Masný průmysl, znečištění ovzduší a jeho dopady

Masný a mlékárenský sektor se kritickému pohledu do značné míry vyhýbají. A zatímco energetičtí giganti typu Exxon a Shell sklízejí za svou roli při prohlubování klimatických změn kritiku.

Ve snaze upozornit na toto téma se nedávno spojily tři instituce - Institut pro zemědělskou a obchodní politiku, GRAIN a německá Nadace Heinricha Bölla - a společně začaly zkoumat „nadměrnou klimatickou stopu“ globálního obchodu s dobytkem. Naše zjištění byla šokující. V roce 2016 emitovalo 20 největších světových masných a mlékárenských firem více skleníkových plynů než Německo.

Je tedy zjevné, že zmírnění klimatických změn bude vyžadovat omezení emisí v masném a mlékárenském sektoru.

Lidé z masného a mlékárenského průmyslu tvrdě prosazují politiku podpory produkce, často na úkor ekologického a veřejného zdraví. Jedním z mnoha důsledků je skutečnost, že produkce dobytka dnes představuje téměř 15% všech celosvětových emisí skleníkových plynů. To je vyšší podíl, než jaký vykazuje celý dopravní sektor. Navíc se očekává, že velká část růstu v nadcházejících desetiletích bude připadat na produkci masa a mléka průmyslovým způsobem.

Současná klimatická politika bohužel tuto interpretaci neodmítá, a část politických přístupů dokonce podněcuje zvyšování a intenzifikaci produkce. Namísto stanovení cílů omezujících celkové emise tohoto sektoru vytváří mnoho současných politik podněty k tomu, aby firmy „ždímaly“ z každé dojnice ještě více mléka a ještě rychleji porážely skot.

Čtěte také: Dopad elektrotechniky na životní prostředí v ČR

Snižování emisí skleníkových plynů v zemědělství

Snižování emisí skleníkových plynů v zemědělství. To jeden z cílů, který si dala Evropská komise a tyto plány vtělila mj. do zelené dohody (green deal) a dalších strategických materiálů. Úsilí členských států se nemá zaměřovat jen na emise uhlíku, ale také metan.

Za klíčové opatření k jejich snížení považuje EK řízenou výrobu bioplynu z biologicky rozložitelných odpadů a zemědělských zbytků, hnoje a kejdy. Další možností vidí EK ve změnách krmení (novel feeding concepts), šlechtění (zvýšení užitkovosti, plodnosti, zdraví zvířat aj.) a animal welfare. K jejich získání bude nutné zavést zpřesňování měření emisí metanu na úrovni jednotlivých zemědělců.

To bude vyžadovat výzkum a vývoj poradenských a informačních systémů, které sběr dat od jednotlivých chovatelů umožní. Emise metanu jsou totiž ve všech sektorech fugitivní (tzn. Emise metanu v EU ze zemědělství poklesly od roku 1990 o 22 % zejména vlivem poklesu počtů hospodářských zvířat, ačkoliv v posledních 5 letech počty zvířat v EU opět mírně rostou.

EK se odvolává na Strategii od zemědělce ke spotřebiteli a zdůrazňuje potřebu holistického přístupu. Uvádí příklad, že pastevní chovy zvířat mohou mít sice vyšší emise metanu než uzavřené chovy, ale spotřebují méně energie a tím i emisí CO2 a navíc přispívají k zachování biodiverzity. EK avizuje, že do konce roku 2021 chce ve spolupráci s odborníky z členských států zpracovat přehled osvědčených i inovativních technik chovu a výživy hospodářských zvířat snižujících emise metanu. Dále chce EK tuto agendu prosazovat v rámci strategického plánu výzkumného programu Horizon Europe na období 2021-2024.

Od roku 2025 plánuje EK v rámci programu EU na pozorování Země „Copernicus“ spuštění mise Copernicus CO2 Monitoring (CO2M), která prostřednictvím tří satelitů bude schopna měřit zdroje emisí i globální atmosférický metan. EK hodlá posoudit regulaci emisí metanu prostřednictvím směrnice o průmyslových emisích a Evropského registru znečišťování. EK také chce dále diskutovat možnost stanovení emisního stropu pro metan ve směrnici o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a průmysl v ČR: analýza plateb

Aby EK podpořila monitoring emisí metanu ze zemědělství, přijde do roku 2022 s šablonou digitálního navigátoru uhlíku. Tím chce EK zlepšit sběr údajů o chovu hospodářských zvířat, charakteristice krmiv a statkových hnojiv a nakládání s nimi na úrovni zemědělských podniků. S cílem zajistit koordinovaný přístup napříč všemi státy Evropské unie, ustanovila Evropská komise expertní skupinu, která se bude této otázce věnovat a jejíž založení vyplývá z tzv. metanové strategie (ke stažení zde).

Ta obsahuje návrhy opatření pro snížení emisí metanu v rámci splnění závazného klimatického cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55% oproti úrovni z roku 1990. Emise metanu pocházejí ze sektoru energetiky a průmyslu, těžby a přepravy paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), skládkování odpadů a zemědělství. V rámci expertní skupiny k otázkám zaměřeným na další postup při snižování emisí metanu v oblasti zemědělství, odeslala EK na Ministerstvo zemědělství (MZe) sérii dotazů týkající se návrhů jak ke snižování produkce metanu v rámci zemědělství přistoupit.

