• Informace o Škole v Přírodě na Mazurské
• Legislativa pro odložené věci
• Použití akrylátového tmelu
• WC čištění Pardubice