Marius Pedersen, Semily a pytlový sběr odpadu v kontextu odpadového hospodářství ČR

Plán odpadového hospodářství ČR, který připravuje Ministerstvo životního prostředí, stanoví základní strategii pro nakládání s odpady na příštích deset let. Do jeho přípravy se může zapojit veřejnost - návrh je zveřejněn na webové stránce MŽP (www.env.cz) a připomínky je možno posílat na odbor odpadů. Občané je mohou uplatnit i na dvou veřejných projednáních.

Plán upřednostňuje předcházení vzniku odpadů a recyklaci před energetickým využitím. Závazná část Plánu stanovuje strategické cíle odpadového hospodářství i konkrétní opatření pro jednotlivé skupiny odpadů. Například stanoví, že nebude podporována výstavba spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků a ministerstvo životního prostředí nebude doporučovat podporu výstavbě nových spaloven komunálního odpadu z prostředků EU. Směrná část poskytuje odůvodnění a analytický výklad ke stanoveným cílům.

V roce 2001 se v České republice využilo 37,5 % odpadů z celkové produkce odpadů. Komunálního odpadu se v tomto roce v ČR využilo 18 %, průměr Evropské unie činil 18,2 %. MŽP předpokládá, že v roce 2010 by se využívání komunálního odpadu v ČR mohlo přiblížit 60 %.

Způsob nakládání s komunálním odpadem Plán ponechává v souladu se zákonem o odpadech plně v působnosti obcí. Ty se mohou rozhodnout, jaký systém třídění je vzhledem k jejich specifickým podmínkám nejvýhodnější. Obce tuto možnost využívají již v současné době, některé preferují kontejnerový, jiné pytlový sběr komunálního odpadu.

Plán bude projednán s veřejností, kraji a ostatními resorty. Do konce letošního roku jej MŽP předloží vládě. Ta jej potom vydá svým nařízením.

Čtěte také: Článek o Marius Pedersen

Pytlový sběr komunálního odpadu

Pokud bychom měli doporučit pytlový sběr, pak jednoznačně do obcí se zástavbou rodinných domků a jednoznačně pro sběr PET, nápojových kartonů a případně směsných plastů (pokud je to ekonomické). Volba systému sběru vybraných využitelných odpadů však jednoznačně závisí na vůli obce, která zohledňuje místní podmínky, finanční náročnost systému, přizpůsobivost obyvatel a technické možnosti pro provoz takového systému.

Nakládání s komunálními odpady na území obce musí být v souladu se zákonem o odpadech, přičemž ale zákon neurčuje, jaký systém má obec jako původce odpadů zvolit. Užití pytlů je nevhodné pro odpady s vysokou objemovou hmotností.

Situace v Hrádku a srovnání se Semily

Zhruba osm tun odpadků z dolního sídliště a okrajových částí Hrádku je roztříděno pracovníky sběrného dvora a na veřejně prospěšných pracích. „Všechno roztřídit! Zvlášť plasty, fólie, zelený odpad. Támhlety boty dejte do textilu a tuhle pikslu od oleje do auta mezi nebezpečný odpad," zní povely ředitele Severočeských komunálních služeb Zdeňka Faistavera. Počínání přihlížejí i zástupci radnice.

„Máme problém s tím, že se enormně zvýšilo množství směsného odpadu. Město se proto rozhodlo, že obsah jednoho popelářského vozu prozkoumá, aby mělo jasnější představu, co všechno lidé do popelnic hází."

„Je tu veliké množství bioodpadu. Tráva, větve a další biologicky rozložitelný odpad. Problém s bioodpadem narůstá. Lidi moc nekompostují a než by to odvezli do sběrného dvora, tak to nahází do běžných popelnic. Odpad pak končí ve spalovně v Liberci, za což ale musí město platit. Přitom odvoz na skládku bioodpadu v Mimoni je mnohem levnější," přidává se vedoucí hrádecké provozovny Marius Pedersen Václav Krejčí.

Čtěte také: Odpadové hospodářství v Teplicích: Marius Pedersen

Radnice tak stojí před otázkou, zda pořídit do města víc hnědých popelnic na bioodpad. „Musíme to celé promyslet a propočítat, abychom věděli, jak moc by pak stouply náklady na svoz po městě."

Podle Krejčího vyprodukuje v průměru každý obyvatel Hrádku ročně 200 kilogramů odpadu. Stejně srovnatelné Semily co do počtu obyvatel přitom evidují jen 130 kilogramů na osobu. „Nemile mě překvapilo, kolik plastů končí ve směsném odpadu. Přitom jsou po městě žluté popelnice určené přímo na plast. Zavedli jsme i motivační pytlový sběr. Kdo se do něj přihlásí, dostane domů pytle s čárovým kódem, kam se třídí právě plast a do druhého papír. Ale jak je vidět, tak to asi moc nefunguje," říká starosta Horinka.

„Myslím, že kdo chce třídit, tak už třídí a zbytek lidí k tomu nedonutíme. V Hrádku dnes platí lidé za odpad 600 korun na hlavu. V každém případě se musíme zamyslet, jak se k tomu postavíme. Teď trochu přešlapujeme na místě, odpady přibývají, je potřeba to řešit.

Čtěte také: Komplexní systém Marius Pedersen pro odpady

tags: #marius #pedersen #semily #pytlovy #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Složení a využití Horalky
• Implementace v podniku
• Znečištění v Rumburku
• Návod na kompostování psích výkalů
• Atypické obrazy z recyklace