MZe připravilo odpovědi na otázky s tím, že náš svaz dostal možnost se k uvedené problematice vyjádřit. Nechceme nikterak bagatelizovat potřebu snižování emisí, ale máme za to, že environmentální cíle EK jsou často mediálně využívány určitými skupinami jako propagandistický nástroj k očerňování chovatelů hospodářských zvířat, kterým je mnohdy neoprávněně přisuzována výrazně větší role z pohledu znečišťování ovzduší, než jakou ve skutečnosti mají a to vše za současného přehlížení nesporných benefitů, které jsou s pastevním odchovem přežvýkavců (primárně masným skotem) spojeny. To se týká nejenom CO2, ale i produkce metanu.

Nejsme pochopitelně žádnými odborníky na oblast produkce skleníkových plynů a úrovně emisí, ale i některé studie negativní roli přežvýkavců, která je jim přisuzována, odmítají a poukazují na nedostatek vědeckých důkazů (viz např. tento text). Výrobu bioplynu, kterou předběžné závěry EK uvádí jako jednu z cest ke snižování emisí metanu v zemědělství, dostatečně odborně neznáme, proto tuto část necháme bez komentáře.

Potenciál naopak vidíme v oblasti šlechtění, které je pro nás nosnou náplní naší činnosti. Jedním z příkladů může být irský výzkum FACCE ERA-GAS, kdy Irové na testační stanici v Tully sledují u testovaných jedinců mj. produkci metanu s cílem detekovat jedince a linie, které při stejné užitkovosti budou produkovat méně těchto plynů. Projekt má za cíl lépe poznat vliv výživy, genetického založení jedinců a trávicích procesů v bachoru na produkci skleníkových plynů.

Čtěte také: Environmentální dopady živočišné výroby

K tomu chtějí využívat DNA markery, které jsou spojené se střevní mikroflórou skotu a které mají vliv na úroveň konverze živin vedoucí k nižšímu dopadu chovu skotu na životní prostředí. Za tímto účelem pořídili několik přístrojů GreenFed, které během krmení dokáží u každého jedince množství produkovaného metanu detektovat tím, že přístroj nasává vzduch obklopující hlavu zvířete při krmení a filtruje jej pomocí senzorů. To určuje množství metanu, které zvíře vypouští mezi krmením.

Tyto výsledky následně propojují s údaji o konverzi živin u měřených jedinců a vyhodnocují zjištěné rozdíly. Dosavadní zjištění jednoznačně potvrzují, že čím vyšší konverze živin, tím je produkce metanu nižší (o 28,5 %) a to při stejném věku, stejné výši denního přírůstku, hmotnosti i výtěžnosti masa po porážce. Z našeho pohledu proto považujeme za nejpřínosnější finančně podpořit podobné výzkumné projekty na území České republiky, které by měly pozitivní dopad do chovatelské praxe.

Role velkých masných společností

Project Syndicate (19. 12. 2017) - Tři největší společnosti podnikající v masném průmyslu - JBS, Cargill a Tyson Foods - emitovaly v loňském roce více skleníkových plynů než Francie a téměř stejně mnoho skleníkových plynů jako některé velké ropné firmy.

Ve snaze upozornit na toto téma se nedávno spojily tři instituce - Institut pro zemědělskou a obchodní politiku, GRAIN a německá Nadace Heinricha Bölla - a společně začaly zkoumat „nadměrnou klimatickou stopu“ globálního obchodu s dobytkem. Naše zjištění byla šokující. V roce 2016 emitovalo 20 největších světových masných a mlékárenských firem více skleníkových plynů než Německo.

JBS je největším zpracovatelem masa na světě, který v roce 2016 vydělal téměř o 20 miliard dolarů více než jeho nejbližší konkurent, společnost Tyson Foods. Firma JBS však svého postavení dosáhla díky pomoci Brazilské rozvojové banky a zřejmě i tím, že podplatila více než 1800 politiků. Není tedy divu, že emise skleníkových plynů figurují na seznamu priorit této firmy velmi nízko.

Řešení

Řešení přitom existují. Pro začátek by vlády mohly přesměrovat veřejné peníze od průmyslového zemědělství a velkokapacitního agrobyznysu k menším, ekologicky zaměřeným rodinným farmám. Mnoho měst z celého světa už dnes zakládá svá energetická rozhodnutí na touze omezit klimatické změny. Podobná kritéria by mohla určovat také potravinářskou politiku samosprávných obcí.

Mlékárenští a masní giganti se až příliš dlouho těší klimatické beztrestnosti. Máme-li zastavit globální teplotní výkyvy a odvrátit ekologickou krizi, musí spotřebitelé i vlády dělat více pro vznik, posílení a podporu ekologicky uvědomělých producentů.

tags: #masný #průmysl #znečištění #ovzduší #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Odpad myčky: Důležité aspekty vzdálenosti
• Šetrné materiály pro letáky
• Ekologické výzvy spojené s přelidněním
• Kovové prvky v přírodních minerálech
• Princip a využití infračerveného analyzátoru emisí