Odložená věc ve společných prostorách: Legislativa a řešení

Ve vztazích mezi členy společenství vlastníků jednotek (SVJ) může nezřídka docházet ke vzájemným sporům, jejichž jádrem bývá nepřiměřené užívání společných prostor ze strany neukázněných vlastníků bytových jednotek. V následujících odstavcích budou tyto typické situace rozebrány a podíváme se na jejich důsledky a možnosti obrany proti nim.

Pro lepší pochopení obrany proti nežádoucímu chování ze strany jiných osob v domě si lze představit jednoduchý příklad, kdy v některé ze společných částí domu někdo z vlastníků odkládá své movité věci (např. starý nábytek, elektroniku, pneumatiky aj.), které brání řádnému užívání těchto prostor ze strany ostatních vlastníků.

Legislativa upravující bezbariérové užívání staveb

Požadavky na užívání prostoru hendikepovanými spoluobčany jsou zakotveny ve stavebním zákoně a doplněny vyhláškami.

• Zákon č. 183/2006 Sb. - stavební zákon a související předpisy
• Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

Dne 18. 11. 2009 byla zveřejněna vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Vyhláška svou účinností ruší vyhlášku č. 369/2001 Sb. a vyhlášku 492/2006 Sb.

Vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“).

Čtěte také: Zahradničení s kompostem

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 398/2009 Sb. obsahuje technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce.

Požadavky jsou závazné pro všechny veřejné budovy stavěné nebo rekonstruované v době platnosti Vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání zákona č. 183/2006 Sb. - Stavební zákon a související předpisy a vyhlášek dřívějších upravujících danou tématiku.

První kroky k nápravě

Prvním krokem, který může být zároveň nejjednodušším a nejrychlejším řešením, je domluva a dobrovolné napravení této situace ze strany vlastníka, kterému věci patří. V praxi se nicméně ukazuje, že takto jednoduše to často nefunguje, protože s problematickými vlastníky se často dohodnout nelze.

Žaloba proti zásahu do vlastnického práva

Klasickým prostředkem obrany proti tomu, kdo zasahuje do vlastnického práva jiného, je žaloba proti zásahu do vlastnického práva. Tímto prostředkem se chrání prokázání vlastnického právo jiného. Ten, kdo se této soudní ochrany svých práv domáhá, musí v řízení před soudem dodržet postup stanovený zákonem.

Ještě předtím, než dojde k podání žaloby, by měl ten, kdo se ochrany svých práv domáhá, zaslat škůdci tzv. předžalobní výzvu. Zjednodušeně řečeno se jedná o sdělení, že pokud škůdce nenapraví protiprávní stav, bude na něj v této věci podána žaloba.

Čtěte také: Vývoj přírody

Je ovšem třeba počítat s tím, že projednání žaloby může trvat řadu měsíců až let a zároveň bude vyžadovat poměrně vysoké náklady. S ohledem na to, že v případě věcí odložených ve společných prostorách se často jedná v podstatě o bagatelní záležitosti, je žaloba až krajním, zdlouhavým a poměrně drahým řešením.

Navíc pokud po vydání rozsudku škůdce od svého jednání dobrovolně neupustí, je dále nutné zahájit exekuční řízení, což celý proces pochopitelně ještě dále protáhne.

Varianty žaloby

Lze si přitom představit několik variant případné žaloby. Zejména žalobu na vyklizení společných prostor či tzv. negatorní žalobu, kterou se žalobce domáhá zamezení závadného chování škůdce. Oba typy žalob mají svá specifika a je třeba pečlivě vymezit, čeho se žalobce vůbec domáhá.

Rovněž je nezbytné posoudit, kdo je k podání žaloby oprávněn, zda je to SVJ či vlastník konkrétní bytové jednotky. SVJ bude přitom k podání žaloby oprávněno v zásadě pouze v případech, kdy dochází k zásahu do společných částí domu.

Předběžné opatření

V případě akutní potřeby odstranění předmětů ze společných prostor např. z důvodu potenciálně hrozícího nebezpečí či zaskládání společných prostor absolutně zamezujících jejich užívání, je možné domáhat se zatímní úpravy poměrů mezi osobami tzv. předběžným opatřením.

Čtěte také: Zneškodňování odpadu: Přehled a postupy

Pokud by soud takovému předběžnému opatření vyhověl, určil by zároveň tomu, kdo předběžné opatření podal, aby podal žalobu, kterou bude ve věci rozhodnuto definitivně. O předběžném opatření soudy mají povinnost rozhodovat bezodkladně, nejpozději do 7 dnů.

Svépomoc

Zvláštním způsobem řešení opravdu akutních problémů může být i tzv. „svépomoc“ dle ust. § 14 občanského zákoníku. Z citovaného ustanovení vyplývá, že každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.

To znamená, že pokud budou ve společných prostorách unikat např.

Odstranění věcí bránících užívání

V praxi je často kladena otázka, zdali jsou jiní spoluvlastníci svým vlastním jednáním oprávnění zasáhnout a věci bránící řádnému užívání odstranit (vyhodit na skládku, do sběrného dvora apod). Jedním ze základních principů vlastnictví je to, že si jej každý chce uchovat, sám jej vykonávat a ostatní osoby jsou povinny do jeho vlastnického práva nezasahovat.

Jednoduše si toto lze představit na příkladu vlastníka bytové jednotky, který do společného sklepa vyskládá starý nábytek. Nikdo nemá právo zasahovat do vlastnického práva našeho škůdce např.

Opuštěné věci

Často ovšem dochází k situacím, kdy se ve společných prostorách domu nacházejí movité věci, o které zjevně nikdo nemá zájem. Zákon na takové situace pamatuje, když uvádí, že věc se má za opuštěnou, nevykonává-li vlastník po dobu tří let k movité věci vlastnické právo. Pak se předpokládá, že věc je tzv. bez pána, ledaže by se vlastník věci k ní přihlásil.

Pokud tedy orgány společenství vlastníků jednotek řeší problém se starými věcmi, ke kterým se zjevně nikdo ani po výzvě nehlásí (starý mandl, rozbitá pračka), pak je za výše uvedených podmínek lze mít za opuštěné a lze je ze společných prostor odstranit.

Bohužel již vzhledem ke skutečnosti, že není známo, kdo je vlastníkem, není tím pádem ani známo, po kom by bylo možné vymáhat náklady na odvoz těchto věcí.

Doporučení

Ve všech situacích tohoto typu dříve nebo později vyjde najevo chování druhé osoby, která bude napadat, že podmínky pro odvoz věcí do sběrného dvora, popř. podmínky pro přemístění věcí z důvodu bezpečnosti nebyly splněny.

V každé situaci, při které dochází k dispozici s cizím majetkem, doporučujeme spolehlivě zajistit průběh takového konání ideálně vyfocením. Pokud byste neměli čím fotit, je nanejvýš vhodné mít u sebe několik nezávislých svědků, po ukončení nakládání s věcmi udělat zápis o průběhu a následně jej podepsat.

tags: #odlozena #vec #ve #spolecnych #prostorach #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Co dělá krajinný ekolog?
• Informace o aktivitách Greenpeace v Chvaleticích
• Odpad v České Republice
• Periodická tabulka
• Inspirace pro dětské tvoření